Hanychovská ulice
Linka 4 končila v 50. letech na hanychovské trati v různou denní dobu na několika místech. Na snímku z 12.6.1953 končil vůz 10" ve výhybně Engelsova ulice (též Nádražní lávka), dnes přibližně zastávka Krkonošská směr Hanychov. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
V 50. letech 20. stol. sloužila budova zdravotnickým účelům.
Zdroj: repro z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby
Foto: Zuzana Chudá, 2015
Liberecká dělnická pekárna
Liberec III-Jeřáb, čp. 622 Hanychovská, Křižíkova
Družstvo Liberecké dělnické pekárny (Reichenberger Arbeiterbäckerei)
bylo založeno již v roce 1902, nejprve provozovalo pekárnu v
pronajatých budovách v Růžovodole a od roku 1905 v Nákladní ulici. Na
počátku roku 1910 schválilo jeho představenstvo stavbu nové továrny na chléb a oslovilo proto vídeňskou projekční kancelář architektů Huberta
(1871-1934) a Franze Gessnera (1879-1975). První návrh vytvořili 25.
května 1910, liberecký stavitel Adolf Horn (†1918) však budovy nakonec
provedl podle nového, odlišného projektu, a to od září 1910 do prosince
1911. Na slavnosti zahájení provozu neděli 21. ledna 1912 promluvil Benno Karpeles.
Soubor jedno- a dvoupodlažních železobetonových podsklepených staveb s
ocelovými krovy je rozvinut podél dnešní Křižíkovy ulice, která vznikla
ustoupením budov od stavební čáry. Na rohu to byla strojní mísírna s
vysokým krovem a přípravny, na které směrem dovnitř bloku navazovala
vlastní pekárna s komínem od firmy Pohl & Kutsche, hala expedice a
řada stájí, jež vytvářela zaoblené nároží. Za dnešním průjezdem, včetně
jeho přemostění, se nacházejí budovy, které v roce 1919 navrhl
varnsdorfský architekt Julius Richter
(1886-1974) - dominuje jim čtyřpodlažní obytný dům na protějším rohu
parcely.
Pekárna byla družstevním podnikem pekařských dělníků. Snímek ji zachytil před podstatným rozšířením, které si koncem války vynutily dodávky chleba do zajateckého tábora. Za první republiky o ni sváděli boj komunisté se sociálními demokraty..
Na začátku roku 1931 byla pekárna prodána soukromníkovi, další
úpravy provedl roku 1934 Josef Zeppler. Po znárodnění se pekárna stala
součástí n. p. Severočeské pekárny a cukrárny, provoz byl ukončen v roce
1992. Budovy jsou pronajímány, původní zařízení je z velké části
zničeno.
(Zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997 a https://www.industrialnitopografie.cz )
1938
Pohled na Hanychovskou ulici s nezastavěným okolím.
Druhý dům zleva je
objekt budoucí hospody "Gross Reichenberg" (dnes restaurace "Velký
Liberec"). Vpravo nahoře na kopečku osamocená budova hostince "Zur Stadt
Florenz" (dnes již bývala restaurace zvaná "U jatek" nebo "Na porážce")
Zdroj: repro z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby
Luční mlýn, předchůdce Hirschmannova mlýna
Mlýn patřil ke starým průmyslovým objektům, který v roce 1857 získal pekař Anton Hirschmann.
V roce 1876 ho přestavěl na parní pohon (Dampfmühle) a provozoval v něm
do roku 1893 pekárnu. Po jejím zrušení byla budova zvýšena o dvě
poschodí, přibyla k ní vodní turbína a v roce 1897 sklad.
Po požáru v roce 1909 byl mlýn nově přestavěn.
Mlýn firmy A. Hirschmann si udržel po celou první republiku postavení
největšího ze čtyř mlýnů na mouku na Liberecku. Potomci A. Hirschmanna a
jejich příbuzní drželi firmu až do roku 1945.
(citace z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby).
Dnes objekty patří společnosti Brookdale s.r.o. V citlivě zrekonstruovaném bývalém mlýně se nachází mimo jiné také restaurace.
