Střed třídy 1.máje - okolí Rybníčku
Ulice U Besedy
Torzo můstku tam stálo poměrně dlouho ač už vedlo k zazděným dveřím. Dnes už tam není - je to tento pohled (autor komentáře Post Rash)
Most přes Nisu (počátek 20.století)
Janovodolská, později Nádražní ulice (v současné době třída 1.máje) vedla přes jednoduchý, patrně nejstarší most přes Nisu, jeden ze dvou, které v polovině 19.století ve městě existovaly. Roku 1852 byl opraven a po zřízení nádraží přestavěn (1863). Už za osm let ho nahradil most ocelový a zároveň byly vyzděny přilehlé břehy řeky. Nedlouho potom (1874) bylo při přestavbě domu čp. 147 - III na levém břehu předmostí na 11,5 metru. Nové dopravní situaci neodpovídal starý ocelový most ani polohou, ani šířkou. Proto byl roku 1892 rozebrán a přenesen na místo dřevěného v Orlí ulici. Nový široký ocelový most, zbudovaný nákladem 11 076 zlatých a 79 krejcarů, vydržel až do roku 1958, kdy ho nahradil dnešní železobetonový.
Po otevření ulice Na Zápraží byl roku 1874 postaven v pořadí třetí most, opět dřevěný, vyměněný roku 1898 za ocelový. Současně byla Nisa přemostěna i v dnešní ulici U Besedy. (zdroj kniha o Liberci)
Kolejová
konstrukce celé křižovatky Na Rybníčku, jejíž hlavní část křížení se v
těchto dnech mění, byla nejdříve zkušebně sestavena na "letišti" dnes
již neexistující pražské Rustonky. V Liberci byla na své místo položena v
roce 1995, zatímco kolem ní probíhal běžný provoz po provizorní
tramvajové trati.
(archiv Boveraclubu)
Trafika v nádražní ulici v 30.letech minulého století
Anna Nováková před svou trafikou, vklíněnou mezi nárožní dům ulice Na
Rybníčku a dům č.28 v ulici 1.máje. Okolí je zachyceno na druhé
fotografii, prodejna je ovšem zasunuta za frontou domů vlevo. Dnes v
těchto místech stojí banka. Na rubu svého snímku si poznamenala, že
trafiku získala 25.4.1924, 4.října 1938 se musela odstěhovat do Turnova
,kde vedla jinou trafiku od 15.7.1939 jinou trafiku. Původní otevřela
znovu 1.prosince 1945 a do důchodu odešla 1.října 1955. Na stánku jsou
vystaveny vedle pohlednic také noviny a časopisy: Kriegsgefangene,
Freigeist, Proletář, Univerzální zpravodaj, Erzähler, Der grade Michel a
Die Woche.
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Rozšiřování dnešní třídy 1.máje
Zástavby u mostu přes Nisu tvořila dlouho nepříjemné dopravní hrdlo,
dobře patrné na prvním snimku. Na druhém je odstraněna největší
překážka, do vozovky vystupující hotel National na nároží ulice Na
Rybníčku (1953) a proti němu, při odbočce ulice U Nisy, je další
uvolněná plocha po zbořeném domě čp.84-III. O stísněnosti tohoto
prostoru svědčí i to, že do vozovky v Tatranské ulici mohly tramvaje
odbočovat jen ve směru k nádraží. Dvoukolejná odbočka, jak ji známe
dnes, byla vybudována až roku 1959. To už bylo po demolicí bývalé
Herknerovy továrny (1957), z níž vidíme nárožní věžovitou nástavbu, a
rozšíření mostu přes Nisu (1958) (zdroj Kniha o Liberci)
Třída 1.máje
V šedesátých letech začala masivní bytová
výstavba panelových sídlišť. V roce 1964 začala velkoryse pojatá
přestavba prostoru mezi ulicemi Na Rybníčku, 1.máje, Vaňurovou a
Františkovskou, označovaná jako sídliště Pod nádražím. Vyrostla nejprve
skupina čtyř třináctipodlažních věžáků lemujících třídu 1
máje v
dostatečném odstupu od vozovky (čp. 56, čp. 64, čp. 62 a čp. 48 - III).
Znamenala plošnou likvidaci velké části staré zástavby a místo ní zde
byly do sedmdesátých let rozmístěny
další řadové šesti až osmipodlažní domy (čp. 813 , čp. 820, čp. 89, čp.
91, čp. 208, čp. 163, čp. 165 - III) včetně mateřské školy, jeslí a
pavilonu služeb (čp. 836, čp. 849 - III). Zůstalo tu zachováno pouze
několik starých objektů. Těžba uranu se projevila velkými investičními
stavbami také v Liberci. Pod nádražím vyrostla v roce 1966 - 1967 budova
ředitelství Geologického průzkumu( tzv. "Uran"), kde byla v přízemí
zřízena prodejna potravin a později bufet (čp. 108 - III), dnes je v něm
umístěn odbor sociální péče Magistrátu města Liberec).
Také jižní
část třídy 1.máje změnila v sedmdesátých letech 20.století svůj vzhled.
Na místě již dříve zbořených domů byla postavena v letech 1976 - 1978
budova pozemních staveb (čp. 97 - III, dnes je v části objektu umístěn
Finanční úřad a sídlí tu řada dalších objektů), navazující na hotel
Imperial.
V roce 1979 zanikla odstavná tramvajová kolej u nádraží, poslední zbytek původní stanice z roku 1897.
Na konci osmdesátých let měl být na třídě 1.máje zbořen celý blok s
kinem Lípa a na volné ploše mělo vzniknout náměstí tzv. dolní centrum s
budovou KSČ, kulturním domem a obchodním domem Ještěd. Naštěstí byl
postaven v letech 1986 - 1989 na místě dvou domů čp. 77 a 78 - III pouze
Dům politické výchovy (čp. 870 - III), provozně napojený na sídlo OV
KSČ (čp. 79). Byl posledním domem postaveným v Liberci III před
listopadem 1989. (Po roce 1989 se stal majetkem města a byl přidělen
Státní jazykové škole, která se léta tísnila v několika malých
místnostech v Pražské ulici (čp. 21). Dnes slouží pro potřeby Technické
univerzity v Liberci .)
(zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby, 2016)
29.3.1982.Tak se podívejme, jak tenkrát šel život . Rybníček a před hotelem Imperiál.
(archiv Jiří Holeček)
