Severáček
SEVERÁČEK
Severáček patří už ke špičkovým tělesům a sbormistři Jiřina a Milan Uherkovi, kteří mu vdechli život, se stali synonymem vysoce profestonální práce s dětským sborem. Historie jejich činnosti sahá do roku 1955, kdy Jiřina Uherková začala vést pěvecký soubor Radost na škole v Orlí ulici. Během září 1958 pak byly přijaty nové děti a při Okresním domě pionýrů a mládeže založen Severáček. Jeho nástup byl impozantní. Už před Vánocemi zpíval krkonošské koledy pro liberecké rozhlasové studio a koncem března 1959 měl vystoupení v pražském rozhlase. V květnu ho čekal zahraniční zájezd do Lipska a Drážďan, o měsíc později přišlo první vítězství na celostátní přehlídce v Praze a jen o týden později spoluúčinkování v divadle při opeře Jakobín. A další sezony byly ještě nabitější. Přidaly se samostatné celovečerní programy, pravidelná týdenní soustředění konaná často ve starém mlýně pionýrského domu v Letařovicích, koncertní zájezdy, výměnná výstoubení našich i zahraničních sborů, natáčení gramofonových desek, účinkování v televizi a reprezentace Československa v zahraničí. Počáteční stovka dětí se během deseti let ztrojnásobila. Ke zvládnutí takového počtu zpěváčků byli přibráni pomocníci a původní tři skupiny - nejmenší Broučci, komorní a hlavní sbor - dále rozděleny. Není možné vypočítat bezkonkurenční řadu úspěchů, cen a vystoupení. Ami by to nemělo smysl, neboť sami sbormístři vidí cíl své práce jinde. Účinkování v Severáčku zanechalo v dětech nesmazatelnou stopu v podobě lásky k hudbě a sborovému zpěvu. Není snad v Liberci pěvecké sdružené jakéhokoliv žánru, abyste v něm nenašli někdejšího člena Severáčku, nemluvě o velkém množství pěveckých sborů, které neustále vznikají a po rozpadu se opět vynořují v jiném složení (Cantemus, Rosex, Kvintus, Charmone, Collibet ad.).
Paní Jiřina Uherková zemřela v listopadu 1989 a pan Milan Uherek 9.8.2012.
Od roku 1997 je sbormistriní Sylvie Langrová (Pálková)
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv Kniha o Liberci, 1996)
Severáček je legenda, která se na lidi usmívá
Liberecký kraj /ROZHOVOR/ – Se sbormistryní legendárního sboru Severáček
Silvií Pálkovou jsme se sešly jen pár dní po návratu z jarního
soustředění Plamínku.
17.3.2011
Moje cesta k Severáčku
"Kdy poprvé jste se jmény manželů Uherkových vůbec setkala ?" navazuji na její slova. "To jsem byla ještě malá holka v královéhradeckém sboru, kam jsem chodila odmalička. Pro našeho sbormistra byli Uherkovi obrovským vzorem. Byl to zkrátka pojem ve sborovém zpěvu. Když mi bylo asi tak třináct, hltala jsem knížku "Severáček vypravuje." Když jsem četla o Letařovicích, naprosto mě to fascinovalo. Ale ani ve snu by mě nikdy nenapadlo, že právě já přeberu jejich štafetu. Přešla léta a já toužila přes studium operního zpěvu na pardubické konzervatoři, stanout "na prknech, co znamenají svět"," pokračuje ve vyprávění Silvie Pálková.
A tehdy přišlo to zásadní. Právě tam totiž poznala svého budoucího muže Petra Pálku, s kterým později, během působení na praxi v ZUŠ v České Třebové, založili dětský pěvecký sbor Kajetánek. Plánovali svatbu a postupně zjišťovali, že život na jevišti pro ně ztrácí půvab. Že větší smysl nacházejí oba v práci s dětmi. "Kajetánek byl takové naše společné miminko," usmívá se sbormistryně a dostává se pomalu k prvnímu ze dvou zásadních zlomů svého života.
Místo prstýnků mapa Liberce
"Bylo to v roce 1997, kdy jsme se dostali na celostátní přehlídku. Ve sborovém zpěvu se všichni znají, je to malý svět a můj profesor a hudební skladatel Miroslav Raichl věděl, že Severáček hledá sbormistra. Pan Uherek už skončil, sbor po něm převzal Lukáš Černý, který se chystal odejít do ciziny, ale to jsme nevěděli. Panu Uherkovi tehdy právě vyšla knížka, chtěli jsme si ji od něj nechat podepsat a když jsme za ním přišli, řekl větu, která naprosto zásadně změnila náš život: "Kvůli vám dvěma já už čtrnáct dní nespím. Chtěl bych, abyste vedli Severáček!!
Snad v nás viděl určitou podobnost, zachování kontinuity práce, kterou vybudoval se svou ženou Jiřinou Uherkovou. Pro nás to byl blesk z čistého nebe. Byla to nádherná výzva, jaká v životě přijde jen jednou, na druhou stranu jsme cítili závazky vůči dětem v našem vlastním sboru v České Třebové. Bylo to slzavé loučení. Odložili jsme kvůli tomu i plánovanou svatbu a přestěhovali se do Liberce, který jsme poznávali s mapou v ruce.
Bylo to těžké. Neznali jsme prostředí, ani děti, ale pan Uherek nám obrovsky pomáhal, bylo to velmi cenné. Snažili jsme navázat na tradici a hlavně na práci paní Uherkové, která se nesmírně věnovala práci těm nejmenším v přípravkách. Víte, někteří sbormistři kladou všechen důraz na hlavní sbor, ale ona viděla smysl na ucelenou výchovu od útlého dětství až po dospělost a v těch dětech se to nesmírně odrazilo. Zanechalo to v nich stopy na celý život."
Řecko 2006
Nádherná práce , která se pro manžele Pálkovy stala smyslem života, trvala bohužel jen krátce. V dubnu roku 2006 po prestižním koncertě v řeckých Aténách, dostihla umělecký svět těžko uvěřitelná zpráva. Sbormistr Petr Pálka náhle v noci po koncertě zkolaboval a později v athénské nemocnici zemřel na krvácení do mozku.
"Měla jsem dvě malé děti, klukům byly teprve tři a pět roků a stála jsem před těžkým krokem, vést sbor sama. "zavzpomínala Silvie Pálková
Dnes vím, že mě to rozhodnutí tehdy zachránilo a že mi to velké společenství kolem Severáčku nesmírně pomohlo. Také děti ve sboru byly v té době úžasné.
Jako by se semkly myšlenkou, že sbor musí žít dál… Člověk se naučí, že takováto ztráta prověří vztahy. Víte, je to už pět let, ale dodnes se v duchu se svým mužem při koncertech radím.
Právě on a pan Uherek jsou tím důvodem, proč se všechno, kam se sborem směřuji, snažím dělat nejlépe, jak umím. Snažím se na sobě co nejvíc pracovat, abych udržela to, co dětskému sborovému zpěvu, dětem, Liberci Uherkovi dali.
V čem byli jedineční. Že víc, než samotná technika a prestižní výkon je důležitější děti naučit, aby uměly prožít krásu okamžiku, kdy ze sebe vydávají to nejlepší. Protože tenhle prožitek se s nimi nese po celý život a je to něco, co mnozí jejich vrstevníci nikdy nepoznají.
Když se na koncertě ukloním publiku a pak se čelem postavím k dětem, nastane okamžik nesmírně spřízněnosti. A to se přenáší i na publikum, které vycítí jedinečnost té chvíle. A právě v tom je obrovská síla a tradice ToSeveráčku. Je to totiž jeden z mála sborů, který se při vystoupení usmívá ."
autor: Jana Švecová
zdroj:https://krkonossky.denik.cz/kultura_region/severacek-je-legenda-ktera-se-na-lidi-usmiva.htmlAlbum historických fotografií z různých období severáčkovské historie.
(zdroj:https://severacek.cz/gallery/historicke-fotografie-vyber/)
Severáček vznikl v Liberci v roce 1958. Od svého vzniku pak sbor reprezentoval republiku ve více než dvaceti zemích Evropy, děti se podívaly také do Spojených států, Sýrie či Jordánska. Sbor se skládá ze čtyř oddělení. Prvním jsou Malí zpěváčci - děti ve věku od 3 do 6 let.
Druhým jsou Broučci I a Broučci II - školní děti od 7 do 11 let. Následuje Plamínek - přípravné oddělení pro vstup do hlavního sboru a konečně hlavní sbor Severáčku - děti od 11 do 18 let. Součástí hlavního sboru je také dvacetičlenný komorní sbor.
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/ceska-televize-nataci-dokument-o-severacku.A120921_173045_liberec-zpravy_ddt
Petr Pálka (4. srpna 1971 Náchod – 4. dubna 2006 Athény) byl český sbormistr a pedagog. Jako tenorista a hráč na lesní roh působil ve vokálně-instrumentálním souboru ReBelcanto, se svou manželkou Silvií Pálkovou založil v České Třebové
dětský sbor Kajetánek.
Od roku 1997 až do své smrti stál v čele libereckého Severáčku, se kterým zaznamenal výrazné úspěchy, jako sbormistr působil i v libereckém smíšeném sboru Ještěd.
Životopis
Petr Pálka se narodil 4. srpna 1971 Petru Pálkovi a Blance, rozené Vítkové. V rodině amatérských zpěváků a ochotnických herců získával od dětství lásku k hudbě i k jevištnímu umění. Dětství prožil v Jaroměři, kde v hudební škole začal hrál na lesní roh. S tímto nástrojem poté úspěšně složil zkoušky na Konzervatoř Pardubice, kam nastoupil do třídy Otakara Tvrdého. Osudové bylo setkání s profesory pardubické konzervatoře - hudebním skladatelem Miroslavem Raichlem a jeho manželkou Svatavou Šubrtovou, která vyučovala operní zpěv. Pod jejím vedením začal Petr kultivovat svůj lyrický tenor a záhy si operní zpěv přibral jako další obor. Současně se v roce 1988 stal jedním ze zakládajících členů vokálně-instrumentálního souboru pardubické konzervatoře s názvem Konzervička, později ReBelcanto, jehož uměleckým vedoucím a kmenovým autorem byl Miroslav Raichl. S tímto ansámblem, který si nejen u nás, ale i v zahraničí vydobyl značné úspěchy, získal mj. i absolutní vítězství v mezinárodní soutěži v italském Riva del Garda. Na konzervatoři v Pardubicích studoval Petr Pálka také sbormistrovství ve třídě Vlastislava Nováka. Během studií vyučoval hře na lesní roh a sólovému zpěvu na ZUŠ v Jaroměři a v České Třebové.
V roce 1994 založil s manželkou Silvií Pálkovou v České Třebové dětský sbor Kajetánek. Na základě své činnosti získali manželé nabídku vést liberecký dětský sbor Severáček, kterou přijali. V České Třebové také Petr Pálka v roce 1994 obnovil tradici smíšeného sboru Bendl, do kterého společně se sbormistrem Josefem Menšíkem přivedli desítky zpěváků a položili základ další úspěšné existence tohoto tělesa.
Od roku 1997 působil Petr Pálka v Liberci, se Severáčkem účinkoval na desítkách koncertů po celé České republice i v zahraničí (Evropa, Kanada, Japonsko) a navázal na předchozí mimořádné úspěchy sboru četnými prvenstvími z mezinárodních sborových soutěží. Společně se Silvií Pálkovou natočili se Severáčkem tři samostatná CD, účastnili se předních hudebních festivalů, např. Pražského jara, spolupracovali s Divadlem F. X. Šaldy v Liberci. Petr Pálka současně působil jako sbormistr smíšeného sboru Ještěd. Od svého nástupu v roce 1999 se mu podařilo významně rozšířit členskou základnu a navázat na umělecké úspěchy ze zlaté éry tohoto sboru s více než stoletou tradicí. S Ještědem uvedl velká oratorní díla, např. Stabat mater A. Dvořáka, obnovil spolupráci sboru s Divadlem F. X. Šaldy v Liberci a zaznamenal také úspěchy na soutěžních pódiích (např. 2x vítězství v Praze). Se Silvií Pálkovou založil v Liberci sborový festival Malí zpěváčci, působil jako lektor seminářů a zasedal v porotách našich i mezinárodních sborových soutěží (Praha, Liberec, Cantonigros). V roce 2003 získal od Unie českých pěveckých sborů cenu sbormistr - junior, v roce 2006 získal in memoriam Poctu hejtmana Libereckého kraje.
Petr Pálka zemřel náhle 4. dubna 2006 ve věku 35 let v řeckých Athénách po koncertu Severáčku v Megaro Moussikis. Příčinou smrti bylo prasklé mozkové aneurysma s následným masivním krvácením do mozku.
(zdroj: Wikipedia)
