Malé náměstí

16.11.2021

Malé náměstí v 2.polovině 19.století.


Malý rynk, sloužící především jako tržiště, byl vydlážděn spolu s Valdštejnskou a Chrastavskou ulicí. Tehdy ho na severní straně mezi kostelem sv. Kříže a Větrnou uličkou uzavřela budova špitálu (čp. 279 - I, 1835). Několik pozdějších úprav však setřelo její klasicistní vzhled. V roce 1940 byla přeměněna na obytný dům a od roku 1960 slouží jako arciděkanství katolické církve. Sídlí v ní také liberecký vikariát. Z jejich oken byl pořízen snímek jižní strany náměstí, kterou uzavíral dům čp. 195 - II, umístěný na souběhu ulic U Lomu a Na Ladech, odstraněný nerozvážně v roce 1980. Původní velikost i klasicistní tvar si dodnes zachoval vpravo zachycený nárožní domek s mansardovou střechou (čp. 291 - II). V domě vedle něj bývala hospoda U Zlatého kříže.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

Klingerův dům na Malém náměstí v roce 1908

Východní straně Malého náměstí vévodí Klingerův dům čp. 323-II, Nazvaný tak podle majitele, který jej nechal roku 1871 přestavět do novorenesanční podoby. Zároveň byl jako první vzadu napojen na dům čp, 293-II, obrácený průčelým do Sokolovského náměstí, jenž při tom získal též novorenesanční fasádu.
Přízemí a suterén Klingerova domu byly roku 1967 upraveny na pivnici a vinárnu Šavlovna. Protější nárožní dům (čp. 278-I), v němž byl v padesátých letech proražen průchod pro pěší, večer 6.1.1995 vyhořel a v červenci byl rozebrán. Tím se obnovily úvahy o rozšíření mimořádně frekventované ulice U Křížového kostela.


(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Klingerův dům na Malém náměstí. Východní straně Malého náměstí vévodí Klingerův dům čp. 323-II, Nazvaný tak podle majitele, který jej nechal roku 1871 přestavět do novorenesanční podoby. Zároveň byl jako první vzadu napojen na dům čp, 293-II, obrácený průčelým do Sokolovského náměstí, jenž při tom získal též novorenesanční fasádu. Přízemí a suterén Klingerova domu byly roku 1967 upraveny na pivnici a vinárnu Šavlovna. Protější nárožní dům (čp. 278-I), v němž byl v padesátých letech proražen průchod pro pěší, večer 6.1.1995 vyhořel a v červenci byl rozebrán. Tím se obnovily úvahy o rozšíření mimořádně frekventované ulice U Křížového kostela. (zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996) (archiv J.Peterka)
Klingerův dům na Malém náměstí. Východní straně Malého náměstí vévodí Klingerův dům čp. 323-II, Nazvaný tak podle majitele, který jej nechal roku 1871 přestavět do novorenesanční podoby. Zároveň byl jako první vzadu napojen na dům čp, 293-II, obrácený průčelým do Sokolovského náměstí, jenž při tom získal též novorenesanční fasádu. Přízemí a suterén Klingerova domu byly roku 1967 upraveny na pivnici a vinárnu Šavlovna. Protější nárožní dům (čp. 278-I), v němž byl v padesátých letech proražen průchod pro pěší, večer 6.1.1995 vyhořel a v červenci byl rozebrán. Tím se obnovily úvahy o rozšíření mimořádně frekventované ulice U Křížového kostela. (zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996) (archiv J.Peterka)
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
19.3.2006 (archiv Lenka Jahůdková)
19.3.2006 (archiv Lenka Jahůdková)
Malé náměstí (Šavlovna) (foto M.Gergelčík)
Malé náměstí (Šavlovna) (foto M.Gergelčík)
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
M.Gergelčík
M.Gergelčík
1976 (foto Petr Šimr)
1976 (foto Petr Šimr)
foto Petr Šimr
foto Petr Šimr
ulička U Křížového kostela v roce 1992 a 24.5.2023
ulička U Křížového kostela v roce 1992 a 24.5.2023
Malé náměstí  v roce 1976 a 6.8.2022
Malé náměstí v roce 1976 a 6.8.2022
Malé náměstí a Valdštejnská ulice v roce 1976 a 6.8.2022
Malé náměstí a Valdštejnská ulice v roce 1976 a 6.8.2022
průchod ze Sokolovského náměstí na Malé náměstí kolem roku 1972  (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
průchod ze Sokolovského náměstí na Malé náměstí kolem roku 1972 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
1976 (archiov Petr Šimr)
1976 (archiov Petr Šimr)
Pav Karel
Pav Karel

Co takhle Šavlovna? (1992)

(archiv Petr Kolín)

Co takhle Šavlovna? (1992)  (archiv Petr Kolín)
Co takhle Šavlovna? (1992) (archiv Petr Kolín)

Kaple božího hrobu

 (olej na plátně v roce 1856)

Kapli nechal postavit v roce 1772 liberecký obchodník a soukeník Andreas Josef Wondrak na starém hřbitově u kostela sv. Antonína. Podle podobné kaple ve Zhořelci ji vybudoval stavitel Johann Josef Kunze. Roku 1865 byla přemístěna ke kostelu sv.Kříže. Na obraze vidíme vpravo městskou školu, kostel má dosud původní gotický vstup.

(zdroj Kniha o Liberci)

archiv Pav Karel
archiv Pav Karel

Mariánský sloup 

Sloup pochází z dílny světoznámého sochaře Bernarda Brauna (1719 - 1720). Mariánské sousoší bylo vysvěceno 21.května 1722, tři roky po položení základního kamene. Jedná se o kvalitní dílo nejvýznamnějšího barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Původně stával před kostelem sv. Antonína Velikého. V roce 1877 byl přemístěn za kostel Nalezení svatého Kříže na bývalý hřbitov. Stojí na třech stupních a tvoří osmihrannou , výklenky členěnou stavbu. V rozích stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Šebestiana a sv. Rocha. Nad zeměkoulí s obláčky se vznáší Pana Marie s gloriolou dvanácti hvězd a prosebně vzhlíží k nebi. Mariánský sloup byl řadu let neudržovaný, než jej v roce 2018 nechalo město Liberec kompletně zrestaurovat. Odbornou práci provedl restaurátor Radomil Šolc. Mariánský sloup tak tvoří osmé zastavení Via Sacra na území České republiky.

.
archiv O.Musil
archiv O.Musil
autor Jaroslav Reichenberg Karel
autor Jaroslav Reichenberg Karel