Pohostinství ve Františkově  od poloviny 19.století

Společenský život se již tehdy odehrával převážně v hospodách a pohostinských zařízeních, které patřily neodmyslitelně k tehdejšímu obrazu života. Mezi kulturní zařízení je třeba zahrnout i taneční a pěvecké sály v některých těchto objektech. Hospod a pohostinských zařízení je připomínáno v úředních záznamech od konce 19. století do roku 1941 celkem čtrnáct (ve skutečnosti jich bylo více). Nacházely se v těchto objektech: čp. 16, zvaná patrně Zum Elysium(?), zbořena byla roku 1947; čp. 35, původně to byla do roku 1850 výsadní rychtářská krčma, zvaná pak Zur Stadt Venedig (U Města Benátek). Konaly se v ní i obecní volby, po roce 1945 objekt sloužil různým účelům (pořádání kulturních akcí, jako školní tělocvična, ubytovna, mandlovna prádla, zbořeno po roce 1974). V čp. 37 zvaném Gross Wien (U Velké Vídně), byla zahradní restaurace (zbořeno patrně v letech 1982-1 983); čp. 48 hospoda Zum Wachtmeister, po roce 1945 zvaná Na Mejtě, byla zbořena v roce 1984; čp. 61, zvaná Franzenshčhe; čp. 62 Schmuck, dnešní hostinec U Kozla; čp. 67 pivnice Sachsenschánke, původně snad Zur Stadt Dresden("?), spojena s řeznictvím, později sloužila i k ubytování, po roce 1945 pojmenovaná Hvězda, zrušena v roce 1971; čp. 71 hotel Zentralbahnhof, postaven patrně v roce 1903, po odtržení pohraničí převzala původně židovský majetek Liberecká spořitelna; budova byla likvidována v 80. letech; v čp. 73 využívána také jako kavárna, stavba odstraněna v roce 1986; čp. 78 Sonne, objekt demolován zřejmě v roce 1983; čp. 80 Zum deutschen Hof nebo Deutscher Hof (Německý dvůr), postaven v roce 1874, pořádaly se zde taneční zábavy a v roce 1913 kinematografická představení, zbořeno 1952. Dále bych mohl jmenovat 1 čp. 89, čp. 94 a čp. 112, patrně Zur Windmůhle(?). Františkovské knajpy byly i sídlem neřesti, ale vyhlášenými se staly sousední domy čp. 44, 72 a 113.

Hostince byly i místem, kde se odehrával spolkový život. Hostinští nabízeli spolkům pro jejich činnost klubovny 1 své služby. Výrazný rozvoj spolkového života přinesl až liberální spolkový zákon v roce 1867. Již předtím se od roku 1847 konala v Janově Dole v hospodě Zur Kastanienlaube (dnes již nestojící čp. 14) představení divadelní ochotnická společnost ve prospěch chudých lidi v Janově Dole, Františkově a Karlinkách. V roce 1863 byl pak založen spolek vysloužilých vojáků MilitárVeteranenverein pro místní obce Růžodol I s Františkovem, Horní Růžodol s Janovým Dolem, Horní a Dolní Hanychov s Ostašovem, který měl sídlo v Janově Dole a roku 1929 zanikl. V době, kdy tvořil Františkov společnou místní obec s Růžodolem I, byl založen roku 1880 v Růžodole I mužský pěvecký spolek Liederkranz.

Další etapa spolkového života nastala po překonání hospodářské krize (1873-1879) v 80. a 90. letech 19. století. V tomto období zesiluje konfrontace dvou zemských etnik, což se projevilo i ve spolkovém životě. Po vytvoření samostatné obce Františkov (1883) byl nejprve založen v roce 1886 pěvecký spolek Liederkranz, v roce 1890 dobrovolný hasičský sbor Freiwilige Feuerwehr, oganizovaný na základě spolkového zákona. Do konce 19. století byl ještě ustanoven společenský klub kuřáků Rauch-Gesellig-Club a v roce 1899 tělocvičný spolek Deutscher Turnverein Jahn. Po roce 1900 byly založeny i místní skupiny odborových centrál zaměstnanců textilních továren — v letech 1901-1903 Ortsgruppe Franzendorf der Union der Textilarbeiter a roku 1910 celorakouského odborového sdružení Deutschvolkerischer Gewerkverein, Ortsgruppe Franzendorf des Reichsbundes deutscher Arbeitervereinigungen Oesterreichs. Po vzniku Československé republiky zanikaly v letech 1920 až l922 mnohé původně centrální říšské odborové svazy a jejich místní skupiny vytvořily novou liberální německou odborovou centrálu.

Další rozvoj dělnických a odborových spolků a jejich místních odboček souvisel s bojem za všeobecné hlasovací právo v letech 1905—1907. V roce 1906 vznikla místní skupina Ortsgruppe Franzendorf des deutschvolkerischen Arbeiterbundes fůr die Stadt und den politischen Bezirk Reichenberg, v roce 1909 dělnický tělocvičný a sportovní spolek Vorwárts. Oba sportovní spolky, Jahn a Vorwárts, využívaly školní tělocvičnu a nové hřiště založené roku 1915.

Na podporu příslušníků německého etnika, jeho národních zájmů i posílení národní sounáležitosti vznikla 1909 místní ženská skupina německého svazu Frauen und Mádchen — Ortsgruppe Franzendorf des Bundes der Deutschen, která v roce 1934 musela změnit své stanovy. K podpoře německého školství a mládeže v národnostním zápase, v němž hrála dominantní roli úloha jazyka, byla v roce 1911 založena místní skupina německého školského spolku Ortsgruppe Franzendorf des Deutschen Schulvereines.

Jiným typem spolku bylo zájmové sdružení majitelů domů Hausbesitzer-Verein. Spektrum sociokulturních spolků založených ve Františkově před první světovou válkou bylo obohaceno o vzdělávací spolek esperantistů Esperantista Sociebo Espero, působící v letech 1907—1927. V letech 1886-1911 je uváděno minimálně 12 spolků, které dokládají skladbu spolkových aktivit ve Františkově do roku 1914.

Velký význam ve společenském a kulturním životě mělo postavení kina Zentral u viaduktu ve Františkovské ulici (čp. 140). Bylo otevřeno 23. prosince 1913 a zpočátku se nazývalo podle majitelů Zentralkino Bondy. Za první republiky změnilo (zřejmě v roce 1931) název na Urania podle stejnojmenného vzdělávacího spolku vlastnícího licenci. Po útěku židovského majitele Maxe Bondyho před nacisty zde byly provedeny úpravy, kino bylo znovu otevřeno 20. ledna 1939 jako Zentral-Lichtspiele. Jeho novým majitelem se stal Hermann Hemmerling. (Po roce 1945 bylo přejmenováno na Zdar, později na Sofia a bylo zbořeno roku 1987). Již krátce předtím v roce 1913 se konala první filmová představení kočovného biografu v hostinci Německý dvůr .

Ve druhé polovině 19. století došlo také k důležitým změnám ve školství. Nové školské zákony z roku 1868 a 1869 přinesly zestátnění veškerého školství. Končí působnost tzv. školských dozorců, zřízených roku 1805 a působících v rámci církevních obvodů. Tento systém trval s malými obměnami až do roku 1868. Roku 1870 vznikly zemské, okresní a místní školní rady. Národnostně smíšené okresy byly rozděleny na dva školní okresy — český a německý. V roce 1870 byla zřízena nová místní školní rada, jejíž působnost se kryla s dosavadním místním školským obvodem Janův Důl, Františkov a Karlinky. Koncem 19. století opět zesílily snahy obce o vybudování vlastní františkovské školy. Teprve v únoru 1897 povolila Zemská školní rada Františkovu zřízení vlastní čtyřtřídní školní budovy. Místní školní rada v Janově Dole proti tomu neúspěšně dvakrát protestovala. V roce 1897 odkoupila obec pozemek ke stavbě školy. Školní budova (čp. 114) byla postavena v letech 1900-1901. 1. září 1901 byla slavnostně vysvěcena a zahájila svoji Činnost. Svým novorenesančním vzhledem se stala ozdobou a pýchou Františkova. Brzy se v letech 1903-1905 rozrostla na šestitřídní. V této obecné škole s německým vyučovacím jazykem byly v roce 1923 zrušeny obě paralelky, v roce 1925 1 čtvrtá třída, od té doby byla trojtřídní. Měla svou školní zahradu, knihovnu, tělocvičnu a hřiště. Roku 1919 zde také umístili mateřskou školu. Krátce před postavením školy byla ve Františkově ustanovena samostatná místní školní rada.

V období první světové války se obec musela postarat o válečné uprchlíky, zejména z východní Haliče, kteří byli ubytování v roce 1915 v hostincích Německý dvůr a U Velké Vídně. Později byl v nich ubytován prapor domobrany. Z Františkova bylo povoláno do zbraně celkem 631 mužů, z nichž 48 padlo. V roce 1915 byla vytvořena na obecním úřadě zvláštní hospodářská rada. V obci byly zřízeny dvě vojenské kuchyně, které v některých dnech vydávaly až 1200 porcí polévek.

zdroj: Jiří Bock - Františkov 1657 - 2007 - přehled dějim a rozvoje kdysi samostatné obce k 350.výročí jejího založení, 2007

Hostinec Na Mejtě (Zum Wachtmeister)

Františkovská ulice čp.48 - X těsně před jeho zbouráním v roce 1984.

( zdroj J.Bock - Františkov 1657 - 2007 - Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350. výročí jejího založení ,2007, nakladatelství Česká beseda v Liberci)

Hotel Centralbahnhof

"Smuck" dnes Hospoda U Kozla

Od roku 1967 kdy hospoda byla založena v části Liberecka nazvané Františkov se snažíme nabízet hostům příjemné posezení v naší hospůdce. Celková kapacita je až 40 míst. Hospůdka má staročeský šmrnc a je dle návštěvníků nejhezčí hospůdkou na Františkově s dlouholetou rodinou tradicí. Dbáme na kvalitu výborného točeného deseti a jedenácti stupňového piva KOZEL. Pro Vaše spestření a um je zde kulečníkový stůl (karambol).

Hostům dále nabízíme možnost grilování vlastních pochutin v dobovém krbu na dřevěném uhlí. K pivu podáváme utopence, nakládany hermelín pečenou pikantní nebo šunkovou klobásku. Možnost objednéní grilovaného uzeného kolena, které podáváme s čerstvým křenem. V hospůdce je možnost uspořádat jakoukoli oslavu dle vaších představ např. vystoupeni jazz a country kapel, kulečníkový turnaj, svatby, oslavy narozenin ...

Rádi Vám vyjdeme vstříc v jakém koli z Vašich požadavků.