Radniční sklípek a meteobudka
RADNIČNÍ SKLÍPEK
Už v roce 1893, a to ještě před zprovozněním úřednických prostor nově
postavené liberecké neorenesanční radnice, byla v jejím suterénu
otevřena restaurace Radniční sklípek. Přilehlé prostory byly tehdy
využívány jako vinný a pivní sklípek, a částečně i jako sklad uhlí. Po
2. světové válce zde sídlila pivnice Parlament.
Sklípek fungoval bez
přerušení úctyhodných 100 let. Na začátku 90. let minulého století jej
poničila velká havárie kanalizace, po níž byl sklípek několik let
uzavřený. Po komplexní rekonstrukci převzal restauraci v roce 1998 do
nájmu Krušovický pivovar s tím, že část nákladů na rekonstrukci (7,5
milionů korun) splácel podnik jako součást nájmu. Prostory ovšem pivovar
opustil už v roce 2003, neboť splácení rekonstrukce v souvislosti s
vysokými náklady za energie, zejména za teplo a elektřinu, byly pro
podnik příliš vysoké.
Město Liberec převzalo vyklizené prostory v
roce 2004. V roce 2007 liberečtí zastupitelé odsouhlasili nové využití
sklípku. Do jedné části sklepních prostor byla po nezbytných úpravách
přestěhována z Domu klavíru na Šaldově náměstí legendární Malá výstavní
síň, vybudovaná libereckými fotografy svépomocí v roce 1975. Po
přestěhování v roce 2008 byla přejmenována na Galerii U Rytíře. Velký
sál restaurace, bývalá pivnice Parlament, se proměnila v reprezentativní
výstavní a společenský sál. Název Radniční sklípek těmto prostorám
zůstal dodnes.
15.12.2019 se opět otevřel jako restaurace (zdroj Radniční sklípek Liberec, Kouzlo
starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Meteobudka za radnicí přenese do dávných dob bez mobilů
Když chce dnes někdo zjistit, jaké bude počasí, podívá se s největší pravděpodobností do mobilní aplikace nebo na internet. Za časů, v nichž se ještě telefony po kapsách nenosily, k tomuto účelu sloužily v ulicích měst meteorologické stanice - takzvané meteobudky. Dvě z nich se dochovaly i v Liberci; ta známější a zdobnější, takzvaná Lambrechtova, se nachází u zadní stěny radnice.
V roce 1898 ji z iniciativy Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory, Spolku přátel přírody, libereckého magistrátu a spořitelny vybudoval renomovaný mechanik specializující se na meteorologické přístroje Wilhelm Lambrecht z Göttingenu. Jeho továrna osazovala meteobudky v celé Evropě.
"Jen málokdo si udělá čas a projde se městem v klidu tak, aby vnímal například nádherné detaily fasád libereckých měšťanských domů. I meteobudka u zadní strany historické budovy radnice je takovým milým detailem, který často ve spěchu mineme. Je to škoda," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Šestiboká stavba v novorenesančních formách neskrývá inspiraci tvarem radniční věže. Budka je krytá plechovou mansardovou stříškou s kovovými aplikacemi v podobě slunečnic., šestiboký sokl je zhotoven ze zdejší žuly. Budka obsahuje Lambrechtův polymetr, zapisovací teploměr, teploměr maximo-minimální, termohygroskop a holosterický barometr.
Ve dvacátém století prošly stavba i měřicí přístroje několika opravami. V roce 1987 byla meteorologická budka prohlášena za státní kulturní památku.
Text: TZ Liberecký kraj
