Lesní amfiteátr

11.06.2021

LESNÍ AMFITEÁTR

Velký přírodní amfiteátr pro 35 tisíc diváků byl postavený v roce 1951 za čtvrt roku v rámci socialistických brigád. Rekonstrukcí prošel na začátku 80. let, kdy se jeho kapacita snížila na 15 tisíc míst. Od posledního představení uplynulo více než 20 let.

V šedesátých letech tu vystoupil francouzský rocker Johnny Hallyday, pak patřilo pódium českým umělcům. Příští rok tu budou parkovat auta. Přírodní a dnes již značně zchátralý amfiteátr v Lidových sadech chce liberecká radnice přebudovat na parkoviště. Kdo ví, jak to s ním dopadne, ale je jasné, že čas nezastavíme.

80.léta

(archiv Mirka Čutková)

Svépomocí si vybudovali liberečtí občané mohutný amfiteátr

v Lidových sadech Petra Bezruče, kde jako první vystoupil 23. 6. 1951 Alexandrovovův soubor Rudého praporu za účasti několika desítek tisíc občanů. Amfiteátr Parku kultury a oddechu slouží každoročně i prvomájovým odpoledním veselicím a programům.

(zdroj foto i text: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)

Přírodní amfiteátr v Lidových sadech (29.7.1954 a 23.5.1955)

Protože Lidové sady už nestačily pojmout tisíce návštěvníků tradičních Dnů radosti osvobozeného pohraničí, bylo rozhodnuto vybudovat zde nový amfiteátr pro 35 000 osob. Stavba byla zahájena 10.3.1951 slavnostním nástupem brigádníků před radnicí, odkud se odebrali na staveniště a začali s mýcením porostů. Akce byla pojata velkoryse a na jejím uskutečnění pracovaly stovky dobrovolníků hlavně z řad mládeže. Agitační dvojice chodily po domácnostech a získávaly brigádnické závazky. Jednotlivci, kteří odpracovali více než 30 hodin, dostali stříbrné budovatelské odznaky a ti, kteří odpracovali více než 100 hodin, odznaky zlaté. Učitelé a žáci Hudební školy se zavázali složit budovatelské písně s tématikou výstavbě města. Zprovoznění urychlilo rozhodnutí otevřít amfiteátr vystoupením Alexandrova souboru, který právě hostoval v ČSR. Proto posledních deset dnů pracovalo při úpravě areálu někdy více než pět tisíc brigádníků i v nočních směnách. Zahajovací koncert 23.června 1951 shlédlo více než 40 000 diváků. (Snímek je z dalšího vystoupení o čtyři roky později.) Na dokončovací práce, hlavně úpravu okolí pro zářijové slavnosti Dnů radosti osvobozeného pohraničí, už lidé chyběli, a tak musely být úkoly svěřeny různým organizacím. Mnoho z velkorysých plánů zůstalo jen na papíře, (padáková věž ad.), ale i tak získalo město dobrý základ pro slušné vybavený Park kultury a oddechu. Horní snímek je vystoupení čínského armádního souboru, který vyřizoval vřelé pozdravy od Mao Ce Tunga, předvedl ukázky starých čínských oper a sborových písní včetně skladby Za Gottwaldem vpřed. (Zdroj Kniha o Liberci)

archiv J.Hůlka

Přírodní divadlo v Liberci - 70 let

- počátek prací 10. března 1951

- zahájení 23. června 1951 vystoupením Alexandrovova souboru (ještě den předtím se na dokončování tvrdě makalo)

- Alexandrovci se sem vrátili 23. května 1955

(jejich třetí vystoupení 15. kvetna1975 bylo přeloženo do kryté haly zimního stadionu)

- 14. května 1952 sem zavítal čínský soubor (i tentokrát bylo v amfiteátru doslova natřískáno stejně jako na Alexandrovce, údajně přes 40 000 lidí).

- 30. června 1966 sem zavítá hvězda Johny Hallyday (výdaje na vystoupení 60 760 Kčs, tržby 48 601 Kčs), koncert se ovšem zvrtne a nakonec zasahují složky VB s obušky a slzným plynem, skončí to až trestním řízením konaným 24. srpna u okresního soudu v Liberci

- 22. září 1983 v libereckém přírodním divadle PKO vystupuje německá skupina Puhdys

- 14.-15. července 1990 se zde dějí na evangelizačním shromáždění zázraky - Liberec navštívil Steve Ryder - misionář z Austrálie, a čekají na něj dlouhé zástupy lidí

(autor příspěvku Petr Ruprecht)

Elvis

...alias Vejce

...alias Gejza

Jiří Kosina a Pepa Plachý

...Kameňák, Stařena, Elvis

...Dilina, Kameňák

Podle titulku u filmu z koncertu Johny Hallydaye v Liberci byl koncert 29.června 1966 a podle popisků pod policejníma fotkama o den déle. Bohužel, sám si nejsem úplně jistý, protože vstupenku jsem si neschoval. Ale myslm si, že to bylo toho 29. Ten film je bohužel bez zvuku. Po koncertě jak je známo vyprovokovali estébáci, PS VB a další režimní poskoci konflikt mezi lidmi, kteří se chtěli osobně pokat s Hallydayem a esenbákama. Osobně jsem se toho nezůčastnil a tak se mi podařilo přežít dvě zatčení s následnými výslechy bez úhony. Za to, že mi nic nedokázali, vyexpedovali mne za dva měsíce po události na vojnu. Myslím, že v září proběhl soud s těmi, které měli na fotkách a filmovém pásu. To jsem se dozvěděl z dopisů, které mi postižení psali do kasáren. A tímto odstartoval neskrývaný hon na "máničky" a rokenrol, který trval až do osmdesátých let. (autor příspěvku Petr Šimr)