Liberecké hospody, kavárny a hotely

Na konci 18.století byl klasicistně přestavěn dům čp. 294-II na Sokolovském náměstí. Čepovalo se zde plzeňské pivo a scházíval se spolek německých cyklistů. Na rohu vidíme viset jednu z prvních "dopravních značek", tabuli s textem: Vjezd pod pokutou zakázán, městská rada. Roku 1960 začala přestavba na dům umělců. Vnitřek a zadní části byly...

Vznik střeleckých spolků je úzce svázán s vývojem feudální společnosti. Ještě ve 14. a 15. století bylo nošení zbraní výlučným právem šlechty a jejich družin. Situace se změnila se vznikem měst a městeček, která vytvářela na ochranu svého majetku i obyvatel oddíly střelců, vyzbrojené nejprve luky a kušemi, později palnými zbranémi - puškami.

(zdroj J.Bock - Františkov 1657 - 2007 - Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350.výročí jejího založení)

Stylová restaurace na rohu Pražské ulice a Lazebnického vrchu (čp.16-II) má dlouhou historii. Roku 1627 byl hned za právovarečným domem v Pražské ulici (čp.15-II) postaven dřevěný přízemní domek, představený roku 1830 na zděný. Původně malá hospůdka s výčepem piva, zahradou a s několika hostinskými pokoji byla přestavěna v roce 1897. Po roce...

Podobně jako Havlov, nejstarší liberecká osada vzniklá u přechodu přes Harcovský potok, měla i hoření německá osada, kdysi zvaná Rychemberk, s tržištem v místě dnešního Benešova náměstí, svoje vlastní, tehdy běžné občanské vybavení. Patřily k němu v první řadě kovárny, ale i hostince, především ty, jež se nacházely při staré obchodní cestě...

V Papírové ulici bylo několik hospod. Jednou z ních a ukázkou starého pivního šenku je "Zum Burenschänke" (čp. 109-Il).fotografie před rokem 1918. zdroj: Jiří Bock - Liberecké hospody do konce c.k. monarchie, 2022

Hostinec Reichenberger Hütte (Liberecká bouda) stojící na dnešní Masarykově třídě koupili roku 1931 manželé Schneiderovi a přestavěli ho hotel se zahradní restaurací, který si udržel dodnes tehdejší podobu. V padesátých letech byl zrušen a v objektu zřídil okresní výbor KSČ poradnu marxismu - leninismu. V následujícím desetiletí ho podnik...

Hoření foto pohled na hlavní vchod , foceno směrem k Ještědu. Spodní foto pořízeno zezadu hospody, včetně dřevěné verandy u hospody, které se VERANDA nikdy neříkalo. VERANDA jako taková hospoda vznikla jako samostatná stavba tanečního sálu zhruba v místech odkud je pořízeno foto. V pozdější době byla na tzv. VERANDĚ zřízena pouze výtočna piva. Dnes...

Ještě v polovině 19. století byly poštovní zásilky dopravovány do Liberce spěšnými poštovními vozy taženými koňmi. Když byl poštovní úřad přeložen blíže k zámku do Zámecké, dnešní Felberovy ulice, příjížděly poštovní vozy na prostranství před zámkem. Na čerstvé zprávy tu netrpělivě čekali hlavně obchodníci, podnikatelé i spekulanti. Aby se jim lépe...

Už v roce 1893, a to ještě před zprovozněním úřednických prostor nově postavené liberecké neorenesanční radnice, byla v jejím suterénu otevřena restaurace Radniční sklípek. Přilehlé prostory byly tehdy využívány jako vinný a pivní sklípek, a částečně i jako sklad uhlí. Po 2. světové válce zde sídlila pivnice Parlament.
Sklípek fungoval bez...

Toto náměstí, kdysi nazývané Hrnčířské, vzniklo ve druhé polovině 18. století při založení Filipova města a sloužilo dlouho jako tržiště. Jedním z mála domů, který si zachoval původní podobu, byl dům čp. 106-I, na snímku vlevo. Postavil si ho pro sebe roku 1772 významný stavitel Johann Josef Kunze. Ještě roku 1858 byl jediným domem stojícím na této...

Honosná zahradní restaurace byla vybudována z iniciativy města, nicméně nemalou měrou se na ní podepsala rovněž rodina místních textilních magnátů Liebiegů. Pro plánovanou novostavbu byl zvolen pozemek s restaurací Belveder, která již nevyhovovala potřebám dynamicky se rozvíjejícího města a o nahrazení dožívající stavby bylo rozhodnuto na zasedání...

Chodily sem celé generace Liberečáků, ale i lidí z širokého okolí. Pravidelně tu vystupoval třeba Leoš Mareš, slavily se tu fotbalové i hokejové tituly. Jenže diskotéka Ďábelská huť na Masarykově třídě v Liberci musela skončit z důvodu výstavby nedalekých viladomů. A ve čtvrtek začala její demolice.

Vlevo budova hostince Altdeutsche Bierstube (Staroněmecká pivnice), dnešní restaurace Letka (čp. 80), kterou si v roce 1887 postavil Josef Berner. Její další majitel Vilém Mai k ní roku 1909 přistavěl podél Londýnské ulice, tehdy Drážďanské, zasklenkou verandu. K velkému rozkvětu přivedl hostinec Josef Möller, jenž roku 1922 vybudoval podle...

No jo..... "herna" Starý horizont nejlepší!!!!! Zlatá 90tá....... Tahle doba je šílená....Myslím si,že kdyby nebyly facebooky atd. tak by to mohlo být lepší. Lidé by se více scházeli. (komentář David Drapák)

Do konce II. světové války byla vyhledávanou atrakcí pro návštěvníky ze širokého okolí. U restaurace byl hudební altán a menší rybníček přemostěný lávkou. Hosté se projížděli na lodičkách. V padesátých letech byl v objektu internát pro narušenou mládež a později kartografický ústav. V devadesátých letech přestavěn na hotel.

Severní strana Staroměstského náměstí

(olej na plátně, konec 19.století)

Část malby podle starší grafiky od Adolfa Stolleho. Úplně vlevo je hrázděný Seidlův dům (čp. 244 - I) stojící na rohu Železné a Frýdlantské ulice, vedle něho je vidět část prastaré kovárny s hospodou (čp. 184 - I).
Severní průčelí náměstí tvořilo před výstavbou nové radnice šest domů.
Byly to zleva doprava:
Hospoda U Zlaté koruny (čp. 183 - I), dvojdům čp. 182 - I a 181 - I,
hospoda U Zlatého slunce (čp. 180 - I)
uprostřed s průjezdem na budoucí Divadelní náměstí,
Bývalá hospoda U konvice (čp. 179 - I) a dům U Zlatého lva, přejmenovaný později na Obecní dům (čp. 178 - I).
Za ním vystupuje roh hospody U Města Vídně (čp. 177 - I). Průhled Střeleckou ulicí (5.května) uzavírá Arnoldův dům (čp. 176 - I).
Zcela napravo jsou domy na východní straně náměstí: čp. 1 - IV a roh domu 2 - IV.

(Zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)