Liebiegův palác

01.10.2021
Liebiegův palác na konci 60.let 19.století a 7.12.2023
Liebiegův palác na konci 60.let 19.století a 7.12.2023

Römheldův dům

(konec 60.let 19.století)

Když v roce 1792 přišel z Prahy do Liberce průkopník textilní průmyslové výroby Johann Georg Berger, přivedl s sebou zdatného společníka Ferdinanda Römhelda. Römheld se těšil zvláštní přízni majitele panství hraběte Clam-Gallase, který mu jako doklad "ocenění a blahovůle" daroval v roce 1813 stavební pozemek přímo v sousedství zámku. Na něm si Römheld postavil klasicistní dům. Po levé straně měl vjezd do dvora, vedle něhož stál přízemní domek služebnictva. Po Römheldově odchodu z Liberce (1819) měnil dům své majitele, až ho koupil Johann Liebieg mladší a v letech 1871-1872 dal objekt přestavět do novorenezanční podoby podle plánů libereckého stavitele Gustava Sacherse. Budově se pro její krásu a velkorysost přezdívalo Liebiegův palác. V letech 1953-2014 ve vile sídlila Oblastní galerie Liberec.

(Zdroj  Kniha o Liberci a Wikipedie)

Römheldův dům na konci 60.let 19.století a 26.4.2020
Römheldův dům na konci 60.let 19.století a 26.4.2020
1970 (zdroj: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
1970 (zdroj: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
Oblastní galerie v Liberci (Liebiegův palác). (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
Oblastní galerie v Liberci (Liebiegův palác). (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
foto Dasa Augustinová
foto Dasa Augustinová
Pohlednice z bývalé galerie - sbírky mistrů 19.století
Pohlednice z bývalé galerie - sbírky mistrů 19.století
Bývalá Oblastní galerie (archiv Všichni Čermáci)
Bývalá Oblastní galerie (archiv Všichni Čermáci)
cca 1910 (archiv Jana Zahurancová)
cca 1910 (archiv Jana Zahurancová)

Liebiegův palác po rekonstrukci dokončené v roce 2022

(foto Hana Svatošová)

Mechanická přádelna a nádvoří Liebiegova paláce (1898, 1908)


Ze tří nejstarších synů zakladatele firmy Johann Liebieg & Comp. zůstal po odstoupení Johanna mladšího (1887) a smrti Theodora (1891) v čele podniku pouze Heinrich, známý sběratel umění, který byl zvolen do rakouské říšské rady (1897). Od počátku roku 1897 mu ve vedení stáli po boku synovec Theodor ml. s bratrem Gisbertem, doktorem práv, který po roce odešel do Vídně, aby zde řídil rodinný dům. Theodorovou manželkou se v květnu 1901 stala dcera českodubského továrníka Marie Ida Blaschka, jež mu porodila pět dětí. Firmu pak vedl až do své smrti počátkem roku 1939. Byl členem několika správních rad, od roku 1903 prezidentem správní rady banky Union a o tři roky později i Duchcovského uhelného spolku.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)