Liberec a knihovna

28.03.2024

Liberecká knihovna má výročí. Oslavy už začaly a vyvrcholí v říjnu

První knihovna v Liberci byla v kostele sv. Kříže - foto Rudolf Ginzel (archiv SM v Liberci)
První knihovna v Liberci byla v kostele sv. Kříže - foto Rudolf Ginzel (archiv SM v Liberci)
Lidová česká knihovna v budově České besedy.
Lidová česká knihovna v budově České besedy.
Pracovní prostory pro zaměstnance v knihovně U Věže 9
Pracovní prostory pro zaměstnance v knihovně U Věže 9
Meteobudka a bývalá knihovna počátkem 80.let (archiv Všichni Čermáci)
Meteobudka a bývalá knihovna počátkem 80.let (archiv Všichni Čermáci)
Ředitel Bücherei der Deutschen Friedrich Jaksch.  Zdroj: KVK Liberec
Ředitel Bücherei der Deutschen Friedrich Jaksch. Zdroj: KVK Liberec

V roce 2024 si Krajská vědecká knihovna v Liberci připomíná dvě důležitá výročí – 120 let od založení veřejné Lidové české knihovny a 100 let od založení německé vědecké knihovny Bücherei der Deutschen. Pro své návštěvníky a příznivce proto chystá v průběhu roku bohatý program.

"Krajská vědecká knihovna se stala významným centrem setkávání lidí všech generací. Prošla za svou historii velkou proměnou, a to nejen z pohledu budov samotných, ale také z hlediska rozsahu a pestrosti nabídky, kterou pro své klienty má. Dnes už to není "jen" prostor, kde se půjčují knihy, ale místo besed, přednášek, výstav, zájmových dílen a výuky a také společenských akcí. Moc děkuji všem ředitelkám, počínaje Věrou Vohlídalovou a konče současnou ředitelkou Danou Petrýdesovou, že dokázaly za svého působení vždy knihovnu posunout o notný kus dopředu," říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Dějiny knihovnictví v Liberci byly významnou měrou ovlivněny složením obyvatelstva na Liberecku, kde většinu tvořili Němci a Češi zde byli menšinou. Proto zde primárně vznikaly knihovny německé a až později knihovny české.

První zmínka o existenci knihovny v Liberci pochází z 18. století, kdy v roce 1759 liberecký děkan P. Anton Kopsch zakládá nejstarší dochovanou libereckou knihovnu při kostelu Nalezení sv. Kříže na Malém náměstí. Knihovna sloužila především pro potřeby duchovních libereckého děkanství a široké veřejnosti nebyla přístupná, takže nelze hovořit o veřejné knihovně v pravém slova smyslu. V dalším období pak vznikaly knihovny spolkové i veřejné. Krajská vědecká knihovna v Liberci se hlásí k odkazu dvou knihoven, které položily její základ, a které v letošním roce slaví významná výročí svého vzniku.

První knihovnou je Lidová česká knihovna, u které si připomínáme 120 výročí jejího vzniku. U jejího zrodu stáli členové libereckého Sokola, kteří na 26. dubna 1904 svolali veřejnou schůzi, na níž přítomní odhlasovali a podepsali rezoluci, v níž vyzvali všechny české spolky v Liberci ke sloučení knihoven a vytvoření velké české veřejné knihovny s čítárnou. Během roku byla knihovna skutečně založena a jejím prvním sídlem se staly prostory v budově liberecké České besedy.

Druhou institucí, k jejímuž odkazu se liberecká knihovna hlásí, je německá vědecká knihovna "Bücherei der Deutschen in der Tscheslowakischen Republik". Po 1. světové válce se Liberec stal centrem německého národního života v Československu. Na začátku 20. let 20. století německá reprezentace zvažovala přesunutí německých vysokých škol včetně univerzity z Prahy do Liberce.

Základním předpokladem k přesunu bylo založení univerzitní knihovny v Liberci, což se začalo realizovat vznikem knihovního spolku Verein "Bücherei der Deutschen" 23. května 1923. Od přesunu vysokých škol bylo nakonec upuštěno, ale knihovna přesto vznikla jako ústřední knihovna Němců v Československu. Knihovna s názvem Bücherei der Deutschen in der Tschechoslowakischen Republik byla za účasti významných osobností německého kulturního, vědeckého a hospodářského života slavnostně otevřena 30. června 1924.

Osudy obou knihoven byly spletité a jsou důležitou součástí historie liberecké knihovny. Ta v současné době plní funkci krajské knihovny pro Liberecký kraj a městské knihovny pro Liberec.

"Na rok 2024 připravujeme bohatý doprovodný program, který se bude věnovat nejenom minulosti, ale zejména současnosti. Chceme ukázat význam knihovny, resp. knihoven pro současnou i budoucí společnost. Věříme, že si z nabídky vybere každý. Prostřednictvím celoročního narozeninového programu chceme poděkovat našim čtenářům, návštěvníkům a fanouškům za přízeň, které si velmi vážíme," vysvětluje Dana Petrýdesová, ředitelka knihovny.

S oslavami jsme začali už v březnu obdobu hospodského kvízu s názvem Natři to knihovníkům!. V dubnu a květnu budou následovat literární programy jako je unikátní večer slampoetry s mezinárodní účastí, Literatour po zajímavých místech Liberce nebo beseda se známou českou spisovatelkou Alenou Mornštajnovou. S létem se společně rozloučíme poslední srpnový týden, kdy zveme (nejen) rodiny s dětmi na happening před knihovnou.

Oslavy vyvrcholí 25. října. Po celý den bude v knihovně připraveno mnoho zajímavého: programy zaměřené na umělou inteligenci, exkurze do depozitáře vzácných tisků, společné krájení a ochutnávání dortu, výstava o historii knihovny nebo registrace pro nové čtenáře zdarma. Tento náročný den zakončíme skvělým večerním koncertem známé regionální kapely Super Hero Killers.

Kateřina Šidlofová, Krajská vědecká knihovna v Liberci

zdroj:https://liberecky.denik.cz/ctenar-reporter/liberec-knihovna-vyroci-oslavy-20240326.html
 Krajská vědecká knihovna v Liberci
Krajská vědecká knihovna v Liberci
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek
archiv V.Hájek

Budova staré státní vědecké knihovny

v ulici U věže čp 9/II


V ulici U Věže č.p. 9 v místech, kde se dnes nachází areál společnosti DTZ (bývalé Energomontáže), sídlila státní studijní knihovna v Liberci. Jednalo se o budovu prostornou, ale pro účely knihovny zcela nevhodnou. Interiér budovy byl totiž ze dřeva a navíc v dosti zanedbaném stavu. V důsledku nepříznivých okolností došlo v únoru roku 1954 k rozsáhlému požáru, který zachvátil celou budovu a zničil většinu ze zpracovaných 250.000 svazků.S ohledem na podmínky a okolnosti vzniku a šíření požáru se nepodařilo budovu zachránit. Zásah hasičů probíhal za nepříznivých povětrnostních podmínek při teplotách pod bodem mrazu, kdy namrzající voda na hadicovém vedení a proudnicích komplikovala práci hasičů. Významnou roli při zdolávání požáru sehrál i nedostatek výškové techniky, kdy k dohašování trosek uvnitř budovy byly využívány běžné žebříky opřené o budovu knihovny.Voda k hašení požáru byla dopravována z řeky Nisy, která protékala v blízkosti budovy zasažené požárem. Co nebylo zničeno požárem, to bylo znehodnoceno vodou použitou k hašení. Budova poničená požárem byla později stržena.Pro knihovnu tato událost znamenala nevyčíslitelné ztráty. I když se podařilo fondy obnovit částečně z vlastních rezerv, které byly umístěny mimo hlavní budovu a částečně z darů jiných knihoven, institucí i jednotlivců, mnoho publikací a periodik již nebylo možno nahradit 

(autor Příspěvku Luboš Mencl)

Kde se naši rodiče a prarodiče vzdělávali?

Bude to osobní názor, ale... Zatímco muzeum naložilo se skeny historických fotografií vskutku velkoryse, krajská knihovna zazdila doslova sama sebe - ať už ve smyslu katalogizace, nebo naprosto *píp* vodotiskem. A nebýt jednoho příspěvku Českého rozhlasu, tak bych ty snímky nedohledal ani poprvé, ani později. Takže teď a tady nabízím starším ročníkům možnost si vzpomenout na doby, kdy možná ještě jako děti chodili do knihovny. A kam? Žádná půjčovna vedle radnice (krásná literatura v dnešní budově magistrátu, odborná literatura opodál, dnes částečně infocentrum), žádný název Kopeckého, zapomeňte teď na pobočky, anóbrž... městská knihovna v Moskevské ulici 38/12.

 (autor příspěvku Petr Ruprecht)