Liberec IX - Janův Důl 

19.07.2020
Janův Důl na pohlednici z r. 1902 (M.Gergelčík)
Janův Důl na pohlednici z r. 1902 (M.Gergelčík)

Janův důl (něm. Johannesthal) je devátou z místních částí statutárního města Liberce. Je tvořen jediným katastrálním územím Janův Důl u Liberce a sousedí s místními částmi Františkov, Jeřáb, Horní Růžodol, Dolní Hanychov a Karlinky.

Historie

Janův Důl je jednou z nejmladších libereckých obcí. Vznikl na území tehdejšího Růžodolu na pozemcích odkoupených od osmi libereckých měšťanů. Na takto získaném místě vzniklo roku 1704 na levém břehu Janovodolského potoka prvních 30 domků, postavených na náklady vrchnosti z popudu Karla Kristiána Platze z Ehrentalu. Rok poté bylo postaveno na protějším břehu dalších 32 usedlostí. Všechny měly jednotný vzhled, pravidelné rozmístění, na každém bylo namalováno domovní znamení a mezi nimi zasazena lípa nebo jasan. Protože byly domky poměrně drahé, zatížené povinnostmi vůči vrchnosti a přilehlé polnosti neměly dostatečnou rozlohu aby své obyvatele uživily, bylo třeba sem obyvatelstvo přesídlit - a to někdy i násilím. Obec byla nazvána podle majitele panství Jana Václava Gallase. Její obyvatelé se věnovali punčochářství, tkaní lnu a bavlny.

Již v roce 1716 byl na horním konci obce zbudován kostelík zasvěcený Janu Nepomuckému (tehdy ještě nesvatořečenému) a blízko něj byla postavena církevní škola, která se tak stala jednou z prvních na Liberecku. Škola byla posléze rozšířena o dvoutřídní obecnou školu, kterou navštěvovalo v roce 1822 205 žáků z Janova Dolu, Františkova a Karlinek. Kvůli dětem hornorůžodolským musela být škola roku 1873 rozšířena o další třídu a za další tři roky kvůli nařízení zemské školní rady dosáhl počet tříd šesti. Když byly školy zřízeny i v okolních obcích, začal počet žáků klesat, až roku 1939 dosáhl pouhých 95 dětí. Dnes již školní budova neslouží svému účelu. Stejně tak i kostel, který v zchátralém stavu koupil soukromník, opravil fasádu a pak jej pronajal jako obchod s nápoji.

Po Bitvě u Liberce roku 1757 byla za janovodolským kostelíkem pohřbena část padlých vojáků a v obci samotné byl zřízen pruský lazaret. Mezi raněnými vojáky vypukl skvrnitý tyfus, jemuž do června 1758 podlehlo také 44 místních obyvatel. Druhé vlně choroby podlehlo dalších 59 osob. Po celou zimu 1778 byl v okolí obce rozložen regiment hraběte Kinského.

Dne 23. 8. 1813 za napoleonských válek došlo na místě dnešní školy k potyčce rakouských husarů s francouzskými oddíly. Další vojenské oddíly musela obec ubytovat 24. června 1866, kdy do ní přitáhly dva regimenty pruské infantérie o 1500 mužích. Tyto oddíly do obce zavlekly epidemii cholery, jíž podlehlo 17 obyvatel. Mrtví byli opět pochování za kostelem - Janův Důl získal vlastní hřbitov až roku 1835 a sloužil mu do svého zrušení roku 1940.

Od roku 1846 spojovala Janův Důl s Libercem silnice, její výstavbu po deseti letech přerušila stavba hlavního městského nádraží a železniční trati Liberec-Pardubice. Přes nádraží byla roku 1888 postavena kovová lávka, která sloužila pěším až do roku 1990. Obec měla od roku 1900 i vlastní železniční stanici Horní Růžodol-Janův Důl ležící však těsně za hranicemi jejího katastru na území Horního Růžodolu. Další koleje vedly do městských jatek. Od roku 1903 je Janův Důl spojen okresní silnicí (dnešní Kubelíkova ulice) s Františkovem a Horním Růžodolem.

Po reorganizaci obecní správy roku 1850 byl Janův Důl na třicet let spojen s Horním Růžodolem, osamostatnil se až roku 1880 a jeho prvním představitelem se stal továrník Franz Herkner. Zastupitelstvo obce mělo 24 členů, v roce 1919 v něm získali sociální demokraté 17 mandátů, již po čtyřech letech je však porazilo německé volební společenství se 12 mandáty a komunisté s 10. Za starostování Franze Schmidta od roku 1923 do 1939 byl zakryt Janovodolský potok, rozšířeno osvětlení a obec napojena na vodovod. Dne 1. května 1939 byl Janův Důl připojen k "Velkému Liberci" a stal se jeho IX. čtvrtí. Součástí města zůstal i po válce.

(zdroj: Wikipedia)

Volgogradská ulice, 1995 (M.Fogl)
Volgogradská ulice, 1995 (M.Fogl)
Hermanova továrna na dobovém vyobrazení
Hermanova továrna na dobovém vyobrazení

Padlá Hermanka

Naštěstí ještě stojí v Hynaisově ulici, pět set metrů od železniční stanice Horní Růžodol. Počátek tovární výroby na tomto místě se datuje do roku 1824, kdy podnikatel a později továrník Wilhelm Siegmund zakoupil zdejší pozemky a nechal zde postavit továrnu na sukna. Později přestěhoval své podnikání do Frýdlantu a tovární budovy i obytný dům prodal Franzi Hermanovi, po kterém byla fabrika lidově pojmenována. Roku 1847 továrnu pronajal Antonu Trenklerovi, který zadal stavbu kotelny s parním strojem a instaloval technologii předení. Od roku 1865 vlastní továrnu Adalbert Redlhammer a od roku 1882 firma Moris Zweig. Jednoduše řečeno Hermanku potkal osud mnoha jiných objektů na Liberecku - fluktuace majitelů zvučných továrnických jmen. Stejně tak byla v době své slávy vyzdobena do podoby šlechtičny. Vypadala téměř jako zámecký obytný komplex. Mansardová střecha hlavní budovy dává jen matně tušit vnitřní výrobní procesy, stejně jako vedle stojící obytný dům. Špinavý dvůr, který chtě-nechtě vznikne v každém průmyslovém areálu je schován za zdmi budov. Interiér průmyslový, exteriér empírový s prvky romantismu, které tvořil třeba altán stojící v zahradě. Továrna v polovině 19. století měla ještě podobu panského dvora. Ostatně to byla i hlavní touha továrníků. Pýcha na průmyslovou velkovýrobu kombinovaná s panskými ambicemi. Kouřící zdobné komíny byly architektonickými manifesty moderních technologií a parních strojů. Hermanka dnes je již torzem. Zbyla hlavní budova, nenávratně zničená mnoha přestavbami a instalací plastových oken. Zmizely vchodové portály, již dávno zmizela mansardová střecha i okolní budovy, které zde stály ještě po roce 1950. Přesto by mohla Padlá Hermanka hrdě prohlásit: "Sloužím průmyslu již 186 let!" (autor Ivan Rous, 2013)

Filiální kostel sv. jana Nepomuckého v Liberci-Janově Dole

byl vybudován r. 1716 z popudu inspektora panství Christiána Karla Platze z Ehrentalu. Ještě téhož roku byl benedikován frýdlantským děkanem Gottfriedem Franzem Griegerem. Stavitel není znám, ale patřil patrně do okruhu italských mistrů. Kostel je barokový, jednolodní, opačně orientovaný, členěný lizénami o 2 osách, se zaobleným presbytá­řem a ozdobným průčelím. Nad průčelím štít s pilastry, tympanonema kruhovitým oknem. Postranní zdi jsou členěny pásy. Okna mají úsečové oblouky. Plochý strop je zdoben pravidelnou štukovou výzdo­bou. Žlábkové pilastry spočívají na vysokém soklu. Sakristie na jižní straně je klenuta křížové .Přístavba je novějšího data. Dveře kostela mají kamenné ostění a barokní kování. Vížka je cibulovitá. Výzdoba odpo­vídá pojetí raného baroka, ale obnovami byla poškozena. Malby pro­vedli Wenzel Porsch, Rieger a Heidrich z Liberce, štukatérské práce Richard Haubitz z Liberce, pseudobarokový oltář navrhl a postavil Heinrich August z Dlouhého Mostu. Oltářní obraz představuje sv.Jana Nepomuckého jako poutníka modlícího se ve svatováclavské kapli ve Staré Boleslavi. Maloval jej podle návrhu profesora vídeňské Akademie, známého malíře Josefa Fůhricha, rodáka z Chrastavy, jeho zeť August Wórndle r. 1873. Obraz darovala Marie Pavlína Liebiegová. Dřevěná kruchta je zdobena na poprsni sedmi na plátně malova­nými obrazy ze života sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18.století: zpověď a zachování zpovědního tajemství, Jan před králem a ve vězení, Janovo kázání a mučení a mučednická smrt ve Vltavě. Okolo kostela založen v r. 1757 hřbitov, v r. 1835 byl přeložen. Filiální kostel patřící k farnosti Liberec-město neslouží toho času bohoslužebným účelům, je pronajmut libereckému Stavokombinátu.

(zdroj: JOSEF DOBIÁŠ - LIBERECKÉ CHRÁMY LIBEREC , 1983)

Kostel sv. Jana Nepomuckého v roce 1907 a 26.4.2020


............ Záhy po založení Janova Dolu byl roku 1719 v ose hlavní silnice postaven z popudu správce gallasovského panství Kristiána Karla Platze z Ehrentalu barokní kostel. je jednolodní, s cibulovitě zastřešenou vížkou nad středem. Hlavním průčelím se vstupem je obrácen k severovýchodu do dnešní Volgogradské ulice. Jeho stavitel není znám. Hodiny věnoval rumburský hoteliér Anton Möller, rodák z Janova Dolu (1874). Při každoročně pořádaných svatojánských slavnostech (16.5.) bývalo okolí kostela zcela zastavěno prodejními stánky, jejichž počet rok od roku rostl, takže musely být nakonec přemístěny do středu obce (od 1862). Až rozšíření okresní solnice před kostelem umožnilo jejich návrat (1904). Vládní úpravou z roku 1925 byl svátek Jana Nepomuckého zrušen, ale oslavy se konaly i nadále vždy v neděli po 16.květnu. Naposledy proběhly roku 1939. Kostel byl zcela renovován v roce 1924, kdy dostal elektrické osvětlení. Po válce byl pronajmut Stavokombinátu a ani v současnosti neslouží bohoslužebným účelům. Na původním snímku je zachycena také část původního obestavění ulice přízemními roubenými domky, krytými vysokými šindelovými střechami. Vlevo pod stromem vidíme památník bitvy u Liberce 1757, postavený ze sbírek Spolku pro udržování válečných památníků v Liberci a Vojenského spolku veteránů pro Janův Důl a okolí (odhalen 21.7.1907). Rakouská orlice musela být v rámci likvidace památek na Rakousko-Uhersko v reoce 1919 odstraněna. Samotný pomník dnes už neexistuje. S obrysem přízemního domku nalevo se téměř kryje kontura školní budovy. Uprostřed je zábradlí kolem šachty zaklenutého potoka, protékajícího středem ulice. (zdroj: Kniha o Liberci)

archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv Milana Šíra st.
archiv Milana Šíra st.
archiv Milana Šíra st.
archiv Milana Šíra st.
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
ZŠ Janův Důl v roce 1938 a Finalstav 26.4.2020 - Kubelíkova ulice
ZŠ Janův Důl v roce 1938 a Finalstav 26.4.2020 - Kubelíkova ulice
křižovatka ulic Americká, Uralská a Kubelíkova (M.Gergelčík)
křižovatka ulic Americká, Uralská a Kubelíkova (M.Gergelčík)
Volgogradská ulice (archiv Luboše Mencla)
Volgogradská ulice (archiv Luboše Mencla)
Volgogradská ulice (M.Gergelčík)
Volgogradská ulice (M.Gergelčík)
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
Grautenauer Bier Stübl (archiv V.Hájek)
Grautenauer Bier Stübl (archiv V.Hájek)
Janův Důl, v pozadí  jatka
Janův Důl, v pozadí jatka
Volgogradská ulice (foto M.Gergelčík)
Volgogradská ulice (foto M.Gergelčík)
Křižovatka Kubelíkova x Americká x Uralská (M.Gergelčík)
Křižovatka Kubelíkova x Americká x Uralská (M.Gergelčík)
foto Luboš Mencl
foto Luboš Mencl
Volgogradská ulice (M.Gergelčík)
Volgogradská ulice (M.Gergelčík)
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
Janův Důl, pohled od Vápenky
Janův Důl, pohled od Vápenky
Restaurace Karla Bergmanna
Restaurace Karla Bergmanna
Janův Důl  - Bergmannova restaurace (archiv Vlastimír Hájek )
Janův Důl - Bergmannova restaurace (archiv Vlastimír Hájek )
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
1938
1938

Liberec - Janův Důl (Johannestal).

Původní ulicová zástavba podél potoka, vrcholící dnes zrušenou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Potok byl v minulosti bohužel zatrubněn a alej po jeho březích vykácena. (autor článku Pavel Paňouk Pavel )

archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková

fotografie z roku 2005  (foto Martin Veselka)

Osou původní vsi Johannesthal je dnešní Volgogradská ulice
Osou původní vsi Johannesthal je dnešní Volgogradská ulice
Kostel sv. Jana Nepomuckého (foto 2014 Hana Kubíková)
Kostel sv. Jana Nepomuckého (foto 2014 Hana Kubíková)
Chalupa v ul. Volgogradská 28/68
Chalupa v ul. Volgogradská 28/68
Chalupa v ul. Volgogradská 30/72 (před znehodnocující přestavbou)
Chalupa v ul. Volgogradská 30/72 (před znehodnocující přestavbou)
Chalupa v ul. Volgogradská 73/86
Chalupa v ul. Volgogradská 73/86
Chalupa v ul. Volgogradská 25/62
Chalupa v ul. Volgogradská 25/62
Hlavní ulice původní vsi Johannesthal, dnešní Volgogradská ulice
Hlavní ulice původní vsi Johannesthal, dnešní Volgogradská ulice
Památkově chráněný kříž v Kubelíkově ulici (detail)  (foto 2014 Hana Kubíková)
Památkově chráněný kříž v Kubelíkově ulici (detail) (foto 2014 Hana Kubíková)
Socha sv. Václava v dolní části Volgogradské ulice  (foto 2014 Hana Kubíková)
Socha sv. Václava v dolní části Volgogradské ulice (foto 2014 Hana Kubíková)
Dům v ul. Volgogradská 35/80
Dům v ul. Volgogradská 35/80