Ještěd (hotel a vysílač)

11.09.2022
(zdroj: https://www.ebay.com )
(zdroj: https://www.ebay.com )

Hotel a televizní vysílač na Ještědu je stavba ve tvaru jednodílného rotačního hyperboloidu, postavená v letech 1966 až 1973 na vrcholu hory Ještěd u Liberce. Je vysoká téměř 100 metrů s kruhovým půdorysem o průměru 33 metrů. Jejím autorem je architekt Karel Hubáček, kterému se statikou stavby pomáhal Zdeněk Patrman a s výbavou vnitřních prostor Otakar Binar. Před vybudováním současného hotelu stával na vrcholu hory od poloviny 19. století hotel, v jehož blízkosti byl na počátku 20. století, s ohledem na zájem turistů vybudován další. Stavby byly ze dřeva a obě v šedesátých letech 20. století shořely.

Stavba, jejíž silueta se objevuje v logu města, ve znaku kraje, zdejší vysoké školy či místního prvoligového fotbalového klubu Slovan Liberec, je orientačním bodem a dominantou kraje. Objevila se také v českém filmu Grandhotel. Objekt je od roku 1998 kulturní památkou, od počátku roku 2006 dokonce národní kulturní památkou a od roku 2007 je uveden na Indikativním seznamu kulturních statků České republiky, z něhož jsou vybírány stavby navrhované k zařazení do Seznamu světového dědictví UNESCO. (zdroj: Wikipedia)

1963
1963

Tragický požár

Ve čtvrtek 31.ledna 1963 horská chata Ještěd při neopatrném rozmrazování zamrzlého potrubí vyhořela. Mnoho lidí z okolí mohlo jen smutně sledovat, jak se na nočním nebi odráží požár budovy, viditelný ze širokého okolí. 


Liberečtí projektanti okamžitě začali s plány

Hned druhý den po požáru se na vrchol Ještědu vydali liberečtí projektanti, aby zhodnotili, zda je možné vyhořelou chatu opravit. Na první pohled bylo jasné, že požár chatu zničil úplně. Byla proto vyhlášena architektonická soutěž na novou podobu vysílače a hotelu s restaurací. Jen pár měsíců po požáru vybrala komise vítězný návrh architekta Karla Hubáčka, který jako jediný umístil vysílač i hotel s restaurací do jedné stavby. (únor 1963 )

Když v lednu 1963 vyhořela ještědská chata, začali lidé na Liberecku spontánně mezi sebou sbírat peníze na její znovupostavení. Dle rozhodnutí podniku Restaurace Liberec a pražské Správy radiokomunikací se měl na vrcholu Ještědu vybudovat komplex, který měl zajišťovat jednak provoz horského hotelu s restaurací a jednak šíření televizního signálu. Architektonická soutěž na podobu tohoto objektu proběhla v únoru 1963 v liberecké společnosti Stavoprojekt. Soutěže se účastnilo jedenáct architektů či týmů, mezi nimiž byli architekti Otakar Binar, Jiří Svoboda, Pavel Švancer, Ota Nykodým, Karel Hubáček, Jaromír Syrovátko, Miroslav Ulmann, Jaromír Vacek a skupiny Josef Patrný - Jiří Hubka - V. Netolička, dále Miloš Technik a Svatopluk Technik. Návrh architekta Hubáčka se od ostatních odlišoval tím, že jako jediný spojil obě požadované funkce do jedné budovy. Všechny vypracované návrhy byly od 19. března 1963 vystaveny v liberecké pobočce Československé spořitelny. Porota (rada okresního národního výboru) za vítěze soutěže na svém zasedání 22. dubna 1963 vybrala návrh Karla Hubáčka. Podoba vítězného návrhu však některé lidi zaskočila a namítali, že nová věž naruší vžitý obraz hory Ještědu. Na tyto výtky architekt reagoval tvrzením, že navržená stavba vrchol kopce nerozmělňuje, nýbrž jej dotváří a podporuje růst jeho vrcholu. Rudé právo zveřejnilo 8. května 1965 vizualizaci vítězného návrhu s tím, že: "veškerý provoz v budově se má zahájit do čtyř let".


Návrh budovy vyvolal i některé do té doby neřešené technické obtíže způsobené přírodními podmínkami panujícími na vrcholu Ještědu. Do jejich řešení se podařilo zapojit odborníky z Československé akademie věd, z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) či z liberecké Vysoké školy textilní a strojní. Vyvinutá technologická zařízení a postupy byly chráněny československými patenty. Některé prvky (například kryt horní části věže z navíjeného laminátu, kyvadlo nebo tlumič příčného kmitání), které vyvinul statik budovy Zdeněk Patrman spolu s odborníky z akademie, byly využity i na dalších stavbách (například na vysílači Cukrák)

Slavnostní položení základního kamene proběhlo 30. července 1966. Generálním dodavatelem stavby byla firma Pozemní stavby z Liberce. Na začátku výstavby byla v roce 1966 v sedle Černého vrchu vybudována chata Ještědka, jež sloužila k ubytování dělníků budujících horský hotel. Jeho výstavba však přinášela obtíže. Po invazi spřátelených armád v srpnu 1968 odešli ze stavby dělníci z Anglie, kteří měli na budovu nanášet speciální tepelnou a antikondenzační izolaci. Dne 1. května 1971 začal vysílač přenášet televizní signál. Až za další dva roky ovšem byly dokončeny interiéry hotelu a restaurace, a 9. července 1973 se uskutečnilo slavnostní otevření celé stavby. Cena stavby byla 64 milionů československých korun (v roce 1973).

(zdroj: Wikipedia)

Soutěžní návrhy hotelu a televizního vysílače na Ještědu od jedenácti renomovaných architektů z roku 1963.


Karel Hubáček "porušil " zadání a funkci obou budov sloučil do jedné věže, antény pro rozhlasové a televizní vysílání skryl za laminátovou stěnu, neboť kovový plášť nepropouští rádiový signál. Návrhy byly vystaveny k posouzení veřejnosti v budově České spořitelny, veřejnost přijímala návrhy rozporuplně - zápis jako "obecný kopec" od obyvatel Liberce, kteří byli zvyklí na romantickou stavbu chaty před požárem.

(zdroj Jiří Jiroutek ' Fenomén Ještěd)

Koukal jsem na stavbu hotelu z lavice učňovské školy v Liberci

........................
Nadčasová stavba hotelu a liberecké dominanty i dnešních dnech....
(color Fotočas)

Započala stavba unikátní budovy

Základní kámen nového hotelu a vysílače na Ještědu byl položen 30.července 1966. Samotná stavba však nakonec trvala 10 let. K velkému zpomalení došlo zejména po roce 1968, kdy byla téměř zastavena. Na stavbě je použito několik - v té době - zcela nových technologií i materiálů. Mnoho ze zvolených technických řešení bylo v budoucnu použito na dalších stavbách u nás i ve světě. (červenec 1966)

Základy Ještědu. (archiv Ondřej Havlín)
Základy Ještědu. (archiv Ondřej Havlín)
1966 (archiv T.Majer)
1966 (archiv T.Majer)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
Rudé právo 14.7.1967 (archiv ing. Rudolf Kittler)
Rudé právo 14.7.1967 (archiv ing. Rudolf Kittler)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
zdroj Fenomén Ještěd
zdroj Fenomén Ještěd
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
archiv Vladimír Vencl
archiv Vladimír Vencl
archiv Ji Sta
archiv Ji Sta
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
20.8.1968 (archiv Jany Zahurancové)
20.8.1968 (archiv Jany Zahurancové)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
květen 1966 (foto Miloslav Kudrnáč)
květen 1966 (foto Miloslav Kudrnáč)
1966 - začala stavba
1966 - začala stavba
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
Náš Ještěd, když byl ještě "nahý 😯, když se "rodil"...... cca rok 1967 (?) Dnes jsem se trochu probírala fotoarchivem po mé mamince (Soňa Fikejsová)
Náš Ještěd, když byl ještě "nahý 😯, když se "rodil"...... cca rok 1967 (?) Dnes jsem se trochu probírala fotoarchivem po mé mamince (Soňa Fikejsová)
archiv Petr Kapeš
archiv Petr Kapeš
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Miloslav Cihlář
archiv Miloslav Cihlář
21.4.1968 (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
21.4.1968 (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
archiv Miloslav Cihlář
archiv Miloslav Cihlář
archiv Thomas Mayer
archiv Thomas Mayer
1969 (zdroj T.Majer)
1969 (zdroj T.Majer)
1969 (zdroj: T.Majer)
1969 (zdroj: T.Majer)
1969 (zdroj: T.Majer)
1969 (zdroj: T.Majer)
Ještěd – 1969 (archiv T.Majer)
Ještěd – 1969 (archiv T.Majer)
Karel Hubáček
Karel Hubáček
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban

Ještěd získal prestižní ocenění

Za projekt Ještědu byl architekt Karel Hubáček oceněn Mezinárodní unií architektů a získal prestižní Cenu Augusta Perreta. Ještěd je jediná stavba v zemi s tímto nejvyšším odborným oceněním. K předání mělo dojít v Buenos Aires v Argentině a kolegové Karla Hubáčka vzpomínají na to, jak se na cestu chystal. Měl připravený předepsaný frak i krátkou řeč. Státní režim mu však na poslední chvíli vycestovat zakázal. Se smutkem i humorem na to vzpomínají tehdejší kolegové Karla Hubáčka v publikaci Vzpomínky na Ještěd. (leden 1969)

Nová stavba na Ještědu je konečně hotová

V létě 1973 byla stavba na Ještědu dokončena a v září byla předána veřejnosti. I když si lidé z počátku těžko zvykali na novou siluetu nad Libercem, záhy po svém otevření se Ještěd stal novou atrakcí a oblíbeným místem výletů. (červen 1973)

Začíná výměna soukromých vlastníků

Po Sametové revoluci se Ještěd stal předmětem privatizace a přešel do soukromých rukou. V té době také došlo k obměně vnitřního vybavení Ještědu a původní mobiliář, vyrobený v 70. letech na míru pro Ještěd, se levně rozprodával zájemcům nebo likvidoval. (prosinec 1989)

Ještěd v konkurzu

Firma vlastnící Ještěd se dostala do problémů a byl na ni uvalen konkurz. Restaurace i hotel byly uzavřeny a lidé mířící na vrchol Ještědu našly jen zavřené dveře. To chtěl změnit tehdejší správce konkurzní podstaty, který oslovil nové provozovatele, aby restauraci i hotel znovu otevřeli. V září 1996 tak na Ještědu začíná působit společnost Ještěd spol. s r.o., která hotel i restauraci provozuje v nájmu do dnes. Na vyřešení vlastnických vztahů si však unikátní stavba musela ještě čtyři roky počkat. (leden 1996)


Ještěd zapsán mezi kulturní památky

Ministerstvo kultury ČR zapsalo Ještěd mezi nemovité kulturní památky 26. března 1998.

1973 Ještěd – vinárna (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – vinárna (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – pokoje (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – pokoje (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – restaurace (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – restaurace (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – pokoje (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – pokoje (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – restaurace (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – restaurace (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd– pokoje, restaurace (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd– pokoje, restaurace (zdroj: T.Majer)
Bar v hotelu Ještěd v 70.letech  (zdroj: Jiŕí Jiroutek - Fenomén Ještěd)
Bar v hotelu Ještěd v 70.letech (zdroj: Jiŕí Jiroutek - Fenomén Ještěd)
Na Ještědu je nejen restaurace, kavárna nebo salónek. Velkou pýchou unikátní stavby je i bar Avion s původním barovým pultem a osvětlením nad ním. A díky milé spolupráci s panem architektem Otakarem Binarem 🧡 a díky podpoře české veřejnosti najdete v baru i repliky originálních křesílek a barovým stoliček. (archiv Hotel Ještěd)
Na Ještědu je nejen restaurace, kavárna nebo salónek. Velkou pýchou unikátní stavby je i bar Avion s původním barovým pultem a osvětlením nad ním. A díky milé spolupráci s panem architektem Otakarem Binarem 🧡 a díky podpoře české veřejnosti najdete v baru i repliky originálních křesílek a barovým stoliček. (archiv Hotel Ještěd)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)

Restaurace na Ještědu před 45 lety v roce 1975.

(archiv Jaroslav Dostál)

S velkým obdivem vzpomínáme na pana architekta Karla Hubáčka,

který by dnes slavil narozeniny. Díky Ještědu proslavil Liberec u nás, a u odborníků i části veřejnosti pak celou Českou republiku po světě. Jsme rádi, že po dobu našeho působení na Ještědu jsme jej mohli několikrát na Ještěd pozvat a setkat se s ním osobně. A jak na Karla Hubáčka dnes vzpomínal jeho kolega i přítel Otakar Binar? "Pro mne byl Karel Hubáček osudovým člověkem. Způsob, jakým vedl ateliér a jak sháněl zakázky byl prostě výjimečný. Ovlivnil tím moji i mnohých dalších kolegů celou profesní dráhu. A přitom to byl velmi rodinný člověk, jeho rodina pro něj byla vždycky důležitá." Pan architekt Binar vzpomíná i na společné dovolené u nás i po Evropě. Vzpomínky - osobní či zprostředkované - jsou to, co nás s ostatními lidmi spojuje. S architektem Karlem Hubáčkem to jsou i jeho významné stavby, mezi kterými se Ještěd tyčí až nad oblaka...

(zdroj: https://www.facebook.com/hoteljested/ )

Karel Hubáček a jeho Ještěd

(zdroj Jiří Jiroutek - Fenomén Ještěd )

Čtvrt století uplynulo od pořízení snímků (1995).

(archiv Jaroslav Dostál)

1974 (Miloš Halama Srvv)
1974 (Miloš Halama Srvv)
cca 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
cca 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
Fenomén Ještěd
Fenomén Ještěd
archiv David Stolín
archiv David Stolín
1988 (zdroj: https://www.ebay.com )
1988 (zdroj: https://www.ebay.com )
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
archiv FL
archiv FL
Ještěd. Liberec - malý průvodce. (archiv L.Janků)
Ještěd. Liberec - malý průvodce. (archiv L.Janků)
Neodmyslitelným symbolem moderního Liberce je stavba horského hotelu a televizního vysílače Ještěd, která dokresluje přirozený tvar hory (1010 m). Originální řešení stavby ve tvaru rotačního hyperboloidu bylo oceněno Perretovou cenou Mezinárodní unie architektů. ...z obrazového souboru Liberecko foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
Neodmyslitelným symbolem moderního Liberce je stavba horského hotelu a televizního vysílače Ještěd, která dokresluje přirozený tvar hory (1010 m). Originální řešení stavby ve tvaru rotačního hyperboloidu bylo oceněno Perretovou cenou Mezinárodní unie architektů. ...z obrazového souboru Liberecko foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
prototyp busu Tatra 500 HB, označen jako horský autobus, protipol pro autobusy ŠKODA, vyvinut natruc zaměstnanci Tatrovky. V období 1954-58 vyrobeno cca 520 ks (archiv Thomas Majer, komentář Jiří Cvrček )
prototyp busu Tatra 500 HB, označen jako horský autobus, protipol pro autobusy ŠKODA, vyvinut natruc zaměstnanci Tatrovky. V období 1954-58 vyrobeno cca 520 ks (archiv Thomas Majer, komentář Jiří Cvrček )
Ještěd - pohlednice poslaná někdy v roce 1988  (zdroj: eBay)
Ještěd - pohlednice poslaná někdy v roce 1988 (zdroj: eBay)
https://i.colnect.net/b/5688/613/Liberec-Je%C5%A1t%C4%9Bd-Mountain-Hotel.jpg?fbclid=IwAR2OWBE6TXxFALVRrD0wSfyEvFdi8F6n35i3jwyAPRn1HTr-K6nShafR-GM
https://i.colnect.net/b/5688/613/Liberec-Je%C5%A1t%C4%9Bd-Mountain-Hotel.jpg?fbclid=IwAR2OWBE6TXxFALVRrD0wSfyEvFdi8F6n35i3jwyAPRn1HTr-K6nShafR-GM
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv K.Vlach
archiv K.Vlach
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Pavlína Kourová
archiv Pavlína Kourová
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
kolem roku 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
kolem roku 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)

Montáž nástavce - listopad 1996

(foto Petr Šimr)

Antény 2009

Foto Petr Šimr

Inverze 1999

(archiv Petr Šimr)
Model budovy v Národním technickém muzeu v Praze
Model budovy v Národním technickém muzeu v Praze

Objekt od poloviny 90. let 20. století vlastnila společnost Jizera, a. s., na kterou byl v roce 1996 vyhlášen konkurs, neboť na něm vázl dluh ve výši 600 milionů Kč. Od správce konkursní podstaty jej 24. února 2000 odkoupily za 80 milionů Kč České Radiokomunikace. Protože budova vyžaduje opravy, na které České Radiokomunikace neměly dostatek prostředků a nedařilo se jim ani získat finance z fondů Evropské unie, zvažovala se možnost prodeje objektu Libereckému kraji za 75 milionů Kč (město Liberec o stavbu zájem nemělo). Kraj má totiž vyšší šance na zisk financí z evropských fondů a průhledné vlastnické vztahy stavby by také zvýšily šance na zařazení objektu mezi Světové dědictví UNESCO. Ve svém rozpočtu sice kraj požadovanou finanční částku vyhradil, avšak po změně jeho politického vedení po volbách v roce 2008 (dosavadní ODS vystřídala ČSSD) byly připravené prostředky přesunuty na předfinancování projektů na opravu silnic. Během srpna 2010 navíc kraj výrazně postihly povodně. Koncem roku 2010 se změnil majitel společnosti České Radiokomunikace, které koupila společnost Macquarie Infrastructure and Real Assets Europe z Austrálie, a ta se rozhodla hotel neprodávat. Restauraci i hotel provozuje (v roce 2013) společnost Ještěd, spol. s r. o. O obnovení zařízení restaurace do původního stavu se snaží organizováním sbírek také spolek Ještěd 73. (zdroj: Wikipedia)

Ještěd konečně našel stálého majitele

V roce 2000 objekt kupují České radiokomunikace a.s. a zahajují jeho nutnou údržbu. Restauraci i hotel pronajímají stejnému nájemci, společnosti Ještěd spol. s r.o.. (leden 2000)

Ještěd Stavbou století

Ve stejném roce zvolila odborná i laická veřejnost Ještěd Stavbou století v české architektuře.  (duben 2000)

Stavba prohlášena národní kulturní památkou

Od 1. ledna 2006 je vládním unesením Ještěd prohlášen za národní kulturní památku České republiky.  (leden 2006)


Nová naděje pro Ještěd

V létě 2012 vzniklo občanské sdružení Ještěd 73. Číslovka odkazuje na rok 1973, kdy byl Ještěd dokončen a otevřen. Cílem sdružení je vrátit Ještědu jeho dřívější lesk a přitom zachovat jeho původní tvář. Sdružení také chtělo rozhýbat další instituce a pomoci ke vzniku podkladů pro potřebnou rekonstrukci Ještědu.  (květen 2012)

Salónek má repliky původního nábytku

Sdružení Ještěd 73 představilo v září nově vybavený salónek na Ještědu, pro který nechalo z peněz veřejnosti a sponzorů vyrobit repliky původního nábytku dle technických výkresů arch. Otakara Binara. V dalších letech pokračovalo sdružení, transformovaného mezitím na spolek, v obnově dalších částí interiérů. Vždy za přispění Hotelu Ještěd, Libereckého kraje a Českých Radikokomunikací. Na každé akci se významnou měrou podíleli i lidé, kteří přispívali do veřejné sbírky. (září 2013)

Startují přípravy na rekonstrukci Ještědu

V létě 2015 vstupují do spolku Ještěd 73 jako členové Liberecký kraj, České Radiokomunikace a Hotel Ještěd. Všichni vkládají díl peněz, ze kterých se platí studie potřebné pro zpracování projektové dokumentace. Začíná postupná práce, která není na první pohled vidět, ale je po letech reálnou nadějí pro unikátní stavbu, která nutně potřebuje celkovou rekonstrukci. (červen 2015)

(zdroj: https://www.jested.cz/cs/historie )

Ještěd kolem roku 1935 a 25.8.2021
Ještěd kolem roku 1935 a 25.8.2021
Ještěd v roce 1950 a 2001  dvě úžasné stavby, nelze srovnávat, každá má svojí hodnotu
Ještěd v roce 1950 a 2001 dvě úžasné stavby, nelze srovnávat, každá má svojí hodnotu
Ještěd v roce 1950 a 25.8.2021
Ještěd v roce 1950 a 25.8.2021
(dolní fotografie od Radka Drbohlava /sestavil J.Bartoš)
(dolní fotografie od Radka Drbohlava /sestavil J.Bartoš)
Porovnávačka, archiv FL z roku 2016
Porovnávačka, archiv FL z roku 2016
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jiří Cvrček
archiv Jiří Cvrček
Zajímavý záběr na Ještěd z archivu Kateřiny Odrážkové. Její tatínek fotil 26. 10. 1985 z Bramberka (jak zapsal na zadní stranu fotografie).
Zajímavý záběr na Ještěd z archivu Kateřiny Odrážkové. Její tatínek fotil 26. 10. 1985 z Bramberka (jak zapsal na zadní stranu fotografie).
Ještěd a nákladní vlak, tažený lokomotivou 556.0305, podle šnekového přikladače typu Standard Stocker zvanou "Štokr" (zdroj Historické fotografie a také „Střípky vzpomínek ze staveb a údržby železnic Libereckého kraje“)
Ještěd a nákladní vlak, tažený lokomotivou 556.0305, podle šnekového přikladače typu Standard Stocker zvanou "Štokr" (zdroj Historické fotografie a také „Střípky vzpomínek ze staveb a údržby železnic Libereckého kraje“)
Stavba silnice na Ještěd (u odbočky k můstkům) (archiv L. Janků)
Stavba silnice na Ještěd (u odbočky k můstkům) (archiv L. Janků)
(V.Šesták)
(V.Šesták)
Starý kalendář Ještěd (archiv Všichni Čermáci)
Starý kalendář Ještěd (archiv Všichni Čermáci)
Ještě jeden Ještěd, tentokrát skleněný z domácí vitríny. Ještědu sluší každý materiál. (archiv Všichni Čermáci)
Ještě jeden Ještěd, tentokrát skleněný z domácí vitríny. Ještědu sluší každý materiál. (archiv Všichni Čermáci)
Výstava modelů z Lega v PRAZE 2020 (foto Franta Frenkie Kolda)
Výstava modelů z Lega v PRAZE 2020 (foto Franta Frenkie Kolda)
Ještěd z LEGO kostek na výstavě v Lipno nad Vltavou (foto Mirek Endrle)
Ještěd z LEGO kostek na výstavě v Lipno nad Vltavou (foto Mirek Endrle)

Taková hezká zima a tady je uzavřeno.

foto Petr Mareš - únor 2021
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek

Ještědu se vrátí podoba ze 70. let, oprava za půl miliardy přinese i UFO

Hotel a vysílač na Ještědu u Liberce se vrátí do 70. let minulého století. Plánovaná rozsáhlá rekonstrukce za půl miliardy počítá nejen s opravami samotné stavby, ale obměnou projdou i interiéry.

Hotelová restaurace, foyer i pokoje by měly vypadat jako v roce 1973, kdy se Ještěd otevřel. A to možná i s charakteristickými vajíčkovými telefonními budkami a popelníky.

"Největší zásahy se ale odehrají v technologických částech, do kterých nemá veřejnost přístup," vysvětlil architekt Jiří Krejčík z ARN STUDIA z Hradce Králové, který na projektu pracoval se synem Michalem.

Velkou renovací projde betonová konstrukce ve spodní části stavby, která je podle architekta v některých místech výrazně narušena.

"Čtyřicet let jejího užívání a kyselé deště směrem od Polska a Německa udělaly své. Severozápadní strana je natolik poškozena klimatem, že bude nutné některé části rozebrat a nahradit replikami. Místy už se beton sype," upozornil Krejčík.

Stávající zimní vstup zmizí

Z pozice návštěvníka projde nejviditelnější proměnou zimní vstup, který se stane bezbariérovým. Navážou na něj výstavní prostory, kde bude expozice ke stavbě Ještědu.

V návrhu je také nové prosklení vyhlídkového okruhu. "Rádi bychom, kdyby bylo provedeno velkoformátovými skly s antireflexní úpravou. Dosáhne se tak maximální průhlednosti," vysvětlil Krejčík.

Rekonstrukce zahrnuje i úpravy hotelového patra. Kromě běžných pokojů se autoři věnovali i apartmánu, kterému by rádi vrátili původní historizující styl Ludvíka XIV. Ten byl zamýšlen jako kontrast k jinak modernímu ladění interiérů hotelu.

"Chceme vytipovat sadu nábytku přímo ve Versailles. Oskenovat 3D skenerem a pak vybrousit vybavení z průhledného polykarbonu," nastínil mladší z dvojice architektů.

Na terase přistane UFO

Změny naplánovali architekti i na obou terasách. Na západní by si mohli návštěvníci koupit občerstvení v netradičně pojatém kiosku ve tvaru blyštivé koule. "Je to takové UFO, které by dopovědělo příběh Malého Marťana," připomněl Krejčík sochu Jaroslava Róny.

Ještě výraznějšího prvku se dočká východní vyhlídka, kde tvůrci počítají s velkou terasou směrem na Liberec. Vznikla by na střeše stanice lanovky a pokrytá by byla dřevěnými paletami. "Bylo by vhodná i k pořádání akcí," dodali architekti.

V průběhu zpracování studie spolupracovali autoři s odborníky na tuto stavbu architektem Otakarem Binarem, který navrhl interiér, a profesory Miroslavem Masákem a Jiřím Suchomelem. K projektu přistoupili podle Krejčíka pietně, ovšem se zřetelem na současné požadavky.

"Na Ještědu je nejzajímavější, že je opatřen nejvyšším stupněm ochrany památek, ale zároveň je to funkční stavba, která musí splňovat současné hygienické a provozní parametry i standard, který vyžadují návštěvníci," vysvětlil Michal Krejčík.

Podle něj jde o unikátní projekt, který by jednou mohl posloužit jako manuál pro přípravu rekonstrukcí podobných staveb. "Není moc referencí na opravy památek z dvacátého století," poznamenal.

Dva roky papírování

Soutěž na architektonickou studii obnovy Ještědu vypsal spolek Ješted 73. Své zástupce v něm má mimo jiné Liberecký kraj, provozovatel hotelu Ještěd, i České Radiokomunikace (CRA), které jsou od roku 2000 vlastníkem objektu.

Ředitel CRA Vít Vážan předpokládá, že další dva až tři roky se bude pracovat na vytvoření projektové dokumentace pro stavební povolení, která by měla i přesně zmapovat, co vše je potřeba udělat.

"Jakmile ji budeme mít, tak budeme vědět přesně, o co se jedná, a můžeme v dalším kroku začít pracovat na získávání financí na stavbu," sdělil Vážan.

Podle něj už radiokomunikace do hotelu a vysílače investovaly 60 milionů. "Uvědomujeme si význam Ještědu jako památky," dodal.

Architektonickou studii přijal i Národní památkový ústav, se kterým spolek Ještěd 73 od počátku spolupracoval, a kladné stanovisko vydal i Krajský úřad Libereckého kraje.

Autor: Gabriela Volná Garbová

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jested-nova-podoba-oprava-vizualizace.A200604_121451_liberec-zpravy_jape?
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
Park Boheminium v Mariánských Lázních - Ještěd je všude 👌😊 Foto zaslal Jan Koucký 👍 (archiv Fandíme Liberci)

Ještěd 6x jinak... Co vybereme???

autor příspěvku Pavel Rajský