Jakschův dům, dům čp. 308/5 a U Zlatého Beránka 

Jakschův dům (60.léta 19.století ) a 11.4.2020

Jako ukázku dřevěného měšťanského domu z valdštejnských době jsme vybrali čp.311 - II na dnešním Sokolovském náměstí. Pochází z roku 1633 a prvním majitelem byl soukeník Melichar Kretschmer. Z loubí vydlážděného plochými kameny se vcházelo do chodby probíhající po celé délce domu, na jejímž konci byl východ na zahradu. Z chodby se vcházelo do předsíně a odtud po schodišti do patra. Také předsíň byla dlážděna kameny, přikládalo se z ní do kamen ve světnici a sázelo do pece. Původně dřevěný komín vymazaný červenicí byl už vyzděný. Hlavní obytná světnice v přízemí byla orientovaná okny do zahrady. V našem případě byla zároveň dílnou jehláře Franze Vogela. Druhé podlaží bylo využito pro komory, sloužící u početnějších rodin také jako ložnice. V prostoru pod strmou střechou se ukládal materiál, popřípadě hotové výrobky. Střechu kryl šindel, vyměňovaný od poloviny 19.století za ohnivzdornější, ale těžší břidlice. Jakschův dům, nazývaný podle majitele, za něhož došlo k přestavbě do dnešní podoby (1869), je jedním z mála objektů, u něhož máme k dispozici i snímek zadní strany. Svažitost terénu umožňovala zřízení provizorní kolny v úrovni částečně vyzděného sklepení, které muselo sledovat tvar žulového podloží s bývalo proto někdy dost nepravidelné. Úzká zahrádka na šířku domu, na niž se sestupovalo po schodech uvnitř, sloužila pro chov drůbeže a pěstování zeleniny. Vpravo je zachycena také část zadní strany už zčásti zděného mistrovského domu soukeníků. Je dobře patrné, že se příliš nelišil od ostatních stavení. Rozšíření patrového hrázděného domu je v Čechách spojeno s německou kolonizací. Vyskytuje se v širokém příhraničním pásu od Chudska až po Frýdlantsko. Jižní hranice jeho rozšíření běží v severních Čechách od Chřibské a Zákup přes Kryštofovo Údolí, Liberec a Oldřichov v Hájích do Bílého Potoka. (Zdroj Kniha o Liberci)