Luboš Beránek a Těla




IQ 250
Kapelu přivedli na svět v roce 1982 Luboš Beránek (zpěv, kytara, autor), Pavel "Black" Černý (basová kytara, autor), Vladimír Vokurka (kytara, autor) a Tomáš Hájíček (bicí, autor). Skupina se nějaký čas prezentovala jako Rotor a vystoupila např. v roce 1984 s libereckou Lampou, věnovala se výlučně vlastním bigbeatovým skladbám. Vystupovala v Klubu mládeže Plamen a v ZK Textilany na náměstí Města Ivanovo v Liberci (dnešní náměstí Pod Branou).





SOLOMON BOB
Kapelu založil v roce 1988 kytarista, zpěvák, textař Martin Červinka a kytarista
Michal Triebenekr. Hned vzápětí se k nim přidal Luboš Beránek (trombón, zpěv). Po několika
výměnách baskytaristů se chopil basové kytary Jan "Fík" Nikendey. Za bicími se vystřídali
Jan Zrůst a Tomáš Hájíček, aby nakonec natrvalo za soupravu usedl Pavel Šén. Tvorba
Solomon Bob byla ovlivněna folkem, rockem a blues. Luboš Beránek byl členem v letech 1988 - 1991.
Luboš Beránek
První krátké instrumentální skladby na klavír v deseti letech, krátce nato i první písničky s kytarou, první kapela ve třinácti letech. Na střední škole kapely "Lazaret" (1980), "Exitus" (1981) a v letech 1982 - 1984 skupina "I.Q. 250" (mj. s bubeníkem Tomášem Hájíčkem z dnešního "Krucipüsku") a její nástupce kapela "Kamufláž". Poté písničkář, samostatné recitály (1985 - 1988). V letech 1988 - 1991 pozounista a vokalista v liberecké skupině "Solomon Bob".
Začátkem roku 1993 spoluzakládal rovněž libereckou kapelu Těla, ve které je výhradním autorem textů a hudby a zpívá a hraje na pozoun a klávesy. V roce 2018 vydal svou první knihu zápisků z Facebooku nazvanou Fotr Beránek aneb Zápisky z "Cukrové hory". Titul se dočká pokračování, které již nyní připravuje. Rodák z Aše žije dlouhá léta v Liberci, je ženatý a otcem dcery Barbory.





KAMUFLÁŽ
Soubor se zrodil ve druhé polovině 80. let, byl pokračováním kapely IQ 250 a prezentoval se v sestavě Luboš Beránek (kytara, zpěv, autor), Marek Semančík (kytara, zpěv, autor), Pavel "Black" Černý (basová kytara), Vladimír Vokurka (kytara, autor) a Miroslav Větrovec (bicí). Kapela se věnovala vlastní bigbeatové tvorbě. Zahrála kromě jiných akcí také v sále hotelu Česká Beseda a v Klubu mládeže SSM Plamen v Liberci.

SEMANTICKÉ HEJNO VESELÝCH BERÁNKŮ
Název kapely je složený z příjmení jejich jednotlivých členů - Marek Semančík (kytara, zpěv), Ivana Hejnová (zpěv), Tomáš Veselý (kytara, zpěv) a Luboš Beránek (kytara, piano, zpěv, autor). Soubor se prezentoval během roku 1988 výhradně vlastní písňovou tvorbou Luboše Beránka na pomezí folku a rocku.


Fotr Beránek aneb Zápisky z "Cukrové hory".






Těla a jejich historie















Ještě
dříve než vznikla skupina TĚLA, existovalo v Liberci sdružení tří
muzikantů, kteří si říkali Palečkovi nevolníci. Tvořili ji kamarádi
Honza Skrbek, Martin Pospíchal a Láďa Třmínek. Tou dobou se světem
potloukali také muzikanti Luboš Beránek a Petr Gros. Náhoda tomu chtěla a
jednoho dne se tito mladí lidé potkali a zjistili, že se muzikantsky
vzájemně potřebují. Na podzim roku 1992 začali všichni dohromady zkoušet
již jako kompletní kapela. Menší zádrhel nastal při vymýšlení názvu
skupiny - padaly návrhy jako "Lidi", "Tvoři", "Lidské bytosti",
nekonvenční "Do půl těla" a odtud byl už jen krůček k názvu dnešnímu,
poněkud sarkastickému - TĚLA.
Kapela začala vystupovat nejprve v
libereckých rockových klubech a po velmi příznivých ohlasech se rozjela i
do dalších míst Severních a Západních Čech, jakož i do Prahy,
vystupovala na četných festivalech. V lednu 1994 došlo k významné
události - chlapci nahráli v libereckém studiu SPIN svou první
demokazetu. jejich písničky se začaly hrát v libereckých rádiích RCL a
Euro K, v jabloneckém Trianglu, na Frekvenci 1 a v Českém rozhlase. Na
jaře téhož roku navázali spolupráci s holandskou skupinou ICE PARTY a
celý měsíc vystupovali v zemi tulipánů, kde odehráli 9 koncertů.
Největší událost v historii kapely nastala koncem roku 1994. To už za
sebou měli asi 150 koncertů a účinkovali s Bárou Basikovou jako
předkapela BASIC BEATU.
Na jaře roku 1995 skupina opět zavítala do
nahrávacího studia SPIN, tentokrát s cílem nejvyšším - nahrát své první
album s názvem "Co to je?". Deska vyšla v lednu 1996 a křest proběhl za
účasti tisícovky diváků. Ke skladbě "Hej Báro" byl natočen videoklip a
tato píseň bodovala v řadě rozhlasových hitparád (RCL, Rádio Černá
Hora...). Klip třikrát zvítězil v hitparádě SOS na TV PRIMA a mnohokrát ho
vysílala liberecká regionální televize GENUS. Následoval úspěšný rok
plný koncertů, rozhovorů pro tisk a rádia. Z desky se hrály v rádiích
další skladby.
Skupina si získala velké množství fanoušků a již v
průběhu koncertního turné vznikal materiál pro druhé album, které
skupina točila v prosinci opět v libereckém SPINU. Deska s názvem
"Možná..." vyšla v únoru 1997 a za přítomnosti asi 1200 fanoušku ji
pokřtil v libereckém PKO Michal Dvořák z LUCIE. Skupina vyrazila na
mnohem rozsáhlejší promo turné doplněné účinkováním ve Snídani s Novou. K
písni "Máváme bílou" byl natočen klip. K novému albu se velmi kladně
vyjádřili kritici hudebních časopisů Big Beng!, Muzikus a HitBox. V
anketě Český slavík 96 a 97 se TĚLA umístila v první stovce. V květnu
1998 se skupina po půlroční pauze s novým baskytaristou Radanem Jarešem
vydala znovu na koncertní pódia s obnoveným repertoárem.
Počátkem
roku 2000 kapela natočila výborné šestipísňové demo se zcela novými
písněmi (podle mnoha posluchačů nejlepší a nejvyzrálejší písně ze všech,
které dosud skupina natočila). V tomto roce zároveň oznamuje Zbyšek
Sadílek (který ale ještě stihne toho roku opět se skupinou vystoupit ve
"Snídani s Novou") odchod z kapely, což však na plánech natočit CD č. 3
nic nemění. S již novým houslistou, zpěvákem a kytaristou Tomášem
Nezdarou se "Těla" v roce 2001 stěhují na tři neděle do pražské
Hostivaře, kde ve studiu Zdeňka Šikýře vzniká CD "Noční múzy". Na něm
spolupracovala ve dvou písních s chlapci i asi neoceňovanější česká
jazzová zpěvačka Jana Koubková. "Tělům" bylo zároveň ctí býti jejími
kmotřenci na následném křtu třetí desky, kde druhým - o nic méně vzácným
kmotrem - byl i pan Jan Spálený s kapelou ASPM, se kterým se "Těla"
setkala i na společném hraní v "Malostranské besedě".
V tomto roce -
kromě četného koncertování - také natáčí soukromá TV 3 s kapelou
20timinutový medailon do svého pořadu "Music Zoom".
Rok 2002 se stává
pro "Těla" zásadním: Jsou pozváni zahrát si v proslulé pražské
"Balbínově poetické hospůdce" na Vinohradech. Zdejší "Geniální Guvernér"
Jiří Hrdina najde ve veselých i zadumaných kompozicích z Liberce
zalíbení ("Těla" dokonce obdrží za sezónu 2002 - 2003 historicky první
ocenění "Zlatý Balbín"), a nastává spolupráce, díky níž "Těla" vystupují
v "Balbínce"co měsíc více než 4 roky. Prahu navštíví hoši toho roku
mimojiné i z důvodu spolupráce s ex-členem "Chinaski" Petrem Rajchertem,
která vyvrcholí společným koncertem v "Lucerna Music Baru". Záznam z
tohoto hraní vysílala opakovaně Česká televize. Česká televize
zaznamenala "pop-rock-folk" z Liberce přinejmenším ještě jednou: Pan
režisér Jan Mudra natáčí v roce 2004 se skupinou 15ti minutový profil do
pořadu "PopArt", ve kterém se "Těla" ocitla v příjemné nepřímé
společnosti dvou zásadních hudebníků této kotliny, jejichž profily byly
také součástí tohoto pořadu: Michala Pavlíčka a Oskara Petra.
Během
dalších let probíhají ve skupině za stálého koncertování dílčí
personální změny (během nichž se ujme natrvalo basové kytary Aleš
Hnídek), až se začátkem roku 2007 "kola zcela zastaví": Především vážné
zdravotní problémy jedné persóny byly důvodem k pozastavení veškeré
činnosti, které trvalo (až na pár výjimek v podobě občasných koncertů)
do začátku roku 2010. V tomto roce se "liberečtí bardi", posíleni o
nového hráče na klávesy a kytaru Martina Mráze, vrhají s novou energií
do zkoušení a chystají sérii podzimních koncertů, na kterých je
doprovází i dechová sekce a duo vokalistek Petra Matoušková a Lucie
Kotrmanová. V tomto duchu proběhl i na koncerty bohatý rok 2011, ve
kterém si takto rozmnožená "Těla" "odskočila" na pár hraní i na sever
Evropy, do Švédska. Zároveň však v tomto roce dochází k zásadním
personálním změnám - z různých osobních důvodů opouštějí kapelu
otcové-zakladatelé Petr Gros a Martin Pospíchal, a spolu s nimi i Martin
Mráz. Luboš Beránek a Aleš Hnídek po kratším průzkumu trhu oslovují
nové muzikanty, a sestava se začátkem roku 2012 ustaluje na sedmi
"Tělech": ke dvěma starým přibyla nová v podobě kytaristy Ondřeje
Prchala, kytaristy a zpěváka Davida Kučery, bubeníka Pavla Šéna,
saxofonisty Karla Šoltyse a trumpetisty a zpěváka Petra Dastycha, aby
již rok nato vydala kapela své 4. CD s příznačným názvem "Namále".
V prosinci 2015 ovšem dochází k další změně: Ondřej Prchal opouští skupinu, aby se mohl naplno věnovat své vlastní hudební tvorbě, a nahrazuje ho staronové "Tělo" v osobě Martina Mráze. A jelikož život, a nejen ten muzikantský, občas přináší nečekané zvraty, z osobních důvodů opouští soubor v srpnu 2016 i Pavel Šén a postu bubeníka se ujímá (do té doby pouze hostující) Tomáš Škoda. V tomto složení se pak "Těla" nespočtem úspěšných vystoupení "prohrají" k velkému výročnímu koncertu na podzim 2018, kterým oslaví 25 let existence. V témže roce jsou mimo jiné také poctěna nabídkou zahrát si jako předkapela legendární britské skupiny "Slade" na dvou jejích koncertech v Česku (SONO Centrum v Brně, Velký sál LUCERNA v Praze), přičemž dle následných ohlasů byly oba koncerty před vyprodanými sály více než vydařené.











Sestava 2001 - album Noční múzy



















Sestava 2013









Dceři Barboře Luboš Beránek napsal největší hit kapely Hej Báro a na desce Namále vyšlo její pokračování B. B. Queen, ve které Barbora dokonce zpívá. Na fotografii v Balbínově poetické hospůdce v Praze.









Sestava v roce 2022


LUBOŠ BERÁNEK (klávesy, zpěv)
- První krátké instrumentální skladby na klavír v deseti letech, krátce nato i první písničky s kytarou, první kapela ve třinácti letech. Na střední škole kapely "Lazaret" (1980), "Exitus" (1981) a v letech 1982 - 1984 skupina "I.Q. 250" (mj. s bubeníkem Tomášem Hájíčkem z dnešního "Krucipüsku") a její nástupce kapela "Kamufláž". Poté písničkář, samostatné recitály (1985 - 1988). V letech 1988 - 1991 pozounista a vokalista v liberecké skupině "Solomon Bob".


MARTIN MRÁZ (ak. kytara, zpěv) -
Zakládal jsem folkrockovou kapelu JEN TAK (1986), se kterou jsem v roce 1992 získal interpretační Portu. Dva roky jsem doprovázel písničkářku Martinu Trchovou na baskytaru a klavír, prošel jsem například kapelami Anabáze, Passage, Richard Müller revival band, TĚLA, do kterých se po pětileté odmlce počátkem roku 2016 vracím. Nejoblíbenější hudba, jež je inspirací: Peter Gabriel, Sting, Beatles.

DAVID KUČERA (kytara, zpěv) -
Od útlého dětského věku jsem se věnoval zpěvu a hře na klavír, navštěvoval jsem hudební školu, která mě dost nebavila. Akustickou a elektrickou kytaru jsem poprvé vzal do rukou ve třinácti letech a už jsem je nepustil. Moje první písnička, kterou jsem se naučil, byla "Don Diego", pak jsem hodně hrál písně od bratrů Nedvědů a jiných jim podobným interpretů, až jsem došel k big beatu. Mojí největší inspirací byla kapela Mňága a Žďorp. Styly jako např. metal a disco mně nic neříkaly, a proto jsem až dodnes zůstal u bigboše a rockové muziky. Hrál jsem v autorských kapelách Lazy Creeping, T-Bone Steak, Cheeky Freaky a Anabáze. Hraji v zabavové kapele Cover Power.


ALEŠ HNÍDEK (baskytara) -
S muzikou jsem začal v roce 1992 v hudebních kurzech Pavla Havlíka v Experimentálním studiu v Liberci. Pro mě zásadní kapely kterými jsem prošel: Ńáký Heleny, Insane Fly, U2 Pop Revival, Makenzen.


PETR DASTYCH (trumpeta, zpěv) -
Působil jsem v mnoha vážných příležitostných orchestrech, kterých bylo nespočítaně a projezdil celou Evropu, Jižní Koreu 1999, Japonsko 2007 a taky Čínu 2008. V roce 1995 jsem jezdil dva měsíce po Německu v muzikálu Bídníci, kde jsem hrál na kytaru, a o rok později v muzikálu Fantom opery, a tam již na trumpetu. V Liberci jsem dlouhou dobu spolupracoval s alternativní rockovou kapelou Pro Babalu Aye, potom to bylo s kapelou Mandragora z Jablonce nad Nisou a hostoval v Jarretech a Krucipüsku.
KAREL ŠOLTYS (saxofon)
- Hudební produkci se věnuji od doby studia na gymnáziu. S velkou chutí se věnuji také jiným žánrům, především jazzové hudbě. Za všechny projekty bych jmenoval jablonecký Jazz h Factor a liberecké kapely JMQ, Just Friends a velice úspěšný Žákovský big band ZUŠ Liberec. Zkušenosti jsem také čerpal na mnoha festivalech a workshopech. Za zmínku jistě stojí legendární Letní jazzová dílna Karla Velebného v nedalekém Frýdlantu.

TOMÁŠ ŠKODA (bicí nástroje)
- První nástroj, který mě oslovil byl klavír. Provázel mě celou základní školu. Hře na bící se věnuju od roku 2004. Po dobu studia na střední jsem docházel do hudební školy k Jiřímu Šnajdrovi. Dále jsem absolvoval několik bubenických lekcí u Romana Lomtadzeho, od něhož mám tu čest se učit a příjímat rady dodnes.
V roce 2016 jsem se stal firemním hráčem značky bicích NATAL a paliček Vic Firth.



Diskografie:
Co to je? 1996

Možná 1997

Noční múzy 2001

Namále 2013

více informací o skupině Těla na odkazu: https://tela-liberec.cz/

kliknutím vstoupíte na oficiální stránky kapely

Už hrajeme vnoučatům těch, kteří na nás chodili před třiceti lety, říká frontman liberecké kapely Těla Luboš Beránek
Zdeněk Kupka, herec Šaldova divadla a jeden z moderátorů pořadu Setkání u mikrofonu, si tentokrát pozval muzikanta, který ovlivnil nejen libereckou hudební scénu. Jeho hostem byl frontman kapely Těla Luboš Beránek.
Řeč tak byla nejen o počátcích liberecké hudební skupiny Těla a jejích proměnách, ale i o tom, jak vznikají její písně.
"Nějaká muzika mi furt běží v hlavou. Kdykoliv sednu k pianu, tak mě něco napadne. Samozřejmě pak něco odpadne, protože zjistím, že už to napsal někdo jiný, ale občas něco zůstane. Horší to je s textováním, protože mám pocit, že už jsem všechno napsal, že už nemám o čem psát. Naštěstí se vždycky něco najde, něco mě ťukne, nějaké téma, ale tam už je to trošku boj," přiblížil začátek tvůrčího procesu Luboš Beránek, který je v kapele hlavním autorem písní.
"Když už se to povede, tak to přinesu na zkoušku. Ten hudební nápad s textem pak začneme obalovat nástroji, takže aranže to není moje práce, to už je kreativita ostatních kluků z kapely. A že jsou teďka fakt báječní, všichni se umí vžít, vcítit," pochválil své současné kolegy frontman skupiny Těla, která slaví 30 let existence.
Podle toho je také pestré složení jejich publika. "My už fakt hrajeme vnoučatům těch, co na nás chodili před třiceti lety. Na koncertě vidíme malé děti, moje vrstevníky, i starší. Je to fakt pestré, což je samozřejmě potěšující," nastínil Luboš Beránek.
Skupina Těla hraje podle něj zhruba třikrát až šestkrát do měsíce, například 16. prosince vystoupí v Home Credit Areně v Liberci. A to jako předkapela jiné legendy, která ale na české hudební scéně působí už 60 let. Tou kapelou je samozřejmě Olympic.
autoři: Zdeněk Kupka , reČRoLzdroj:https://liberec.rozhlas.cz/uz-hrajeme-vnoucatum-tech-kteri-na-nas-chodili-pred-triceti-lety-rika-frontman-8885658?fbclid=IwAR17o5T2HZhKB9habNpPYv78eq77V0H0N9wnRIhpBFuOufjWMPu-PG8uBMI