Závod míru v Liberci

18.10.2022
5.5.1958
5.5.1958
21.5.1978
21.5.1978
1967 (archiv T.Majer) komentář Pavla Steklého: Pamatuji se na Závod míru 1964, kdy byl také dojezd na stadionu v Liberci. Ve školách byl volný den, od rána se šlo na stadion, kde byly různé doplňkové akce a soutěže. Vstupenky byly v takových plastových obalech, které měly v sobě po otevření barevný šáteček. To bylo rozděleno po sektorech stadionu, aby to dalo dohromady barvy státní vlajky. Možná, že bych tu vstupenku někde našel. Pamatuji se, že etapu vyhrál Belgičan Maes, Smolík byl třetí. Celkově ale Smolík Závod míru 1964 vyhrál
1967 (archiv T.Majer) komentář Pavla Steklého: Pamatuji se na Závod míru 1964, kdy byl také dojezd na stadionu v Liberci. Ve školách byl volný den, od rána se šlo na stadion, kde byly různé doplňkové akce a soutěže. Vstupenky byly v takových plastových obalech, které měly v sobě po otevření barevný šáteček. To bylo rozděleno po sektorech stadionu, aby to dalo dohromady barvy státní vlajky. Možná, že bych tu vstupenku někde našel. Pamatuji se, že etapu vyhrál Belgičan Maes, Smolík byl třetí. Celkově ale Smolík Závod míru 1964 vyhrál
1967 Zlomax Maxík Zlomaxov
1967 Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov

Závod míru v Liberci

Start závodu na Husově třídě 5.5 1958 a etapový dojezd závodů míru (21.5.1978)

U zrodu cyklistického etapového závodu Praha - Varšava - Praha byl v roce 1948 také Liberec, kde končila 4.etapa.
První ročník odstartoval 1.května . Zúčastnilo se ho osm desítek závodníků šesti spřátelených zemí - ČSR, Polska, Rumunska, Bulharska, Maďarska a Jugoslávie. Jednalo se o dva paralelně probíhající závody Varšava - Praha a Praha - Varšava. Z polského hlavního města dojeli závodníci do Jelenie Góry, odkud vedla čtvrtá etapa přes Tanvald a Jablonec do Liberce (82 km). Ve stoupání před novosvětským průsmykem získala rozhodující náskok skupina tří československých jezdců Veselý, Bohdan a Cibula, která v tomto pořadí projela cílovou páskou na Husově třídě. Vrchovatou míru smůly si vybral František Šťastný, později známý motocyklový závodník, který v Tanvaldu zlomil řídítka a dojel na posledním 61.místě. Při průjezdu cílem mu vběhl pod kolo malý chlapec a Šťastný musel být po pádu převezen do nemocnice, ale druhého dne nastoupil na start.
Pro účastníky závodu uspořádal ÚNV slavnostní večeři v hotelu Zlatý lev, kde byli ubytováni. Druhého dne převzali nejlepší cyklisté na radnici čestné ceny. V půl jedné pak odstartoval předseda ÚNV Miloš Nykendaj poslední etapu do Prahy (203 km). Legendárnímu Františku Veselému nestačila ani tři etapová vítězství na celkové vítězství (skončil pátý za Cibulou a závod vyhrál o rok později), které si vybojoval Jugoslávec Prosinek. V družstev vyhrálo Polsko před ČSR.

Od roku 1952 se k etapovým městům Praze a Varšavě přidal Berlín a podnik dostal název Závod míru. Liberec byl etapovým městem ještě šestkrát (1964, 1966, 1967, 1971,1978, 1996). Trasa sedmé etapy 31.ročníku, Z níž je druhý záběr, vedla kolem celého města a na závodníky čekala rychlostní prémie v Kubelíkově ulici a horská prémie u České chalupy na Rudolfově. Dojezd byly na městském stadioně, kde se před zraky 20-30 000 diváků konala sportovní odpoledne. Často však cyklisté i publikum okusili, jak mohou liberecké lijáky pokazit náladu.

(zdroj Kniha o Liberci)

Od roku 1989 největší etapový závod amatérů upadal, poslední ročník se jel v roce 2003, další tři roky, do roku 2006, pak byl závod pořádán pouze Českou republikou.
V současné době se o vzkříšení Závodu Míru velmi snaží skupina nadšenců v čele s bývalým čs. reprezentantem v silniční cyklistice Jozefem Regecem. Od roku 2019 je závod organizován pod názvem Nový Závod Míru, a jako tradičně se jezdí opět v květnu. Závod byl zařazen do Světového poháru v silniční cyklistice závodníků v kategorii do 23 let.
Zdroj: https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/zavod-miru-se-poprve-jel-v-roce-1948-20140701.html


archiv Šárka Rondošová-Brunnerová
archiv Šárka Rondošová-Brunnerová
Vratislavice nad Nisou (archiv Emila Karkoše)
Vratislavice nad Nisou (archiv Emila Karkoše)
Vratislavice nad Nisou (archiv Emila Karkoše)
Vratislavice nad Nisou (archiv Emila Karkoše)

Liberec se stal několikrát etapovým městem cyklistického Závodu míru (Warszawa - Berlin - Praha)

a stal se také nejlepším etapovým městem všech tří států, kterými závod projíždí, za výbornou organizaci, propagaci a spontánní přijetí závodníků i pořadatelů.

Slavnostní večeři pro účastníky Závodu míru připravoval v Lidových sadech kolektiv zaměstnanců Libereckých restaurací.

(zdroj: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)

30.5.1971 Start další etapy, u radnice a jsem jedna z těch, co drží deštník nad závodníky. Pršelo, jen se lilo... (archiv Hana Ulrichová)
30.5.1971 Start další etapy, u radnice a jsem jedna z těch, co drží deštník nad závodníky. Pršelo, jen se lilo... (archiv Hana Ulrichová)
V Závodu míru 1964 získalo město Liberec uznání jako nejlepší etapové město v ČSSR. Postupem let se Liberec stále častěji stávla dějištěm významných i mezinárodních sportovních událostí jak v letním, tak v zimním období.
zdroj: brožura Liberec, v roce 1965 vydal Městský národní výbor v Liberci