Revoluční ulice

03.10.2021
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík

Revoluční ulice (1993)

Při pokusu o rekonstrukci několika přestárlých domů na severovýchodní straně Revoluční ulice se ukázalo, že většina objektů je zde vlivem stáří i vlivem snížení nivelity ulice o jedno podlaží proti původnímu terénu natolik narušena, že se jevilo výhodnější nahradit je novým objektem. Sedmipodlažní obytný dům s malými byty (garsonierami) a službami v nejnižších dvou podlažích vyplnil celý prostor mezi obchodním domem Baťa a Moskevskou ulicí. Posunutím přízemí novostavby od vozovky se zároveň dosáhlo vítaného rozšíření Revoluční ulice. Méně zdařilé je napojení na okolní zástavbu. Projekt vypracoval Stavoprojekt (Eduard Adamíra), stavbu provedly v letech 1967 - 68 liberecké Pozemní stavby.

(zdroj Kniha o Liberci)

cca rok 1994 (zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
cca rok 1994 (zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Revoluční ulice

někdy mezi 12. a 14. prosincem roku 1984 (zdroj Boveraclub)
někdy mezi 12. a 14. prosincem roku 1984 (zdroj Boveraclub)
někdy mezi 12. a 14. prosincem roku 1984 (zdroj Boveraclub)
někdy mezi 12. a 14. prosincem roku 1984 (zdroj Boveraclub)
Revoluční ulice kolem roku 1920 a 2020
Revoluční ulice kolem roku 1920 a 2020
Revoluční ulice po roce 1945 a 26.3.2020
Revoluční ulice po roce 1945 a 26.3.2020
Revoluční ulice - říjen 1938 (fotograf Willy Pragher)
Revoluční ulice - říjen 1938 (fotograf Willy Pragher)
Revoluční ulice v roce 1966 a 16.2.2024
Revoluční ulice v roce 1966 a 16.2.2024
Revoluční ulice v roce 1966 a 16.2.2024
Revoluční ulice v roce 1966 a 16.2.2024
Revoluční ulice v roce 1987 a 3.6.2022
Revoluční ulice v roce 1987 a 3.6.2022
Revoluční ulice
Revoluční ulice
Revoluční ulice 12.12.1984 a 28.4.2023
Revoluční ulice 12.12.1984 a 28.4.2023
Revoluční ulice 12.12.1984 a 28.4.2023
Revoluční ulice 12.12.1984 a 28.4.2023
Revoluční ulice v roce 1987 a 3.6.2022
Revoluční ulice v roce 1987 a 3.6.2022
Revoluční ulice (M.Gergelčík)
Revoluční ulice (M.Gergelčík)
Revoluční ulice v 50.letech  (zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
Revoluční ulice v 50.letech (zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
Revoluční a Moskevské ulice (M.Gergelčík)
Revoluční a Moskevské ulice (M.Gergelčík)
Revoluční ulice
Revoluční ulice
z Revoluční do Moskevské. (foto Erwin Cettineo)
z Revoluční do Moskevské. (foto Erwin Cettineo)
Revoluční ulice (M.Gergelčík)
Revoluční ulice (M.Gergelčík)
archiv Hans Oldskull
archiv Hans Oldskull
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
Revoluční ulice v roce 1972 a 5.11.2023
Revoluční ulice v roce 1972 a 5.11.2023
pohled do Revoluční ulice v roce 1987 a 14.7.2022
pohled do Revoluční ulice v roce 1987 a 14.7.2022
Revoluční ulice 3.12.1994 a souprava T3SUCS č. 59+60. (archiv Boveraclubu)  František Zikmund:  Všimněte si těch návěstidel pro provoz na jednokolejce. Vlevo pro jízdu do Lidových sadů a vpravo do Jablonce.
Revoluční ulice 3.12.1994 a souprava T3SUCS č. 59+60. (archiv Boveraclubu) František Zikmund: Všimněte si těch návěstidel pro provoz na jednokolejce. Vlevo pro jízdu do Lidových sadů a vpravo do Jablonce.
Revoluční ulice v roce 1972 (archiv J.Peterka) - Prototypy z řady článkových tramvajových vozidel nesly označení K1. První vůz KT4 (ev.č. 7000) byl přestavěn z prototypu tramvaje K1 ev.č. 7000. Tento funkční vzorek, který se lišil od ostatních vozů KT4, vznikl v roce 1969 zkrácením vozové skříně tramvaje K1 o třetinu a vypuštěním středního podvozku. Důvodem byly praktické zkoušky článkových tramvají pro města v tehdejší Německé demokratické republice, jejichž konstrukce počítala pouze se dvěma podvozky. Vůz byl nejprve testován v Praze, v roce 1971 zapůjčen do Liberce, kde byly prováděny praktické zkoušky provozu na "úzkém" rozchodu 1000 mm. Zdroj: prazsketramvaje
Revoluční ulice v roce 1972 (archiv J.Peterka) - Prototypy z řady článkových tramvajových vozidel nesly označení K1. První vůz KT4 (ev.č. 7000) byl přestavěn z prototypu tramvaje K1 ev.č. 7000. Tento funkční vzorek, který se lišil od ostatních vozů KT4, vznikl v roce 1969 zkrácením vozové skříně tramvaje K1 o třetinu a vypuštěním středního podvozku. Důvodem byly praktické zkoušky článkových tramvají pro města v tehdejší Německé demokratické republice, jejichž konstrukce počítala pouze se dvěma podvozky. Vůz byl nejprve testován v Praze, v roce 1971 zapůjčen do Liberce, kde byly prováděny praktické zkoušky provozu na "úzkém" rozchodu 1000 mm. Zdroj: prazsketramvaje
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1966 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v roce 1995. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Revoluční ulice v roce 1995. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
Revoluční ulice  kolem roku 1960 a 10.8.2023
Revoluční ulice kolem roku 1960 a 10.8.2023
18/7/1976, kde jsou časy fousatých T2 (archiv Jiří Heráček)
18/7/1976, kde jsou časy fousatých T2 (archiv Jiří Heráček)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
Z popisky fotografie na kartotéce v archivu: "Dne 8.3.1967 v 8:15 se bourá poslední starý dům z celé řady, Revoluční ulice je pro veškerý provoz uzavřena." (archiv Boveraclubu)
Z popisky fotografie na kartotéce v archivu: "Dne 8.3.1967 v 8:15 se bourá poslední starý dům z celé řady, Revoluční ulice je pro veškerý provoz uzavřena." (archiv Boveraclubu)
zdroj Pinterest
zdroj Pinterest
jednokolejka v Revoluční byl provizoriem trvajícím od roku 1984 do roku 1996. 1.5.1993 a T3SU č. 56.(archiv Boveraclubu)
jednokolejka v Revoluční byl provizoriem trvajícím od roku 1984 do roku 1996. 1.5.1993 a T3SU č. 56.(archiv Boveraclubu)
Jeste v 2011 tam byly balkony, ale samozrejme po 50 letech uz byly na spadnuti......... (archiv Betty Božka)
Jeste v 2011 tam byly balkony, ale samozrejme po 50 letech uz byly na spadnuti......... (archiv Betty Božka)
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
archiv Johana Pokorná
archiv Johana Pokorná
archiv Johana Pokorná
archiv Johana Pokorná
v roce 1975 byl nad akronym "Čedok" umístěn vertikální reliéf od Miloše Košky. Dnes samozřejmě odstraněný. (autor příspěvku Jindřich Gubiš)
v roce 1975 byl nad akronym "Čedok" umístěn vertikální reliéf od Miloše Košky. Dnes samozřejmě odstraněný. (autor příspěvku Jindřich Gubiš)
Revoluční ulice 10.11.1963 a 8.11.2020
Revoluční ulice 10.11.1963 a 8.11.2020
Revoluční ulice v 50.letech (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice v 50.letech (archiv Boveraclubu)
nároží Revoluční a Moskevské ulice 10.11.1963 a 8.11.2020
nároží Revoluční a Moskevské ulice 10.11.1963 a 8.11.2020
Revoluční ulice v 50.letech a 25.2.2024
Revoluční ulice v 50.letech a 25.2.2024
Sobota 26.5.1984 a liberecká Revoluční ulice se soupravou 2 x T2 č. 19 + 23.
Sobota 26.5.1984 a liberecká Revoluční ulice se soupravou 2 x T2 č. 19 + 23.
Sobota 26.5.1984 a liberecká Revoluční ulice s "motorkou" T2 č. 33 (ex 13).
Sobota 26.5.1984 a liberecká Revoluční ulice s "motorkou" T2 č. 33 (ex 13).
Revoluční ulice cca 1994 (archiv J.Peterka)
Revoluční ulice cca 1994 (archiv J.Peterka)
Neděle 8.10.1995 a úplně poslední den provozu tramvají v Revoluční ulici.
Neděle 8.10.1995 a úplně poslední den provozu tramvají v Revoluční ulici.
Revoluční ulice v roce 1995 (K-report) (archiv Všichni Čermáci)
Revoluční ulice v roce 1995 (K-report) (archiv Všichni Čermáci)
1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
Revoluční ulice 1988 Zdroj: prazsketramvaje.cz (archiv J.Peterka)
Revoluční ulice 1988 Zdroj: prazsketramvaje.cz (archiv J.Peterka)
rok 2008. Dokumentováno trochu větší množství dopravních značek, zhusta na samostatném kandelábru. 🙂 (archiv Leoš Kobr)
rok 2008. Dokumentováno trochu větší množství dopravních značek, zhusta na samostatném kandelábru. 🙂 (archiv Leoš Kobr)
Průhled do Revoluční ulice ještě bez Delty a s rozpadajícím se domem U zeleného stromu (archiv Všichni Čermáci)
Průhled do Revoluční ulice ještě bez Delty a s rozpadajícím se domem U zeleného stromu (archiv Všichni Čermáci)

2009

(foto Pav Karel)

Hablau, Bau der Ymca. Liberec, Revoluční ulice - stavba YMKY (archiv SM v Liberci)
Hablau, Bau der Ymca. Liberec, Revoluční ulice - stavba YMKY (archiv SM v Liberci)
Hřiště v místech dnešní Fügnerovy ulice v roce 1926
Hřiště v místech dnešní Fügnerovy ulice v roce 1926
Revoluční ulice  v roce 1928 (archiv SM v Liberci) a 19.8.2022
Revoluční ulice v roce 1928 (archiv SM v Liberci) a 19.8.2022
Hřiště v místech dnešní Fügnerovy ulice kolem roku 1950
Hřiště v místech dnešní Fügnerovy ulice kolem roku 1950

YMCA

(20.léta)


Osud přízemního domku čp. 125 - IV je spojen s činností organizace YMCA (Young Men's Christian Association - Sdružení mladých křesťanských můžů). Ta byla založena roku 1855 jako mezinárodní sdružení usilující o formování charakteru dospívajících chlapců na základě křesťanských idejí pomocí přednášek, kurzů, besed apod.Poskytovala mládeži možnosti ušlechtilé zábavy a tělovýchovy a k tomu účelu zřizovala společenské místnosti, kina, kluby, hřiště a tělocvičny, mnohde zajišťovala i možnosti levného stravování a ubytování (svobodárny). Sídlem ústředí je Ženeva.

Liberecká pobočka byla založena 17.2.1922. Její představenstvo se skládalo z 9 německých a 3 českých zástupců, činnost však byla rozdělena podle národností. Ředitelem byl Alfred Klein, českou část vedl nezapomenutelný Josef Novotný, úzce spolupracující i s místními skauty, jimž umožňoval využívat některá zařízení, zejména hřiště v místech dnešní Fügnerovy ulice. Liberecká YMCA získala hlavní budovu přebudováním bývalé továrny (čp. 171 - IV) podle projektu Ferdinanda Worfa. V ní byla zřízena svobodárna, klubové místnosti, učebny, restaurace (i vegetariánská), kino a lázně.

Vcházelo se sem přes dvůr podél hořejšího boku domku na prvním snímku. Ten byl majetkem YMCY od jejího založení, ale pro svou zchátralost a to, že vystupoval do vozovky, se stal koncem dvacátých let předmětem veřejné kritiky. Po téměř tříletém dohadování s magistrátem bylo roku 1933 vydáno šalamounské rozhodnutí, že dům bude zbořen na náklady města a na jeho místě si obchodník Franz Müller postaví přízemní objekt s prodejnami a uprostřed zřídí průchod se schodištěm k hlavní budově YMCY. Stavbu město povolilo s podmínkou, že konstrukce přízemního objektu bude dimenzována tak, aby snesla pozdější zatížení třípodlažní nástavbou ve výši sousedních domů, plánovanou po deseti letech. Stavbu podle zadaných podmínek provedla v roce 1934 firma N.Rella a Neffe z Liberce. V přízemí se nacházela prodejna s textilem F. Müllera a provozní místnosti cestovní kanceláře Čedok. Když byla roku 1940 liberecká YMCA zlikvidována, převzal dům čp. 125 - IV obchodník Müller, ostatní majetek si přivlastnilo město.

Po válce obnovila YMCA v Liberci nakrátko činnost. Sál v přízemí složil k promítání filmů a jiným kulturním podnikům. V padesátých letech převzalo objekty Odborné železniční učiliště. Sál a některé další místnosti využívala Krajská loutková scéna i začínající Ypsilonka až do roku 1965, kdy se přestěhovala do Moskevské ulice. Učiliště s internátem zde bylo i v době vzniku tohoto článku (1996). Přízemní objekt (čp. 125 - IV) slouží jako prodejny a stále čeká na plánovanou dostavbu.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Revoluční ulice ve 20.letech 20.století a 16.9.2020
Revoluční ulice ve 20.letech 20.století a 16.9.2020

Ginzelův obchod v Revoluční ulici

archiv Severočeského muzea v Liberci, img 2983

5. května (Střelecká, Schützengasse) Revoluční (Hablau) na rohu s Moskevskou (Vídeňskou, Wiener Strasse) - Z publikace Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1922 – Werbekunst (umění reklamy) (archiv Petra Ruprechta)
5. května (Střelecká, Schützengasse) Revoluční (Hablau) na rohu s Moskevskou (Vídeňskou, Wiener Strasse) - Z publikace Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg für das Jahr 1922 – Werbekunst (umění reklamy) (archiv Petra Ruprechta)
Revoluční ulice v roce 1922 a 19.4.2022
Revoluční ulice v roce 1922 a 19.4.2022