Celestýnka, Mléčné lahůdky či Káva - čaj

08.02.2020

Vinárna a později restaurace Celestýn

kavárna a živá hudba .CELESTYNKA (rchiv Jany Ducháčkové)
kavárna a živá hudba .CELESTYNKA (rchiv Jany Ducháčkové)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
1985 (archiv Boveraclubu)
1985 (archiv Boveraclubu)
Vinárna nazvanou tak podle jména vinárníka (Cölestin M.), kterou zřídil někdy mezi lety 1887/1894 a provozoval do roku 1905 v čp. 60-IV (zadní trakt čp. 5-IV) a po něm další osoby zřejmě až do roku 1945. V roce 1967 byla přistavěna a nově otevřena restaurace Celestýn.

Desátého listopadu 1971 v hotelu Radnice (čp. 5-IV) na Benešově náměstí, který zde fungoval od roku 1931, vypukl požár. Zničil nejen přední část, ale i celé hotelové křídlo v nádvoří, včetně nové restaurace Celestýn. 

Po dlouhých jednáních a zjišťování stavebního stavu všech objektů na východní straně náměstí se dospělo k závěru, že bude nutné provést úplnou přestavbu celé fronty domů až po Felberovu ulici, ale měla být zachována architektura jejich průčelí. K rozhodnutí přispělo i narušení části loubí sovětským tankem při srpnové invazi 1968. Rekonstrukce proběhla pod dohledem Památkového ústavu v letech 1985-91 podle návrhu Stavoprojektu Liberec (arch. Vlasta Tondrová), generálním dodavatelem byly Pozemní stavby Liberec. K nárožnímu domu čp. 11-IV ve Felberově ulici byl připojen nový objekt, uzavírající průhled do dvora a vytvářející jakýsi přechodný článek k funkcionalisticky řešené přístavbě k pojišťovně.

zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996, s. 497. a Jiří Bock

Bufet na "Šalďáku"

(foto Petr Šimr 1982)

Mléčné lahůdky a Káva - Čaj na Šaldově náměstí

Oblíbený "Mlíčňák" provozovala liberecká mlékárna - zanikl v březnu 1995 se zánikem společnosti Milko, která provozovala liberekou mlékárnu před jejím zánikem. Dnes je těchto prostorech DM drogerie.  Hned přes koleje sídlila po několik desetiletí kavárna, která nesla název Káva - Čaj, po roce 1989 se vystřídalo několik nájemců, dnes je zde "Dům vína"

1968 (archiv M.Gergelčík)
1968 (archiv M.Gergelčík)
1974
1974
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Křižovatka Sokolské ulice, 5.května a Šaldova náměstí v 60.letech a 25.3.2022
Křižovatka Sokolské ulice, 5.května a Šaldova náměstí v 60.letech a 25.3.2022
ofrankováno 1964 (archiv Milan Páč)
ofrankováno 1964 (archiv Milan Páč)
Šaldovo náměstí ve 2.polovině 60.let (archiv Všichni Čermáci)
Šaldovo náměstí ve 2.polovině 60.let (archiv Všichni Čermáci)
archiv Jany Ducháčkové
archiv Jany Ducháčkové
Šaldovo náměstí v 60.letech (archiv Františka Zikmunda) a 14.3.2022
Šaldovo náměstí v 60.letech (archiv Františka Zikmunda) a 14.3.2022
Nevelké živé prostranství v blízkosti městského středu je rušnou křižovatkou dopravy a střediskem obchodu. Název náměstí je věnován památce významného libereckého rodáka a spisovatele F. X. Šaldy. (archiv Jitky Horušické)
Nevelké živé prostranství v blízkosti městského středu je rušnou křižovatkou dopravy a střediskem obchodu. Název náměstí je věnován památce významného libereckého rodáka a spisovatele F. X. Šaldy. (archiv Jitky Horušické)
Šaldovo náměstí v 70.letech a 22.1.2023
Šaldovo náměstí v 70.letech a 22.1.2023
Budova, která byla postavena někdy v 80.letech a jejímž původním účelem bylo ubytovávat zde rekreanty ROH z celého tehdejšího Československa. Autobusy svážející a odvážející rekreanty blokovaly autobusovou zastávku MHD na kraji Jablonecké ulice. Postavit objekt s tímto účelem na největší liberecké křižovatce bez vlastního parkoviště. to byl dobrý úlet. (archiv Všichni Čermáci)
Budova, která byla postavena někdy v 80.letech a jejímž původním účelem bylo ubytovávat zde rekreanty ROH z celého tehdejšího Československa. Autobusy svážející a odvážející rekreanty blokovaly autobusovou zastávku MHD na kraji Jablonecké ulice. Postavit objekt s tímto účelem na největší liberecké křižovatce bez vlastního parkoviště. to byl dobrý úlet. (archiv Všichni Čermáci)

Dům rekreace, dnes Hotel Liberec.

Nároží mezi ulicemi Jabloneckou a Palachovou, tvořící východní stranu Šaldova náměstí, uzavřela roku 1988 s konečnou platností rozložitá budova Domu rekreace, dnes hotelu Liberec, která je odstrašujícím příkladem tehdejšího plánování. Roku 1978 se rozhodla ústecká Severočeská konstruktiva postavit zde ubytovnu pro své zaměstnance, kteří měli pracovat na stavbě hotelu, plánovaného na Šaldově náměstí v místech dnešní Plazy. Po roce převzal stavbu projektovanou Jiřím Pavlů z Liberce Průmstav Pardubice. Noviny psaly o rekordním pracovním tempu a přinášely podrobnosti o novátorské technologii zvedání stropů (byla použita i u SVÚT). Když ale ze záměru postavit hotel sešlo (1980), zpomalily se i stavební práce na ubytovně a nakonec ještě ne zcela dokončený objekt převzala Ústřední radaodborů (1983). Po nákladné přestavbě interiérů byl v roce 1988 otevřen na nejrušnější liberecké křižovatce Dům rekreace. Budova se 150 hotelovými lůžky v pokojích s vlastním příslušenstvím, se společenskými prostorami, restaurací, barem, saunou a terasou v posledním podlaží se stala dominantou náměstí.

Šaldovo náměstí v 30.letech minulého století a 14.3.2022
Šaldovo náměstí v 30.letech minulého století a 14.3.2022
Šaldovo náměstí v roce 1982 a 5.11.2023
Šaldovo náměstí v roce 1982 a 5.11.2023

Bývalá cukrárna

ulice 5.května (archiv Jany Ducháčkové)
ulice 5.května (archiv Jany Ducháčkové)
Našel jsem fotku s babičkou Annou Herrgesellovou, mojí matkou Emmou Flögel a mým bratrem Josefem před otcovou cukrárnou Josefem Flögel. (archiv Peter Flögel )
Našel jsem fotku s babičkou Annou Herrgesellovou, mojí matkou Emmou Flögel a mým bratrem Josefem před otcovou cukrárnou Josefem Flögel. (archiv Peter Flögel )
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
Stále mám velmi působivé a dojemné vzpomínky na podnikání mých rodičů FEINBAKERY & CAFFEE v Reichenbergu. Přečtěte si více v mém životopisu  „Zuckerschlecken reichte ihm nicht“. (autor Peter Flögel)
Stále mám velmi působivé a dojemné vzpomínky na podnikání mých rodičů FEINBAKERY & CAFFEE v Reichenbergu. Přečtěte si více v mém životopisu „Zuckerschlecken reichte ihm nicht“. (autor Peter Flögel)
ulice 5.května (M.Gergelčík)
ulice 5.května (M.Gergelčík)
1992 matka Emma Flögel. (archiv Peter Flögel)
1992 matka Emma Flögel. (archiv Peter Flögel)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
 Za tímto oknem (v druhém rohu) byla zmrzlinová hala. Na konci války zde byly uloženy plynové masky, se kterými jsme s bráchou stavěli malé hrady; tohle jsem popsal ve svém životopise. (Peter Flögel)
Za tímto oknem (v druhém rohu) byla zmrzlinová hala. Na konci války zde byly uloženy plynové masky, se kterými jsme s bráchou stavěli malé hrady; tohle jsem popsal ve svém životopise. (Peter Flögel)