Seidlův dům

23.08.2022

Dům naproti hotelu Praha

Starší než hotel Schienhof je dům tvořící nároží dnešní Železné a Frýdlantské. Jedná se o Seidlův dům, jehož první část je z roku 1893 . Styl je to novorenesanční . Seidlovi byli velmi podnikaví . V daném domě měli obchodní dům s textilem . Šaty pro nevěstu jedině od Seidla. Kromě toho podnikali v pohrebnictví . Založili v roce 1870 první pohřební koncesovaný ústav. Takže kromě svateb měli pod palcem i pohřby . Na druhé pohlednici je Seidlův dům přes postavením hotelu Schienhof . ( Je tam už zbouraný dům U řetézu a stojí tam ještě dům, který pak byl při stavbe hotelu zbourán . Na prvním pohlednici z období Sudetengau už je dnešní podoba tohoto místa. ( Na střeše neonový poutač F.J. Seidel) V poválečném období tam byly dlouho Domácí potřeby .

(autor příspěvku Karel Krenk)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Víte, zelené nanicovaté pidikoule ve velkých černých květináčích či ověšené lampy úplně nesplňují mou představu zeleně na náměstí (Dr. E. Beneše). Občas předsunuté terásky restaurací nějakou tu kytku také předloží, ale... Hotel Praha toho kdysi nabídl více na balkonech, kolem dokola se objevovaly květináče v oknech, před radnicí stály také stromky hned u vchodu, nemluvě o oknech a balkonu... A jinde? Reprezentantem zeleně v Liberci se bohužel stávají živořící platany v pytlích. Za stromky naproti kulturáku bych vraždil, to jsou indiánské kůly dobré akorát tak pro skalpování bílých tváří. Platan na místě kiosku na Soukeňáku je nápad hodný dvou šašků s lopatou na jednu fotku. Dále se město (často na webu Liberecké pindy) chvástá roštím na kruháčích a pomočenými hyacintami. Reputaci by možná napravily jiřiny v Zahradě vzpomínek, jenže tam aby si člověk bral slzák, basebolku a prostředky IPCHO. Za poslední rok je tam skutečně odporný bordel, kterým vesele prochází i hlídky Městské policie s bílou hůlkou. Kde najít radost nebo jedno pozitivní? No, zmíním něco, co se líbí jako nápad mě, ale asi ne ostatním – odkrytý jizerský potok v nové vilové části Masaryčky (i když končí brčálem). (Petr Ruprecht)
Víte, zelené nanicovaté pidikoule ve velkých černých květináčích či ověšené lampy úplně nesplňují mou představu zeleně na náměstí (Dr. E. Beneše). Občas předsunuté terásky restaurací nějakou tu kytku také předloží, ale... Hotel Praha toho kdysi nabídl více na balkonech, kolem dokola se objevovaly květináče v oknech, před radnicí stály také stromky hned u vchodu, nemluvě o oknech a balkonu... A jinde? Reprezentantem zeleně v Liberci se bohužel stávají živořící platany v pytlích. Za stromky naproti kulturáku bych vraždil, to jsou indiánské kůly dobré akorát tak pro skalpování bílých tváří. Platan na místě kiosku na Soukeňáku je nápad hodný dvou šašků s lopatou na jednu fotku. Dále se město (často na webu Liberecké pindy) chvástá roštím na kruháčích a pomočenými hyacintami. Reputaci by možná napravily jiřiny v Zahradě vzpomínek, jenže tam aby si člověk bral slzák, basebolku a prostředky IPCHO. Za poslední rok je tam skutečně odporný bordel, kterým vesele prochází i hlídky Městské policie s bílou hůlkou. Kde najít radost nebo jedno pozitivní? No, zmíním něco, co se líbí jako nápad mě, ale asi ne ostatním – odkrytý jizerský potok v nové vilové části Masaryčky (i když končí brčálem). (Petr Ruprecht)
rok 1914  (zdroj : https://gallery.hungaricana.hu )
rok 1914 (zdroj : https://gallery.hungaricana.hu )
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Seidlův dům po požáru (1891)

Na nároží Železné a Frýdlantské ulice, tvořícím rozcestí zemských cest do Žitavy a do Zhořelce, stával prastarý zájezdní hostinec, údajně nejstarší budova horní liberecké osady. Na jeho místě byl postaven v 17.století patrový zčásti hrázděný dům (čp. 244 - I), pojmenovaný podle posledního majitele, obchodnika a provozovatele pohřebního ústavu Gustava Seidla, který měl předtím obchod U řetězu.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Seidlův dům po požáru v roce 1891 a jeho podoba 20.9.2020
Seidlův dům po požáru v roce 1891 a jeho podoba 20.9.2020
cca 1940 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
cca 1940 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
v roce 1833 sídlil Seidl v Pražské ulici, v roce 1855 v hostinci U Řetezu
v roce 1833 sídlil Seidl v Pražské ulici, v roce 1855 v hostinci U Řetezu