V roce 1906, kdy vznikla tato pohlednice, byl liberecký "Štěpánův špitál" již téměř šedesát let starý. V první polovině 19. století bylo stále naléhavější, aby tak rychle rostoucí průmyslové město, jakým byl tehdy Liberec, mělo řádnou nemocnicí. Městská rada o tom jednala již od roku 1804, ale teprve až za čtyři desetiletí se sešlo dost finančních...
Zmínka o prvních očistných lázních v podobě lazebny v Liberci je z roku 1500. Nalézala se přímo ve středu města v uličce, která dodnes nese název Lazebnický vrch. Teprve v roce 1897 byly otevřeny veřejné sprchové lázně v Pastýřské ulici. Velký pokrok, pokud se týče hygieny, znamenalo teprve zřízení městských lázní.
Leninova třída 1976. Mluvit s cestujícími za jízdy zakázáno o fotografování ani písmenko... (foto Petr Šimr)
Oldřich Doležal - Tak pro doplnění , v r. cca 1957 tam byla otevřena první samoobsluha v Liberci a my jsme šli z Čížkovy u. koupit za 1,5 Kč mražený jablečný protlak.
Vila vyprojektovaná renomovanou drážďanskou architektonickou kanceláří Lossow & Kühne v letech 1924 - 1925 pro Luize Holdinghausenovou vychází ze zdomácnělé barokizující moderny a soudobého neoklasicismu, navazujícího na silné místní stavební tradice. V jejich řešení je patrný vliv anglického halového domu, zprostředkovaný střední Evropě mimořádně...
Tuto honosnou vilu si nechal postavit obchodník s textilem Franz Stross. Dům patří k nejvýraznějším privátním architekturám, jaké kdy byly realizovány v převážně historizující zástavbě Liberce. Projekt je v českém prostředí natolik výjimečný, že se může směle měřit i s ikonickými vilami moderní architektury, jako je Müllerova vila v Praze nebo vila...
Do tříletého projektu Modernizace hlavní budovy Severočeského muzea v Liberci - 3. etapa, probíhajícího v letech 2019-2022, bylo vybráno 900 ks sbírkových předmětů, převážně fotografií, sbírku ovšem tvoří i jiné reprodukční techniky. V restaurovaném souboru místopisného charakteru (cca 750 kusů) jsou zahrnuty snímky ze starší liberecké tvorby, zastupují je mj. významné liberecké fotoateliéry či fotografové z 19. a z počátku 20. století (W. F. Jantsch, J. Hoffmann, F. Stracke a W. König, R. Ginzel, G. Lahn) a autoři neznámí. Dalších cca 150 kusů motivicky odráží politické naladění během druhé světové války, jde především o soubory fotografií z tzv. německé nacistické propagandy (oficiální portréty pohlavárů, momentky, slavnosti a smuteční obřady).
stačí otevřít odkaz:
