Náměstí Pod branou a okolí

03.10.2022
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Z archivu po rodičích.. Plátenická 237/27 Rodný dům (archiv Martin Seidel)
Z archivu po rodičích.. Plátenická 237/27 Rodný dům (archiv Martin Seidel)
Plátenická ulice v r. 1979(1980..) Výměna inženýrských sítí. Cca 3 měsíce přes léto. Tak vyndal tatík dvě fošny z garáže, buhvíjak sjel a jelo se na dovču.. 😂 (archiv Martin Seidel)
Plátenická ulice v r. 1979(1980..) Výměna inženýrských sítí. Cca 3 měsíce přes léto. Tak vyndal tatík dvě fošny z garáže, buhvíjak sjel a jelo se na dovču.. 😂 (archiv Martin Seidel)
Domky v Gollově ulici s Vincentinem v pozadí kolem roku 1900
Domky v Gollově ulici s Vincentinem v pozadí kolem roku 1900
Klicperova ulice (M.Gergelčík)
Klicperova ulice (M.Gergelčík)
archiv Kleofáš Čuhadinger
archiv Kleofáš Čuhadinger
Andělčina ulice (M.Gergelčík)
Andělčina ulice (M.Gergelčík)
Charakteristická zástavba obytných domů n.p. Textilana v Klicperově ulici. (Foto a popisek z knihy Liberec minulosti a budoucnosti z r.1961) (archiv Všichni Čermáci)
Charakteristická zástavba obytných domů n.p. Textilana v Klicperově ulici. (Foto a popisek z knihy Liberec minulosti a budoucnosti z r.1961) (archiv Všichni Čermáci)
Liebiegův konzum v jeho městečku (archiv Kleofáš Čuhadinger)
Liebiegův konzum v jeho městečku (archiv Kleofáš Čuhadinger)
L I B E R E C ... (Liebiegovo městečko). foto Matyáš Gál 29.9.2023
L I B E R E C ... (Liebiegovo městečko). foto Matyáš Gál 29.9.2023
Klicperova ulice (M.Gergelčík)
Klicperova ulice (M.Gergelčík)

Bývalá mateřská škola Textilany v Klicperově ulici

foto Michal Bárta (2020)
foto Michal Bárta (2020)
27.3.2020
27.3.2020
foto Michal Bárta (2020)
foto Michal Bárta (2020)
Výstavba a slavnost v Liebiegově městečku počátkem 20.století ( Zdroj: SOkA Liberec)
Výstavba a slavnost v Liebiegově městečku počátkem 20.století ( Zdroj: SOkA Liberec)
archiv Ondra Musil
archiv Ondra Musil
archiv Ondra Musil
archiv Ondra Musil

Liebiegovo městečko

Půvabné liberecké sídliště vzniklo pro potřeby největší textilky v severních Čechách Johann Liebieg a Co. v Liberci. Podle návrhu architekta Jacoba Schmeissnera bylo vybudováno v údolí za továrnou v letech 1911 - 1912 celkem 80 zaměstnaneckých domků a během let 1922 - 1923 dalších třicet. Prostředkem se vine dnešní Klicperova ulice, zakončená na horizontu náměstím Pod Branou, kde se soustřeďovaly služby. Romanticky pojatý komplex je dodnes nepřekonaným příkladem hromadné bytové výstavby.

Ústředním prostorem celé čtvrti se stalo Theodorovo náměstí (dnes náměstí Pod Branou), pojmenované po stavebníkovi Theodoru Liebiegovi. Název hostince U Města Broumova má zase vztah k zakladateli firmy Johannu Liebiegovi, který odtud pocházel.

Většina domů v nové čtvrti byla koncipovaná jako činžovní vily o několika bytech. Architekt Schmrißner využil člennitého terénu k vytvoření intimity jednotlivých domů a komunikace se též přizpůsobily prostředí v duchu koncepce územního plánu Liberce zpracované vídeňským architektem C.Sittem.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Svatoplukova ulice (archiv J.Hůlka)
Svatoplukova ulice (archiv J.Hůlka)
1932 (archiv O.Musil)
1932 (archiv O.Musil)
Náměstí Pod Branou - pohled směr Broumovská ulice
Náměstí Pod Branou - pohled směr Broumovská ulice
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
archiv FL
archiv FL
foto Radek Ptáček v roce 2017
foto Radek Ptáček v roce 2017
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl

Horní část Liebiegova městečka
(pohlednice 20.léta 20.století)

Když odbočíme z Mlýnské ulice před Textilanou (v současné době jen zbytky Textilany) doprava, jako bychom se rázem ocitli v jiném světě. Stoupáme Klicperovou ulicí, vinoucí se údolím a tvořící páteř romantického vilového sídliště, které dodnes patří k nejkrásnějším koutům Liberce. Bohužel při další výstavbě v sedmdesátých letech, kdy v bezprostředním sousedství vznikalo sídliště Broumovská, se mezi nimi nepodařilo vytvořit vyhovující urbanistický přechod, takže příliš blízko situovaný panelový dům necitelně narušil panorama Liebiegova městečka. Nepříznivý dojem ještě zvyšují roury parovodu, vedené naprosto bez ohledu ke kultivovanému prostředí. Dojem z této novodobé výstavby je v kontrastu s romantickým Bitzanovým pojetím opravdu zdrcující. Náměstí, zvané původně Theodorovo - po zakladateli městečka Theodoru Liebiegovi (český Bohdanovo) - uzavírá na nejvyšší straně zajímavý rozložitý dům s branou (čp. 440 - IV), po jejíž pravé straně je umístěn pískovcový reliéf zobrazující sv. Jiří. Nad střechou se zvedá secesně tvarovaná věžička, vytvářející v dálkových pohledech dominantu celého sídliště. Na náměstí se nacházely různé obchody a hostinec U města Broumova. K intimnosti prostoru přispívají dílčí loubí po obou stranách.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Pozn. Liebiegové pocházeli z města Broumova a tak vznikl název hostince, brány a nakonec i sídliště

Liebigovo městečko při soumraku. Akryl na desce 60x80cm.  Malováno naživo, předloni, na začátku zimy. Byli jsme tam malovat s kolegou Adam Windsor , protože to máme kousek od ateliéru a už déle jsem si chtěl podobnou scénu zaznamenat. Zima byla celkem vlezlá, ale dostali jsme horký čaj od Míši, která bydlí v domku napravo, tak nám to pomohlo přežít a díla dokončit 🙂☕(autor příspěvku Václav Kovář)
Liebigovo městečko při soumraku. Akryl na desce 60x80cm. Malováno naživo, předloni, na začátku zimy. Byli jsme tam malovat s kolegou Adam Windsor , protože to máme kousek od ateliéru a už déle jsem si chtěl podobnou scénu zaznamenat. Zima byla celkem vlezlá, ale dostali jsme horký čaj od Míši, která bydlí v domku napravo, tak nám to pomohlo přežít a díla dokončit 🙂☕(autor příspěvku Václav Kovář)
Náměstí Pod Branou v roce 1913 Hostinec u města Broumova je odkaz na místo původu rodiny Liebiegů z městečka ve východních Čechách. (archiv Tomáš Cvrček)
Náměstí Pod Branou v roce 1913 Hostinec u města Broumova je odkaz na místo původu rodiny Liebiegů z městečka ve východních Čechách. (archiv Tomáš Cvrček)

Liebiegovo městečko podruhé...

Dnes tu fotku ještě doplňuji o pár dalších z téhož sousedství z ročenky německých horalů (též z roku 1913). Ke dvěma jsem přidal screenshoty z Googlemaps pro lepší orientaci (i když regulérní srovnávačku to bohužel nenahradí). (autor článku Tomáš Cvrček)

Liebiegovo městečko potřetí

archiv Emila Karkoše

Historická fotografie Liebigova městečka - pohled směrem od dnešní Plátenické ulice (archiv Všichni Čermáci)
Historická fotografie Liebigova městečka - pohled směrem od dnešní Plátenické ulice (archiv Všichni Čermáci)
archiv agáta Ogginová - náměstí pod branou v domě, který ústí do Mikulášské ulice (komentář  Jitka Muchová)
archiv agáta Ogginová - náměstí pod branou v domě, který ústí do Mikulášské ulice (komentář Jitka Muchová)

Náměstí Pod bránou

- dodnes představuje centrum Liebiegova městečka -
✳Liebiegovo městečko leží na severním svahu Skřivánčího kamene a je nejvýraznější ukázkou secesní bytové výstavby v Liberci. V letech 1911 až 1912 zde nechal Theodor Liebieg postavit 80 zaměstnaneckých domků. Je to jedno z nejpůvabnějších libereckých míst.
✳ zdroj -
kniha Liberec - město| the city of | stadt (archiv Jitky Horušické)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ivanovo náměstí, bývalý klub Textilany. (archiv V.Hájek)
Ivanovo náměstí, bývalý klub Textilany. (archiv V.Hájek)
V Liebiegově městečku se nám rozmohl takový nešvar... mizejí nám tu historické dveře (archiv Zdena Ina Bergger)
V Liebiegově městečku se nám rozmohl takový nešvar... mizejí nám tu historické dveře (archiv Zdena Ina Bergger)

"Ivaňák" z druhé strany... Foceno z Plátenické ulice kolem r. 2010

(archiv Martin Seidel)
Pod branou 455/8, Liberec IV, Perštýn
Pod branou 455/8, Liberec IV, Perštýn

Pamatuje někdo? 90' Star Club,

nám. Pod branou 455/8

(archiv Vladimír Kraemer)

U Domoviny - Energetiků - U Černého dolu

Výstavba sídliště nazvaného Domovina, určeného pro válečné vysloužilce a invalidy z Liebiegovy továrny, prvního svého druhu v tehdejším Rakousko-Uhersku začalo v roce 1916. Iniciátorem stavby byl Theodor Liebieg, jenž vypracováním plánů a celkové koncepce pověřil stejně jako v případě Liebiegova městečka architekta Jakoba Schmeissnera. Realizaci kolonie provedl stavitel Richard Wojatschek. Původní Schmeissnerův plán počítal s 30 objekty, realizováno jich bylo jen 27. S plány jednotlivých domů pomáhal Jakobu Schmeissnerovi architekt Heinz Schmeissner, zřejmě Schmeissnerův syn a na realizaci dohlížel vedoucí stavebního odboru magistrátu, Rudolf Simon. Po dokončení v roce 1921 předal Thedor Liebieg kolonii městu a to ji následně převzalo do své správy. Sídliště je situováno na jižním svahu Monstrančního vrchu a je ohraničeno dnešními ulicemi U Domoviny, U Černého dolu a Energetiků, které jím prochází. Urbanistická osnova kolonie je zpracována ve stylu Liebiegova městečka, kdy jsou objekty seskupeny podél křivolakých komunikací sledujících průběh vrstevnic. Širší obvodová komunikace obepíná celé sídliště, užší uličky zajišťují přístup k jednotlivým domkům. V některých partiích kolonie domy svou štítovou orientací ke komunikaci evokují téměř vesnicky rostlou zástavbu. Oproti Liebiegovu městečku obsahuje typizované rodinné domky, buď izolované, nebo sdružené do dvojdomů či trojdomů. Jednotlivé domy jsou přízemní, podsklepené a s využitým podkrovím. Kryté jsou sedlovou střechou s taškovou krytinou, ve štítech se uplatňuje falešné hrázdění, bednění, ba dokonce lomenice. Každý dům byl vybaven zahradou, kůlnou a chlévem. Ve vnitřní dispozici byla typizace ještě markantnější. V každém domě se v přízemí nacházela hlavní obytná místnost, kuchyně a prádelna s koupelnou, v patře pak ložnice a malá půda. Formální řešení většiny domů vychází z regionální lidové architektury, ta se projevuje u lomenic, okenic s kvazilidovou ornamentikou a v dispozičním uspořádání některých objektů s vchodem situovaným na podélné straně domu, příp. v přistavěné dřevěné předsíňce. Patrný je ale i vliv liberecké klasicistní architektury. Každý z nájemníků měl domek zprvu poskytnut na rok, přičemž se musel zavázat, že se ve vlastní režii postará o nutné opravy a údržbu. Pakliže tuto podmínku splnil, mohl zde zůstat natrvalo. Zázemí kolonie obstarával objekt čp. 491-IV v ulici U Domoviny, určený k poskytování nezbytných služeb a jenž sloužil k ubytování vysloužilců, kteří tyto služby provozovali. V přízemí byly umístěny lázně, holičství, dále pak prodejny tabáku a smíšeného zboží. V patře se nacházely byty holiče, lazebníka a krejčího se ševcem, kteří zde měli také své dílny.

archiv Petra Ruprechta
archiv Petra Ruprechta

Pavlina McTiernan hledá rodiště své babičky - má jen tyto 2 fotografie - pravděpodobně z Horního Růžodolu

podle mě jsou to domky dva a jsou vedle sebe. Ulice Energetiku a čp. 485 a 486. Zejména ten jeden štit je 100% identický. Druhy dům má již novou fasadu. (autor příspěvku Vojtěch Šesták)

Ale není to on. Je to ten hned vedle, zateplenej. Podle podezdívky. (kometář Martin Plešinger)
Ale není to on. Je to ten hned vedle, zateplenej. Podle podezdívky. (kometář Martin Plešinger)
v roce 2015 ještě bez zateplení (archiv M.Pplešinger)
v roce 2015 ještě bez zateplení (archiv M.Pplešinger)

Fotka s "dědečkem" je Energetiků 486/9. Je tam ještě původní plot a přesně sedí i ta podezdívka. Dům na druhé fotce se mi zdá jiný? Nebo focený jindy, Každopádně nemá to č.p. a konzoli s přípojkou, či co to je nad ním. Zdá se mi, jako by ten dům, kde jsou focené ženy a děti byl sousední 485 .(komentář Zdenka Lišková)

archiv Čech Lands
archiv Čech Lands