Kostel svatého Antonína Velikého

15.06.2021
(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
(zdroj: https://www.ak-ansichtskarten.de )
(zdroj: https://www.ak-ansichtskarten.de )
Kostel sv. Antonína velikého před rokem 1879 a 14.4.2020
Kostel sv. Antonína velikého před rokem 1879 a 14.4.2020
přestavba věže arciděkanského kostela sv. Antonína. Foto zřejmě z roku 1879, kdy byla snesena původní věž. Autor: W. F. Jantsch(?). (archiv Severočeského muzea v Liberci)
přestavba věže arciděkanského kostela sv. Antonína. Foto zřejmě z roku 1879, kdy byla snesena původní věž. Autor: W. F. Jantsch(?). (archiv Severočeského muzea v Liberci)
Přestavba věže arciděkanského kostela sv. Antonína. Pohled na věž a kostel někdy při opravě ve 20. letech 20. stol. Autor: neuveden. (zdroj: archiv Severočeského muzea v Liberci)
Přestavba věže arciděkanského kostela sv. Antonína. Pohled na věž a kostel někdy při opravě ve 20. letech 20. stol. Autor: neuveden. (zdroj: archiv Severočeského muzea v Liberci)
přestavba věže arciděkanského kostela sv. Antonína. Pohled na věž a kostel někdy při opravě ve 20. letech 20. stol. (archiv SM v Liberci a 6.8.2022
přestavba věže arciděkanského kostela sv. Antonína. Pohled na věž a kostel někdy při opravě ve 20. letech 20. stol. (archiv SM v Liberci a 6.8.2022
autor příspěvku Pav Karel
autor příspěvku Pav Karel
Reichenberg - Bismarckplatz. Pohlednice prošlá poštou v roce 1909. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Bismarckplatz. Pohlednice prošlá poštou v roce 1909. (archiv Kamil Syrovátka)
Kostel arciděkana 1919 (archiv O.Musil)
Kostel arciděkana 1919 (archiv O.Musil)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Dnešní Sokolovské náměstí na pohlednici z roku 1912. Novoměstské náměstí (dnes Sokolovské) mělo na začátku 17.století půdorys 60×100 metrů. O jeho podobu se zasloužil Albrecht z Valdštejna, který nechal postavit po jeho obvodu domy pro soukeníky. Loubí okolo náměstí existovalo ješte koncem 18. století. Z původního náměstí zbyly jen tři domky ve Větrné ulici. Říká se jim Valdštejnské, přestože byly postaveny až po Albrechtově smrti. ...z knihy Liberec/město/the city of/stadt (archiv Jitky Horušické)
Dnešní Sokolovské náměstí na pohlednici z roku 1912. Novoměstské náměstí (dnes Sokolovské) mělo na začátku 17.století půdorys 60×100 metrů. O jeho podobu se zasloužil Albrecht z Valdštejna, který nechal postavit po jeho obvodu domy pro soukeníky. Loubí okolo náměstí existovalo ješte koncem 18. století. Z původního náměstí zbyly jen tři domky ve Větrné ulici. Říká se jim Valdštejnské, přestože byly postaveny až po Albrechtově smrti. ...z knihy Liberec/město/the city of/stadt (archiv Jitky Horušické)
archiv Zdeňka Posledníková
archiv Zdeňka Posledníková
 (zdroj:beta.lot-tissimo.co/de)
(zdroj:beta.lot-tissimo.co/de)
Bismarckplatz-dnešní Sokolovské náměstí 1910. (archiv J.Peterka)
Bismarckplatz-dnešní Sokolovské náměstí 1910. (archiv J.Peterka)
Sokolovské náměstí kolem roku 1918 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
Sokolovské náměstí kolem roku 1918 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
Bismarckplatz-dnešní Sokolovské náměstí na pohlednici z roku 1905. (archiv J.Peterka)
Bismarckplatz-dnešní Sokolovské náměstí na pohlednici z roku 1905. (archiv J.Peterka)
Sokolovské náměstí ve 30.letech a 7.2.2021
Sokolovské náměstí ve 30.letech a 7.2.2021
Novoměstské (Sokolovské) náměstí s kostelem svatého Antonína 1860. (zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970, archiv L.Janků)
Novoměstské (Sokolovské) náměstí s kostelem svatého Antonína 1860. (zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970, archiv L.Janků)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Sokolovské náměstí v roce 1901  (zdroj: https://www.portafontium.eu )
Sokolovské náměstí v roce 1901 (zdroj: https://www.portafontium.eu )

Liberecký arciděkanský kostel

Pohlednice východní části dnešního Sokolovského (kdysi Novoměstského, od 19. století Bismarckova) náměstí byla odeslána roku 1915. Rohová budova v pravé jižní frontě je dům prastarého a bohatého cechu (1599) libereckých soukeníků. Byl postaven na místě původního menšího cechovního domu v roce 1871, bývala v něm i kavárna U Korunního prince. Pohlednici ale jednoznačně dominuje arciděkanský chrám sv. Antonína Velikého-Poustevníka (žil v Egyptě v letech 251—356). Na místě starého hřbitovního kostelíka (tehdy jediného v Liberci) jej začali stavět roku 1579 a po čtyřleté přestávce jej dokončili roku 1589. Chrám prošel za více než čtyři století mnoha přestavbami, postihly jej požáry a po" škodily blesky. Až roku 1880 byla původní nízká chrámová věž zvýšena na dnešních sedm« desát metrů. Železnou ulicí jezdila podél kostela v letech 1904—1960 tramvaj do Růžodolu.

Sokolovské náměstí v roce 1920 a 2001 ...... Strohá neogotika vnější fasády hlavního libereckého chrámu kostela sv. Antonína velikého nahradila během let 1879-83 mnohavrstevnatost přestaveb původně renesanční stavby. Novým vzheldem kostela od vídeňského architekta Ludwiga Tischlera získalo město výškovou dominantu, která svými sedmdesáti metry vytvořila protipól k radnici.  celkoá úprava náměstí v 70. a 80.letech 20.století je odsoudila do role parkoviště, odkud zmizel život starých pohledů i Wewerkova kašna z roku 1820, odstraněná však již počátkem třicátých let. Zmizely i do roku 1960 charakteristické tramvaje, spojující střed městas Růžodolem. (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Sokolovské náměstí v roce 1920 a 2001 ...... Strohá neogotika vnější fasády hlavního libereckého chrámu kostela sv. Antonína velikého nahradila během let 1879-83 mnohavrstevnatost přestaveb původně renesanční stavby. Novým vzheldem kostela od vídeňského architekta Ludwiga Tischlera získalo město výškovou dominantu, která svými sedmdesáti metry vytvořila protipól k radnici. celkoá úprava náměstí v 70. a 80.letech 20.století je odsoudila do role parkoviště, odkud zmizel život starých pohledů i Wewerkova kašna z roku 1820, odstraněná však již počátkem třicátých let. Zmizely i do roku 1960 charakteristické tramvaje, spojující střed městas Růžodolem. (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
foto Dana Šmídová
foto Dana Šmídová
Součástí úpravy v r. 1882 byly malby, které podle návrhů J. Jobsta z Vídně provedl místní malíř Otto Dresen. Výrazně barevné malby byly zjednodušeny v r. 1930 (R. Heidrich) a definitivně zabíleny zřejmě až na konci 60. let (úpravy po II. vatikánském koncilu). (komentář Jiří Bláha)
Součástí úpravy v r. 1882 byly malby, které podle návrhů J. Jobsta z Vídně provedl místní malíř Otto Dresen. Výrazně barevné malby byly zjednodušeny v r. 1930 (R. Heidrich) a definitivně zabíleny zřejmě až na konci 60. let (úpravy po II. vatikánském koncilu). (komentář Jiří Bláha)
Sokolovské náměstí (foto V. Víšek)
Sokolovské náměstí (foto V. Víšek)
Byli v Liberci provazochodci Třískovi a nad celým tímto náměstím předváděli své kejkle. Vrchol byl, když jeden z nich přejel celé náměstí zakousnutý do takového kolečka. Vyjížděl z druhého okna kostela a přistál v okénku kostela na druhé straně náměstí. Žádná síť pod ním. Já to pozoroval od babičky z okna, Železná 10, cca 1965. (autor komentáře Martin Bergl)
Byli v Liberci provazochodci Třískovi a nad celým tímto náměstím předváděli své kejkle. Vrchol byl, když jeden z nich přejel celé náměstí zakousnutý do takového kolečka. Vyjížděl z druhého okna kostela a přistál v okénku kostela na druhé straně náměstí. Žádná síť pod ním. Já to pozoroval od babičky z okna, Železná 10, cca 1965. (autor komentáře Martin Bergl)
Sokolovské náměstí-Kostel svatého Antonína Velikého je římskokatolický farní a arciděkanský novogotický kostel, jehož historie sahá až do roku 1579. (archiv J.Peterka)
Sokolovské náměstí-Kostel svatého Antonína Velikého je římskokatolický farní a arciděkanský novogotický kostel, jehož historie sahá až do roku 1579. (archiv J.Peterka)
archiv Ota Novák
archiv Ota Novák
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
1886
1886
Sokolovské náměstí v 50.letech a 7.2.2021
Sokolovské náměstí v 50.letech a 7.2.2021
Masarykovo náměstí (dnes Sokolovské) (archiv J.Peterka)
Masarykovo náměstí (dnes Sokolovské) (archiv J.Peterka)
Sokolovské náměstí v cca v 60.letech a 14.6.2020
Sokolovské náměstí v cca v 60.letech a 14.6.2020
Sokolovské náměstí (foto V. Víšek)
Sokolovské náměstí (foto V. Víšek)
Sokolovské náměstí (foto V. Víšek)
Sokolovské náměstí (foto V. Víšek)
foto Milan Drahoňovský, rok 1993 (archiv Jitky Horušické)
foto Milan Drahoňovský, rok 1993 (archiv Jitky Horušické)
Sokolovské náměstí (foto V. Víšek)
Sokolovské náměstí (foto V. Víšek)
 Kostel svatého Antonína velikého 29. ledna 2020 -   Dnešní kostel stojí na místě staršího dřevěného, snad roubeného, kostela, který stával uprostřed tehdejšího obecního hřbitova ještě ve 14. století.  Přestavba původní dřevěné stavby na zděný trojlodní kostel podle plánů neznámého stavitele ze Zhořelce byla zahájena 17. června 1579 a prováděl ji zednický mistr Georg Leypold. Základní kámen nové stavby byl položen 24. září a šlo tak o první kamennou stavbu v Liberci. O její sochařskou výzdobu se postarali Christoph Briefe a také Michel s Georgem z Hodkovic.  Výstavba samotné čtvercové věže v gotickém stylu trvala tři roky, až 20. září 1582 byla na její vrchol osazena makovice, do které vložil tehdejší hejtman Ulrich z Rosenfeldu pamětní listinu. Stavbu dlouhou 47 loktů (36,6 m) však původní mistr nedokázal dokončit, patrně neměl dostatek odborných znalostí, aby provedl zaklenutí chrámového prostoru. To se podařilo až dalšímu staviteli Marku Antoniovi Spaziovi, který musel stavbu zpevnit opěrnými pilíři a zesílením sloupů. Práci zakončil 30. listopadu 1587. Kostel byl poté několikrát opravován, několikrát jej zasáhl blesk. Nejhorší škody však utrpěl za třicetileté války, kdy jej Švédové vyplenili a poškodili varhany. Až do stavby kostela svatého Kříže roku 1695 to byl jediný kostel v Liberci.  Protože chrám časem přestal stačit zvýšenému počtu věřících, rozhodl se jej roku 1733 hrabě Filip Josef Gallas rozšířit. Přestavbu svěřil Johannu Felgenhauerovi z Nového Města pod Smrkem. Ten kostel prodloužil o 20 loktů (15,6 m) a doplnil jej příčnou lodí, současně renovoval věž, oltáře i kazatelnu. Přestavba skončila 16. října 1735. Věž byla poté opět několikrát zasažena bleskem, úder roku 1787 dokonce roztavil všechny čtyři zvony.  Po renovaci roku 1859 se začalo uvažovat o nahrazení původní, relativně nízké (37,30 m) věže, věží novější a vyšší. Vypracováním projektu byl pověřen vídeňský architekt Ludwig Tischler, který na něm pracoval se stavebním radou Heinrichem Ferstelem. Liberecká společnost Sachers a Gärtner začala s výstavbou 27. října 1879 a dokončila ji 27. srpna 1880 osazením makovice a kříže na jejím vrcholu. Věž dostala nové hodiny osvětlené plynovou lampou a štíhlou jehlanovitou střechu, dosáhla výšky 70,50 m, čímž byla na dlouhá léta nejvyšší budovou ve městě.  Během stavby byla také snížena podlaha chrámu o 50 cm a zrušeny tři podzemní krypty. Významných změn se dočkal také interiér kostela, který vymaloval podle návrhu vídeňského malíře J. Jobsta liberecký malíř Otto Dresen. Vitráže do čtrnácti goticky tvarovaných oken dodali Filip Pohl a žitavský malíř Türcke. Kamenická firma Leimer a synové z Vídně zhotovila hlavní i oba postranní oltáře a také novou kazatelnu. Byl přestavěn také hudební chór a varhany. Kostelní lavice zhotovil ruprechtický truhlář Franz Schefler podle návrhu profesora Artura Brausewettera z liberecké průmyslovky.  Samotné úpravy interiéru začaly 21. března 1881 a kostel byl znovuotevřen 20. ledna 1883. Dne 13. června 1883 jej – již jako arciděkanský – vysvětil litoměřický biskup Jan Schöbel. Postavením nového hlavního oltáře a vybavením interiéru získal kostel téměř svou současnou podobu.  V roce 1930 do něj byly instalovány nové varhany a v roce 1957 přibyla dvojice zvonů, jako náhrada za původní, zničené přišel za války. V roce 1976 bylo ruční vyzvánění nahrazeno elektrickým. Kostel byl i poté několikrát opravován: v letech 1969–71, 1978 (boční oltáře), 1980 (obrazy křížové cesty), 1981 (hlavní oltář a kazatelna), 1994 (střecha). (zdroj wikipedie)
Kostel svatého Antonína velikého 29. ledna 2020 - Dnešní kostel stojí na místě staršího dřevěného, snad roubeného, kostela, který stával uprostřed tehdejšího obecního hřbitova ještě ve 14. století. Přestavba původní dřevěné stavby na zděný trojlodní kostel podle plánů neznámého stavitele ze Zhořelce byla zahájena 17. června 1579 a prováděl ji zednický mistr Georg Leypold. Základní kámen nové stavby byl položen 24. září a šlo tak o první kamennou stavbu v Liberci. O její sochařskou výzdobu se postarali Christoph Briefe a také Michel s Georgem z Hodkovic. Výstavba samotné čtvercové věže v gotickém stylu trvala tři roky, až 20. září 1582 byla na její vrchol osazena makovice, do které vložil tehdejší hejtman Ulrich z Rosenfeldu pamětní listinu. Stavbu dlouhou 47 loktů (36,6 m) však původní mistr nedokázal dokončit, patrně neměl dostatek odborných znalostí, aby provedl zaklenutí chrámového prostoru. To se podařilo až dalšímu staviteli Marku Antoniovi Spaziovi, který musel stavbu zpevnit opěrnými pilíři a zesílením sloupů. Práci zakončil 30. listopadu 1587. Kostel byl poté několikrát opravován, několikrát jej zasáhl blesk. Nejhorší škody však utrpěl za třicetileté války, kdy jej Švédové vyplenili a poškodili varhany. Až do stavby kostela svatého Kříže roku 1695 to byl jediný kostel v Liberci. Protože chrám časem přestal stačit zvýšenému počtu věřících, rozhodl se jej roku 1733 hrabě Filip Josef Gallas rozšířit. Přestavbu svěřil Johannu Felgenhauerovi z Nového Města pod Smrkem. Ten kostel prodloužil o 20 loktů (15,6 m) a doplnil jej příčnou lodí, současně renovoval věž, oltáře i kazatelnu. Přestavba skončila 16. října 1735. Věž byla poté opět několikrát zasažena bleskem, úder roku 1787 dokonce roztavil všechny čtyři zvony. Po renovaci roku 1859 se začalo uvažovat o nahrazení původní, relativně nízké (37,30 m) věže, věží novější a vyšší. Vypracováním projektu byl pověřen vídeňský architekt Ludwig Tischler, který na něm pracoval se stavebním radou Heinrichem Ferstelem. Liberecká společnost Sachers a Gärtner začala s výstavbou 27. října 1879 a dokončila ji 27. srpna 1880 osazením makovice a kříže na jejím vrcholu. Věž dostala nové hodiny osvětlené plynovou lampou a štíhlou jehlanovitou střechu, dosáhla výšky 70,50 m, čímž byla na dlouhá léta nejvyšší budovou ve městě. Během stavby byla také snížena podlaha chrámu o 50 cm a zrušeny tři podzemní krypty. Významných změn se dočkal také interiér kostela, který vymaloval podle návrhu vídeňského malíře J. Jobsta liberecký malíř Otto Dresen. Vitráže do čtrnácti goticky tvarovaných oken dodali Filip Pohl a žitavský malíř Türcke. Kamenická firma Leimer a synové z Vídně zhotovila hlavní i oba postranní oltáře a také novou kazatelnu. Byl přestavěn také hudební chór a varhany. Kostelní lavice zhotovil ruprechtický truhlář Franz Schefler podle návrhu profesora Artura Brausewettera z liberecké průmyslovky. Samotné úpravy interiéru začaly 21. března 1881 a kostel byl znovuotevřen 20. ledna 1883. Dne 13. června 1883 jej – již jako arciděkanský – vysvětil litoměřický biskup Jan Schöbel. Postavením nového hlavního oltáře a vybavením interiéru získal kostel téměř svou současnou podobu. V roce 1930 do něj byly instalovány nové varhany a v roce 1957 přibyla dvojice zvonů, jako náhrada za původní, zničené přišel za války. V roce 1976 bylo ruční vyzvánění nahrazeno elektrickým. Kostel byl i poté několikrát opravován: v letech 1969–71, 1978 (boční oltáře), 1980 (obrazy křížové cesty), 1981 (hlavní oltář a kazatelna), 1994 (střecha). (zdroj wikipedie)
Interiér kostela sv. Antonína v roce 2020 (foto Katka Tanaka Procházková)
Interiér kostela sv. Antonína v roce 2020 (foto Katka Tanaka Procházková)
Trh před kostelem svatého Antonína Velikého (dnešní Sokolovské náměstí-dříve Novoměstské náměstí) na počátku 20. století. Dnešní Sokolovské náměstí bylo tradičním místem konání všech druhů trhů. zdroj : Severočeské muzeum v Liberci (archiv J.Peterka)
Trh před kostelem svatého Antonína Velikého (dnešní Sokolovské náměstí-dříve Novoměstské náměstí) na počátku 20. století. Dnešní Sokolovské náměstí bylo tradičním místem konání všech druhů trhů. zdroj : Severočeské muzeum v Liberci (archiv J.Peterka)
Historický liberec, dobarvený a vylepšený umělou inteligencí  Sokolovské náměstí (Jaroslav Honzík)
Historický liberec, dobarvený a vylepšený umělou inteligencí Sokolovské náměstí (Jaroslav Honzík)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
1937 (archiv O.Musil)
1937 (archiv O.Musil)
Malá vzpomínka na Sokolák, když se v centru města více žilo. (Michal Bárta)
Malá vzpomínka na Sokolák, když se v centru města více žilo. (Michal Bárta)
Sokolovské náměstí v roce 1977 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous)
Sokolovské náměstí v roce 1977 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous)
Kalendář z Liberce všemi směry 2014 s texty Petra Freiwilliga
Kalendář z Liberce všemi směry 2014 s texty Petra Freiwilliga
Masarykovo náměstí (dnes Sokolovské) na pohlednici která prošla poštou v roce 1937 (archiv J.Peterka)
Masarykovo náměstí (dnes Sokolovské) na pohlednici která prošla poštou v roce 1937 (archiv J.Peterka)
Autodrom před kostelem (archiv Luboš Mencl)
Autodrom před kostelem (archiv Luboš Mencl)
Sokolovské náměstí v roce 1960 (archiv P.Šubrt)
Sokolovské náměstí v roce 1960 (archiv P.Šubrt)
Liberec, (Reichenberg), 1942 (Ebay)
Liberec, (Reichenberg), 1942 (Ebay)
Sokolovské náměstí před rokem 1960 a 20.4.2022
Sokolovské náměstí před rokem 1960 a 20.4.2022
Sokolovské náměstí kolem roku 1935 a 6.5.2022
Sokolovské náměstí kolem roku 1935 a 6.5.2022
(archiv Jana Zahurancová)
(archiv Jana Zahurancová)
Sokolovské náměstí 20 léta. 20.století a 3.3.2020
Sokolovské náměstí 20 léta. 20.století a 3.3.2020
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Masarykovo (Sokolovské) náměstí kolem roku 1935 (archiv J.Peterka)
Masarykovo (Sokolovské) náměstí kolem roku 1935 (archiv J.Peterka)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Sokolovské náměstí v roce 1932 a 23.11.2020
Sokolovské náměstí v roce 1932 a 23.11.2020
archiv O.Musil
archiv O.Musil
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Mariánský sloup na původním místě (zdroj: kniha Liberec: historie / kultura / lidé - Miloslava Melanová, 2018)
Mariánský sloup na původním místě (zdroj: kniha Liberec: historie / kultura / lidé - Miloslava Melanová, 2018)
Pohled na Sokolovské náměstí s kostelem sv. Antonína Velikého kolem roku 1850  (olejomalba na plátně - autor Adolf Beyer 1902 - 1903 - archiv Severočeského muzea v Liberci)
Pohled na Sokolovské náměstí s kostelem sv. Antonína Velikého kolem roku 1850 (olejomalba na plátně - autor Adolf Beyer 1902 - 1903 - archiv Severočeského muzea v Liberci)
(zdroj: https://www.ebay.com)
(zdroj: https://www.ebay.com)
Takové jedno pěkné odpoledne.....před 100 lety na Sokolském náměstí
Takové jedno pěkné odpoledne.....před 100 lety na Sokolském náměstí
(archiv J.Hůlka)
(archiv J.Hůlka)
Sokolovské náměstí kolem roku 1850 a 2019 (foto Milan Drahoňovský)
Sokolovské náměstí kolem roku 1850 a 2019 (foto Milan Drahoňovský)
(zdroj: https://www.ebay.com)
(zdroj: https://www.ebay.com)
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
1932 (zdroj: https://www.portafontium.eu )
1932 (zdroj: https://www.portafontium.eu )
Bismarckplatz (dnešní Sokolovské náměstí) Pohlednice prošlá poštou v roce 1913. (archiv J.Peterka)
Bismarckplatz (dnešní Sokolovské náměstí) Pohlednice prošlá poštou v roce 1913. (archiv J.Peterka)
1928 (zdroj: https://www.ebay.com )
1928 (zdroj: https://www.ebay.com )
Sokolovské náměstí ve 30.letech a 7.2.2021
Sokolovské náměstí ve 30.letech a 7.2.2021
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Podělím se s vámi o obrázek, který jsem kdysi dostal od táty. Je od libereckého malíře Josefa Nastoupila. (archiv Jiří Wolker)
Podělím se s vámi o obrázek, který jsem kdysi dostal od táty. Je od libereckého malíře Josefa Nastoupila. (archiv Jiří Wolker)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970 , archiv L.Janků)
(zdroj Ze starého Liberce 1352 - 1945 z roku 1970 , archiv L.Janků)
Tam v popředí co je bílý pruh jsem přebíhal do z průmyslovky"Zemědělských přebytků" pro svačinku nebo do cukrárny pro indijánka (za korunu) do cukrárny. (1955 až 1959). (archiv J.Hůlka, komentář F. Zikmund)
Tam v popředí co je bílý pruh jsem přebíhal do z průmyslovky"Zemědělských přebytků" pro svačinku nebo do cukrárny pro indijánka (za korunu) do cukrárny. (1955 až 1959). (archiv J.Hůlka, komentář F. Zikmund)