Starý obchodní dům Ještěd

06.10.2021
archiv Miroslav Tlustý
archiv Miroslav Tlustý

Obchodní domy Ještěd pojí smutný osud, ten první odstřelili před 40 lety


25. října 2018 6:17
Obchodním domům pojmenovaným po kopci Ještědu v Liberci štěstí dvakrát nepřálo. Existovaly dva a oba skončily v sutinách. Ten první šel k zemi před čtyřiceti lety, v říjnu 1978.

Příběh trpkého konce obchodního domu z dílny architekta Karla Hubáčka oblétl před devíti lety svět. Ne každý však ví, že dávno před ním v krajské metropoli zbourali jiný obchodní dům téhož jména.
Novorenesanční stavba při břehu řeky Nisy na rohu ulic U Jezu a 1. máje pocházela z roku 1888 a byla dílem architekta Paula Waglera. Roku 1923 tu firma Müller otevřela módní dům.
"Nabízel široký sortiment prakticky veškerých pánských i dámských oděvů včetně nejrůznějších doplňků. Jeho velké prosvětlené výlohy na rohu ulic 1. máje a Jánské okamžitě upoutávaly pozornost návštěvníků přicházejících do města od nádraží," uvádějí autoři Knihy o Liberci.

Dole elektro, nahoře bytový textil

Po válce se obchodní dům dočkal přejmenování na Ještěd. Mezi těmi, kdo zde pracovali, byla i Liberečanka Miloslava Kudrnáčová.
"Do Ještědu jsem se dostala díky své sestře, která tam pracovala jako účetní. Nastoupila jsem tam v roce 1968. V přízemí bylo oddělení elektro a nahoře bytový textil a nádobí. V bytovém textilu jsem prodávala," vzpomínala Kudrnáčová. "Pamatuju se, že z ulice U Jezu se vjíždělo do skladů a odtamtud se pak zboží vozilo výtahem nahoru."

Za deset let poté, co Kudrnáčová nastoupila do Ještědu, jej odstřelili.

"Když ho bourali, jeli jsme se na to podívat. Stáli jsme v závětří, v ulici U Besedy," řekla bývalá prodavačka.
Za týden po demolici Ještědu na jeho místě položili základní kámen k nové stavbě. Ta tu stojí dodnes a je jí Dům kultury architekta Pavla Vaněčka, otevřený roku 1985.
Po demolici starého obchodního domu na nábřeží Nisy se zakrátko otevřel nový Ještěd, v němž opět našla Miloslava Kudrnáčová práci. Tentokrát nastoupila coby prodavačka v oddělení pánských oděvů.
"V novém Ještědu to bylo lepší, prostory byly větší a zázemí komfortnější," porovnala oba obchodní domy.
Poté, co už byla řadu let v důchodu, zbourali v roce 2009 i toto její další pracoviště. "Je zajímavé, že odstřel starého Ještědu se mnou nijak zvlášť nehnul. Ale toho Hubáčkova mi bylo líto. Moc líto," svěřila se.
Autor: Jan Mikulička

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/liberec-obchodni-dum-jested-demolice.A181024_135320_liberec-zpravy_jape

Novorenesanční stavba na rohu ulic U Jezu a 1. máje pocházela z roku 1888. Roku 1923 tu firma Müller otevřela módní dům.  Autor: repro Kniha o Liberci
Novorenesanční stavba na rohu ulic U Jezu a 1. máje pocházela z roku 1888. Roku 1923 tu firma Müller otevřela módní dům. Autor: repro Kniha o Liberci
1976 (foto Petr Šimr)
1976 (foto Petr Šimr)
třída 1.máje v 70.letech minulého století(archiv Miroslava Tlustého) a 4.12.2022
třída 1.máje v 70.letech minulého století(archiv Miroslava Tlustého) a 4.12.2022
ulice U Besedy v roce 1976 (foto Petr Šimr) a 6.8.2022
ulice U Besedy v roce 1976 (foto Petr Šimr) a 6.8.2022
ulice 1.máje v roce 1978 a 11.2.2024
ulice 1.máje v roce 1978 a 11.2.2024
Starý obchodní dům Ještěd 1978 ( archiv Boveraclubu)
Starý obchodní dům Ještěd 1978 ( archiv Boveraclubu)
Starý obchodní dům Ještěd 1978 ( archiv Boveraclubu)
Starý obchodní dům Ještěd 1978 ( archiv Boveraclubu)
Starý obchodní dům Ještěd 1978 ( archiv Boveraclubu)
Starý obchodní dům Ještěd 1978 ( archiv Boveraclubu)
Starý obchodní dům Ještěd 1978 ( archiv Boveraclubu)
Starý obchodní dům Ještěd 1978 ( archiv Boveraclubu)
1978 (foto Erwin Cettineo)
1978 (foto Erwin Cettineo)
Starý obchodní dům Ještěd 1978 ( archiv Boveraclubu)
Starý obchodní dům Ještěd 1978 ( archiv Boveraclubu)
Jánská ulice v roce 1978 a 22.12.2023
Jánská ulice v roce 1978 a 22.12.2023

Starý obchodní dům Ještěd.

Novorenesanční stavba při břehu řeky Nisy na rohu ulic U Jezu a 1. máje pocházela z roku 1888 a byla dílem architekta Paula Waglera. Roku 1923 tu firma Müller otevřela módní dům. (autor příspěvku Jiří Peterka)

Polovina 60. let. Tramvaj T2 jede zastávkou Rybníček. V pozadí bývalý obchodní dům Ještěd.(Novorenesanční stavba při břehu řeky Nisy na rohu ulic U Jezu a 1. máje pocházela z roku 1888 a byla dílem architekta Paula Waglera. Roku 1923 tu firma Müller otevřela módní dům. Po válce se obchodní dům dočkal přejmenování na Ještěd.)(foto z archivu Boveraclubu, komentář Jiří Peterka)

Uplyne jen pár týdnů a OD Ještěd 1, uvolní výhled na OD Ještěd 2.

(foto Jiří Holeček)

Pohled od rohu ČSOB (tehdy OV KSČ) na místo, kde stál původní Ještěd.
Pohled od rohu ČSOB (tehdy OV KSČ) na místo, kde stál původní Ještěd.
Rozhraní ulic 1.máje a Jánská - Moc pěkný záběr, odhadem z první poloviny šedesátých let. Na snímku motorový vůz č. 39, vyrobený v roce 1940 a zrušený 1970. (komentář Tomáš Krebs, archiv Jiří Peterka)
Rozhraní ulic 1.máje a Jánská - Moc pěkný záběr, odhadem z první poloviny šedesátých let. Na snímku motorový vůz č. 39, vyrobený v roce 1940 a zrušený 1970. (komentář Tomáš Krebs, archiv Jiří Peterka)
1964 Vilém Boháč
1964 Vilém Boháč
pohled do roku 1973 objektivem Erwina Cettinea. Motorový vůz 6MT odváží tři vlečné vozy z Fügnerky do vozovny.
pohled do roku 1973 objektivem Erwina Cettinea. Motorový vůz 6MT odváží tři vlečné vozy z Fügnerky do vozovny.
archiv Hans Oldskull
archiv Hans Oldskull
v prosinci 1960 (archiv Boveraclubu)
v prosinci 1960 (archiv Boveraclubu)
Motorový vůz č. 33 dne 9.8.1959 v zastávce Rybníček.
Motorový vůz č. 33 dne 9.8.1959 v zastávce Rybníček.
1971 (archiv Boveraclubu)
1971 (archiv Boveraclubu)

Proměna uličky U Nisy (14.10.1978 , 1986)

Dnes již neexistující Švédská ulice spojovala třídu 1.máje s Náchodskou ulicí. Její zástavbu ukončovaly u mostu přes Nisu dva objekty obchodního domu Müller (čp. 86 a 88 - IV).
Byly postaveny v roce 1888 a novorenesanční podobu jim dal stavitel Paul Wagler. Po roce 1945 dostal obchodní dům pojmenování Ještěd, které pak bylo přeneseno na novou stavbu opodál. Po rozšíření mostu přes Nisu (1958) se stal nárožní dům nepříjemnou dopravní překážkou, a proto v něm byl proražen průchod. Oba uvedené domy musely spolu s dalšími ustoupit novému Domu kultury (projekt arch. Pavel Vaneček, dokončen 1985).

(zdroj R.Karpaš a kolektiv Kniha o Liberci, 1996)

.
Starý obchodní dům Ještěd v roce 1978
Starý obchodní dům Ještěd v roce 1978
(archiv Luboše Mencla)
(archiv Luboše Mencla)

Park "Na Rybníčku"

Ulice U Jezu v roce 1974
Ulice U Jezu v roce 1974
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
parčík "Na Rybníčku" kolem roku 1972  (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
parčík "Na Rybníčku" kolem roku 1972 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)

Tajemná Schlaraffia 1926


Schlaraffie, bájná země bezpracného blahobytu, se objevuje v evropské literatuře od středověku. Pod tímto jménem byl 13.listopadu 1884 založen v Liberci spolek, který si oficiálně kladl za cíl bavit a obveselovat své členy prostřednictvím nevinných žertů s vyloučením jakékoliv politické tendence a vzdělávat a poučovat je schůzkami s učenci a umělci. Tolik aspoň oficiální zpráva z roku 1887. Měsíční příspěvky byly vysoké - celé dva zlaté - a majetek organizace byl vyčíslen na 3000 zlatých. O tom , že se jednalo o uzavřenou společnost, svědčí minimální přírůstek členů (1886:26, 1900:28). Byli to především továrníci, advokáti a příslušníci inteligence z majetných kruhů. Spolky Schlaraffie byly koncem minulého století rozšířeny po všech oblastech Čech s převážně německým osídlením. Jednotlivé organizace nesly vlastní názvy, zdejší se jmenoval Jeschkenburg Reichenbergia. Členové se scházeli zprvu v kavárně U Korunního prince Rudolfa v přízemí Mistrovského domu soukeníků na Sokolovském náměstí (čp.312-II). Později se přesunuli do prvního patra domu čp. 86 - IV, někdejšího obchodního domu Ještěd, stávajícího u mostu přes Nisu v místech Domu kultury. Tyto prostory zachycuje první pohlednice. Po roce 1923, kdy byla dostavěna budova pojišťovny Union v Moskevské ulici (čp.27-IV), přenesla liberecká Schlaraffia působnost do sálu ve dvorním traktu této budovy, jehož vzhled přibližuje spodní pohlednice. Celá zadní stěna za předsednickým stolem byla pokryta erby jednotlivých členů. Na počátku devadesátých členů. Na počátku devadesátých let začalo jejich restaurování i obnova celého prostoru. Bohužel se změnou vlastníka byl celý sál v roce 1995 zcela vybourán a původní vybavení odvezen do Prahy. Uvolněné prostory obsadila velkoprodejna drogerie, která se neudržela ani dva roky. Nenávratně tak zanikla pozoruhodná památka na předválečný spolkový život v Liberci.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)