Roland a špička radnice

Rytíř drží korouhev s pozlacenou špicí, která slouží jako hromosvod. Je totiž nejvyšším bodem na radnici. Korouhev s letopočtem se otáčí, kdyby byla pevná, vítr by mohl sochu shodit. Pohyblivý je i meč. Měděná postava Rolanda s bronzovými, ocelovými a zlatými prvky měří 2,2 metru a váží 138 kilogramů.

Socha zdobila budovu městského úřadu od roku 1891 a předlohou pro ni se stala postava Rathausmanna z vídeňské radnice. V roce 1952 rytíře z věže přikázali sejmout komunističtí funkcionáři a místo něj se nad Libercem vypínala pěticípá hvězda. Z radnice zmizela 11. prosince 1989 a vystřídal ji český lev. Umístění sochy na věž se stalo součástí našich plánů vrátit radnici původní eleganci," uvedl tajemník magistrátu Marek Řeháček. Rozhodnutí o výrobě repliky rytíře nevznikalo snadno, ve vedení města však nakonec převážily hlasy pro.  Na špičku věže se tedy umístila replika Rolanda.

Replika vychází z originálu rytíře uloženého v Severočeském muzeu. Měděná postava s bronzovými, ocelovými a zlatými prvky měří 2,2 metru a váží 138 kilogramů. Stála více než 2,7 milionu korun a restaurátoři Jan Nikendey a Milan Zdeněk ji dělali od začátku letošního roku. Rytíř drží korouhev s pozlacenou špicí, která slouží jako hromosvod. Je totiž nejvyšším bodem na radnici. Korouhev s letopočtem se otáčí, kdyby byla pevná, vítr by mohl sochu shodit. Pohyblivý je i meč. Podle projektanta rekonstrukce radniční věže Josefa Patrného vydrží rytíř na budově mnoho desítek let a v budoucnu se zřejmě potáhne zelenou patinou.

(zdroj:https://liberec.rozhlas.cz/rytir-roland-se-vraci-na-radnici-6026681 )

Lidová přezdívka Roland odkazuje na hrdinu starých francouzských eposů, někteří i tvrdí, že jde o Havla z Lemberka, zakladatele hradu u Jablonného v Podještědí a jednoho z nejvýznamnějších dvořanů krále Václava I.
Nebo je to snad pověstný Siegfried ze starogermánských bájí, postavený na radnici Němci? Nebo snad některý z pánů z Redernu? Ne, není to ani jeden. Není to totiž nikdo. Jedná se o bezejmenného rytíře, ochránce města Liberce a jeho městských práv. Z věže shlíží od roku 1891.

Navrhl ho architekt radnice Franz von Neumann - a stejně jako budova je prakticky kopií vídeňské radnice, i náš rytíř vychází z vídeňského Rathausmanna (Radničního muže). Než jeho místo usurpovala pěticípá hvězda, vydržel město chránit plných 60 let, do roku 1952. Po revoluci se nevrátil, českého lva z roku 1990 nahradil až roku 2005. Nikdo neví, jak dlouho vydrží, ale být to může vlastně kdokoliv. Fantazii se totiž meze nekladou.
Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/kdo-to-vlastne-stoji-na-radnici20100909.html

1968

1989

2005

RATHAUSMANN NEBOLI RADNIČNÍ RYTÍŘ

V březnu 2023 jsme od anonymního dárce dostali několik desítek historických pohlednic. Jejich stav sice není stoprocentní, přesto jsme za ně rádi a tímto velice děkujeme. Čtyři darované snímky zachycují snímání rytíře 20. května 1952 z věže radnice v Liberci. Tato nenápadná událost na dlouhá léta zpřetrhala povědomí Liberečanů o tom, že vůbec na radnici nějaký rytíř byl a co pro obyvatele znamenal. Dobový jazyk padesátých let napřímo hovořil o sejmutí symbolu nacistické rozpínavosti a germanizace, zároveň se opíral o nutnost sundání rytíře se střechy z důvodu technických závad na střeše, výměny krytiny a oplechování. Dle dostupných zpráv se střecha radnice naposledy opravovala roku 1911, statika a upevnění rytíře v roce 1920.Instalace rytíře, Rathausmanna nebo Wimpelträgera, jak se mu tehdy stroze říkalo, na 56metrovou věž radnice proběhla 22. září 1891, krátce před říjnovou návštěvou císaře Františka Josefa I. v Liberci. Na korouhvi nese letopočet 1892, snad připomínající stržení věže staré renesanční radnice. Model rytíře vytvořil profesor Emanuel Gerhart z Liberce. Během prvoválečných let byl motiv rytíře využit jako symbol válečné pomoci a sbírkové činnosti. Po první světové válce se tento symbol ochrany města a jeho práv dále rozvíjel a košatil. O postavě rytíře vznikaly lidové písně, říkadla či pověsti. Do Liberce přišedší učitel a spisovatel Paul Rainer (1885–1938) lidovou slovesnost uchopil v podobě pohádky Die Stadt an der Neiße (1932?) o dvou chudých dětech, kam umně zakomponoval nejen postavu radničního rytíře, ale i dalších postav – zvláště Neptuna, Liberečanům známé postavy z kašny na náměstí, otce Ještěda, tety Nisy nebo draka z Dračího kamene. Jmenovaná kniha vyšla v bilingvním provedení roku 2010 (nakl. Bor), Rainer poprvé postavu Rathausmanna ovšem oživil v Reichenberger Zeitung v roce 1915.Snímky "snímání" v květnu 1952 pořídila liberecká Fotocentrála, která následně zájemcům fotopohlednice prodávala. Na sérii můžeme vidět dřevěné lešení s žebříky, po nichž vzhůru stoupají dva muži, jedním z nich byl Josef Horník z Arnoltic u Děčína, bývalý letecký mechanik, který měl na starosti hlavní výškové práce – sejmutí rytíře a upevnění nové pěticípé hvězdy. K ruce měl Karla Koukala, rovněž z Arnoltic. Oba muži nejprve demontovali prapor s korouhví a pak část přilby, hlavní tělo rytíře pomalu spouštěli po lešení směrem dolů k žebříkům, aby jednotlivé díly podkrovím radnice snesli. Po ukončení akce se Horník a Koukal s rytířem u dveří radnice na památku vyfotili. Poté byla instalována hvězda, v dobovém úzu symbol pokroku, míru a štěstí pracujícího lidu celého světa, hvězda na věži vydržela až do 11. prosince 1989. Roku 1990 byla hvězda nahrazena českým lvem, který je k vidění v prostorách radnice. Rytíř se vrátil v podobě kopie na radniční věž roku 2005, jeho originál můžete vidět v naší expozici Liberecké fragmenty.

Autor příspěvku Severočeské muzeum v Liberci