Staroměstská radnice

28.09.2022
nová radnice před dokončením
nová radnice před dokončením
pohled na dokončenou radnici
pohled na dokončenou radnici
závěrečný kámen
závěrečný kámen
starosta MUDr. Franz Bayer
starosta MUDr. Franz Bayer
chodba ve 2.patře
chodba ve 2.patře
zahájení bourání staré radnice
zahájení bourání staré radnice

Vídeňská radnice - podobnost čistě náhodná?

Okřídleným libereckým heslem dodnes je, že zdejší radnice je kopií radnice ve Vídni, hlavním městě rakousko-uherské monarchie, do které v době vzniku radniční budovy patřily české země i s Libercem. Podobnost měla symbolizovat nejen prosperitu mladého města, ale také snahu přiblížit se nejdůležitějšimu sídlu mocnářství a vyjádřit tak sounáležitost s německy mluvící části monarchie zrovna v době, kdy v Čechách soupeřili s českými Němci.

Zajímavé je, že obě radnice mají velmi podobnou historii: o stavbě nové radnice ve Vídni se začalo stejně jako v Liberci diskutovat ve 2. polovině 19. století, poté, co stará budova ve Wipplingerstrasse přestala stačit zvětšujícím potřebám městské správy. Velkých rozměrů nabyl i souboj o vítěznou podobu: do soutěže, kterou vyhlásil tehdejší starosta Cajetan Felder, se přihlásilo 64 architektů z Rakouska, Německa, Itálie, Francie a Belgie; zvítězil vídeňský architekt Friedrich von Schmidt. Stavba v neogotickém slohu byla dokončena v roce 1883; mimochodem: při položení závěrečného kamene 12. září 1883 nový starosta Eduard Uhl "zapomněl" pozvat již penzionovaného "otce budovy" starostu Cajetana Feldera, který se prý tak urazil, že nakonec odmítl práh radnice překročit. Vypráví se ale, že každodenně projížděl ve fiakru okolo budovy a prohlížel si své dílo.

Vídeňská radnice byla tedy rozhodně předobrazem Neumannova návrhu pro Liberec. Takřka shodná je její dispozice - hlavní věž zakončená sochou rytíře s korouhví stojí v přední frontě s několika menšími sousedními věžičkamí; vídeňská radnice je ovšem podstatné širší, má sedm dvorů (Liberec jeden), 575 místností (Liberec 100 v době postavení),2,5 kilometru chodeb (Liberec 200 metrů) a 2035 oken (Liberec). Již jenom srovnání stavebních nákladů vypovídá o nepoměru obou staveb - 14 milionů zlatých ve Vídní oproti libereckým 700 tisícům zlatých.

Obě stavby ovšem propojuje osoba architekta Friedricha von Schmidta (narozen roku 1825 ve Frickenhofenu ve Würternbersku, zemřel jako čestný občan Vídně roku 1891), proslaveného zejména prací na Dómu sv. Štěpána, vídeňské katedrále. V ohromné konkurenci evropských architektů se prosadil s projektem vídeňské radnice; vedle toho ovšem byl také přímým učitelem mladého architekta Franze von Neumanna, který později vyhrál soutéž na návrh liberecké radnice. O něm rozhodla komise, které Franz von Schmidt na přání Liberečanů předsedal a v níž byli ještě dva vídeňští stavební odborníci.

Jakkoli tedy nelze tvrdit, že liberecká radnice je snad přímo zmenšenou kopii radnice ve Vídní, její tvar, dispozice a mnoho detailů z ní vycházelo. Stejně jako autor liberecké budovy vycházel z pohledu svého učitele - autora radnice ve Vídni.

"A tak bude nová radnice vztyčena na nejkrásnějším místě našeho města, ve středobodu dopravního života, jako unikátní stavební dílo a důstojný pomník svorné součinnosti k pýše a radosti všech."

JUDr. Carl Schücker, starosta: Pozvánka na slavnost položení základního kamene 15. září 1888.

Základní a závěrečný kámen nové radnice

Stavba radnice byla původně a vcelku ambiciózně odhadována na necelé čtyři roky, Architekt Neumann se zavázal dokončit prováděcí plány do 30 dubna 1838 a hned do konce tohoto roku měly být také vyzděny ze zdejší hrubozrnné načervenalé žuly základy celé budovy. O rok později měla být dokončena hrubá stavba včetně střechy; roku 1890 měla být rovedena kamenická a umělecká výzdoba a celá stavba měla být slavnostně předána roku 1891. Vzhledem k tehdejším technikám, zejména k takřka výhradně ruční práci při kopání obrovitých základů, to asi nebyl úplně reálný plán. Později však bylo vše přeci jen poněkud jinak a letopočet 1892, vytesaný na kameni na hlavní věži jako očekávaný rok dokončení, je dodnes svědkem přehnaných očekávání a nafouknutých tužeb.

Stavbu prováděla vybraná liberecká firma Sachers & Gärtner, jejíž pracovníci začali již 23. července 1888, tedy zhruba měsíc po definitivním odsouhlasení projektu a ceny zastupitelstvem města, s přípravou kopání základů. Na stavbě pracovalo mnoho desítek dělníků; původní požadavek magistrátu - silně tlačeného libereckými nacionalisty — byl, aby libereckou radnici stavěli výhradně Němci. Jaká nacionalistická pošetilost v Liberci, kde byla řada českých dělníků a kam i mrkev a máslo přinášeli přes hory Češi z Podještědí! Dobové záznamy tak mezí dělníky uvádějí pracovníky s typicky českými jmény Sedláček či Krupička.

Celá stavba byla velmi náročná na koordici v této době se takřka všechny práce prováděly ručně. Dne 20. srpna 1888 položili v levém předním rohu radnice zedníci první kameny základů budovy, do toho ovšem probíhaly další kopáčské práce. Poněkud kuriózní je, že základní kámen byl položen až později = 30. září 1888. Liberecké občany na tuto slavnost s mnoha frázemi na zvacích plakátech lákal starosta JUDr. Carl Schücker. Položení pískovcového základního kamene do klenutého prostoru v základech hlavní věže bylo spojeno s lidovou zábavou; magistrát obdarovával liberecké chudé a od budovy Střelnice pod dnešním krematoriem táhl na náměstí průvod měšťanů, spolků a kapel. Po starostové projevu byla do základního kamene uložena schránka s pamětní listinou a dobovými dokumenty, poté provedly významné osobnosti symbolické poklepání a pak už následovala jen veselice v Lidových sadech. Ze slavnosti byla vytvořena fotokoláž, na níž mezi davy slavných i prostých Liberečanů visí na řetězu kvádrovitý světlý základní kámen.

Budování radnice pokračovalo střídavým tempem, některé práce se díky subdodávkám poněkud opoždovaly. Postup prací komplikovala neustálá výběrová řízení na dodavatele Stavební firma Sachers & Gärtner měla na sta rosti jen hrubou stavu, ale všechny další dodávky včetně kamenických, zámečnických či klempířských prací byly vypisovány zvlášť. Stavitelé Sachers & Gärtner, kteří si při zdvihání hrubé stavby vedli velmi dobře, tak získali například i dodávku kamenů pro podezdívku, ale kamenické práce se v jejich podání nakonec zpozdily natolik, že je musel urgovat " samotný architekt Franz von Neumann. Přes všechny problémy zatloukal 5. listopadu 1890 starosta města symbolický poslední hřebík hrubé stavby, Toho dne se také poprvé k velké radosti Liberečanů čepovalo v prostorách Radničního sklípku pivo. Liberečtí představitelé ve snaze postavit rad nici co nejreprezentativnější a nejdokonalejší volili při výběru dodavatelů většinou vysoce odborné vídeňské firmy, na ty liberecké zůstaly jenom podřadnější hrubé nebo jednoduché práce. Mnoho vybraných firem se přes složitou koordinaci podílelo na vcelku rychlém postupu prací tak úspěšné, že se jednu chvíli zdálo, že bude naplněn původně očekávaný a takřka nesplnitelný termín dokončení budovy V roce 1892. Do stavby ovšem nakonec neblaze zasáhly politické události; rakouská vláda odvolala liberecké zastupitelstvo a do čela zdejší městské správy dosadila komisaře, což všechny práce zásadně zpomalilo. Tyto tenze znamenaly i konec starostování JUDr. Carla Schückera, jednoho z "otců stavitelů".

Slavnostní přísaha nového starosty MUDr. Franze Bayera se uskutečnila dne 23. března 1893 v zasedacím sále (dnešní obřadní síň) nové, nicméně stále ještě nedokončené radnice a v květnu byl pak následné otevřen Radniční sklípek. Zcela jistě především ze symbolických důvodů se položení závěrečného kamene do prostoru hlavního schodiště uskutečnilo právě 30. září 1893. Stavba radnice tak trvala přesné pět let. Do závěrečného kamene z růžového mramoru byla za přítomnosti představitelů města, tvůrců budovy i úředníků magistrátu vložena schránka s popisem tehdejšího stavu Liberce a seznamem mecenášů. Dokončovací práce na sebe nenechaly dlouho čekat. Radnice se skvěla v lesku a kráse na hlavním náměstí. Touha Liberečanů po nové radnicí tak byla jednou provždy naplněna!

zdroj: Marek Řeháček: Liberecká radnice a Liebiuegova vila - průvodce po budovách a jejich historii, 2005

(archiv J.Hůlka)
(archiv J.Hůlka)

Do radniční budovy na náměstí Dr. Edvarda Beneše zavítal redaktor Tomáš Mařas s panem Jaroslavem Čechem, který pracoval na libereckém magistrátu na odboru správy majetku. A podívali se i do míst, která nejsou veřejnosti přístupná.
Tomáš Mařas

27. září 2022
1906
1906
1915 (archiv Karel Krenk)
1915 (archiv Karel Krenk)
reklamní pohlednice (cca 1920) (archiv Jaroslav Hůlka )
reklamní pohlednice (cca 1920) (archiv Jaroslav Hůlka )
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
1909 (archiv O.Musil)
1909 (archiv O.Musil)
1906 Reichenberg i. B., Rathaus (Wilhelm Hoffmann, Dresden)
1906 Reichenberg i. B., Rathaus (Wilhelm Hoffmann, Dresden)
Ve dnech 13. 10. 2002 - 16. 10. 2022 proběhla v Babylonu Evropská výstava poštovních známek. K vidění byl i Červený Mauritius. Na obrázku je pohlednice k výstavě (i s tím Červeným Mauritiem). (archiv Leoš Kobr)
Ve dnech 13. 10. 2002 - 16. 10. 2022 proběhla v Babylonu Evropská výstava poštovních známek. K vidění byl i Červený Mauritius. Na obrázku je pohlednice k výstavě (i s tím Červeným Mauritiem). (archiv Leoš Kobr)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv altreichenberg
archiv altreichenberg
1915 (archiv M.Gergelčík)
1915 (archiv M.Gergelčík)
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
Liberecká radnice v roce 1915 a 2001
Liberecká radnice v roce 1915 a 2001

Výstavba nové radnice

 V roce 1879 založila Liberecká spořitelna konto na stavbu nové radnice a vzápětí na něj sama přispěla částkou 30 000 zlatých. Dalších 100 000 zlatých odkázal na tento účel průmyslník Franz Liebieg mladší (uváděn též jako Liebig, zemřel roku 1886). Přípravný výbor připravil skicu s požadovanými rozměry stavby, vyčíslil předpokládané náklady a doporučil městskému zastupitelstvu, aby o vypracování stavebních plánů byli požádáni renomovaní architekti. Tyto návrhy byly schváleny 15. 4. 1887 a byla vyhlášena soutěž na nejlepší projekt s doporučením k realizaci stavby v zaalpském stylu. Z devíti došlých návrhů byl za nejlepší označen návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. O realizaci právě tohoto projektu rozhodlo zastupitelstvo 6. prosince 1887 v době starosty Karla Schückera. Zastupitelé ocenili tehdy velikou užitnou plochu a nejnižší rozpočet. Základní kámen nové stavby byl položen 30. září 1888 a 5. listopadu 1890 byla dokončena hrubá stavba. 22. září 1891 byla na vrcholu hlavní věže vztyčena socha plechového rytíře, 1. září téhož roku navštívil stavbu radnice císař František Josef I. Původně plánovaný termín dokončení – 1. listopad 1892 – se nepodařilo dodržet kvůli politickým změnám, nejdůležitější z nich bylo odvolání městského zastupitelstva a dosazení vládního komisaře do čela městské správy. Radnice tak byla k prohlídkám zpřístupněna až o Velikonocích 2. a 3. dubna 1893. Přesně pět let po položení základního kamene se konalo symbolické položení kamene posledního.

(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností, wikipedie)

Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
Radnice a Benešovo náměstí v roce 1940 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Radnice a Benešovo náměstí v roce 1940 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
archiv Zdeněk Vávra
archiv Zdeněk Vávra
(pohlednice datovaná 17.12.1922)
(pohlednice datovaná 17.12.1922)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
1904 (archiv Jaroslav Hůlka)
1904 (archiv Jaroslav Hůlka)
1921
1921
Radnice a Metznerova kašna 1930. (archiv J.Peterka)
Radnice a Metznerova kašna 1930. (archiv J.Peterka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jana Šimona
archiv Jana Šimona
1941
1941
kolorováno Starý Liberec
kolorováno Starý Liberec
archiv L.Mencla
archiv L.Mencla
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
Liberecká radnice v roce 1938 a 10.3.2023
Liberecká radnice v roce 1938 a 10.3.2023
Náměstí Dr.E.Beneše v roce 1938 a 17.3.2023
Náměstí Dr.E.Beneše v roce 1938 a 17.3.2023
Liberecká radnice v roce 1938 a 10.3.2023
Liberecká radnice v roce 1938 a 10.3.2023
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
liberecká radnice v roce 1938 (archiv Tomáš Stracke)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1930 Reichenberg Metznerbrunnen (Madlé, Reichenberg)
1930 Reichenberg Metznerbrunnen (Madlé, Reichenberg)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1935
1935
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1925 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
1925 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
1935 (archiv J.Peterka)
1935 (archiv J.Peterka)
1964 (foto Vilém Boháč)
1964 (foto Vilém Boháč)
J.Hůlka
J.Hůlka
Radnice z alba pana Adolfa Odrážky st. (dědeček Kateřiny Odrážkové) říjen 1937
Radnice z alba pana Adolfa Odrážky st. (dědeček Kateřiny Odrážkové) říjen 1937
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv j.Hůlka
archiv j.Hůlka
archiv Alex Maxmilián Havlík
archiv Alex Maxmilián Havlík
archiv M.Machové
archiv M.Machové
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
radnice a náměsti s Metznerovou kašnou kolem roku 1935
radnice a náměsti s Metznerovou kašnou kolem roku 1935
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1930 (archiv O.Musil)
1930 (archiv O.Musil)
odesláno 20.8.1974 (archiv Milan Ban)
odesláno 20.8.1974 (archiv Milan Ban)
archiv Luboš Janků
archiv Luboš Janků
cca 1977 (archiv paní Odrážkové)
cca 1977 (archiv paní Odrážkové)
archiv M.Ban
archiv M.Ban
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
eBay
eBay
Radnice (Brožura Liberecké ulice, vydáno v roce 1966) (archiv Všichni Čermáci)
Radnice (Brožura Liberecké ulice, vydáno v roce 1966) (archiv Všichni Čermáci)
archiv Petr Meluzín
archiv Petr Meluzín
1993 (foto Petr Šimr)
1993 (foto Petr Šimr)
1912 (archiv Karel Krenk)
1912 (archiv Karel Krenk)
Ondra Musil
Ondra Musil
archuv J.Peterka
archuv J.Peterka
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1940 (archiv M.Štěpánek)
1940 (archiv M.Štěpánek)
Edvard Beneš v Liberci 1936 (archiv Jiří Jan Kolner)
Edvard Beneš v Liberci 1936 (archiv Jiří Jan Kolner)
rok 1946 (archiv Adam Hanzlík)
rok 1946 (archiv Adam Hanzlík)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1911 (archiv O.Musil)
1911 (archiv O.Musil)
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
Zima v roce 2011, bude letos taky taková ?(archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Zima v roce 2011, bude letos taky taková ?(archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
archiv M.Machové
archiv M.Machové
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
1940 (archiv Miroslava Škrobová )
1940 (archiv Miroslava Škrobová )
archiv Marcel Körner
archiv Marcel Körner
30.léta (archiv Jiří Peterka)
30.léta (archiv Jiří Peterka)
1969 (archiv Jan Hegeď )
1969 (archiv Jan Hegeď )
1977
1977
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(zdroj Petr Zora - Severočeským krajem, 1977)
(zdroj Petr Zora - Severočeským krajem, 1977)
(https://www.ebay.com)
(https://www.ebay.com)
Motorový vůz č. 17 z roku 1904 dne 25.8.1928 na Staroměstském náměstí před radnicí při cestě z Růžodolu I. do Rochlice na lince č. 2.
Motorový vůz č. 17 z roku 1904 dne 25.8.1928 na Staroměstském náměstí před radnicí při cestě z Růžodolu I. do Rochlice na lince č. 2.
1972 (archiv Boveraclubu)
1972 (archiv Boveraclubu)
1928 (archiv J.Peterka)
1928 (archiv J.Peterka)
Luxusní autokar Walter D-Bus během předváděcí jízdy před libereckou radnicí v roce 1932. (Zdroj: Wikipedia)
Luxusní autokar Walter D-Bus během předváděcí jízdy před libereckou radnicí v roce 1932. (Zdroj: Wikipedia)
1979
1979
Radnice 1960  (zdroj Historické fotografie)
Radnice 1960 (zdroj Historické fotografie)
60.léta
60.léta
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
28.5.1938 (archiv Bedřich Kopejska)
28.5.1938 (archiv Bedřich Kopejska)
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
rekonstrukce radnice - foto kolem roku 1968 (fotil Otto Vávra starší)
rekonstrukce radnice - foto kolem roku 1968 (fotil Otto Vávra starší)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban
Zdroj: Liberec a okolí, vydáno roku 1983 (archiv Všichni Čermáci)
Zdroj: Liberec a okolí, vydáno roku 1983 (archiv Všichni Čermáci)
říjen 1987 (archiv Boveraclubu)
říjen 1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv T.Majer)
1987 (archiv T.Majer)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
cca 1970
cca 1970
Liberecké náměstí Bojovníků za Mír 1.12.1984 a poslední dny tramvají v centru města zažily i tehdy zánovní tramvaje T3SU.
Liberecké náměstí Bojovníků za Mír 1.12.1984 a poslední dny tramvají v centru města zažily i tehdy zánovní tramvaje T3SU.
1972 (archiv Jaroslav Dostál)
1972 (archiv Jaroslav Dostál)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Radnice - tentokrát i s příslušníky VB😄 (Časopis Signál z 10.4.1984) (archiv Všichni Čermáci)
Radnice - tentokrát i s příslušníky VB😄 (Časopis Signál z 10.4.1984) (archiv Všichni Čermáci)
Psal se květen 1968 a to ještě nikdo netušil, co všechno to lešení zažije... (časopis Květy, 1968) (archiv P.Ruprecht)
Psal se květen 1968 a to ještě nikdo netušil, co všechno to lešení zažije... (časopis Květy, 1968) (archiv P.Ruprecht)
Radnice a rok 1984. (Jiří Peterka)
Radnice a rok 1984. (Jiří Peterka)
LVT 1967 fotoaparátem Kurta Heineho (zdroj: https://www.deutschefotothek.de/)
LVT 1967 fotoaparátem Kurta Heineho (zdroj: https://www.deutschefotothek.de/)
začátek 60.let (archiv Ondra Vacek)
začátek 60.let (archiv Ondra Vacek)
archiv P.Ruprecht (zdroj: www.eizoa.com)
archiv P.Ruprecht (zdroj: www.eizoa.com)
Radnice počátkem 80.let (Zdroj: Severní Čechy-krajina, historie, umělecké památky, vydáno r.1981) (archiv Všichni Čermáci)
Radnice počátkem 80.let (Zdroj: Severní Čechy-krajina, historie, umělecké památky, vydáno r.1981) (archiv Všichni Čermáci)
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
Neděle 16.8.1953 a motorový vůz 6MT č. 46 na zastávce před libereckou radnicí ve směru do Růžodolu I. (archiv Boveraclubu)
Neděle 16.8.1953 a motorový vůz 6MT č. 46 na zastávce před libereckou radnicí ve směru do Růžodolu I. (archiv Boveraclubu)
Tramvaj před radnicí - momentka ze 70.let. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Tramvaj před radnicí - momentka ze 70.let. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Pohled na radnici z věže kostela sv. Antonína velikého v v roce 1934(archiv Jaroslava Smoly)
Pohled na radnici z věže kostela sv. Antonína velikého v v roce 1934(archiv Jaroslava Smoly)
Letecký pohled. Foto E. Vasiliak, z pohlednice nakladatelství Orbis. (archiv J.Gubiš)
Letecký pohled. Foto E. Vasiliak, z pohlednice nakladatelství Orbis. (archiv J.Gubiš)
cca 1975 (archiv Michal Bárta)
cca 1975 (archiv Michal Bárta)

Vzducholoď před radnicí v březnu 1994

(foto Petr Šimr)

Radnice v Liberci

Z devíti došlých návrhů byl za nejlepší označen návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. O realizaci právě tohoto projektu rozhodlo zastupitelstvo 6. prosince 1887 v době starosty Karla Schückera. Zastupitelé ocenili tehdy velikou užitnou plochu a nejnižší rozpočet. Základní kámen nové stavby byl položen 30. září 1888 a 5. listopadu 1890 byla dokončena hrubá stavba. 22. září 1891 byla na vrcholu hlavní věže vztyčena socha plechového rytíře, 1. září téhož roku navštívil stavbu radnice císař František Josef I. Původně plánovaný termín dokončení - 1. listopad 1892 - se nepodařilo dodržet kvůli politickým změnám, nejdůležitější z nich bylo odvolání městského zastupitelstva a dosazení vládního komisaře do čela městské správy. Radnice tak byla k prohlídkám zpřístupněna až o Velikonocích 2. a 3. dubna 1893. Přesně pět let po položení základního kamene se konalo symbolické položení kamene posledního. (autor příspěvku Martin Tesař)
jedno z oken radnice upozorňuje na bystu císaře Josefa II, která stála v parku v Lidových sadech (archiv Alena Babínová)
jedno z oken radnice upozorňuje na bystu císaře Josefa II, která stála v parku v Lidových sadech (archiv Alena Babínová)

Radnice -20 léta minulého století - zastupitelská radnice (foto Š. Verkowitz)

(archiv O.Musil)

Radnice - zasedací sál zastupitelstva města v roce 1922. Fotka od M. Perskowitz (archiv O.Musil)
Radnice - zasedací sál zastupitelstva města v roce 1922. Fotka od M. Perskowitz (archiv O.Musil)
Pro fanoušky historie první fotka 30 léta ... druhá včera . (17.4.2021).. Liberecká radnice .....v čase ....(archiv Radek Ptáček)
Pro fanoušky historie první fotka 30 léta ... druhá včera . (17.4.2021).. Liberecká radnice .....v čase ....(archiv Radek Ptáček)
1940  (archiv O.Musil)
1940 (archiv O.Musil)
16.8.1931 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu)
16.8.1931 (zdroj: https://gallery.hungaricana.hu)
(foto Otto Vávra starší)
(foto Otto Vávra starší)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv Luboš Janků
archiv Luboš Janků
Liberec, (Reichenberg), 1932 (archiv Evžen Šimek)
Liberec, (Reichenberg), 1932 (archiv Evžen Šimek)

Střed města s radnicí a divadlem kolem roku 1960

Na záběru je možné pozorovat téměř stejnou scenérie jako na přelomu 19. a 20. století Dobudování zástavby středu města v prvních třech desetiletích pak po následnou stejně dlouhou dobu zůstávalo nezměněné, když tato oblast s narůstajícími dopravními nároky začínala být těžko průchodná a požadavky na její uvolnění se stávaly stále aktuálnější.

(zdroj K.Čtveráček / J.Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností, 2001)

40.léta (archiv Luboš Mencl)
40.léta (archiv Luboš Mencl)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Liberecká radnice v roce 1972 (archiv Vladimír Ruda)
Liberecká radnice v roce 1972 (archiv Vladimír Ruda)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Radnice počátkem 60.let (archiv Všichni Čermáci)
Radnice počátkem 60.let (archiv Všichni Čermáci)
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Pohlednice z dob mého studia v letech 1961-66 na VŠST nyní TUL. (archiv Mirek Endrle)
Pohlednice z dob mého studia v letech 1961-66 na VŠST nyní TUL. (archiv Mirek Endrle)
1950 (archiv O.Musil)
1950 (archiv O.Musil)
1946, archiv Zdeněk Šimek
1946, archiv Zdeněk Šimek
foto Petr Žídek - den válečných veteránů 2022
foto Petr Žídek - den válečných veteránů 2022
radnice v národních barvách 2022 (foto André P. Schwarzkopf Profoa)
radnice v národních barvách 2022 (foto André P. Schwarzkopf Profoa)

Letecké pohledy na Liberec .....počátek 80.let

(zdroj Kniha o Liberci)

archiv M.Ban
archiv M.Ban
archiv M.Bárta
archiv M.Bárta

Dva pohledy na radnici (počátkem 20.století)


K budově pošty (druhý snímek) přiléhají dva jednotně řešené domy s novorenesanční fasádou (čp.557 a 175 - I). Vzdálenější má zajímavou historii. Původně to bylo stavení v ulici 5.května, ne větší než poslední zachovány domek (viz třetí a čtvrté foto ulice 5.května ). V šedesátých letech dostal patro a v roce 1891 ho Adolf Bürger přebudoval do dnešní podoby a vzadu přistavěl druhou část, obrácenou průčelím do náměstí. Oba domy s podlažími v nestejné výši mají společné schodiště.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Podoba domu ještě před přestavbou (zdroj: eBay)
Podoba domu ještě před přestavbou (zdroj: eBay)
1989
1989
1918 (archiv O.Musil)
1918 (archiv O.Musil)