Liberec a městské části

Historie libereckých čtvrtí

Rochlice (Liberec VI)

Jedná se o jednu z nejstarších obcí na území dnešního Liberce. Poprvé se Rochlice uvádí v roce 1360 v Libri confirmationum pražského arcibiskupství jako Rochlicz nebo také Rokytnic. Vývoj obce urychlila až stavba pražské silnice v roce 1825 a stavba železnice do Jablonce nad Nisou v roce 1888. První továrna zde byla založena v roce 1830. V roce 1903 byla povýšena na městečko a roku 1908 dokonce na město. V roce 1939 se stala součástí Liberce v té době měla přes 6000 obyvatel.

Horní Růžodol (Liberec VII)

Do roku 1850 měl společnou správu s Růžodolem I. Obec Růžodol je připomínána již v roce 1542. Stavba železnice sice rozdělila katastr obce na dvě části, ale zároveň podporovala rychlý růst Horního Růžodolu. Růst podpořila i silnice Praha - Liberec. Roku 1930 zde žilo 6 557 obyvatel z toho přes 50% Čechů. V roce 1905 byl H. Růžodol povýšen na městečko a roku 1925 na město. Ve městě stály četné cihelny a dvě vápenky, které se staly zdrojem stavebního materiálu i pro okolní obce. Částí Liberce se Horní Růžodol stal v roce 1939.

Dolní Hanychov (Liberec VIII)

Dolní Hanychov vznikl v roce 1589 prodáním části dvora hanychovského panského dvora jeho správci Tomáši Arnoldovi a dalším zájemcům. K osamostatnění však došlo až v roce 1886, kdy vznikly samostatné obce Dolní Hanychov, Horní Hanychov a Karlinky. V roce 1912 zlepšila spojení s Libercem tramvajová linka. Do Liberce byl Dolní Hanychov zařazen v roce 1939.

Janův Důl (Liberec IX)

Je jednou z nejmladších obcí. V roce 1704 - 1705 zde bylo postaveno celkem 62 domků. Obec byla vždy malá a velmi málo industrializovaná. Ke sloučení s Libercem došlo překvapivě v roce 1939.

Františkov (Liberec X)

Základ Františkova tvořilo 31 domů postavených v roce 1657. Obec byla nazvána podle tehdejšího majitele panství hraběte Františka Gallase. Osídlení se soustřeďovalo podél cesty do Ostašova (dnešní Švermova ulice). V roce 1910 měla obec 2304 obyvatel. V katastru obce byla roku 1883 zřízena slévárna, která se později stala základem továrny na výrobu automobilů RAF, ještě donedávna známé jako LIAZ. Obec byla připojena v roce 1939.

Růžodol I (Liberec XI)

V roce 1850, kdy se osamostatnil měl 550 obyvatel. Do první světové války vzrostl počet obyvatel šestkrát. V 19. stol. vyrostlo na území obce 15 převážně textilních podniků. Dopravní spojení s Libercem se zlepšilo v letech 1842-1844, kdy byla postavena silnice Liberec - Žitava a v roce 1904, kdy byla postavena tramvajová linka do Liberce. Na katastru obce vzniklo letiště, které zahájilo svůj provoz v roce 1937. Do Liberce byla tato čtvrť včleněna v roce 1939.

Staré Pavlovice (Liberec XII)

Pavlovice jsou poprvé uváděny roku 1550. Stavbou 20 samostatných domů vznikají Nové Pavlovice, a zbytek obce se tak stal Starými Pavlovicemi. Rozdělení proběhlo roku 1893. Do počátku 19.stol. je vývoj obce zvolný. Poté s přílivem nových obyvatel dochází ke stavebnímu "boomu". V době připojení k Liberci, v roce 1939, má obec 1869 obyvatel.

Nové Pavlovice (Liberec XIII)

Roku 1870 zde došlo k parcelaci půdy a k jejímu prodeji jako stavební pozemky. V Liberci již cena pozemků dosahovala vysoké úrovně a tak se zde logicky začali lidé usídlovat. Páteří zastavění se stala ulice Borový vrch. Největším objektem je zde Koloseum postavené v roce 1877 na místě vyhořelé krčmy Luční výšina. Přírůstek obyvatel však nakonec nebyl tak rapidní a v roce 1939 mají Nové Pavlovice 2212 obyvatel. Ve stejném roce se staly třináctou částí Liberce.

Ruprechtice (Liberec XIV)

Vznikly při staré cestě do Frýdlantu a poprvé jsou uváděny roku 1545 jako Ruprštorf. Během 19.stol. byly na Černé Nise zřízeny mnohé podniky, celkem jich bylo 27, a jejich dělníci se ubytovali právě v Ruprechticích. Od roku 1907 dominuje Ruprechticím secesní kostelík U obrázku. V roce, kdy byly připojeny k Liberci, rok 1939, měly 4511 obyvatel.

Starý Harcov (Liberec XV)

Obec je poprvé uváděna jako Hartmannsdorf již roku 1522. Na katastru obce byla založena textilní továrna firmy Liebieg (dnes Textilana). První domy byly postaveny podél údolní komunikace do Lukášova a Jablonce. Druhou tepnou St. Harcova se stala silnice po úpatí hřebene do Rudolfova a Bedřichova. Právě tato oblast se stala oblíbeným místem pro stavbu luxusních vil libereckých boháčů. Ke Starému Harcovu patří část čtvrti Králův Háj, kde byly stavěny převážně rodinné a nájemní domy typizovaného vzhledu. V roce 1788 byla při Staré cestě vedoucí do Jablonce postavena hospoda a okolo ní potom vzniklo několik dalších stavení. Toto místo bylo pojmenováno Aloisina výšina. Dominantou Harcova, ale i okolních čtvrtí, je rozhledna postavená na kopci Kovářův kámen. Ta je dnes součástí bohužel nefungující restaurace Liberecká výšina, kterou nechal postavit Jindřich Liebieg v podobě středověkého hradu v letech 1900 - 1901. Roku 1850 byly Starý a Nový Harcov spojeny a v roce 1930 zde žilo 4 035 obyvatel. Připojení k Liberci bylo provedeno v roce 1939.

Nový Harcov (Liberec XVI)

Poprvé se uvádí v roce 1682, kdy byla část pozemků Harcova poskytnuta pro výstavbu 23 domů. Průmysl zde nebyl téměř zastoupen a tak zde bydleli dělníci, kteří docházeli za prací do sousedního St. Harcova. Za zmínku stojí jen vznik rašelinových lázní v roce 1929.

Kateřinky (Liberec XVII)

Byly založeny z příkazu majitelky panství Kateřiny z Redernů v roce 1609. Obec byla závislá na rozvoji podniků na Černé Nise, stejně jako Ruprechtice. Podle sčítání z roku 1902 zde bylo 63 výrobních podniků, ale již v třicátých letech se mnoho z těchto továren stalo pouze sklady. Odloučenost obce způsobila, že Kateřinky byly připojeny k Liberci až v roce 1954.

Karlinky (Liberec XVIII)

Byly založeny v roce 1770 na pozemcích bývalého panského dvora a pojmenovány po Karolíně Clam-Gallasové. Roku 1880 zde žilo 565 obyvatel, ale neexistence průmyslu způsobila odliv obyvatel. Obec byla připojena v roce 1954.

Horní Hanychov (Liberec XIX)

Poprvé je připomínán v roce 1560 a za svůj rozvoj vděčí ještědské rekreační oblasti a silnici do Českého Dubu. Vzrůst také podpořila stavba rozhledny na Ještědu (samostatný odstavec), sáňkařské dráhy v roce 1909 a lanovky v roce 1933. V roce 1900 zde bydlelo 1130 osob, ale před připojením k Liberci v roce 1954 zde žilo jen 731 obyvatel.

Rudolfov (Liberec XXI)

Počátkem 17.stol. zde vznikla osada Buschdorf. K ní vedla vozová cesta z Kateřinek. V roce 1657 zde byla založena nová obec nazvaná podle Rudolfa Gallase. Rudolfov je nejvýše položenou částí Liberce a také proto zde průmysl nenašel své místo. Jen v dolní části obce byla postavena vodní nádrž a menší elektrárna. Z Rudofova se stala převážně rekreační oblast a před připojením k Liberci v roce 1963 tak měl pouhých 166 stálých obyvatel.

Ostašov (Liberec XX)

Pod tímto názvem je znám od roku 1545. Jeho osídlení navazuje na Horní Suchou, původně zvanou Horní Ostašov. Obě obce dělí Ostašovský potok, který dříve tvořil hranici mezi libereckým a chrastavským okresem. Výstavbou železnice do České Lípy se sice obec rozdělila na dvě části, ale získala dobré spojení s Libercem. Za první světové války zde byl vybudován zajatecký tábor pro 50 000 zajatců hlavně ruského původu. Součástí Liberce se Ostašov stal v roce 1963.

Horní Suchá (Liberec XXII)

S Ostašovem tvořila dlouho jednu obec. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla v roce 1880, kdy zde bydlelo 734 osob. S Libercem byla sloučena v roce 1976.

Doubí (Liberec XXIII)

Roku 1412 prodal zeman Petr Tysta Vesec, Doubí a část Vratislavic klášteru v Českém Dubu. Tato obec ležela na zemské cestě a později na císařské silnici z Liberce do Turnova. První osídlení vzniklo podél této cesty. Vývoji obce přispěl vznik parostrojní cihelny patřící lékaři V. Šamánkovi. Nepříznivý vliv měla stavba železnice do Pardubic, která oddělila část obce, která se potom nazývala Malé Doubí. Nakonec se tato část připojila k Hanychovům. Dalším zásahem byla stavba rychlostní dálkové silnice do Turnova. Při sčítání v roce 1970 mělo Doubí 1356 obyvatel a o 6 let později bylo připojeno k Liberci.

Pilínkov (Liberec XXIV)

Byl založen pravděpodobně v 16. stol. a jeho první název byl Heinersdorf. Poprvé byl jmenován v roce 1544. Trať rozdělila obec v roce 1859.

Hluboká (Liberec XXVIII)

První zmínka o obci je z roku 1584. Obyvatelé se zabývali zemědělstvím. Osada byla spravována z Pilínkova a v roce 1962 byl Pilínkov , Hluboká a Doubí sloučeny v jeden celek. Ten se spojil s Libercem v roce 1976.

Vesec (Liberec XXV)

Patří k nejstarším českým obcím na území Liberce. Poprvé je uváděna roku 1412. Vesec a některé další obce patřili k zvláštnímu lennímu statku, který získal Jakub von Heistern, protože však zde nebyl žádný panský dvůr bylo roku 1651 povoleno poddaným vykoupit se z robot. To přispělo k znovuosídlení obcí. Původní osídlení bylo řídké a soustředilo se hlavně kolem Nisy. V obci bylo založeno několik továren a největšího počtu obyvatel dosáhl Vesec roku 1909, kdy zde žilo 4150 osob. Ve stejný rok byl povýšen na městečko. Vesec byl připojen v roce 1976.

Stráž nad Nisou (ex Liberec XXVI)

Poprvé se uvádí roku 1469 za válek Jiřího z Poděbrad. Středem obce se stal panský dvůr. Další výstavba se soustředila v okolí kostela a cesty z Liberce do Mníšku. Další ulice začaly vznikat chaoticky. Na počátku 20. stol. zde působilo 136 různých závodů. V roce 1970 zde žilo 1561 obyvatel. V roce 1976 byla Stráž připojena k Liberci, ale po sametové revoluci se k 1.9.1990 znovu osamostatnila.

Svárov (Liberec XXVII)

Zmiňován je již roku 1444 a vždy byl jednou z nejmenších obcí. Připojen byl roku 1976.

Kunratice (Liberec XXIX)

Jedna z nejmenších obcí Liberecka vznikla pravděpodobně v druhé polovině 15. století, ale písemně je připomínána až v roce 1542. Její německé jméno je Konradisdorf a v roce 1624 měla 115 obyvatel. Nynější hlavní silnice, která prochází obcí až do Jablonce byla postavena v letech 1847 - 1848. Dlouhý čas využívali zdejší obyvatelé zázemí Vratislavic. Vlastní školu dostali až v roce 1898. Kunratice byly připojeny 1.7.1980.

Vratislavice nad Nisou (Liberec XXX)

Jsou zmiňovány již v 60 letech 14. století. Obec byla řekou rozdělena na dvě. Českou a německou část. Německá část vznikla až v 16.stol. a dostala jméno Maffersdorf. Česká část se již od počátku jmenovala Wratislawicz. Ke sloučení došlo až v roce 1901. V roce 1903 byly povýšeny na městečko a dostaly svůj 1.znak. Po druhé světové válce a odchodu Němců se natrvalo ustálilo jméno Vratislavice. Roku 1970 dostaly Vratislavice znak nový. Na území obce stojí přes 125 let starý pivovar a sodovkárna, která využívá kvalitní minerální vodu, která se zde nachází. Přes Vratislavice vede železniční a tramvajová trať do Jablonce nad Nisou. Vratislavice jsou samostatným městským obvodem, což dává právo městu Liberec mít místo starosty primátora a další výhody. Mezi rodáky Vratislavic patří automobilový technik století * Ferdinand Porsche a bohužel i Konrad Henlein. K Liberci byly přiřazeny k 1.7.1980 * tento titul mu byl udělen v soutěži COTC (Car of the Century)

Krásná Studánka (Liberec XXXI)

Své jméno dostala podle studánky, kterou používali uhlíři pálící milíře v okolních lesích. Vesnice vznikla ve 14.století a je tak jednou z nejstarších na Liberecku. Od osmdesátých let 19. století tudy vede císařská cesta na Frýdlant a od roku 1875 železniční trať tamtéž. V roce 1960 k ní byly připojeny Radčice a 1.7.1980 byl tento celek spojen s Libercem.

Radčice (Liberec XXXII)

První zmínka o obci je z roku 1444. V roce 1550 zde žilo 10 sedláků a 4 zahradníci. Radčice se změnily v rekreační oblast a počátkem 70. let 20. stol. byla otevřena populární restaurace Dračí sluj. Připojeny byly 1.7.1980.

Machnín (Liberec XXXIII)

Obec byla pravděpodobně založena koncem 14. století pány z Donína. Její historie úzce souvisí s nedalekým hradem Hamrštejnem. Obyvatelé se živili zemědělstvím, lesními pracemi a rudným dolováním. Roku 1850 byly k Machnínu přičleněny obce Bedřichovka a Karlov. V roce 1991 zde žilo 926 obyvatel. Machnín je součástí Liberce od roku 1980.

Bedřichovka (Liberec XXXIV)

Osada byla založena v roce 1782. V roce 1880 měla nejvíce obyvatel a to 246. Připojena s Machnínem v roce 1980.

Karlov pod Ještědem (Liberec XXXV)

Osada byla založena na pozemcích machnínského dvora v roce 1787. V roce 1991 zjištěno jen 55 obyvatel. Připojen k Liberci k 1.7.1980.