Ruprechtická ulice (Haas, prodejna Auto Tatra, Kůlna)

30.08.2022
Ruprechtická ulice na přelomu 19. a 20. století a 30.3.2020
Ruprechtická ulice na přelomu 19. a 20. století a 30.3.2020

Veletržní reklama na cukrovinky (1934)

Firma Eduard Haas patřila mezi nejvýznamnější potravinářské podniky v Liberci. Komprimáty (cukrovinky z lisované směsi cukru, želatiny a dalších příměsí) značky PEZ vyráběla už od poloviny dvacátých let a produkuje je dodnes v továrně v Rakousku. Krátce po válce vyplatil spolumajitel Eduard Haas společníka Joachima Polacha, který založil v Janově Dole výrobnu poživatin, a od té doby vedl podnik pod svým jménem. V roce 1928 zakoupila firma budovu v Ruprechtické ulici (čp. 848 - I), kde vyráběla široký sortiment potravinářského zboží, prášků do pečiva, nečokoládových cukrovinek i čokoládu. Do roku 1948 měla název Továrna poživatin Eduard Haas a pak Poživatina Liberec, n.p. To už k ní patřilo 29 provozoven od Chomutova přes Prahu až ke Dvoru Králové. Počátkem padesátých let se stala součástí n.p. České čokoládovny (později Čokoládovny).
Roku 1958 přijímá název LIPO Liberec (zkratka názvu Liberecká poživatina ) a sortiment zaměřuje na cukrovinky pro děti, které ji proslavili po celém světě. Od roku 1992 patřil LIPO akciové společnosti Čokoládovny, s podílem zahraničního kapitálu firem Nestlé a BSN. Vyráběl široký sortiment výrobků, především komprimátů LIPO, nápojových prášků, šuměnek, lékořicových cukrovinek, antiperlí a dalších produktů. Výrobu komprimátů pod tradiční značkou PEZ si ponechává firma E.Haas v Rakousku.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv Eva Raiminiusová
archiv Eva Raiminiusová
archiv Iva Löfflerová
archiv Iva Löfflerová
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv Hans Oldskull
archiv Hans Oldskull

Na sklonku roku 1902...

Na sklonku roku 1902 si pronajal Julius Pollak v Janově Dole č. p. 76 větší místnost a tam začal primitivním způsobem výrobu kypřících prášků do pečiva a jiných aromatických přísad. V roce 1912 podnícen úspěchy, se spojil Julius Pollak s obchodníkem Eduardem Haasem z Lince a založili firmu Zaječí závody Haas a Pollak. Tímto okamžikem počali rozšiřovat stávající inventář a začali s výrobou šuměnek a lisovaných cukrů.

V roce 1923 odstoupil společník Julius Pollak a od tohoto data nesl závod název Zaječí podniky, továrna poživatin, majitel Eduard Haas. Dobře vedený závod rychle rostl, takže došlo postupně k dalšímu rozšíření výroby, hlavně o tzv. komprimáty, které Eduard Haas od roku 1927 vyráběl pod novou, dodnes mezinárodně známou, značkou PEZ.

V roce 1928...

V roce 1928 koupila firma výrobní objekt bývalé továrny na řemeny A. E. Friedlandera v Liberci, na Ruprechtické ulici č. 32, kde byla zahájena strojní výroba a vybudovala se technická i obchodní organizace pod firmou Továrna poživatin, Eduard Haas, Liberec.

Rozšiřování výroby...

Došlo k dalšímu postupnému rozšiřování výroby a sortimentu, který zahrnoval značný počet druhů, ovšem vše se vyrábělo jen v malých množstvích. Ruční balení bylo nahrazováno strojovým a ze Švýcarska a Německa byly dovezeny balící stroje.

Nejrozsáhlejší byla výroba kandytů - furé a dropsů, dále se vyráběly karamely, fondant, želé, v malém množství komprimáty, dražé, šuměnky, prášky do pečiva, vanilinový cukr, kávové náhražky a zavařovací přípravky. V malém rozsahu asi 300 kg denně byla vyráběna i čokoláda, hlavně pro máčené druhy a sezónně se vyráběly i vánoční kolekce primitivním a velmi pracným způsobem.

S růstem výroby byly přistavovány a rozšiřovány budovy a po zavedení výroby kandytů provedena přístavba dosavadních továrních objektů, především pak nová, moderní kotelna. Závod zaměstnával asi 200 zaměstnanců a měl přibližně 13 000 německých a 17 000 českých odběratelů. O rozsahu výroby svědčí nejlépe fakt, že tři zaměstnanci expedice stačili vyexpedovat v kartonech celou výrobu, většinou poštovními zásilkami.

Po osvobození v roce 1945...

Po osvobození v roce 1945 byla dosazena na závod národní správa. V tomto období zůstala výroba vzhledem ke strojnímu zařízení v přibližně stejném složení co do sortimentu i množství.

V roce 1948...

V roce 1948 bylo provedeno znárodnění firmy Haas a po připojení dalších menších závodů a provozoven byl ustaven nový národní podnik Poživatina se sídlem v Liberci, který měl 12 závodů. Postupnou specializací a koncentrováním výroby zbyly pouze tři závody: Liberec, Chotyně a Dvůr Králové.

Od roku 1964...

Od roku 1964 zůstal pouze závod zde v Liberci pod názvem LIPO (zkratka z Liberecké Poživatiny), který se stal časem součástí oborového podniku Čokoládovny, o.p. Praha. Závod byl postupně vybudován za současné specializace sortimentu a modernizace výroby až do dnešní podoby.

V roce 1992...

V roce 1992 byl celý oborový podnik Čokoládovny, o.p. Praha zprivatizován, vznikla akciová společnost Čokoládovny a.s., do které majetkově vstoupily společnosti Nestlé a BSN (později přejmenované na Danone), jejíž součástí se stal i odštěpný závod LIPO.

Po roce 1993...

V nadcházejících letech došlo k rozdělení akciové společnosti Čokoládovny a.s. mezi oba hlavní akcionáře. Divize čokolády a cukrovinek, kam patří i závod LIPO, se stala součástí koncernu Nestlé.

1. srpna 2000...

1. 8. 2000 společnost Nestlé Česko závod LIPO Liberec prodala nově vzniklé akciové společnosti. Společnost nadále vyráběla nečokoládové cukrovinky. Jedním ze zákazníků bylo stále Nestlé Česko, ale převážná většina výrobků putovala na zahraniční trhy nejen do Evropy, ale např. i do Saudské Arábie, Kuvajtu, Jemenu, Korei a Austrálie. Ke konci roku 2005 byl areál odprodán novému vlastníkovi společnosti Mocca, spol. s r.o., která vznikla v roce 1993 a dosud její činnost spočívala především v pražení a balení kávy.

V roce 2006 a 2009...

Bylo dokoupeno veškeré potřebné výrobní a strojní zařízení a byla obnovena výroba komprimátů a dražé výrobků. V průběhu prvních dvou měsíců roku 2006 po instalaci linek na výrobu komprimátů a dražé výrobků společnost zahájila výrobu nečokoládových cukrovinek a navázala na 100 letou tradici výroby cukrovinek v kraji. Téhož roku získala Mocca certifikáty kvality IFS a ISO 9001.

V roce 2009 začala Mocca první výrobu čokoládového dražé a o rok později zakoupila technologii na výrobu sušenek a oplatek.

Návrat tradiční výroby...

Na jaře roku 2014 investovala společnost do nové výrobní linky na lékořici a extrudované želé. Jde o návrat tradiční výroby lékořice do závodu v novém, moderním provedení.

(zdroj https://www.mocca.cz/

Dům v Ruprechtické ulici, kde býval Autohaus Antona Eisenkolba. Rozsáhlý areál obsahoval vše důležité pro motoristy a cyklisty.  Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Dům v Ruprechtické ulici, kde býval Autohaus Antona Eisenkolba. Rozsáhlý areál obsahoval vše důležité pro motoristy a cyklisty. Autor: Ota Bartovský, MAFRA
archiv Eva Škvrnová
archiv Eva Škvrnová

Na domě číslo 55 v Ruprechtické ulici,

jehož fasáda ještě před nedávnem nesla nápis Auto Tatra a v němž se dnes praží káva, byl Autohaus Antona Eisenkolba."Rozsáhlý areál obsahoval vše důležité pro motoristy a cyklisty, včetně příslušenství. Prodávali tu olej, benzin i pneumatiky. Fungoval zde servis a prodej vozů Tatra a Mercedes. Součástí areálu, z něhož se však oproti původnímu plánu podařilo vybudovat jen část, byla i továrna na řetězy. Vedle toho si tu motorista mohl nechat svoje auto opravit a seřídit. Firma provozovala také vlastní taxislužbu a řidiči mohli přespat v motorestu v domě, kde je dnes restaurace Country Saloon," prozradil historik Jaroslav Zeman.

Zdroj: https://www.idnes.cz/.../mezivalecna-auta-pocasi-garaze...

archiv Jan Mikulička
archiv Jan Mikulička
archiv Eva Škvrnová
archiv Eva Škvrnová
Konec 50.let (archiv Jaroslav Pištělák)
Konec 50.let (archiv Jaroslav Pištělák)
Konec 50.let (archiv Jaroslav Pištělák)
Konec 50.let (archiv Jaroslav Pištělák)
Konec 50.let (archiv Jaroslav Pištělák)
Konec 50.let (archiv Jaroslav Pištělák)
1976 (foto Petr Šimr)
1976 (foto Petr Šimr)
Foto Tomáš Strnad
Foto Tomáš Strnad
Revitalizace areálu Tatra v Liberci  LOKALITA:          Ruprechtická ulice Liberec  .....Areál bývalé́ Tatry Liberec se nachází v atraktivní lokalitě na okraji širšího centra města, stranou od ruchu Starého města, ale v dostatečné́ blízkosti, díky niž̌je možné́ sem pohodlně dojít pěšky, např. z náměstí Dr. Edvarda Beneše.  Samotný́ areál je vymezen ulicí Ruprechtickou s potenciálem stát se reprezentativní třídou této časti města, ulicí Emy Destinové́ a pásem divoké́ zeleně lemující Ruprechtický́ potok, který́ je v dostatečné́ hloubce pod parcelou, a ta jim tedy není nijak ohrožena.
Revitalizace areálu Tatra v Liberci LOKALITA: Ruprechtická ulice Liberec .....Areál bývalé́ Tatry Liberec se nachází v atraktivní lokalitě na okraji širšího centra města, stranou od ruchu Starého města, ale v dostatečné́ blízkosti, díky niž̌je možné́ sem pohodlně dojít pěšky, např. z náměstí Dr. Edvarda Beneše. Samotný́ areál je vymezen ulicí Ruprechtickou s potenciálem stát se reprezentativní třídou této časti města, ulicí Emy Destinové́ a pásem divoké́ zeleně lemující Ruprechtický́ potok, který́ je v dostatečné́ hloubce pod parcelou, a ta jim tedy není nijak ohrožena.
Ruprechtická 539/19 kolem roku 1930 a 29.10.2022
Ruprechtická 539/19 kolem roku 1930 a 29.10.2022

Ruprechtická 539 / 19

Mezi léty 1918-1940 dům vlastnil Josef Wocásek , bydlel zde s jeho manželkou Marií Růlec (Rulcovou) původem z Odolenovic (Vovalnovic) a minimálně jednou dcerou a v přízemí měla být kamenická dílna. V tomto domě bydleli Altmannovi/ -  bohužel Židé se špatným osudem a po nich manželé Tipplovi, kterým  znárodnili tento dům kolem roku 1950.

Foto  domu ještě, když tam bývalo kamenictví, na fotu jsou i vidět kusy kamenů a kamenných desek,  Pan Wocásek nejspíš dělal převážně pomníky na hřbitov, který v tu dobu stával hned naproti domu  (dnes je to park Budyšínská (Mrtvolky) a Zahrada vzpomínek. 

Prapravnučka Alice Levinská hledá pamětníky, kteří by si vybavili toto kamenictví, nebo znali něco o  osudu rodiny Wocásků (česky Vocásků), a zda  se v suterénu nenašly nějaké pozůstatky kamenické dílny. 

Po r.1950 se kamenictví přestěhovalo do Ruprechtické 533/15, což je skoro hned vedle, byly to komunální služby Liberec - kamenosochařství a tam právě měli místo psa  lišku v 70-letech. (komentář: Stanislav Dušátko)

Budovcova ulice v 30.letech 20.století a 1.10.2023
Budovcova ulice v 30.letech 20.století a 1.10.2023

Domov učňů (30.léta)


V dnešní Budovcově ulici byl v roce 1933 postaven podle návrhu Karla Kerla Domov učňů . V přízemí bylo umístěno příslušenství včetně kuchyně pro 150 strávníků, v prvním a druhém poschodí ubytovny po 20 učních s vychovatelem, třetí, ustupující patro sloužilo jako turistická noclehárna. K uvažované přístavbě bočního křídla podél Jestřábí ulice, kde je hlavní vchod, už nedošlo. Střídmá konstruktivistická architektura i její nečlená hmota odlišuje budovu značně od okolního zastavení. Po druhé světové válce měl objekt různé využití. Roku 1960 ho od Agroprojektu převzal Jedličkův ústav a umístil v něm své invalidní učně.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

zdroj: https://stavbaroku.lk/projekt/vila-terasy-apartmany-ruprechticka?fbclid=IwAR3UNlfAw0HnP6Px2BjQ8Lgam4vs9HdVyYXmu1AwtvH4cTtndOJHQWLNQQA

podoba před přestavbou
podoba před přestavbou

Miroslav Brožek - 

Vilu uvedli do stavu jak měla původně dle historické stavební dokumentace vypadat. Do této podoby nebyla vila původně postavena jelikož při původní stavbě došli finance. Teď konečně je vila kompletní tak, jak měla původně vypadat.

Vila Terasy (Apartmány Ruprechtická)

Ruprechtická 1180/10, Liberec 14

Vila Terasy (Apartmány Ruprechtická) je komplexní rekonstrukce, nástavba, přístavba a dostavba původní vily - dům č.p. 1180/10. Původní dům byl navržen v roce 1934 stavitelem Františkem Zejdlem pro Josefa Čapka - "ředitele v Liberci" jako čtyřpodlažní stavba s mansardovou střechou. Vila byla ale nakonec realizována jako třípodlažní s valbovým zastřešením. Rovněž bylo pozměněno umístění domu na pozemku tak, že dům byl posunut do osy dnešní Krajinské ulice. Budova byla znehodnocena přístavbou ze 70. let 20. století a množstvím drobných úprav z celé doby existence stavby.
Díky rekonstrukci v domě vznikl jeden apartmány velikosti 1+kk s venkovní terasou, jeden velikosti 2+1 s lodžií, jeden velikosti 2+1 s lodžií a střešní terasou, jeden apartmán 2+kk a jeden mezonetový apartmán 2+kk s venkovní terasou. Architektonické řešení vychází ze snahy akcentovat původní konstrukce a symetrii domu na ose Krajinské ulice a nahradit valbové střechy plnohodnotným podlažím ve svébytné architektonické podobě s odkazem na období vzniku původní budovy. Hmota přístavby s mezonetovým apartmánem je pojednána architektonicky odlišně - jednoduchá kvádrová hmota potlačená popínavou zelení. Stejně tak jsou svébytnou architektonickou hmotou dostavby drobných objektů v areálu domu - kryté parkování a krytá venkovní terasa se sportovním skladem.
Stávající budova je (mimo kamenného soklu ze žulových bloků) pro snížené energetické náročnosti zateplena a opatřena škrábanou omítkou břízolitového typu. Hmota přístavby má omítku tenkovrstvou strukturální s předsazenou treláží z nerezových sítí. Veškeré omítky jsou v odstínech šedé. Nástavba je koncipována s povrchem z falcovaného hliníkového plechu s imitací oxidované mědi. Okna ve stávající části budovy a v nástavbě jsou dřevohliníková. Okna v přístavbě a suterénu stávající budovy jsou hliníková. Okna jsou ve většině případů vybavena venkovními hliníkovými žaluziemi. Nad venkovními terasami jsou pak výplně otvorů doplněna ještě o stahovací textilní markýzy. Střecha domu je z mPVC a je vybavena přípravou pro instalaci FVE. Schodiště ve stávajícím objektu je původní teracové vč. ocelového trubkového zábradlí. Rozměry stávajícího objektu jsou 13,11 x 10,33 m a výška s nástavbou dosahuje od nejnižšího upraveného terénu hodnoty 13,2 m. Rozměry přístavby jsou 6,09 x 9,80 m a výška přístavby (hrana zábradlí střešní terasy) dosahuje od nejnižšího upraveného terénu hodnoty 7,6 m. Apartmánový dům má důsledně řešené hospodaření s odpadní vodou. Srážková voda je určena k opětovnému využití pro splachování. Zbytkové teplo ze splaškových vod slouží pro předehřev teplé vody. K tomu má každý apartmán vlastní nezávislou rekuperační jednotku na výměnu vzduchu a celý dům je vytápěn pomocí tepelného čerpadla vzduch-voda.
Provozně je ubytování řešeno bezobslužně pomocí elektronických kódových zámků s možností použití aplikace pro přístup do areálu, k parkování, do domu i apartmánů samotných. Vše je propojené s rezervačním a objednávkovým systémem. Provozně je objekt také navázán na dříve realizovaný objekt stejného investora na adrese Pavlovická 1417/1, kde mohou ubytování využit služeb wellness a kavárny. Součástí úprav areálu domu, bylo také vytvoření dostatečného počtu parkovacích míst s tím, že jedno je uzpůsobeno svými rozměry pro vozíčkáře. Šest z osmi parkovacích stání je krytých. Jedná se zastřešení s ocelovou šroubovanou nosnou konstrukcí, dřevěným krovem a pultovou střechou s extenzivním ozeleněním. Zahrada je doplněna ještě o objekt společné venkovní kryté terasy se sportovním skladem.
Jedná se o kompletní konstrukci z vodostavebního železobetonu a pultovou střechou s extenzivním ozeleněním. Došlo také k úpravě oplocení areálu, především k obnově původní oplocení podél ul. Ruprechtická - žulové hrubě tesané bloky s dřevěnými výplněmi. Toto oplocení bylo doplněno novou posuvnou bránou a brankou s ocelovou konstrukcí a opláštěním ze sendvičových panelů s hliníkovým lakovaným povrchem.

Investor: ETP Czech, s.r.o.
Projektant: Projektový atelier David, s.r.o. + MgA. Jitka Třmínková (a kolektiv profesních specialistů)
Realizační firma: Havax, a.s. (a kolektiv profesních subdodavatelů)
Celkové náklady stavby: 42 mil. Kč bez DPH
Datum kolaudace: 18. 1. 2024

....vila měla mít o patro víc, ale stále se počítalo s mansardovou střechou a okna se směrem nahoru zmenšovala, jak káže logika kompozice průčelí. Já mám tvorbu ateliéru David rád, ale tohle mě teda moc nepřesvědčilo.... fasáda OK, ale ta nástavba nevim no  (komentář Jaroslav Zeman)

1908
1908
2019
2019

Karl Czastka - továrna na nábytek

Ruprechtická 732 / 8

Roku 1900 začala firma Gustav Sachers Söhne projektovat nábytkářskou dílnu a obytný dům pro Karla Czastku, z roku 1902 pochází prováděcí projekt. Obytná část s prodejnou v přízemí tvoří západní křídlo, na ně navazuje kolmo trojtraktová trojpodlažní dílna s šesticí litinových sloupů na každém patře.

Czastkův nábytek vyhledávala významná klientela, byl často předváděn na výstavách. Podnik postupně převzali synové Karel Czastka jr. A Alfred Czastka. Pro ně roku 1919 realizovala opět firma nástupců Gustava Sacherse delší východní křídlo budovy, již jako železobetonové, jednotraktové, se strojovnou v suterénu, která přes transmise poháněla strojní vybavení.

Truhlářská výroba zde pokračovala i po znárodnění. Zbytky secesní fasády zanikly při rekonstrukci, sídlí zde stavební firma.

(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)

2021
2021
archiv Stanislav Dušátko
archiv Stanislav Dušátko
 Zanedbané kouty města  Zdroj: Deník/ Jana Patková
Zanedbané kouty města Zdroj: Deník/ Jana Patková
archiv Jan Veselský
archiv Jan Veselský
Ruprechtická (archiv Jarda Veselský)
Ruprechtická (archiv Jarda Veselský)

Hospoda Kůlna

Ruprechtická 223 / 1

Včerejší příspěvek Tomáše Ducháčka hospoda kůlna. Domek našeho dědy asi před 50.lety.(archiv Pavel Táborský)

Jan Táborský choval papoušky .
Jan Táborský choval papoušky .
jedna zimní z roku 1945 (zdroj: https://www.portafontium.eu ) (komentář Jiří Cvrček: To vypadá jako začátek dnešní Ruprechtické. Vlevo dole za stromem by měla být dnešní Sokolská. )
jedna zimní z roku 1945 (zdroj: https://www.portafontium.eu ) (komentář Jiří Cvrček: To vypadá jako začátek dnešní Ruprechtické. Vlevo dole za stromem by měla být dnešní Sokolská. )