Liberec XXV- Vesec
v roce Vesec byl povýšen na městečko ( měl v té době 4150 obyvatel a 350 domů .
Franz Liebieg, továrna vlněného zboží
Liberec XXV - Vesec - Kamenická ulice
Roku 1843 koupil Franz Liebieg (starší bratr známějšího Johanna Liebiega ) mlýn ve Vesci a zavedl zde výrobu orleánu a kašmíru, tedy potištěných látek, které se dříve dovážely z ciziny. V roce 1863 byla postavena první mechanická tkalcovna trhané vlny, roku 1887 přádelny česané příze. V roce 1890 byla do podniku zavedená železniční vlečka. Ve dvacátých letech byla firma akcionována a v roce 1929 ukončila výrobu. Budovy byly pronajímány, po II. světové válce zde sídlil n.p. LIAZ.
Většina budov rozsáhlého areálu mezi dnešními ulicemi Slovanská a Kašparova již nestojí nebo byla výrazně přestavěna. Jedna z tkalcoven ze šedesátých let 19.století jako bytový dům, si však zachovala charakteristické proporce, fasády i původní zastřešení.
(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)
dva domy ve Vesci,
stojí vedle sebe a oba jsou hodně přestavěné. Fotky cca
rok 1973. Třeba nějaký pamětník pozná. Poslední fotka je dům vedle domu
na fotkách před. (archiv Jiirky Palečka)
Česká ulice, kousek za váhou, za kravínem a kousek před lávkou pro pěší. Podle nových fotek to většina pozná, jsou to domy č. 243 na prvních fotkách a jedna fotka je dům 365. Oba jsou po velké přestavbě, asi není možné poznat, leda pamětníci. A v obou domech už bydlí jiné rodiny, jako ostatně vě většině domů okolo snad kromě dvou rodin. Dům č. 243 přestavěl pan Šmíd, který je na panelech na jedné z fotek ve verzi cca mínus 50 let a dům č. 365 koupili moji rodiče od Strnadů asi v roce 1994 a přestavěli.
2005 stavba fotbalového stadionu ve Vesci
(archiv Bedřich Kopejska)
Lederer a Wolf, přádelna lněné příze
Liberec XXV - U Kolory čp. 231 a 302
Na místě někdejší přádelny bratří Siegmundů dali Gottlieb Lederer a Julius Wolf postavit roku 1889 novou přádelnu a v roce 1898 šedovou tkalcovnu pro 600 stavů.V roce 1894 vznikl pětipodlažní hlavní sklad, roku 1904 nová secesní kotelna s továrním komínem. Správní budova z roku 1889 byla postupně dostavována, třetí podlaží navrhl Bruno Bauer roku 1924 (byl zřejmě o rok později projektantem barevny).Roku 1900 ovládli Lederer a Wolf Tanvaldskou přádelnu bavlny a zároveň získali také mechanickou tkalcovnu ve slezských Raškovicích (okres Frýdek - Místek) a vesecká továrna byla postupně přebudována na výrobu barevného zboží a dámské konfekce. Celý koncern se zhroutil během hospodářské krize a přešel pod správu bankovního konsorcia. Po roce 1946 byl závod začleněn do n.p. Pojizerské bavlnářské závody, od roku 1958 pod n.p. Kolora. Po roce 2000 získal areál nový vlastník a postupně rekonstruuje ve snaze přiblížit se jejich původní podobě.
(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)
Vesecký rybník - Teichmühle (1992)
Jméno rybníka pochází z němčiny a původně znělo Teichmüllerteich. Nejednalo se tedy o žádný mlýn (Mühle), ale o Müllerův rybník. Původně zde byly tři rybníčky, které koupil od knížete Rohana majitel níže položené textilky (1830) a po čase zbudoval dnešní rybník.
(Zdroj Kniha o Liberci)
