Textilana
Clam - Gallasova barvírna (počátek 19.století) v Josefinině údolí
Dům čp. 46 - V ve spodní části dnešní Jablonecké ulice, součást manufaktury firmy Clam - Gallas, Frankie a spol. zaregistrované 7.října 1806. Dvě hlavní budovy (čp. 47 - V) ale stály před ní více vlevo, už mimo obrázek. V pozadí vidíme komplex pánského dvora.
Tuto barvírnu příze vybudoval hrabě Kristián Kryštof Clamm - Gallas a po dvou letech ji prodal pražskému bankéři Karlu Ballabenovi, od něhož přešla na Johanna Liebiega a ten z ní vybudoval proslulý vlnařský podnik. Hraběcím společníkem v podnikání byl Anton Franke, který poblíž zámku v dnešní ulici 8.března zřídil vlastní přádelnu vlny o 5 strojích se 702 vřeteny (1811)
(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
Josefinino údolí
(olej na dřevě, 1833)
Vlevo v pozadí jsou dvě původní budovy bývalé Clam - Gallasovy manufakrury (čp. 47 - V), které koupili 28.3.1828 bratří Liebiegové za 18500 zlatých, z nichž zaplatili hotově jen 8000 a zbytek museli splácet. Vpravo od nich je téměř zakryt stromy další dům včleněný do Liebiegova podniku (čp.46) a kousek blíž vystupuje ze zeleně střecha hraběcího domu čp.48), oddělený cestou od rozložitého, rovněž bíle natřeného objektu, clam-gallasovské vinopalny (čp.11).
(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci,1996)
Komplex Liebiegových závodů (1868)
Pohled od dnešní Hašlerovy ulice. Nejvyšší komín patří nové kotelně, za níž se táhne dlouhý objekt přiléhající k přádelně. Vlevo od něj je sklad a původní kotelna s menším komínem. Ke kancelářské budově přiléhá z boku tříobloukový vjezd, situovaný do mezery mezi někdejšími budovami hraběcí manufactury, kudy vedla na nádvoří Mlynská ulice, probíhající až do roku 1954 celým komplexem. Dva větší komíny patří barvírně a mechanické tkalcovně, z níž vidíme část zubovité střechy.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
Mlynská ulice a Liebiegovy závody (30.léta)
Mlynská ulice procházelo původně přímo středem závodu, jenž se postupně rozrostl po obou jejích stranách. Proto se už před rokem 1900 snažili majitelé továrny docílit její přeložení. Tuto finančně i stavebně náročnou akci se ale podařilo realizovat teprve v roce 1953, kdy byla Mlynská ulice v souvislosti s budováním tramvajové linky z Jablonce do Liberce přemístěna na okraj továrního areálu, až za vysoký objekt vystupující vlevo. Vpředu vidíme závodní mateřskou školu v Klicperově ulici.
(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci)
Textilana Liberec
byl průmyslový podnik založený ve druhé polovině 19. století průmyslníkem Johannem Liebiegem. Postupně se vypracoval na největší textilní podnik v severních částech Čech. Jeho areál, který čítal asi sto objektů.Textilana zaměstnávala v dobách své největší slávy osm tisíc lidí, v roce 2001, v době prohlášení konkurzu, tam už bylo jen 700 zaměstnanců a o tři roky později výroba vlněných látek s touto značkou zcela zmizela.
Ještě před prodejem ale průmyslové objekty v letech 2003 a 2004 srovnaly bagry se zemí. Zůstal stát jediný objekt, pětipodlažní budova od architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty z roku 1908, jež představuje první železobetonovou industriální stavbu ve městě Liberci. Roku 2018 přestala mít nizozemská společnost o pozemky zájem, neb se sama ocitla ve finančních nesnázích a chtěla se parcel zbavit.
(zdroj: Wikipedia, Prázdné domy.cz)
Zbytek komína v roce 2020 (Luboš Janků)
Výběr z knihy Textilana v obrazech a datech
Něco málo z dějin liberecké Textilany (retro)
První část celého komplexu budov základního závodu Textilany v Liberci byla postavena již v roce 1806: barvírna příze firmy místního majitele panství hraběte Kristiana Clam-Gallase, A.Franka, K.Settele. První dal na stavbu peníze, kámen, dřevo, písek a vodní sílu, druhý zajišťoval prosperitu po stránce nákupu a prodeje a třetí odpovídal za výrobu (a kromě toho byl výborný barvíř).Je až pozoruhodné, jak rychle stavba postupovala. Zjara se koplo do země, na podzim se začalo v obou budovách po straně hlavního vchodu (u bývalé zastávky tramvaje do Jablonce) vyrábět. K původní manufaktuře náležela i přádelna, která stála za Libereckým zámkem v bývalém panském ovčínu v místech dnešní textilní průmyslovky.
Společnost tří nesourodých spolumajitelů se záhy rozešla a přišel nový majitel, pražská bankovní firma Karl Balabene z Prahy a její liberecký zástupce Josef Kittel, který se stal v Textilaně ředitelem. Barevnu změnil na přádelnu a že se jednalo o podnikavého člověka, záhy si výrobu najmul do vlastní režie. Vydělával tolik, že peníze mohl vložit do přádelny v Markvarticích u Jablonného v Podještědí, kde roku 1823 začal pracovat první parní stroj v Čechách.
Anglický inženýr Thomas, který dohlížel na instalaci prvního stroje, vybavil manufakturu (Textilanu) ústředním topením a plynovým osvětlením, a to už téměř před 190 lety. Inženýr Thomas si v roce 1829 zařídil v Liberci strojírnu a dodával potřebné stroje do všech libereckých textilek, a tak měnil staré manufaktury v textilní továrny Liberecka. Tím došlo v našem kraji ke skutečné průmyslové revoluci.
Kittel měl libereckou Textilanu v nájmu do roku 1826, po něm se stali nájemci Rieger a Redelhammer. Ti v Liberci vyráběli bavlněné látky až do jara 1828, kdy se pražská banka Balabene rozhodla textilku prodat. Zájemců bylo několik. Největší zájem měli liberečtí obchodníci s látkami bratři Liebiegové.
Do Prahy se vydal mladší z obou bratří Johan. Na liberecké poště, která zabezpečovala dopravu mezi Libercem a Prahou na úrovni dnešních dopravních služeb Student Agency, si najal zvláštní bryčku, kterou cestoval do Prahy celou noc. S připravenou zálohou čekal již před otevřením kanceláře a uzavřel s Pražáky kupní smlouvu, která byla podepsána 28. března 1828.
Pikantní je, že když byla smlouva o zakoupení Textilany podepsána, dorazil z Liberce další zájemce o koupi. Žel, bylo prodáno. Nepřipomíná vám to doručení zprávy o bitvě u Waterloo, kde Napoleon dostal naposledy napráskáno a londýnský Rothschild využil toho, že obdržel zprávu dřív, než druzí a tím nechutně zbohatl? Ano právě tímto způsobem se dopracovali majetku ti veleúspěšní. V Liberci, jako v Londýně.
Textilana 6.6.2002 (archiv M.Plešinger)
Textilní továrna byla vybudována na místě bývalé hraběcí Clam-Gallasovské manufaktury z roku 1806. Počátkem 20. století se postupně rozrostla v největší tovární komplex ve městě, po válce fungoval koplex jako Textilana, n.p. a po revoluci jako Textilana a.s. Kromě budovy tkalcovny vlny architekta Maxe Kühna a Heinricha Fanty byl celý areál v roce 2003 zbořen.
Tvar křižovatky a nepřirozenost rozlehlé prázdné plochy uprostřed města napovídají, že zde kdysi stálo něco velkého. Právě tady, přímo u Harcovského potoka, založil v první polovině 19. století Johann Liebieg slavnou textilní továrnu, která měla lví podíl na tom, že se Liberec stal z maloměsta regionálním centrem. Liebiegova kapitalistická velkotovárna se později přeměnila v socialistický státní podnik Textilana. Pro Liberec je příznačné, že má ke své historii přezíravý vztah a o svou paměť se příliš nestará. Jak jinak si vysvětlit, že z továrny, které město vděčí za svůj současný význam, nezbylo v podstatě nic?
Před 48 lety přišla Textilana na trh československé republiky se zcela novým výrobkem. Počátkem roku 1971 to byla mimo jiné zcelá nová dámská šatovka z čisté střižní vlny ,polyesterového vlákna a tvarovaného polyesterového hedvábí Slotera. Velmi odbrých vlastností klasických a syntetických vláken použitých poprvé v této zcela nové kombinaci se přenesly i na vlastní tkaninu ,která se vyznačovala vynikající stálostí tvaru s velkou odolností proti pomačkání ,dokonalou splývavostí a prodyšností ,příjemným vlněným omakem.
A co je důležité dnes ,jako před 48 lety -jen s nepatrými nároky na ošetření a čictění. Araxa -ona půvabná textilie (dnes by byla již šestatřicátnice) byla stálá v oděru a odolná proti žmolkování. Dala se snadno prát a po vyprání rychle schla. Textilana v Liberci ji vyráběla v šíři 140 cm a ve velké škále módních barev ,které se všechny vyznačovaly vysokou stálostí na světle a i v potu. Dámská šatovka Araxa byla oceněna medailí LVT 71 a na základě posudků státní zkušebny č. 219 v Praze, Výzkumného ústavu vlnařského v Brně a Ústřední technické kontroly jakosti,byla šatovka Araxa uznána rozhodnutím ministerstva výstavby a tehniky za Technicky pokrokový výrobek.
Co víc dodat. 3 zkušebny a jedno
ministerstvo před 48 lety potvrdilo vynikajíí kvalitu libereckého
výrobku. Výrobku ,nak kterém se podílela řada občanů našeho města.
Výrobku ,který svou kvalitou by převálcoval vše ,co dnes obchod nabízí v
tomto sortimentu a to ještě pod hlavičkou dovozu Made in China. (zdroj Textilana - zmizelé město)
Textilana
(archiv Josefa Zušťáka)
Textilana Liberec 2004.
(foto Petr Šimr)
červenec 2022
(foto Jiří Louda)
Textilní impérium v městě pod Ještědem vybudoval v druhé polovině 19. století Johann Liebieg. Do roku 1949 patřila Textilana do koncernu Českých vlnařských závodů. Posléze se osamostatnila a zlatou éru zažila v 60. a 70. letech minulého století díky modernizaci. V roce 1971 zaměstnávala podle informací uvedených v publikaci Textilana v obrazech a datech autorky Vlasty Bergmanové 6500 lidí, kteří ročně vyráběli asi 18 milionů metrů tkanin.
Po roce 1989 došlo ke snížení stavu pracovníků a na objemu výroby se podepsala konkurenceschopnost na západních trzích. Po uzavření započala demolice výrobních hal včetně ikonického symbolu továrny v podobě komínu s logem Textilana. Dodnes stojí takzvaný Modrý bod, ze kterého se stala ruina.
Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/textilana-liberex-urbex-20220715.html?fbclid=IwAR3BzycQM8rBMDP2P-h7pW6WQ74e2j-KxyG7fkJwqVIWmE_ST6C8o4bE4Zk#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Začátek výstavby obřího centra se stále zpožďuje
10.7.2007LIBEREC - Komplikace s vykoupením soukromého pozemku, který brání výstavbě přeložky tramvajové trati, stále zdržuje začátek výstavby obchodního a nákupního centra Promenáda Liberec, jež má výrůst na území bývalé Textilany.
Přeložka tramvajové trati je přitom nutnou podmínkou začátku výstavby.
"Díky přeložce je všechno komplikovanější. Stále tak čekáme na vyřízení potřebných stavebních povolení. Začít se stavbou bychom chtěli nejpozději na začátku října," uvedl generální ředitel koinvestorské společnosti Labyrint Real Estate, Vladimír Bihary.
Zahájení výstavby se prodlouží o další dva měsíce. Hlavním problémem zůstává soukromý pozemek stojící v místě plánované tramvajové trati v Mlýnské ulici.
"Podle posledních zpráv je jednání na dobré cestě. Soukromý majitel obdržel nabídku, ke které se vyjádřil velmi pozitivně," konstatoval Vladimír Bihary.
Průtahy v udělování stavebních povolení potvrzuje i stavební úřad.
"Už jsou to tři roky od prvního územního rozhodnutí a stavba stále ještě nezačala," potvrdil Václav Řezáč z oddělení územního řízení libereckého magistrátu.
Investorovi se podařilo vyřídit alespoň jeden problém, týkající se dvou potoků v zadní části budoucího centra.
"Povolení od vodoprávního úřadu k vybudování přeložek těchto potoků jsme již obdrželi," doplnil Vladimír Bihary.
Zábavní komplex Promenáda bude mít tři nadzemní patra a vyroste na ploše 32 tisíc metrů čtverečních. V jeho areálu bude moci parkovat až 1500 vozidel.
Součástí centra bude hypermarket, multikino, fitness centrum, několik restaurací, kaváren a mnoho dalších, převážně kulturních prostor.
(zdroj archiv Libereckého deníku)
Stavba bytového městečka začne do roka
Liberec - Svou konečnou podobu má nový projekt, který má vyrůst na území bývalé Textilany. Poté co se město, dopravní podnik a holandský investor nedávno domluvili na přesunutí tramvajové trati mimo plánovanou zástavbu, zmizely všechny otazníky ohledně konkrétního zastavění a velkolepý projekt může postoupit do další fáze.
Cílem holandského investora je vytvořit na pozemcích bývalé Textilany živou a moderní část města se všemi funkcemi, které k tomu patří. "Součástí projektu je tedy i řešení okolních vazeb v území," dodal Josef Hlavička, právní zástupce holandského investora.
Součástí projektu podle Tomáše Kadeřábka bude i zeleň, několik pěších zón, úprava toků obou potoků, zakomponování zastávky tramvaje, nezbytná obchodní a občanská vybavenost. "Ve své snaze vybudovat na pozemcích bývalé Textilany bytové městečko byl a je investor ze strany Města Liberec a Dopravního podniku podporován. Spolupráce s oběmi institucemi je velmi dobrá," doplnil Josef Hlavička z pražské advokátní kanceláře Havel a Holásek, která zastupuje investora.
Prvotní záměr byl takový, že na obří stavební parcele vzniknou jen
byty, tento plán však město navrhlo upravit. Ještě před několika měsíci
měl investor v záměru postavit na území bývalé Textilany obchodní
centrum Promenáda. Od projektu ale nakonec odstoupil, a to kvůli stále
se zvyšující konkurenci obchodních komplexů v centru Liberce. (Autor: Petra Rejsková, Liberecký deník)
Takto by mohl vypadat areál bývalé Textilany.
Soukromý investor chce na svých pozemcích postavit asi tisíc bytů s kancelářemi a obchody.Liberečtí radní schválili koncept územní studie. Ten řeší hlavně prostorové vazby, dopravu nebo infrastrukturu. Počítá mimo jiné s vedením tramvajové trati v blízkosti stávající zastávky "Textilana" vnitroblokem navržené zástavby. Tramvaj by tak nadále měla jezdit areálem bývalé textilní továrny. Na tramvajové trati by měla přibýt nová zastávka v obou směrech. "Přibližně v polovině mezi tramvajovými zastávkami "Textilana" a "U Lomu" je nově navržena zastávka z důvodu lepší dopravní obslužnosti území veřejnou hromadnou dopravou a menší docházkové vzdálenosti z nově navržené zástavby a z části sídliště Králův Háj," popisuje náměstek primátora pro technickou správu Jiří Šolc s tím, že tramvaj po výstavbě při průjezdu místem zpomalí.
(zdroj: Liberec.cz, 2021)
