Liberec IV - Perštýn

schválně jsem mrkla na staré mapy a pokud se nemýlím, v roce 1938 tam dům byl, v letech 1952-54 už ne (autor komentáře Karla Favrinová)

Ulice Na Bídě a barevna Kryštofa Altmanna

Bývalá mateřská škola Textilany v Klicperově ulici

V devadesátých letech si skoro všechna větší česká města nechala postavit hypermarkety na svých okrajích. Dostupné převážně automobily. Dodnes pro ně toto rozhodnutí představuje velký problém z hlediska zvýšené dopravní zátěže. O několik let později však často ta samá města udělala ještě větší chybu. Pustila si gigantická obchodní centra do svých...

Pohled z budovy Elitexu kolem roku 2000

Budova ústavu (čp. 444 - IV), postavená městem roku 1913 původně jako domov pro opuštěné děti, je hlavním vstupem obrácena do tehdy nově založené ulice U opatrovny. Vchod zdobí kamenný reliéf se znakem města. Stavbu projektoval a řídil liberecký stavitel Albert Hübner. Poměrně střízlivá architektura nese ještě znaky pozdní secese
Pozoruhodné...

Stavbu libereckého krematoria, prvního v monarchii, zdržovaly zastaralé rakouské předpisy, podle nichž nebylo spalování mrtvol povoleno. A tak od podání žádosti do první kremace uběhlo neuvěřitelných sedmnáct let (31.10.1918). Liberečtí radní dostali kauzu před Nejvyšší soud, který rozhodl, že proti stavbě samotné budovy nemůže být námitek, ale...

Kostel dominuje vyvýšenině zvané Jánský kámen. Byl postaven na náklady baronesy Marie Pavlíny Liebiegové v souvislosti s bytovou výstavbou, mateřskou školou a dětským útulkem na severním svahu Hrnčířského vrchu, jinak zvaného též Jánský kámen. Patřil řádu lazaristů, jejichž zakladatelem byl sv. Vincenc z Paoli, a společnost Dcer křesťanské lásky,...

Náchodská ulice, z níž po stavbě obchodního domu Ještěd zachoval jenom kousek, vedla po pravém břehu náhonu od Nisy, zatímco podle levého probíhala ulice U Splavu. Před Soukenným náměstím je rozděloval blok domů, který vidíme uprostřed prvního snímku. Na druhém záběru je pohled do Náchodské ulice opačným směrem, od náměstí při povodni. V popředí...

Panorama údolí Harcovského potoka v roce 1928

Informace o Obchodní centrum LBC

Osud přízemního domku čp. 125 - IV je spojen s činností organizace YMCA (Young Men's Christian Association - Sdružení mladých křesťanských můžů). Ta byla založena roku 1855 jako mezinárodní sdružení usilující o formování charakteru dospívajících chlapců na základě křesťanských idejí pomocí přednášek, kurzů, besed apod.Poskytovala mládeži možnosti...

Při pokusu o rekonstrukci několika přestárlých domů na severovýchodní straně Revoluční ulice se ukázalo, že většina objektů je zde vlivem stáří i vlivem snížení nivelity ulice o jedno podlaží proti původnímu terénu natolik narušena, že se jevilo výhodnější nahradit je novým objektem. Sedmipodlažní obytný dům s malými byty (garsonierami) a službami...

Moje teta Stefanie a strejda Walter Kiesewetter měli malou cukrárnu a kavárnu v Bräuhofgasse 12 (Rumunská 12).(autor příspěvku Mario Fejkl)

Pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta se s tím evidentně nemazala. Jak to vypadá, koupili tři nebo čtyři sousedící parcely a, strom nestrom, za rok tam stála reprezentativní budova hodná přední finanční instituce.

V křivolaké Zámečnické uličce, dnes parčíku mezi Moskevskou a Rumunskou ulicí, vynikal dům s vinárnou Alfonse Manara. Téměř všechny okolní hygienicky nevyhovující objekty padly.

Dnešní Moskevská, původně zvaná Česká, od poloviny 19. století Vídeňská ulice je nesporně nejstarší v Liberci, neboť právě tudy procházela obchodní zemská stezka z nitra Čech do Lužice. Rekonstrukce zastavění v roce 1560, vypracovaná podle údajů panského archivu, dokazuje, že v té době bvl obestavěn pouze horní konec ulice v bezprostřední blízkosu...

Historie čtyřpodlažního domu nezvyklého trohúhelníkovitého půdorysu, stojícího u přechodu prastaré zemské cesty přes Harcovský potok, je úzce spjata se známou muzikantskou rodinou Prokschů.
Z ní se nejvíc proslavil učitel hudby Josef Proksch, jenž si s bratrem Antonem otevřel hudební školu. Po Josefově odchodu do Prahy (1830) ji vedl dál...

Vznik střeleckých spolků je úzce svázán s vývojem feudální společnosti. Ještě ve 14. a 15. století bylo nošení zbraní výlučným právem šlechty a jejich družin. Situace se změnila se vznikem měst a městeček, která vytvářela na ochranu svého majetku i obyvatel oddíly střelců, vyzbrojené nejprve luky a kušemi, později palnými zbranémi - puškami.