Kino Lípa

14.09.2022
Pohled do ulic Jánská a 1.máje (kino Lípa) (archiv Jiří Peterka)
Pohled do ulic Jánská a 1.máje (kino Lípa) (archiv Jiří Peterka)
původní vchod do kina z roku 1913 (Štanderová Jana ... Omyl toto nebyl původní vchod do kina, ale na ředitelstvi SMK... Správu městských kin a do redakce Libereckého deníku. Vedle byl chod do aranzovny.. Dnes tam jsou Vietnamci... Další postranní východy byly na rychlejší vyklízení po představení.. Vycházelo se všemi směry z kina... Počet míst 435)
původní vchod do kina z roku 1913 (Štanderová Jana ... Omyl toto nebyl původní vchod do kina, ale na ředitelstvi SMK... Správu městských kin a do redakce Libereckého deníku. Vedle byl chod do aranzovny.. Dnes tam jsou Vietnamci... Další postranní východy byly na rychlejší vyklízení po představení.. Vycházelo se všemi směry z kina... Počet míst 435)
Grafické zobrazení "Karmer - Lichtspiele" (komorní kino, později kino Lípa), které bylo otevřeno v roce 1914, postavené na místě několika domů s kapacitou sedm set osob.  (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb )
Grafické zobrazení "Karmer - Lichtspiele" (komorní kino, později kino Lípa), které bylo otevřeno v roce 1914, postavené na místě několika domů s kapacitou sedm set osob. (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb )
Retro 1990... (foto Petr Šimr)
Retro 1990... (foto Petr Šimr)
Retro 1990... (foto Petr Šimr)
Retro 1990... (foto Petr Šimr)
Retro 1990... (foto Petr Šimr)
Retro 1990... (foto Petr Šimr)
1997 (Petr Šimr)
1997 (Petr Šimr)
Tento vchod do kina Lípa zná většina Liberečanů
Tento vchod do kina Lípa zná většina Liberečanů
Vchod do kina v době vzniku článku (2014)
Vchod do kina v době vzniku článku (2014)
interiér kina v roce 2012 (foto Jan Pešek)
interiér kina v roce 2012 (foto Jan Pešek)
interiér kina v roce 2012 (foto Jan Pešek)
interiér kina v roce 2012 (foto Jan Pešek)
Nový Klub Lípa v centru Liberce  Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Nový Klub Lípa v centru Liberce Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Jeden z barů se táhne po celé šířce hlavního sálu.  Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Jeden z barů se táhne po celé šířce hlavního sálu. Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Klub může hostit koncerty i komiky.  Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Klub může hostit koncerty i komiky. Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Za proměnou dlouhá léta chátrajícího biografu na luxusní nejen hudební podnik stojí dvojice libereckých podnikatelů Martin Hřebík (na snímku) a Jan Fanta, kteří již několik barů a diskoték provozují.  Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Za proměnou dlouhá léta chátrajícího biografu na luxusní nejen hudební podnik stojí dvojice libereckých podnikatelů Martin Hřebík (na snímku) a Jan Fanta, kteří již několik barů a diskoték provozují. Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Kino Lípa
Kino Lípa
Další časté využití traktorů v MHD je při zimní údržbě. Liberecký Zetor prohrnuje provizorní trať v centru Liberce 1995. (archiv Muzeum MHD Praha)
Další časté využití traktorů v MHD je při zimní údržbě. Liberecký Zetor prohrnuje provizorní trať v centru Liberce 1995. (archiv Muzeum MHD Praha)
Nároží Jánské ulice a třídy 1.máje v 90.letech a v roce 2020
Nároží Jánské ulice a třídy 1.máje v 90.letech a v roce 2020
nároží Soukenného náměstí a třídy 1.máje v roce 1928 a 20.4.2021
nároží Soukenného náměstí a třídy 1.máje v roce 1928 a 20.4.2021
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
Rok 1960 a 2020
Rok 1960 a 2020

Liberecká kina

Z první republiky zdědil poválečný Liberec celkem devět kin. K 1. květnu 1948 dostala jména podle hlavních měst spřátelených států:
z Adrie se stala Moskva,
z Kapitolu Varšava,
ze Zdaru Sofia,
ze Slavie v Rochlici Praha a z Času Bělehrad, který byl poté, co se Jugoslávie rozhodla jít vlastní politickou cestou, změněn na Lípa.
Posledním klasickým biografem, který v Liberci vznikl, byl Máj, jenž už žádné jméno hlavního města nenesl. Otevřen byl v roce 1975 ve společenském středisku Centrum na Králově Háji.

Prázdné, tiché a opuštěné. Tak slavilo v roce 2014 liberecké kino Lípa stoleté výročí, ale po letech chátrání v roce 2020 rozkvetla, z bývalého kina v Liberci je luxusní klub

Liberecký biograf Kammerspiele, dnešní kino Lípa, před sto lety slavnostně uvítal první diváky. Významné výročí neslaví v nejlepší kondici: momentálně je biograf zavřený. Skončil v tichu a zapomnění a nikdo neví, jaký bude jeho další osud.

Zatímco dřív byla kina (a divadla) téměř jediným centrem kulturního dění, dnes si může vybrat kdokoliv zábavu podle libosti u televize či internetu. A definitivní smrtící ránu do vazu klasickým biografům, Lípu nevyjímaje, zasadila multikina.

Filmový klub v Liberci, který dříve program v Lípě spravoval, odsud odešel před necelými dvěma lety.

"Opustili jsme kino poté, co jsme se s městem nedohodli na podpoře. Přesunuli jsme se a nyní promítáme ve vratislavickém kulturním centru 101010," uvedla za Filmový klub Martina Šumová.

Technické vybavení nicméně v biografu zůstalo. "Všechno tam je," potvrdila Šumová. "Ozvučení bylo sice naše, ale dohodli jsme se s městem, že jej tam zatím necháme. Vůbec netuším, jaké má s kinem město záměry."

Město žádné záměry momentálně nemá. "Liberec prodal budovu, kde je kino Lípa, v roce 1998 s tím, že patnáct let má privilegium provozovat kino. Patnáct let uplynulo, tudíž město nemá s kinem žádné plány. Ale gratulujeme k výročí, i když jak víme, doba kamenným biografům nepřeje. Stačí starosti s jedním klasickým kinem, Varšavou," uvedl náměstek liberecké primátorky Kamil Jan Svoboda.

Kino začalo fungovat 31. ledna 1914 coby Komorní kino, německy Kammerspiele. Ať už se jmenovalo Čas, Bělehrad nebo Lípa, mířily sem rok co rok tisíce diváků.

V době, kdy do města roku 2008 vstoupilo první multikino v obchodním centru Nisa a přetáhlo biografům většinu diváků, hledalo kino Lípa cestu v promítání nekomerčních snímků pro náročné diváky. Dlouho to bohužel nevydrželo.

"Hráli jsme filmy, které nedávala multikina, protože nebyly komerčně zajímavé. Poslední dobou se i návštěvnost mírně zvýšila, lidé jakoby tušili konec kina. Program byl jistě zajímavý jak třeba pro důchodce, tak večer pro klubové publikum. Do budoucna bychom ale stejně měli problém, chyběla nám digitální technologie. A distributoři končí s výrobou pětatřicítkových kopií," řekl tehdy vedoucí Filmového klubu v Liberci Miroslav Randák.

Kino s názvem Lípa už přitom měl Liberec za první republiky; jmenoval se tak biograf v družstevním Lidovém domě ve Šlikově ulici. Bylo to společenské a kulturní centrum českých obyvatel Růžodolu a Rochlice.

V tamní Lípě se proto hrály především české filmy: v roce 1935 bylo z 52 filmů 32 domácí produkce. Po válce už ale k obnově kina nedošlo.

Autor: Jan Mikulička, rok 2014

Lípa po letech chátrání v roce 2020 rozkvetla, z bývalého kina v Liberci je luxusní klub

Řady tvrdých sedaček jsou pryč, promítací plátno nahradila obří LED obrazovka a místo stánku s popcornem stojí jeden ze tří bohatě vybavených barových pultů. Bývalé Kino Lípa v Liberci dostalo injekci živé vody v podobě 15 milionů korun a stal se z něj moderní hudební Klub Lípa.

Za proměnou ošuntělého biografu na luxusní podnik stojí dvojice libereckých podnikatelů Martin Hřebík a Jan Fanta, kteří již několik barů a diskoték provozují.

"Impulsem byl pro nás konec oblíbeného klubu Huť v Lidových sadech. Věděli jsme, že lidé budou hledat alternativu. Chtěli jsme nabídnout zábavu v prostředí, které doposud v Liberci nebylo," vysvětluje Hřebík. Podle něj se tak z Lípy stal nejmodernější klub na sever od Prahy.

Hřebík přiznává, že přestavba 106 let staré budovy nebyla laciná. "Nákup bývalého kina stál 10 milionů, rekonstrukce zhruba 15 milionů."

A je to vidět. Hlavnímu sálu dominuje obří obrazovka, její sestřičky lemují chodby a pánové je najdou dokonce nad pisoáry. V interiéru nechybí kilometry diodových pásů, nábytek na míru nebo nápadité lustry.

Dělníci se propadli do trezoru banky

Spoustu nákladných věcí však návštěvníci vůbec neuvidí. "Z kina zůstala v podstatě jenom skořápka. Všechno je nově udělané. Museli jsme i lít podlahy, aby se nepropadly," popisuje majitel a zmiňuje horké chvilky, které při rekonstrukci nastaly.

"Stavební práce po předchozích majitelích byly dost zfušované. Několikrát jsme se propadli do trezoru banky, která sídlí pod námi. Jindy praskla voda a natekla do hracích přístrojů sousedního kasína." Přestavba trvala zhruba rok a majitelé se kvůli ní museli zadlužit.

"Podnikáme deset let a nikdy jsme se nezadlužili. Ale tady už to nešlo, tak jsme si museli půjčit," přibližuje Hřebík. Když měl klub zkraje jara otvírat, přišla koronakrize. Hřebík s Fantou tak ze dne na den museli zavřít všechny podniky. "Jsme bez peněz. Jak firma, tak i já osobně. Musel jsem prodat nějaké nemovitosti, auto...," stýská si Hřebík.

Přesto věří, že právě Lípa může jeho podnikání znovu nastartovat. "Rozhodně to není jen nová diskotéka, jak si možná spousta lidí myslí. Pochopitelně taneční party tu budou, ale vedle toho chceme přinášet i živé koncerty mnoha žánrů. Prostor nabídneme i regionálním kapelám, uvažujeme o standup comedy večerech," vypočítává Hřebík.

Díky moderní technice ale klub může posloužit i ke konání besed, přednášek, workshopů nebo menších konferencí.

Ven neunikne ani hlásek

Především koncerty a taneční party můžou vyvolávat otázku, zda se hluk nebude šířit do okolí. "Už před těmi 106 lety to tak dokonale postavili, že ven není slyšet vůbec nic. A to tady máme aparaturu za milion," ubezpečuje Hřebík. Protihluková skla najdou návštěvníci i uvnitř klubu. Oddělují velký sál od malého. Ten se nachází v místě bývalé promítací místnosti a člověk z něj má podobný výhled jako promítač za časů největší slávy kina.

Klub Lípa přivítá první návštěvníky v pátek večer. Za sebou už ale má zatěžkávací zkoušku, při které se jako hlavní hvězda představil populární zpěvák Sebastian.

"Je to tu hezké, zvuk mi přijde dobrý. Tak doufám, že se klukům bude dařit, přeji jim to," vzkazuje majitelům liberecký rodák.

Autor: Jan Pešek

Nároží Jánské ulice a třídy 1.máje v 90.letech a v roce 2020
Nároží Jánské ulice a třídy 1.máje v 90.letech a v roce 2020
Pohled ze Soukenného náměstí na nároží Jánská ulice a třídy 1.máje cca v roce 1957 a 17.9.2021
Pohled ze Soukenného náměstí na nároží Jánská ulice a třídy 1.máje cca v roce 1957 a 17.9.2021
pohled ze Soukenného náměstí směr nároží Jánské ulice a Třídy 1.máje
pohled ze Soukenného náměstí směr nároží Jánské ulice a Třídy 1.máje
(archiv Martina Jevčáková)
(archiv Martina Jevčáková)
Soukenné náměstí v roce 1960 a 2001  .........Soukenné náměstí (tehdy Gottwaldovo) se chlubilop novým vstupem do kina Lípa a zdobnou parkovou úpravou ve středu. Zde se uvažovalo v osmdesátých letech o postavení pomníku K.Gottwalda, ale existence záchodků byla základní ideologickou překážkou. V průběhu šedesátých let došlo ke zbourání jižní zástavby.  Když na konci roku 1989 oiminulo nebezpečí zbourání souboru domů s kinem Lípa a městská doprava si uchovala stávající trasu, mohlo se uvažovat o architektonickém řešení. V letech 1997-2000 se celý blok proměnil k nepoznání v poměrně kultivovaně řešené prostranství, kde se spojila stará zástavba s novou a v daných mezích se uchovalo řešení ulic. (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Soukenné náměstí v roce 1960 a 2001 .........Soukenné náměstí (tehdy Gottwaldovo) se chlubilop novým vstupem do kina Lípa a zdobnou parkovou úpravou ve středu. Zde se uvažovalo v osmdesátých letech o postavení pomníku K.Gottwalda, ale existence záchodků byla základní ideologickou překážkou. V průběhu šedesátých let došlo ke zbourání jižní zástavby. Když na konci roku 1989 oiminulo nebezpečí zbourání souboru domů s kinem Lípa a městská doprava si uchovala stávající trasu, mohlo se uvažovat o architektonickém řešení. V letech 1997-2000 se celý blok proměnil k nepoznání v poměrně kultivovaně řešené prostranství, kde se spojila stará zástavba s novou a v daných mezích se uchovalo řešení ulic. (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
1957
1957
1951 (archiv Milan Ban)
1951 (archiv Milan Ban)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
Soukenné náměstí (tehdy Gottwaldovo) s okolím a již novým vstupem do kina Lípa v roce 1960 (archiv Boveraclubu)
Soukenné náměstí (tehdy Gottwaldovo) s okolím a již novým vstupem do kina Lípa v roce 1960 (archiv Boveraclubu)