Ulice Na Bojišti a Americká
Na Bojišti
Na Jeřábu
Liberecká čtvrť Jeřáb v roce 1916
Když
bylo postupně v 17. století rozlehlé území Rosenthalu (Růžodolu) na
levém břehu Nisy rozděleno na několik obcí, část připadla i vlastnímu
Liberci; později se stala jeho 3. městskou čtvrtí. Jméno Jeřáb, německy
Kranich, je poprvé uváděno r.1612.
Pohlednici, fotografované asi z
oblasti železniční trati, dominuje obrovská pozdně secesní školní budova
III/651 z roku 1916 na rohu Americké ulice a Na Bojišti (v dubnu 1757
se zde utkalo pruské a rakouské vojsko). Vyučovalo se v ní také až 40
učňovských oborů, od roku 1919 zde bylo i 1. české státní reformované
gymnázium. Střední a odborné školy jsou zde dodnes.
V roce 1929-1934
byly postupně přistavěny další budovy a také tělocvična a "školní"
městské lázně. Dobře je dodnes zachovaný i mohutný dvojdům 645 a 646/III
šikmo vpravo pod školou na rohu Americké a Chodské ulice i světlý, dnes
"podnikatelský" polyfunkční dům 547/III vpravo od něj.
škola Na Jeřábu (Kranichschule)
Americká ulice
Liberecké jatky
v roce 1909
Za starých časů se prováděla v
Liberci se souhlasem městské správy pouze soukromá porážka dobytka. Až
roku 1878 podalo společenství řezníků žádost o zřízení veřejných
městských jatek. Město poskytlo pro tyto účely objekty zrušené slévárny
čp.420 - I ve Zhořelecké ulici (později Městský dvůr). Následujícího
roku se tu porazilo 774 kusů velkého a 6108 kusů drobného dobytka.
Prostory se ale zanedlouho ukázaly nevyhovující po stránce hygienické i
provozní. Bylo proto rozhodnuto postavit
nové specializované budovy jatek na nejižnějším cípu tehdejšího
katastru Liberce, Na Jeřábu. Podle projektu R. Simona a Adolfa
Kaulferse je v letech 1890-97 postavil Adolf Bürger. Závod zahrnuje osm
objektů rozmístěných na obdélníkové parcele podél dnešní Americké ulice.
Celému komplexu vévodí uprostřed věžovitá budova kotelny s vodojemem na
vrcholu. Zajímavou ukázkou secesní architektury je také druhá základní
stavba, objekt porážky a chladíren. K východní straně závodu byla
přivedena železniční vlečka z nádraží Janův Důl. Vybavení bylo v době
zahájení provozu jedno z nejlepších v Čechách. Kapacita jatek stačila
dlouho pokrýt potřeby širokého okolí Liberce.
Na konci minulého
století využíval značně zrekobstruované objekty Liberecký masný podnik,
a.s. Provedl modernizaci, při níž bylo vzácně dbáno na zachování původní
secesní architektury. Výhledově se uvažovalo o přebudování celého
závodu tak, aby zabezpečoval komplexní masnou výrobu od porážky až po
prodej vlastních výrobků.
Pozn. Članek byl psán v roce 1996 a bohužel dnes je situace úplně jiná, než se tehdy plánovalo.
(zdroj Kniha o Liberci)
Jeden z největších bytových domů v Liberci, nepočítáme-li klasické socialistické paneláky, najdete na rohu Domažlické a Americké ulice. Mohutný činžák zvláštního tvaru jakéhosi neuzavřeného čtyřúhelníku byl postaven v roce 1931. V databázi Živá jména je dům zanesen pod lidovým názvem "Krb", přičemž jeden z respondentů připojil poznámku: "Říkáme to celé desítky let, už … když byla mamka malá, … asi dle tvaru dokola." Jméno Krb ale nevzniklo podle tvaru, jde o překlad z němčiny. Bytový dům totiž postavilo družstvo s názvem Eigener Herd, česky tedy "Vlastní krb". Jméno domu tak svým způsobem přežilo všechny změny režimu. Což se zdaleka nedá říct o Americké ulici, v níž stojí. Ta se za minulého režimu jmenovala Belojannisova, a to podle Nikose Belojannise (1915 –1952), řeckého revolucionáře. Za Němců měla ulice prozaičtější pojmenování: Lange Strasse, tj. Dlouhá ulice.
zdroj: https://mapy.fp.tul.cz/zivajmena?view=article&id=7&catid=8
"Masarykův dům" (Masarykhaus)
V letech 1938 - 1939 proběhla v dnešní Domažlické ulici stavba
nájemného domu pro chudé nazývaného "Masarykův dům" (Masarykhaus)
přejmenovaného v jejím průběhu na "Kleinstwohnungshaus" čp. 785 (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Tady
je to hezky vidět na snímku z roku 38. V 50. letech tam hřbitov ještě
je, v 70. už je zrušen a přeměněn na park. Červeně zakroužkovaný je
zbořený dům, zeleně hřbitov. (komentář Jan Trkoš)
Bytový
dům postavilo družstvo s názvem Eigener Herd, česky tedy "Vlastní krb".
Název se zažil tak, že už mu nikdo jinak neřekl. Posléze se však na
původ zapomnělo a pojmenování bylo souzeno, že je dle tvaru půdorysu
tohoto komplexu. Tolik tedy k názvu KRB. (komentář Čech Lands)
To
mi připomíná jeden polský film, kdy rodina chce ze socialistického
Polska poslat fotku příbuzným do USA, kam před válkou emigrovali. Tak
také fotí barák, a do oken dají všechno, co mají, aby demonstrovali jak
se mají dobře, i na televizor se najde místo .(Leoš Kobr)
Zlínská ulice 630/3 v roce 1922 a 2020
(archiv Jaroslav Hůlka )
