Ještěd a lanovka



Starý Ještěd ještě s veřejnosti přístupnou terasou
nad horní stanicí lanovky a
stará, ještě původní, kabinová lanovka z filmu Ošklivá slečna z roku
1959 s koncertem hereckých es Dany Medřické a Karla Högera.(archiv Luboš Janků )









Zahájení provozu lanové dráhy na Ještěd v roce 1933
Ještěd bez lanovky — to by nebylo ono. Za zrod vděčné turistické atrakce, ale zejména výkonného dopravního prostředku mohou Liberečané vděčit Československým státním drahám a Německému horskému spolku pro Ještědské a Jizerské hory — majiteli hotelu na vrcholu Ještědu. První vážné úvahy o stavbě lanovky se objevují v roce 1924, ale trvalo ještě dlouho, než došlo k prvnímu výkopu = stalo se tak 15. června 1932. Generálním dodavatelem stavby se stala firma František Wiesner z Chrudimě, pozdější Transporta. Lana se k budoucí dolní stanici dokutálela z kladenského Kabla (z nádraží v Horním Růžodolu doslova), kabiny vyrobila Vagónka Bohemia z České Lípy, jejich závěsy firma Wiesner. Elektrická výzbroj pocházela ze Škody Plzeň. Výstavba lanovky trvala s dvanácti dny jeden rok, a právě den slavnostního zahájení provozu 27. června 1933 je zachycen na pohlednici. (zdroj: Libereckým krajem s dobovými pohlednicemi - po zemi, na vodě i vzduchem, 2013)



JEŠTĚD A LANOVKA
Česko má hned několik lanovek, které jsou v některém ohledu nejstarší. Lanovka, která jezdí na Ještěd, k nim patří - je nejstarší dosud jezdící kabinovou lanovkou. Vznikla na počátku 30. let minulého století a v provozu je od 27. června 1933. V té době však první svého druhu nebyla. Již o pět let dříve vznikla lanovka na krkonošskou Černou horu, která však dnes již jezdí jako kabinková v jiné trase.
Záměr vybudovat zde lanovku předložil už roku 1924 Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, který byl majitelem hotelu na Ještědu. Návrh vypracoval ing. Roman Wienberger, zástupce firmy Adolf Bleichert a spol. z Lipska.
Později však byl projekt i samotná realizace na náklady ČSD zadána známé chrudimské strojírně František Wiesner. Byla to druhá lanová dráha v tehdejším Československu. Měla šikmou délku tratě 1183 m s převýšením 400 m a na trase dvě podpěry s výškou 20 a 26 m.
Kabinová lanovka s kyvadlovým provozem dosahovala maximální rychlosti 5 m/s, hodinová kapacita činila 330 osob. Její provoz běžel bez závad i během temné nacistické okupace. Až koncem roku 1971 musela být lanovka odstavena pro krajní opotřebení. Byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce
Po
zásadní rekonstrukci, zahájené v prvních měsících roku 1972 a ukončené
r. 1975, zbyla z původního zařízení jen nepatrná část konstrukce v dolní
a horní stanici. Liberecká dráha je však dnes označována za nejstarší
provozní kabinovou lanovku v Česku. Starší lanovka v krkonošských
Janských Lázních byla totiž zrušena a nahrazena na jiném místě odlišnou
konstrukcí.
Trať byla rekonstruována jako dvoulanová. Původní
podpěry byly nahrazeny jedinou o výšce 30 m. Nové kabiny mají nosnost 35
osob. Šikmá délka tratě je nyní 1188 m, převýšení 401,7 m, přepravní
rychlost 10 m/s. Lanovka přepraví až 525 osob za hodinu.
V říjnu 2000 byla při pravidelné kontrole po letní sezoně vyměněna celá jedna kabina, která prošla generální opravou.
Zájem turistů se zvyšoval a v červenci 2001 svezla lanovka za jediný měsíc více než 50 000. To si vyžádalo úpravu jízdního řádu z hodinových intervalů na půlhodinové. V některých dnech začala lanovka jezdit bez přestávek.
V současné době vyveze lanovka v průměru ročně přes 250 tisíc turistů. Když jí bylo v roce 2003 (na snímku) 70 let, svezlo se na ní během celé její historie na 19 milionů lidí.
Lanovka slouží i k zásobování horského hotelu na Ještědu. Za celou dobu provozu lanovky nedošlo k žádné větší závadě ani k ohrožení cestujících.
Horní stanice na Ještědu stojí ve výšce rovných 1000 m. n. m.
Dolní stanice Horní Hanychov je ve výšce 600 m n. m. (zdroj ČT24)
Od tragické nehody 31.10.2021 je provoz lanové dráhy na neurčitou dobu zastaven, pravděpodobně bude nahrazena zcela novou lanovkou.










































































22.10.2007 Zkracování nosného lana.
(foto Petr Šimr)









3.11.2008 Pravidelná odstávka lanovky před zimní sezonou.
(foto Petr Šimr)
















31. 10. 2021
Na Ještědu spadla jedna kabina lanovky. Na místě neštěstí je jeden mrtvý, lidé z druhé kabiny jsou bez zranění.
Článek K pádu jedné z kabin došlo v neděli kolem půl druhé odpoledne. Kabina spadla u prvního pilíře lanovky a je zcela zdemolovaná. Uvnitř byl v tu chvíli pouze průvodčí, který při pádu přišel o život. "Průvodčí lanovku neřídí, ta se řídí mimo prostor kabin ze spodní stanice. Průvodčí může se stanicí jen komunikovat vysílačkou," vysvětluje Lukáš Kubát, mluvčí Českých drah, které lanovku na Ještěd provozují.
"V souvislosti s událostí na lanové dráze jsme už zahájili úkony trestního řízení pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti. Zároveň žádáme dosud nevyslechnuté svědky pádu kabiny, aby se nám ozvali na linku 158," uvedla na Twitteru policie. Vyšetřování příčin nehody může trvat několik měsíců. "Příčina neštěstí bude předmětem vyšetřování Drážní inspekce.
Jediné, co je teď zřejmé, je, že došlo k destrukci tažného lana," řekl ředitel Odboru provozu osobní dopravy Českých drah Tomáš Mohr. Upozornil také, že lanovka procházela pravidelnými testy, které neodhalily žádný hrozící defekt. "I proto teď nelze určit, co a proč se přesně stalo," dodal Mohr.
Druhá kabina, ve které se v době neštěstí nacházelo 14 lidí, zůstala viset na laně. Hasiči všechny cestující i druhého průvodčího evakuovali pomocí záchranné techniky z výšky zhruba 15 metrů.








Tažné lano lanovky na Ještěd se přetrhlo už v roce 1944, zjistil badatel
Přetržení tažného lana s následným pádem kabiny lanovky na Ještěd
v Liberci před dvěma lety nebylo první takovou nehodou v její historii,
jak se dosud uvádělo. Badatel ze Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous
zjistil, že tažné lano lanovky prasklo už v roce 1944. Tehdy ale měla
lanovka dvě tažná lana a nehoda neměla tragické následky jako ta na
konci října 2021, kdy zemřel průvodčí v jedné z kabin.
"V roce 1944 to bylo spojeno s nějakým úrazem, ale ten úraz nastal až
při evakuaci z lanovky. To znamená, nesouvisel s tím systémem lanovky,"
řekl ČTK Rous. Drobná nehoda se podle něj na lanovce zřejmě stala
i v 50. letech minulého století, kdy se následně musely vyměnit kabiny
lanovky. Strojník tehdy možná lanovku nedobrzdil a kabina ve stanici
nabourala.
Lanovka se starým systém jezdila na Ještěd do rekonstrukce, která se
dělala mezi lety 1971 a 1974. A přestože původní i nová lanovka
fungovaly na podobném principu, systém jištění byl rozdílný. Původní
lanovka z roku 1933 měla dvě tažná a dvě přítažná lana, ale žádnou
nouzovou brzdu. "Ten systém byl udělán tak, že kdyby náhodou prasklo
jedno z těch tažných lan, tak napínací kotouče se vychýlí, vypnou
koncový spínač a lanovka se zastaví," vysvětlil fungování původní
lanovky Rous. To se také stalo při nehodě v roce 1944.
Po rekonstrukci v 70. letech "zůstalo" lanovce po jednom tažném a přítažném laně. "Protože lanovka byla jenom na jednom tažném laně, tak žádný projektant by ji neprojektoval bez nějakých dalších bezpečnostních prvků," řekl Rous. Nová lanovka tak dostala čelisťovou brzdu se třemi různými prvky aktivace, z toho dva byly automatické. "To znamená, když to řeknu zjednodušeně, tak běhoun této nové generace byl vybaven brzdou a ta brzda měla tři nezávislé ovládací prvky. V tom byl asi ten největší rozdíl," dodal Rous.
Odpověď na otázku, proč nový systém jištění v roce 2021 při tragické nehodě selhal, může podle Rouse dát jen šetření odborníků. Z dokumentů, které měl ale možnost prostudovat, se domnívá, že oba automatické prvky jištění byly z neznámých důvodů v minulosti z lanovky odstraněny. Jeden z nich pravděpodobně už mezi lety 1975 a 1984.
Tragická nehoda se na lanovce stala 31. října 2021. Po přetržení tažného lana jedna z kabin spadla na zem zhruba z třicetimetrové výšky. Při nehodě zemřel průvodčí, v kabině pro 35 lidí byl sám. Třinácti cestujícím ve druhé kabině se nic nestalo, neboť zůstala viset na nosném laně 15 metrů nad zemí. Průvodčímu se podařilo ručně aktivovat záchrannou brzdu a kabinu, která prudce sjížděla zpátky k dolní stanici, zastavit.
Policisté vyšetřování nehody ani po bezmála dvou letech neuzavřeli, to samé platí i pro Drážní inspekci. Podle jejího generálního inspektora Jana Kučery šetření zřejmě potrvá ještě zhruba čtvrt roku.
ztdroj:https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/lanovka-jested-pretrzene-lano.html?fbclid=IwAR3yl0oZNoZvB7hUzOeN493A5p06IjIrqzItYm7DP9WuqTlrMDpLt68n-3I
Lanovka na Ještěd se dočká obnovy. Bude mít zcela jinou podobu
Sobota, 25. března 2023, 12:00
Lanovku na Ještěd město Liberec znovu obnoví. České dráhy do obnovy ale
již investovat nechtějí. Čeká se jen na znalecké posudky z obou stran.
Kyvadlový systém se dvěma kabinami nahradí oběžný systém s menšími
kabinkami.
Lanovka na Ještěd se po tragické havárii
znovu dočká obnovy. Nebude ji však dále provozovat společnost České
dráhy. "České dráhy chtějí mít do konce dubna hotové odhady ceny
nemovitostí a pozemků lanovky na Ještěd. Společnost má už vybraného
znalce, který dělá posudek na hodnotu majetku. Ten byl v minulých
měsících vymezen k převodu. Na straně města výběr znalce pokračuje. Aby
byla totiž cena ověřena z obou stran, musí být dva znalecké
posudky," sdělil náměstek generálního ředitele Českých drah Jiří Ješeta.
Lanovka je mimo provoz po tragické havárii z konce října 2021. České
dráhy do její obnovy investovat nechtějí. Náklady se odhadují na 250 až
300 milionů korun. Město Liberec má zájem lanovku převzít. Záměr
jednomyslně schválilo zastupitelstvo města loni v listopadu. "Jakmile
bude posudek dokončen, my to předpokládáme do konce dubna, tak pak
budeme moci v průběhu května, června postoupit dál v projednání
samotného prodeje," doplnil Ješeta.
Dvoukabinovou lanovku na Ještěd vybudovala v
letech 1932 až 1933 na náklady Československých státních drah
chrudimská firma František Wiesner. Ročně přepravila kolem čtvrt milionu
cestujících. Předloňská tragédie byla první v její téměř devadesátileté
historii. Na konci října 2021 se přetrhlo tažné lano a jedna ze dvou
kabin spadla. Při nehodě zemřel průvodčí. V kabině pro pětatřicet lidí
byl sám. Druhou kabinu se průvodčímu podařilo zastavit. Vyšetřování
nehody zatím policie neuzavřela, čeká na znalecký posudek.
Liberec chce lanovku obnovit. Zkusí proto zajistit soukromého investora,
který by ji zaplatil a následně provozoval. Jen základní oprava není
ale podle výrobců lanovek možná vzhledem k bezpečnostním předpisům. Z
možných řešení se zatím jako nejpravděpodobnější jeví následující
varianta. Kyvadlový systém se dvěma kabinami pro pětatřicet lidí nahradí
oběžný systém s menšími kabinkami pro osm až deset cestujících. V plánu
Liberce je také prodloužení lanovky zhruba o 800 metrů ke konečné
tramvajové trati v Horním Hanychově.
Obnovu by mohlo zkomplikovat případné zapsání lanovky nebo některé její
části mezi kulturní památky. Podnět dostalo ministerstvo kultury loni na
konci roku. "My jsme se to dozvěděli z médií, ale podle našich právníků
to na proces prodeje nemá žádný vliv," dodal Ješeta.
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/32366-odhady-ceny-lanovky-na-jested-by-chtely-mit-ceske-drahy-do-konce-dubna.html?fbclid=IwAR1yoLFb8I_Haj0idkEK8zOuEoDbRgplkLNPEgDdUKDoNA3EeE5L-tNlrqQ&utm_source=copy
Liberecká policie má posudek důležitý k uzavření šetření pádu ještědské lanovky
Čtvrtek, 13. dubna 2023, 11:11
Policie v Liberci dostala multioborový znalecký posudek, který je
důležitý pro uzavření jejího vyšetřování předloňského pádu kabiny visuté
lanovky na Ještěd. Vyšetřovatel zřejmě bude potřebovat ještě řádově
týdny na vyhodnocení a rozhodnutí o dalším postupu, řekla regionální
mluvčí policie Ivana Baláková.
Při pádu kabiny ještědské lanovky zemřel na
konci října 2021 průvodčí. Policisté neštěstí vyšetřují pro podezření z
obecného ohrožení z nedbalosti, nikoho konkrétního dosud neobvinili.
Posudek si policejní vyšetřovatel zadal u Ústavu soudního inženýrství
Vysokého učení technického v Brně, znalci na jeho vyhotovení pracovali
více než rok. "K otázkám, které s případem souvisejí, se vyjadřovalo
několik soudních znalců," řekla Baláková.
Výsledky jejich zkoumání obdržel vyšetřovatel tento týden v úterý. "Nyní
bude odpovědi na zadané otázky zapracovávat a porovnávat v rámci
spisového materiálu, který už má vytvořený. A pak rozhodne o dalším
postupu. To bude trvat zřejmě týdny," dodala mluvčí policie.
Na výsledky posudku čeká i Drážní inspekce. Její mluvčí Martin Drápal už
dříve řekl, že bez něj nemohou uzavřít vlastní šetření.
Tragická nehoda z 31. října 2021 byla první na této lanovce od jejího
vybudování v roce 1933. Po přetržení tažného lana spadla jedna ze dvou
kabin visuté lanovky a zemřel průvodčí. V kabině pro 35 lidí byl sám.
Třinácti cestujícím ve druhé kabině se nic nestalo, zůstala viset na
nosném laně 15 metrů nad zemí. Průvodčímu se podařilo aktivovat
záchrannou brzdu a kabinu, která po přetržení tažného lana prudce
sjížděla zpátky k dolní stanici, zastavit.
Dvoukabinová lanovka na Ještěd je od tragické nehody mimo provoz. Je ve
vlastnictví Českých drah, které ale nechtějí do její obnovy investovat.
Náklady se odhadují na 250 až 300 milionů korun. Dopravce jedná s městem
Liberec, které má zájem lanovku převzít. Záměr jednomyslně schválilo
zastupitelstvo města loni v listopadu. Nyní se zpracovávají odhady ceny
nemovitostí a pozemků lanovky.
Autoři ČTK | Foto Denisa Albaniová
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/krimi/32545-liberecka-policie-ma-posudek-dulezity-k-uzavreni-setreni-padu-jestedske-lanovky.html?utm_source=copy

Takřka
ve stejné trase bylo plánováno prodloužení tramvajové tratě při
rekonstrukci po roce 2000. Vycházelo z nynější konečné zastávky Horní
Hanychov, odbočení doprava a podél Beranovy cesty. Trať měla být
jednokolejná s konečnou zastávkou "Horní Hanychov
lanovka" postavenou vpravo, vedle budovy dolní stanice lanovky. Zastávka
měla být v hale, kde měly být dvě kusé koleje. Stavebně upraveno pro
přestup na lanovku "suchou nohou". (autor příspěvku Čech Lands)
Dvě zajímavosti k lanovce na Ještěd
První projekt připravil Roman Weinberger v roce 1926 a ve dnech 15. a 16. listopadu 1926 se uskutečnilo úřední místní šetření v terénu. V této době se ještě uvažovalo o delší trase se čtyřmi podpěrami, která začíná: "...nedaleko konečné stanice pouliční elektrické dráhy v Horním Hanychově a odtud vede přímočaře směrem ku nejvyššímu vrchu Ještědu." Druhou zajímavostí je rozsah pozemků ve vlastnictví ČSD v roce 1931. Ale za povšimnutí stojí trkač na Ještěd i "pokroucená" realita
(autor příspěvku Ivan Rous)

Poznámka č. 2 k lanovce na Ještěd.
Nechci tvrdit, že debata o podobě horní stanice lanové dráhy úplně z mediálního prostoru vypadla, ale faktem je, že horský hotel a vysílač Ještěd je národní kulturní památkou s aspirací do seznamu UNESCO. Tak bych tak nějak čekal, že podstatnou(!) součástí debat od prvopočátku bude důraz na minulou/současnou/budoucí podobu horní stanice.
Je
vzdálena 20 m od vysílače a dost zásadním způsobem utváří celý vrchol. V
roce 1926 se krajinným rázem a podobou horní stanice prakticky
začínalo, tak snad nebudeme ve 21. století krajinným rázem a
architekturou končit.
(autor příspěvku Ivan Rous)


Třetí poznámka k lanovce na Ještěd
Teprve dnes se podařila vyřešit malá záhada ohledně kabin lanovky.
Na
ještědské lanovce sloužily tři generace. První v letech 1933-1953,
druhá 1953 - 1971 a poslední 1974 - 2021. Na snímku je právě druhá
generace s rokem výroby 1952.
Třeba je v nějaké zahradě odložená, třeba je z ní včelín, nebo stánek.
(autor příspěvku Ivan Rous)




Horní stanice lanové dráhy hotelu Ještěd
(zdroj: https://www.profiklub.cz/


























Lanovka okem Ivana Rouse





Inverze 1999
(archiv Petr Šimr)
Na lanovku zbyly jen vzpomínky




















































































Visutá lanovka Tatranská Lomnica – Lomnický štít







Visutá lanovka Tatranská Lomnica – Lomnický štít je dvojúseková visutá lanovka ve Vysokých Tatrách. Byla vybudovaná v 30. letech 20. století podnikem Wiesner (pozdější Transporta). V době svého vzniku se jednalo o světový unikát a byla držitelem několika světových rekordů (mj. proto, že kotlina nad plesem musela být překonána bez podpěr). V současné době je v provozu jen horní část lanovky (2. úsek) mezi Skalnatým plesem a Lomnickým štítem.
Popis lanovky
Lanovka byla dvojúseková, se 4 stanicemi na trase. Toto řešení si vyžádala extrémní délka a reliéf trasy. První úsek vedl z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso a jezdily na něm dvě kabiny kyvadlově, druhý úsek pokračoval ze Skalnatého plesa na Lomnický štít a zde byla v provozu jediná kabina. Přepravní kapacita 1. úseku nestačila stoupajícím nárokům na přepravu lyžařů v zimní sezóně a proto byla v 70. letech postavena paralelní kabinková lanovka. Během rekonstrukce 2. úseku, která skončila v roce 1989, došlo ke změnám v koncepci lanovky (změna počtu nosných a tažných lan) a k výměně téměř veškerého strojního zařízení (nové vybavení od firmy VonRoll).
Historie
Rozvoj dopravy v Tatrách
Po vybudování Košicko-bohumínské dráhy do Popradu (1871), železnice Studený Potok – Tatranská Lomnica (1895) a tratí Tatranských elektrických železnic v letech 1908–1912 se budovatelé dopravní infrastruktury v 20. letech 20. století zaměřili na tatranské štíty. Po první světové válce přišel konstruktér a průkopník československých lanových drah Václav Nevrlý s vizí výstavby lanovky na Gerlachovský štít, která však nebyla uskutečněna.
Projekt
První přípravné práce pro výstavbu lanovky na Lomnický štít proběhly okolo roku 1928. Průkopníkem stavby visutých lanovek v Tatrách se stal ředitel státních lázní v Tatranské Lomnici Juraj Országh, který díky výborným kontaktům na tehdejší politické špičky prosadil v roce 1934 rozhodnutí o financování lanovky ze státního rozpočtu.
Hlavním stavitelem staničních budov podle upravených projektů architekta Dušana Jurkoviče byla firma Karla Marvana z Hradce Králové. Jsou postavené z místní žuly, ocelobetonových a ocelových konstrukcí. Stavitelé se od původních projektů významně odchýlili, k čemuž se Jurkovič vyjádřil s nelibostí. Hlavním konstruktérem lanovky samotné byl Václav Nevrlý, realizace byla zadána firmě František Wiesner z Chrudimi. Ocelové konstrukce dodávala mostárna v Karlově Huti a kabiny byly vyrobeny v Kolíně.
Kvůli technickým problémům veřejný provoz lanovky na vrchol Lomnického štítu začal až v roce 1942. Po vypuknutí Slovenského národního povstání byla lanovka zastavena a v lednu 1945 nacisté vyhodili do povětří dolní stanici v Tatranské Lomnici a přilehlou podpěru. Provoz byl obnoven v únoru 1946 na Skalnaté pleso a v lednu 1949 na Lomnický štít.
Výstavba
Stanice Tatranská Lomnica
Výstavba začala 8. března 1936, 22. prosince 1937 byla slavnostně otevřena. Ve středu budovy se nachází lanoviště, kde jsou umístěné kotvy a napínací kladkostroj.
Mezistanice Štart
Stavební práce na mezistanici Štart v nadmořské výšce 1 165 m byly započaty 11. června 1936 výkopem jam napínací komory nosných lan. Její název, z hlediska trasy lanové dráhy nelogický, byl odvozený od nedalekého startu někdejší sáňkařské a bobové dráhy. Práce na stavbě byly ukončeny v roce 1937, vnitřní instalace byly dokončeny v létě 1938. Základní funkcí stanice je napínání nosných lan.
Stanice Skalnaté pleso
Největší budova visuté lanovky byla na Skalnatém plese. Výkop jam základů budovy a napínací šachty nosného lana byly započaty 10. června 1936. Během výstavby stavitel na základě přání objednatele výrazně změnil původní projekt Dušana Jurkoviče v souvislosti s dodatečným rozhodnutím umístit do objektu zařízení sloužící cestovnímu ruchu. Výstavba probíhala v těžkých povětrnostních podmínkách. Přesto 22. prosince 1937 byla budova hotová a v následujícím roce pokračovaly jen práce na souvisejících stavbách.
Stanice Lomnický štít
V srpnu 1936 začaly práce na vrcholové stanici lanové dráhy na Lomnickém štítu. Tato šestipodlažní budova v nadmořské výšce 2634 m je nejvyšším obývaným místem na Slovensku. Byla dokončena v roce 1940, kdy v květnu proběhla první zkušební jízda lanovky na vrchol. Schvalovací jízda se uskutečnila 21. října 1940. Podle projektu Ladislava Beisetzera byl v letech 1954–1955 přistavěn měřící dům experimentální fyziky Astronomického ústavu SAV, který se inspiroval architektonickou podobou Jurkovičovy stavby.
Technické podrobnosti
Lanovka v provozovaném úseku překonává na 1868 délkových metrech převýšení 864 metrů. Průměrný sklon jízdy je 52 %, maximální pak 92 %. Kapacita kabiny je 15 osob, hodinová kapacita je 50 cestujících.
Kabinková lanovka Tatranská Lomnica - Skalnaté Pleso
Kabinková lanovka pod Skalnatým plesemKvůli nedostatečné přepravní kapacitě kyvadlové lanovky (zejména v souvislosti s mistrovstvím světa v klasickém lyžovaní) byla v 70. letech vybudovaná oběžná kabinková lanovka.
Údolní stanice této lanovky je o něco západněji než původní trasa a blíže k Cestě svobody. Lanovka vede na Štart, kde se lomí a dále pokračovala rovnoběžně s původní lanovkou. Po vážné nehodě v roce 1992 byla tato lanovka modernizovaná a slouží dodnes, od roku 2013 ale již pouze v úseku Tatranská Lomnica - Štart. V úseku Štart - Skalnaté pleso je nahrazena novou, taktéž kabinkovou lanovkou od firmy Doppelmayr.
Rekonstrukce 2. úseku
Během rekonstrukce dokončené v roce 1989 došlo k nahrazení systému 1 nosného a 2 tažných lan systémem s 2 nosnými a 1 tažným lanem, přičemž byla zároveň odstraněna jediná podpěra na celém úseku, která se nacházela těsně pod horní stanicí. Výhodou tohoto systému je vyšší stabilita vůči bočnímu větru. Nové strojní zařízení a kabina pochází od firmy VonRoll.
Odstavení a demontáž prvního úseku
Spodní část lanovky byla kvůli souběhu s novější kabinkovou lanovkou nerentabilní. Provoz na prvním úseku (Tatranská Lomnica – Skalnaté pleso) byl z rozhodnutí ŽSR ukončen v roce 1999. Poslední jízdu uskutečnili zaměstnanci lanovky 12. dubna 2005 a v letech 2010 - 2011 byla lanovka s výjimkou první podpěry a budov demontována.(zdroj: Wikipedia)