Průmyslová zóna Jih 

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA

Průmyslovou zónu chtělo město původně umístit na volné pozemky za letištěm a sem také směřovalo první kroky k realizaci tohoto záměru. Vyskytly se ale různé komplikace, zahájení prací se oddalovalo, a tak bylo pro výstavbu průmyslových kapacit vytypováno nové místo v jihozápadní části Liberce, na katastrálním území Doubí a Pilínkova.
Zóna se rozkládá na území o rozloze 125 ha mezi železniční tratí Liberec-Turnov a staršími průmyslovými objekty podél ulice České mládeže. Jejím středem protéká Plátenický potok. Jde o první industriální zónu v republice financovanou ze soukromých zdrojů. Za účelem její přípravy a realizace inženýrských sítí vznikla v lednu 1999 akciová společnost Investorsko-inženýrská (s 53,3% podílem Syneru). Území bylo legislativně připraveno včetně majetkového vypořádání během necelých dvou let a 9. 2. 2000 podepsali primátor města ing. Jiří Kittner a předseda představenstva Petr Kupf smlouvu o spolupráci mezi městem a společností při budování inženýrských sítí a komunikací, což představovalo investici ve výši 750 milionů korun. Na dubnovém zasedání pak zastupitelé schválili prodej 55 774 m2 pozemků za 848 953 koruny.
Základní infrastrukturu se podařilo dokončit ve stanoveném termínu - do poloviny roku 2001. V Ostašově byla II. 1. 2001 uvedena do provozu nová transformovna vysokého napětí, kterou nákladem téměř 90 milionů korun postavila Severočeská energetika Děčín. Od kruhového objezdu v ulici České mládeže byla vybudována páteřní komunikace, zakončená též kruhovým objezdem. Základní kámen k první výrobní hale položili premiér Miloš Zeman a ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr s prezidentem české filiálky Denso Corporation Seijim Nakagoshim 13. 11. 2001.
O třináct dní později byla poklepem na základní kámen zahájena výstavba závodu na výrobu lakovaných součástí pro automobilový průmysl v hodnotě sto milionů korun, která má zajistit přibližně 50 pracovních míst. Investory jsou liberecká investiční společnost LIF a firma Zetka z Bakova nad Jizerou. Provoz byl zahájen v červenci 2002. Ještě před koncem roku 2001 se rozběhla stavba haly práškové lakovny pro AC LAK, s. r. o. (dokončena v červnu 2002). V průběhu roku 2002 dobudoval Syner, který je zde stavitelem mnoha objektů, areál závodu na výrobu a montáž autoopěrek Fehrer Bohemia, s. r. 0. (3. 8. 2002) a v listopadu rozestavěl největší komplex celé zóny (na 25 ha) pro hlavního strategického investora Denso Manufacturing Czech, s. r. 0, (předán v květnu 2003) a Toyotu Tsusho Logistic, s. r. o. (předán v červnu 2003). Příklad prvních japonských firem přitáhl i další investory z této průmyslově vysoce rozvinuté země, jako např. Liplastec, s. r. o., která je první evropskou pobočkou této firmy, vyrábějící plastové komponenty pro automobily.

Poklepání na základní kámen se účastnil i japonský velvyslanec Hiriti Ishida (25. 7. 2002). Za dva roky po dokončení infrastruktury se podařilo Průmyslovou zónu Liberec-Jih zaplnit. Z dvaadvaceti nasmlouvaných investorů v ní kromě již jmenovaných firem působí: AIRS Manufacturing Czech, s. r. 0., GALVANOPLAST FISCHER, k. s., AUTO-COLOR, s. r. 0., Phoenix-Zeppelin, s. r. 0., MACBAT, OAZA Net, s. r. 0., SARNAMOTIVE BOHEMIA, s. r. 0., RUBIDEA CZ, s. r. 0., ERNST BRÖER, s. r. 0., ASTRA TRANS, COPY Studio, Trumpf Sychsen GmbH, JTC TRANSCENTRUM, s. r. 0., ASA Liberec, s. r. 0., Laird Technologies, s. r. 0., CS Cargo, s. r. o., a Media. Cenným faktem je, že pro tuto lokalitu byly získány investice zejména z oblasti automobilového průmyslu, elektrotechnické výroby, logistiky, výzkumu a vývoje, z čehož vyplývají požadavky na pracovní síly s odbornými a kvalifikačními předpoklady. Průmyslová zóna Liberec-Jih získala na Investičním fóru v Ostravě druhé místo v kategorii Zóna s největším ekonomickým přínosem (26. 9. 2002, pořadatel agentura Czechinvest a Sdružení pro zahraniční investice AFI). Podle odhadů by se v ní mělo proinvestovat celkem asi 10 miliard korun a vzniknout zde (podle skromnějšího odhadu než je obvykle uváděn) asi dva a půl až tři tisíce pracovních míst.

Zkušenosti z Liberce uplatnila Investorsko-inženýrská, a. s., také v přípravách industriálních zón v Krupce u Teplic, Kutné Hoře, Stráži pod Ralskem a obchodní zóně Jeneč u Prahy. Tato firma se kromě komplexních služeb v oblastech marketingu, přípravy a realizace rozvojových projektů a investorsko inženýrských činností ve výstavbě zabývá tvorbou koncepčních materiálů, oponentních posudků, studií a projektů, a to až po realizační fázi. Rychlé zaplnění průmyslové zóny Liberec-Jih přimělo magistrát vypovědět smlouvu uzavřenou v listopadu 1998 s firmou Eurocentrum Plus, která měla původně připravit obchodní a průmyslovou zónu Liberec-Sever tak, aby tam během roku 2004 stála nejméně čtvrtina objektů, ale zatím stihla realizovat jen projektové práce. Jedná se o území o rozloze 67 ha na katastru Růžodolu I a Stráže n. N. Začíná za železnicí u kruhového objezdu a táhne se až ke Zlatému kopci. Novým developerem se opět stala Investorsko-inženýrská, a. s., která provádí legislativní a projektové práce a inženýrskou činnost tak, aby výstavba základní infrastruktury byla zahájena v roce 2004.
(zdroj: Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 2022)

Zelený vodík i fotovoltaika. Liberecké Denso má být za šest let uhlíkově neutrální

Liberecký závod společnosti Denso patří mezi největší zaměstnavatele v Libereckém kraji. Provoz v Liberci je také svou výrobou pro automotive průmysl energeticky velmi náročný. Proto postupně podniká kroky, aby byl energeticky soběstačný a také uhlíkově neutrální. V lednu například zprovoznil největší firemní fotovoltaickou elektrárnu na Liberecku. Premium Denso v Liberci je největším takzvaným termálním závodem v Evropě. To znamená, že pro automobilový průmysl vyrábí termální systémy. A to znamená vysokou energetickou náročnost. Postupně tak přichází s inovacemi, které mají přinést uhlíkovou neutralitu. A to už od roku 2030. "Naším cílem je, aby náš závod byl karbon neutrální do roku 2030, automobilový průmysl prochází velkým změnami, chystáme se na to," uvedl výrobní ředitel Densa Lukáš Starý. Řadu projektů směřujících k uhlíkové neutralitě už podle něj podnik zvládl. Část tepla, které při výrobě vzniká, například využívá pro vytápění areálu. Vlastní technologie pak upravuje tak, aby se snižovala energetická náročnost. Výroba zeleného vodíku Na globální úrovni podle Starého Denso vyvíjí další pokročilé technologie, jako je výroba zeleného vodíku nebo pro cirkulaci CO2. "Z výroby by se jímal CO2, z něj se vyrobí palivo, které se následně spotřebuje. Zatím se to ekonomicky nevyplácí, ale pracujeme na tom," upřesnil Tomáš Švagerka, manažer výrobního centra inovací. Tou nejviditelnější změnou je ale nová fotovoltaická elektrárna, která vznikla na průmyslové ploše v areálu závodu. Má výkon 1,69 MWp a ročně vyrobí 1600 MWh. Na rozloze více než dvou fotbalových hřišť bylo instalováno 3724 panelů, které zabrání vypuštění 656 tun emisí CO2.

Zdroj: