Lidové sady

12.06.2021
archiv SL
archiv SL
1918 (archiv J.Peterka)
1918 (archiv J.Peterka)
Tak zase jedna z Lidových sadů, 1926 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
Tak zase jedna z Lidových sadů, 1926 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
Pohlednice z kalendáře nakladatelství Buk - "Rok 2016 s dobovými pohlednicemi".
Pohlednice z kalendáře nakladatelství Buk - "Rok 2016 s dobovými pohlednicemi".
Konečná tramvaje v Lidových sadech 1897 - 1900
Konečná tramvaje v Lidových sadech 1897 - 1900
Lidové sady - konečna tram. -1899 (archiv M.Gergelčík)
Lidové sady - konečna tram. -1899 (archiv M.Gergelčík)
Liberec od Jizerských hor v roce 1914 a 2001 (zdroj Čtveráček, Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomnotí)
Liberec od Jizerských hor v roce 1914 a 2001 (zdroj Čtveráček, Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomnotí)
1939 (archiv Tomáš Stracke)
1939 (archiv Tomáš Stracke)
1907 (archiv O.Musil)
1907 (archiv O.Musil)
Liberec pohledem z věže rozhledny v Lidových Sadech. (archiv Miloslav Kačírek )
Liberec pohledem z věže rozhledny v Lidových Sadech. (archiv Miloslav Kačírek )
I takto mohly vypadat Lidové sady (archiv Jiří Technik)
I takto mohly vypadat Lidové sady (archiv Jiří Technik)

Honosná zahradní restaurace byla vybudována z iniciativy města, nicméně nemalou měrou se na ní podepsala rovněž rodina místních textilních magnátů Liebiegů. Pro plánovanou novostavbu byl zvolen pozemek s restaurací Belveder, která již nevyhovovala potřebám dynamicky se rozvíjejícího města a o nahrazení dožívající stavby bylo rozhodnuto na zasedání městské rady 1. září 1897. Tehdy byla ustanovena komise ve složení Ferdinand Felgenhauer, Franz X. Daut, Adolf Kaulfers, Emanuel von Scheure a Adolf Schmidt, která vypsala následující rok architektonickou soutěž. V ní zvítězil liberecký stavitel Adolf Horn, jehož romantizující návrh nejlépe odpovídal vypsaným podmínkám. Ukázalo se však, že odhadované náklady vysoce převažují finanční možnosti města a proto bylo po řadě jednání 6. března roku 1900 sice rozhodnuto o stavbě, ovšem pod podmínkou že projekt musí být přepracován tak, aby se snížily náklady na realizaci. Ve formálním řešení objektu Horn vycházel z německé neorenesance, blízké místnímu naturelu, nicméně předložený výsledek působí poněkud rozpačitým a těžkopádným dojmem. To byl také s největší pravděpodobností důvod, proč se do stavby vložil Heinrich Liebieg, který v roce 1900 požádal o posouzení návrhu architekta Josefa Schmitze, který pro něj v téže době navrhoval obdobně koncipovanou nedalekou výletní restauraci, dnešní Libereckou výšinu. Hornův návrh se s největší pravděpodobností s kladným ohodnocením nesetkal a tak na popud Heinricha Liebiega Schmitz vypracoval vlastní projekt ovlivněný renesanční a barokní architekturou. Ačkoliv zůstalo zachováno původní hmotové rozvržení vítězného návrhu, Schmitz budovu pojal osobitým, tvůrčím způsobem, na hony vzdáleném Hornovu šablonovitému eklektismu. Příznačným rysem je stylová pluralita, která zde na rozdíl od těžkopádného Hornova návrhu působí přirozeně rostlým dojmem, neboť architekt využil svou perfektní znalost principů i tvarosloví historické architektury. Dominantou hlavního průčelí obráceného do městského parku je excetricky situovaná mohutná válcová věž s přisazenou menší schodišťovou věžičkou a barokizujícím hlavním vstupem se supraportou. Hlavní průčelí kryté mansardovou střechou provzdušňují arkády, v patře rytmizované pilastry a ukončuje ho masivní, symetrický rizalit. V dispozičním řešení objektu se uplatnila skladba, kterou posléze aplikoval i Jakob Schmeissner. Pozoruhodný návrh lze s odstupem času označit za nejzdařilejší příspěvek ke stavbě zahradní restaurace, nicméně komisí nebyl opět přijat. Proto Schmitz se souhlasem Heinricha Liebiega navrhl účast svého mladého spolupracovníka Jakoba Schmeissnera, jehož projekt byl akceptován a posléze realizován.  (zdroj:  https://liberec-reichenberg.net/stavby/karta/nazev/134-lidove-sady-variantni-navrh?fbclid=IwAR3eh-gjA59FlanFVGsr1KNq4l1lyljTbamD5pA3Fh0YTJn19I1HwNrlDxU )

(Lidové sady z archivu Jiřího Technika)
(Lidové sady z archivu Jiřího Technika)
Lidové sady - 70.léta (www.zeleznicar.cd.cz) (archiv Všichni Čermáci)
Lidové sady - 70.léta (www.zeleznicar.cd.cz) (archiv Všichni Čermáci)

Lidové sady v roce 1930 a 2001

24. května 1874 otevírá liberecký restauratér Emil SIEBER, nájemce restaurace Obecní dům na Staroměstském náměstí, která musela ustoupit výstavbě nové radnice, v lesní osadě SIEBENHÄUSER - SEDMIDOMKY na rozhraní Liberce, Ruprechtic a Harcova, v místě dnešní budovy Lidových sadů, novou výletní zahradní restauraci BELVEDÈRE s kapacitou 2 000 míst. 1. září 1897 městská rada rozhodne, že BELVEDÈRE již nevyhovuje reprezentativnímu vzhledu této části Liberce a jejímu významu. Rozhodne tedy o odkoupení této restaurace a následné výstavbě zcela nového objektu   s vyhlídkovou věží a velkým sálem. Zřízená komise vyhlásila soutěž architektů na vybudování společenského centra lázeňského a rekreačního komplexu Reichenberger Kuranstalt - Liberecký léčebný ústav (1901-1937), který měl v této oblasti vzniknout. Vítězný návrh architekta Adolfa Horna přesahoval finanční možnosti města a měl být rozhodnutím rady přepracován. Vlivný liberecký továrník Heinrich Liebieg jej dal k posouzení respektovanému norimberskému profesorovi Josefu Schmitzovi, který navrhl ještě přizvání svého kolegy Jakoba Schmeissera zabývajícího se užitím moderních secesních prvků ve stavitelství. Komise návrh přijala a došlo tak k zajímavé spolupráci tří bezesporu špičkových projektantů. Výsledný projekt tak kombinoval jejich práci - dispozice dle návrhu Adolfa Horna, hmotové rozvržení Josefa Schmitze a konečné architektonické ztvárnění Jakoba Schmeissera. Starosta města MUDr. Franz Bayer projekt podepsal a stavbě již nic nebránilo. Značně rozsáhlá stavba se znaky romantismu a prvky nastupující secese byla podle konečného projektu norimberského architekta JAKOBA SCHMEISSNERA vybudována libereckým stavitelem ADOLFEM HORNEM v letech 1900 -1901. Restaurační budova VOLKSGARTEN je 30. listopadu 1901 v 10 hodin slavnostně otevřena a uvedena do provozu. Název VOLKSGARTEN se již původně vztahoval  k veřejnému parku. Po druhé světové válce název Volksgarten zcela zmizel a pro tuto část města se začalo používat pojmenování Lidové sady. Budova sloužila nadále různým kulturním a společenským aktivitám města. V roce 1955 byla předána Ministerstvu národní obrany a stal se z ní Armádní dům, krátce nesla také název Dům osvěty. 30. prosince 1956 převzal budovu Park kultury a oddechu   v Liberci, který se stal největší a zastřešující kulturní organizací města. Působil v areálu až do svého zániku 31. prosince 2000. 1. ledna 2001 se areál vrací ke svému názvu LIDOVÉ SADY a je jako kulturní a společenské centrum provozován společností Kulturní služby Liberec s.r.o. .  1. července 2011 přebírá správu areálu liberecká Zoologická zahrada, činnost centra zůstává zachována v celém rozsahu. Kulturní a společenské centrum LIDOVÉ SADY se stává střediskem příspěvkové organizace Zoologická zahrada Liberec.

(zdroj Čtveráček, Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomnotí)

Lidové sady 1910 a 25.3.2020
Lidové sady 1910 a 25.3.2020
1938 (archiv Tomáš Stracke)
1938 (archiv Tomáš Stracke)
1938 (archiv Tomáš Stracke)
1938 (archiv Tomáš Stracke)
Historické tramvaje v Liberci, kolorováno přesumělou inteligenci deoldify a.i. a trochu vylepšeno umělou inteligencí topaz gigapixel a.i. a topaz sharpen a.i. Výsledek vypadá velmi pěkně (Jaroslav Honzík)
Historické tramvaje v Liberci, kolorováno přesumělou inteligenci deoldify a.i. a trochu vylepšeno umělou inteligencí topaz gigapixel a.i. a topaz sharpen a.i. Výsledek vypadá velmi pěkně (Jaroslav Honzík)
archiv Martin Plešinger
archiv Martin Plešinger
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Lidové sady (Volksgarten). Z ročenky Německého horského spolku z roku 1916. (Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge - Ročenka Německého horského spolku pro Ještěd a Jizerské hory.) (archiv L.Janků)
Lidové sady (Volksgarten). Z ročenky Německého horského spolku z roku 1916. (Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge - Ročenka Německého horského spolku pro Ještěd a Jizerské hory.) (archiv L.Janků)
1973 (archiv Boveraclubu)
1973 (archiv Boveraclubu)
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
Ebay
Ebay
Rok 1972, Liberec, Lidové Sady s vozy T2 č. 12 a 14. Díky kvalitním skenerům náš archiv začíná vydávat další poklady dosud skryté v neprozkoumaných negativech. (archiv Boveraclubu)
Rok 1972, Liberec, Lidové Sady s vozy T2 č. 12 a 14. Díky kvalitním skenerům náš archiv začíná vydávat další poklady dosud skryté v neprozkoumaných negativech. (archiv Boveraclubu)
(z archivu Jitky Marxové)
(z archivu Jitky Marxové)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Lidové sady - rok 1930 Rozhledna (32 m, 450 m n. m.), postavena 1900–1901 na objednávku libereckých radních (architekt J. Schmeissner, stavitel A. Horn). Věž je součástí objektu s velkým společenským sálem a restaurací. V 50. letech 20 stol. uzavřena, v l. 1995–1998 velká rekonstrukce. Od r. 1998 opět přístupná. (archiv Jiří Peterka)
Lidové sady - rok 1930 Rozhledna (32 m, 450 m n. m.), postavena 1900–1901 na objednávku libereckých radních (architekt J. Schmeissner, stavitel A. Horn). Věž je součástí objektu s velkým společenským sálem a restaurací. V 50. letech 20 stol. uzavřena, v l. 1995–1998 velká rekonstrukce. Od r. 1998 opět přístupná. (archiv Jiří Peterka)
1917 (archiv K.Krenk)
1917 (archiv K.Krenk)

Nejvýznamnější budovou libereckého oddychového areálu Lidové sady je stejnojmenná restaurace se sálem, otevřená slavnostně 30.listopadu 1901.  Sál o kapacitě asi 1000 osob sloužil nejen koncertům a plesům, ale byl  i svědkem mnoha důležitých událostí v historii města, např. volby prohitlerovského starosty za okupace a nebo komunisty zinscenovaných veřejných procesů v padesátých letech. Po druhé světové válce zde krátce sídlil Dům osvěty a Armádní dům. Od počátku roku 1957 sloužil celý komplex Parku kultury a oddechu, který zde vybudoval rozsáhlý přírodní amfiteátr v roce 1951 a dětský koutek. Vyhlídková věž, vysoká 32 m, je po rekonstrukci od roku 1998 opět přístupná veřejnosti. Také zahrada znovu ožila různými akcemi.

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Sál v Lidových sadech v roce 1929 (zdroj: Die sudetendeutschen Selbstverwaltungskörper, 1929)
Sál v Lidových sadech v roce 1929 (zdroj: Die sudetendeutschen Selbstverwaltungskörper, 1929)
Lidové sady, 1941. A fotil kdo jiný, než F. Madlé.. (zdroj: eBay)(archiv Petr Ruprecht)
Lidové sady, 1941. A fotil kdo jiný, než F. Madlé.. (zdroj: eBay)(archiv Petr Ruprecht)
Lidová zahrada 1926 (Grafický svaz IV. pravidelný den sdružení 29. a 30. říjen 1926, Reichenberg ) (archiv O.Musil)
Lidová zahrada 1926 (Grafický svaz IV. pravidelný den sdružení 29. a 30. říjen 1926, Reichenberg ) (archiv O.Musil)
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
pěvecký soubor Lidových milicí 4.5.1956 (archiv Kristýna Týnuša Javůrková).
pěvecký soubor Lidových milicí 4.5.1956 (archiv Kristýna Týnuša Javůrková).
1941 ( zdroj: https://www.ebay.de )
1941 ( zdroj: https://www.ebay.de )
archiv J..Peterka
archiv J..Peterka
1925 (archiv státní zámek Zákupy)
1925 (archiv státní zámek Zákupy)
1929 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1929 (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
https://www.ebay.de
https://www.ebay.de
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1926 (archiv O.|Musil)
1926 (archiv O.|Musil)
Pohlednice cca 1940. (archiv Jana Zahurancová)
Pohlednice cca 1940. (archiv Jana Zahurancová)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
LIDOVÉ SADY 10.10.1954, motorový vůz č. 33 s vlekem č. 54, listí pomalu padá ze stromů a jestli začne mrholit, bude se to pěkně klouzat. Kromě známých úseků i v oblouku pod Jiskrou v Pražské. To se to pak přestavuje výhybka před Gottwalďákem ze směru do Rochlice na směr k nádraží.
LIDOVÉ SADY 10.10.1954, motorový vůz č. 33 s vlekem č. 54, listí pomalu padá ze stromů a jestli začne mrholit, bude se to pěkně klouzat. Kromě známých úseků i v oblouku pod Jiskrou v Pražské. To se to pak přestavuje výhybka před Gottwalďákem ze směru do Rochlice na směr k nádraží.
1952 (archiv Thomas Mayer)
1952 (archiv Thomas Mayer)
Lidové sady 15.1.1922 a 22.1.2022
Lidové sady 15.1.1922 a 22.1.2022
15.1.1922 - fotograf zachytil rok starý otorový vůz č. 10 na konečné v Lidových Sadech. Vyřazen byl k 20.11.1960 a zlikvidován o rok později.
15.1.1922 - fotograf zachytil rok starý otorový vůz č. 10 na konečné v Lidových Sadech. Vyřazen byl k 20.11.1960 a zlikvidován o rok později.
Lidové sady 18.9.1919 (foto Erwin Cettineo)
Lidové sady 18.9.1919 (foto Erwin Cettineo)
Takový běžný čtvrtek 25.9.1919 v Lidových Sadech, motorový vůz č. 31 z roku 1914 odjede za chvíli k nádraží. Cestující svezl naposled v roce 1957, zlikvidován byl o dva roky později. (archiv Boveraclubu)
Takový běžný čtvrtek 25.9.1919 v Lidových Sadech, motorový vůz č. 31 z roku 1914 odjede za chvíli k nádraží. Cestující svezl naposled v roce 1957, zlikvidován byl o dva roky později. (archiv Boveraclubu)
archiv K.Vlach
archiv K.Vlach
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Kulturní centrum Lidové sady čeká proměna, přibude prosklená přístavba 

Úterý, 25. dubna 2023, 07:08

Prosklená přístavba s malým sálem, jiné uspořádání foyer a výsuvné terasovité hlediště ve velkém sále budou nejviditelnější změny v krajském kulturním centru Lidové sady v Liberci po chystané rekonstrukci interiéru. Bude stát zhruba 200 milionů korun. Kraj na ni získal dotaci z Národního plánu obnovy. Náměstkyně hejtmana pro kulturu Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj) řekla, že projekt je nyní ve fázi, v níž navržené architektonické řešení schválili památkáři. "My musíme mít postaveno do podzimu 2025. To znamená, že jsme v situaci, kdy do roka od přidělení dotace, což bylo letos v březnu, musíme vyprojektovat a získat stavební povolení, abychom mohli soutěžit dodavatele stavby a začít s rekonstrukcí," dodala. Lidové sady stojí vedle areálu zoo, která je má ve správě. Součástí památkově chráněného objektu, který byl postavený v romanticko-secesní podobě před více než 120 lety, jsou velký i malý sál, experimentální studio či 35metrová vyhlídková věž. Centrum nabízí hudební a taneční akce, tvůrčí dílny, přednášky a další pořady. Kanceláře v něm má zoo. V posledním předcovidovém roce 2019, kdy fungovalo centrum bez omezení, v něm bylo přes 430 pořadů a akcí. Navštívilo ho 86.000 lidí. V posledních desetiletích se na rozlehlé budově dělaly jen dílčí opravy, z posledních let to byly opravy fasády, věže, přísálí či restaurace. "To byly jen kapky, potřebuje výraznou rekonstrukci," řekl ředitel zoo David Nejedlo. Připravovaná oprava je zaměřená na interiér. Vyřešit by měla problémy s nekvalitní akustikou v sálech, nová bude klimatizace, přibude výtah a kompletní rekonstrukci projde vytápění. Interiér se promění i vizuálně. "Největší změnou bude odstranění novodobého malého sálu, kde jsou uprostřed tři sloupy. Je nevhodný pro to, aby tam byly koncerty a další akce," uvedl Martin Březina za ateliér Mepro, který je autorem architektonického řešení rekonstrukce. V malém sále chybí i zázemí pro účinkující. Proto se dispozičně nevhodný malý sál bude bourat a místo něj vznikne prosklená přístavba. V hlavním sále bude asi nejvýraznější novinkou variabilní teleskopické hlediště s 250 místy. Nyní jsou při koncertech či divadelních představeních v sále židle v jedné úrovni. "Výhodou je, že uvidí všichni. Protože teď od desáté řady už bylo vidět špatně na jeviště," uvedl Březina. Kvůli výsuvnému hledišti bude nutné zrušit vstup z foyer a do hlavního sálu se dostanou lidé jen přes přísálí. Z foyer bude přemístěna pokladna do vstupu kulturního centra. V prvním patře přibude například nahrávací studio.

Autoři ČTK | Foto vizualizace Ateliér Mepro, Martin BřezinaŠtítky památky, správa, stavby, architektura, Liberec

Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/32642-kulturni-centrum-lidove-sady-v-liberci-ceka-promena-pribude-prosklena-pristavba.html?utm_source=copy

1913 Reichenberg tj. - pohled a. d. Volksgarten (nakladatelství Karl Gebauer, Friedland tj.) (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1913 Reichenberg tj. - pohled a. d. Volksgarten (nakladatelství Karl Gebauer, Friedland tj.) (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Lidové sady, dříve PKO (M.Gergelčík)
Lidové sady, dříve PKO (M.Gergelčík)
Lidové Sady (M.Gergelčík)
Lidové Sady (M.Gergelčík)
(archiv Luboš Mencl)
(archiv Luboš Mencl)

Lidové sady v roce 1910 a 2001 .

Centrem liberecké oddechové kultury se stala ještě před vybudováním městského parku zahradní restaurace Belveder, zřízená již v roce 1874,            na kterou roku 1901 navázal komplex budov Lidových sadů, jehož projektantem se stal dvorní architekt Liebiegů Jacob Schmeissner                      z Norimberku. Ještě před postavením areálu sem od roku 1897 vedla první tramvajová linka. Po dlouhá léta sloužil areál Lidových sadů jako jediné kulturní centrum města, když na počátku 50. let bylo nedaleko zřízeno letní divadlo, začínající svoji existenci vystoupením Alexandrovců roku 1951 a končící neslavným koncem, který přivodil rockový koncert Johnyho Hollydaye roku 1967. Po dostavení Domu kultury a Kolosea se řada kulturních akcí v 80.letech přesunula tam. Po postavení Home Credit areny je situace zase úplně jiná.

(zdroj Čtveráček, Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomnotí)

Lidové sady v 60.letech a 13.1.2021
Lidové sady v 60.letech a 13.1.2021
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1910 (archiv Luboš Mencl)
1910 (archiv Luboš Mencl)
1934 (archiv O.Musil)
1934 (archiv O.Musil)
30. léta (archiv J.Peterka)
30. léta (archiv J.Peterka)
1902 (archiv O.Musil)
1902 (archiv O.Musil)
1904
1904
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(zdroj: picclick.de)
(zdroj: picclick.de)
Restaurační budova VOLKSGARTEN v Lidových sadech. Cca 1902. Autor: Josef G. Elger. Zdroj: Severočeské muzeum v Liberci inv.č. 2942 Značně rozsáhlá stavba se znaky romantismu a prvky nastupující secese byla podle konečného projektu norimberského architekta JAKOBA SCHMEISSNERA vybudována libereckým stavitelem ADOLFEM HORNEM v letech 1900 -1901. (archiv J.Peterka)
Restaurační budova VOLKSGARTEN v Lidových sadech. Cca 1902. Autor: Josef G. Elger. Zdroj: Severočeské muzeum v Liberci inv.č. 2942 Značně rozsáhlá stavba se znaky romantismu a prvky nastupující secese byla podle konečného projektu norimberského architekta JAKOBA SCHMEISSNERA vybudována libereckým stavitelem ADOLFEM HORNEM v letech 1900 -1901. (archiv J.Peterka)
1886
1886
Jako vzpomínka na bývalý Belvedér působí pohled do zahrady Lidových sadů, kde přes léto byla v provozu velká zahradní restaurace a prostoru vévodil altán pro hudbu. Přístup do této zahrady byl branou přímo městského parku. Věž nad celým areálem sloužila jako vyhlídková (na přelomu tisíciletí opět tato funkce obnovena)  (zdroj K.Čtveráček / J.Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností )
Jako vzpomínka na bývalý Belvedér působí pohled do zahrady Lidových sadů, kde přes léto byla v provozu velká zahradní restaurace a prostoru vévodil altán pro hudbu. Přístup do této zahrady byl branou přímo městského parku. Věž nad celým areálem sloužila jako vyhlídková (na přelomu tisíciletí opět tato funkce obnovena) (zdroj K.Čtveráček / J.Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností )
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
1886
1886
1913 (archiv O.Musil)
1913 (archiv O.Musil)
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
Volksgarten(Reichenberg) - Lidové sady (Liberec) cca 1900-1901 (archiv Ondra Musil)
Volksgarten(Reichenberg) - Lidové sady (Liberec) cca 1900-1901 (archiv Ondra Musil)
(archiv Luboš Mencl)
(archiv Luboš Mencl)
(zdroj: picclick.de)
(zdroj: picclick.de)
Miloslav Kačírek
Miloslav Kačírek
1905 (archiv O.Musil)
1905 (archiv O.Musil)
(zdroj: picclick.de)
(zdroj: picclick.de)
Lidové sady 1933 (archiv J.Peterka)
Lidové sady 1933 (archiv J.Peterka)
Lidové sady - okolo r. 1920 (archiv M.Gergelčík)
Lidové sady - okolo r. 1920 (archiv M.Gergelčík)
(zdroj: picclick.de)
(zdroj: picclick.de)
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
1937 (archiv Jana Zahurancová)
1937 (archiv Jana Zahurancová)
https://www.ebay.de
https://www.ebay.de
r. 1926 (M.Gergelčík)
r. 1926 (M.Gergelčík)
(archiv Jana Zahurancová)
(archiv Jana Zahurancová)
1909 (archiv B.Kopejska)
1909 (archiv B.Kopejska)
(archiv Jana Zahurancová)
(archiv Jana Zahurancová)
(archiv Jana Zahurancová)
(archiv Jana Zahurancová)
zdroj: https://www.ebay.com
zdroj: https://www.ebay.com
1935 (zdroj: https://www.portafontium.eu/searching/photo)
1935 (zdroj: https://www.portafontium.eu/searching/photo)

Městský park v Lidových sadech kolem roku 1910


Pohled z cesty, která je dnes součástí areálu zoologické zahrady,                  na budovu PKO (1901) a někdejší ozdravovnu nemocenské pojišťovny (1904) , v současné době Cafe Kristián.