Liberecké výstavní trhy

26.08.2022
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
1961 (Severočeský kraj dnes a zítra, Otakar Tyl)
1961 (Severočeský kraj dnes a zítra, Otakar Tyl)
archiv Starý Liberec
archiv Starý Liberec
Parkoviště na Tržním náměstí v době LVT v roce 1960.
Parkoviště na Tržním náměstí v době LVT v roce 1960.
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
1963 (zdroj T.Majer)
1963 (zdroj T.Majer)
1963 (zdroj T.Majer)
1963 (zdroj T.Majer)
1970
1970

LIBERECKÉ VÝSTAVNÍ TRHY

V létě roku 1920 se konaly první Liberecké veletrhy. Slavná značka "LVT" slaví 100 let.

Byl to šok. Nikdo s tím příliš nepočítal. Ale bylo to tak. V srpnu roku 1920 se konal první ročník Libereckých trhů a podívat se na průmyslové výrobky přišlo neuvěřitelných pětatřicet tisíc lidí. "Obrovský úspěch," hlásaly místní noviny. Trhy probíhaly od čtrnáctého do dvaadvacátého srpna 1920. V těchto dnech to je tedy přesně devadesát let, kdy se Liberec poprvé stal místem pravidelných průmyslových výstav. Vznikly veletrhy, o kterých se dnes mluví jako o fenoménu města.
"Liberec chtěl následovat Prahu a Lipsko a stát se dalším místem, kde by se konaly veletrhy. To se ukázalo jako správné," říká Jan Mohr z oddělení užitého umění Severočeského muzea v Liberci.
První ročník byl podle něj zlomový. Velký úspěch vedl k tomu, že se na dnešní Masarykově třídě začalo téměř záhy budovat
V čele s Liebigem
Na zrodu Libereckých veletrhů se - jako na mnoha dalších věcech v Liberci - podíleli Liebigové. Theodor Liebig se stal předsedou spolku Reichenberger Messe - Liberecké veletrhy, který vznikl už půl roku po první světové válce. Právě tento spolek pak předválečné liberecké veletrhy pořádal.
Už ve dvacátých letech minulého století došlo k obrovskému rozmachu. Rok co rok přijíždělo stále více lidí. V roce 1928 jich bylo šedesát tisíc. "S pýchou se psalo, že se jedná o třetí největší a vůbec o nejvýznamnější textilní veletrh v Evropě," připomínají autoři Knihy o Liberci.
Průvody pod magnety
Neopakovatelnou atmosféru předválečných veletrhů umocňovaly slavnostní průvody městem. "Procházely pod obrovskými reklamními panely ve tvaru magnetu, vysokými až šestnáct metrů a osvětlenými v noci tisícem žárovek," zaznamenali historici.
Největší z těchto panelů stával u vlakového nádraží, u budovy, kde později býval Skloexport. Večer se vedle něj promítaly "reklamní světelné plakáty na plátně, vábící stovky diváků". Další "magnety" stály naproti radnici, před divadlem a u vchodu do takzvaného Prátru a staly se symbolem libereckých veletrhů.
První veletrh v roce 1920 zaznamenal takový úspěch, že se spolek vedený Theodorem Liebigem rozhodl vytvořit specializované výstaviště. V něm se konal hned následující ročník veletrhu, který zaznamenal ještě pronikavější úspěch. Více než tři tisíce vystavovatelů mělo k dispozici celkem sedmnáct objektů, z toho tři fungl nové výstavní haly.
Rekord předválečných libereckých veletrhů vytvořil jejich devátý ročník v roce 1928. Za týden jeho trvání zhlédlo průmyslovou výstavu šedesát tisíc lidí. "Mimořádně zdařilý a všestranně dokonalý," glorifikovaly úspěch veletrhů tehdejší noviny.
Předválečné liberecké veletrhy skončily svým devatenáctým ročníkem v roce 1938, dalšímu rozvoji a pokračování zabránila válka. Ostatně ještě v témže roce vystoupil v největším výstavním pavilonu Adolf Hitler. K dvaceti tisícům lidí tu pronesl později často citovaný projev na téma výchova a převýchova.
Hned po válce dochází v Liberci k návratu zašlé veletržní slávy. Začalo to výstavou Budujeme osvobozené kraje v roce 1946, na kterou se sjely desetitisíce lidí z celé republiky. Bylo jasné, že veletržní potenciál Liberce je stále živý.
Hned následující rok proto vzniklo družstvo Severočeské výstavní trhy, které uspořádalo první ročník stejnojmenných veletrhů - SVT. Od roku 1948 se ale kvůli změnám ve státě staly veletrhy spíše symbolem socializace a znárodnění. SVT navíc neměly dlouhého trvání, vydržely jen do roku 1951.
Zájezdy JZD
Pak se výstavní a veletržní život v Liberci odmlčel. A brány výstaviště se znovu otevřely v červnu 1956, kdy začaly Liberecké výstavní trhy místního hospodářství a výrobních družstev, uspořádané ve třech pavilonech. Tak začala novodobá historie fenoménu LVT.
Počet návštěvníků vzrůstal každým rokem o sto tisíc. "Bylo zvláštní, odkud se tolik lidí bralo. Dokonce sem jezdily zájezdy JZD, což mě vždycky udivovalo, protože veletrhy se konaly v době žní," vzpomíná na fenomén Liberce historik umění Oldřich Palata.
Z LVT se podle něj stala výkladní skříň tehdejšího režimu. "Výrobci oblečení tu představovali své nejnovější kolekce, konaly se tu módní přehlídky, jaké jinde nebyly, jezdili sem koncertovat tehdejší hvězdy české kultury, třeba Matuška, Štědrý, Chladil, Simonová," popisuje Palata.
Z toho, co se ukazovalo na vyhlášených LVT, se ale jen máloco dostalo později do běžného prodeje. "Fabriky příliš nechtěly měnit zaběhnutou výrobu. To, co na LVT představily, ve velkém mnohdy ani dělat nezačaly."
Přesto se tam občas dalo pořídit něco zajímavého. "Měla jsem z LVT kalhoty, ale za pár dní v nich chodila půlka města," vzpomíná Jiřina Bílková z Liberce.
Vždy první den veletrhů stály před vchodem na výstaviště fronty. Ale nejdřív šli dovnitř tehdejší papalášové, ti si vybrali z nejlepšího a až pak mohli dovnitř obyčejní lidé. Těch ale bylo třeba tři sta tisíc.
Fenomén, který není
Fenomén LVT slaví devadesát devět let, z jeho slávy ale nezůstalo téměř nic. "Kreslil jsem pro veletrhy třeba pavilon A. Kde je mu dneska konec? Není, zbourali ho," říká zklamaně liberecký architekt Otakar Binar, který se mnoho let po sobě podílel především na přípravě interiérů veletrhů.
Osud výstaviště je dnes nejistý. Vlastní jej Liberecký kraj, který si z jeho využitím neví rady. Z fenoménu města zůstala jen vzpomínka (zdroj E15.cz)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Liberecké výstavní trhy (archiv J.Peterka) - dnes je zde Technické muzeum
Liberecké výstavní trhy (archiv J.Peterka) - dnes je zde Technické muzeum
1960 (zdroj: https://hanakzhor.rajce.idnes.cz/ )
1960 (zdroj: https://hanakzhor.rajce.idnes.cz/ )
1963 (zdroj T.Majer)
1963 (zdroj T.Majer)
1963 (zdroj T.Majer)
1963 (zdroj T.Majer)
1963 (zdroj T.Majer)
1963 (zdroj T.Majer)
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
1964 (foto Vilém Boháč)
1964 (foto Vilém Boháč)
V současnosti - Tržní náměstí (archiv Čech Lands)
V současnosti - Tržní náměstí (archiv Čech Lands)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

LVT v roce 1964

(archiov T.Majer) A o 17 let dříve jsem běhal po té svažité cestě a prohlížel dole zbytky válečné techniky a později hokejové kluziště a v létě cvičiště hasičů a jejich cvičnou věž na lezení. (komentář František Zikmund)

Foceno zhruba z tohoto místa v tomto směru (archiv Čech Lands)
Foceno zhruba z tohoto místa v tomto směru (archiv Čech Lands)
Vchod byl z TRŽNÍHO náměstí, tedy odtud. Směr Lidové sady souhlasí. (archiv Čech Lands)
Vchod byl z TRŽNÍHO náměstí, tedy odtud. Směr Lidové sady souhlasí. (archiv Čech Lands)
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Zdeňka Posledníková
archiv Zdeňka Posledníková
Liberecké výstavní trhy, rok 1966. foto: Veleslav Mach starší (archiv M.Machové)
Liberecké výstavní trhy, rok 1966. foto: Veleslav Mach starší (archiv M.Machové)
LVT, ochoz nad Muldou, rok 1966. Foto: Veleslav Mach starší. (archiv M.Machové)
LVT, ochoz nad Muldou, rok 1966. Foto: Veleslav Mach starší. (archiv M.Machové)

Zašlá sláva LVT: Nedostupné zboží, estrády a hořký konec

11. srpen 2023

K létu v Liberci patřily v minulosti Liberecké výstavní trhy. Navázaly na předválečné Reichenberge Messe. Ohlédnutí za fenoménem města pod Ještědem přináší Seriál týdne.

Historie Libereckých výstavních trhů začala už v 19. století, kdy se v Liberci konaly první uměleckoprůmyslové výstavy. Z popudu továrníka Liebiega vznikla po první světové válce společnost Riechenberge Messe, která pořádala velkolepé výstavní trhy včetně kulturního a sportovního programu. Konaly se od roku 1920 až do obsazení Sudet.

Hned po válce na ně navázaly už první české trhy, které měly nejprve národnostní a později politický podtext. Ty trvaly do roku 1950. A skutečně první ročník LVT se datuje rokem 1956.

Podoba areálu LVT v roce 2023

Jaká byla historie Libereckých výstavních trhů, jak se do ní zapsali slavní architekti, které estrády jsou s trhy spojené a kdo je moderoval, tedy uváděl?
Dozvíte se v Seriálu týdne, který s historikem Zdeňkem Hrabákem, zpěvačkou Orchestru Ladislava Bareše Květou Barešovou Kunze a šéfredaktorem Českého rozhlasu Liberec Pavlem Kudrnou natočila redaktorka Jana Švecová.

1925 (archiv Milana Šíra st.)je to prostor stávající LVT, pavilon dnešního technického muzea.Bufovy které stojí za pavilonem jsou domy v Gorkého ulici 3,5,7
1925 (archiv Milana Šíra st.)je to prostor stávající LVT, pavilon dnešního technického muzea.Bufovy které stojí za pavilonem jsou domy v Gorkého ulici 3,5,7
1921 (archiv M.Gergelčík)
1921 (archiv M.Gergelčík)
LVT v roce 1959 (archiv Pavel Šubrt)
LVT v roce 1959 (archiv Pavel Šubrt)
archiv Z.Posledníková
archiv Z.Posledníková
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
cca 1999 (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
cca 1999 (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
(archiv Luboš Mencl)
(archiv Luboš Mencl)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Lákadlem na LVT byly i módní přehlídky
Lákadlem na LVT byly i módní přehlídky
LVT 1963. (archiv Luboše Mencla)
LVT 1963. (archiv Luboše Mencla)
archiv Emil Karkos
archiv Emil Karkos
Josef Zíma v roce 1965 (archiv J.Hůlka)
Josef Zíma v roce 1965 (archiv J.Hůlka)
Josef Zíma )archiv Jany Ducháčkové)
Josef Zíma )archiv Jany Ducháčkové)
Karel Gott (archiv Vladimír Vencl)
Karel Gott (archiv Vladimír Vencl)
fotografie z estrády na LVT. Tentokrát Waldemar Matuška a Karel Štědrý. (archiv Vladimír  Vencl)
fotografie z estrády na LVT. Tentokrát Waldemar Matuška a Karel Štědrý. (archiv Vladimír Vencl)
archiv Jana Hnyková
archiv Jana Hnyková
To jsou leta tak 62-64 na LVT. To zpívali "Mám malý stan". Moc dobře si pamatuji! (komentář Pavel Steklý, archiv Jaroslav Hůlka))
To jsou leta tak 62-64 na LVT. To zpívali "Mám malý stan". Moc dobře si pamatuji! (komentář Pavel Steklý, archiv Jaroslav Hůlka))
Horská dráha...Tržní náměstí...v místech,kde je teď bazén (archiv Luboš Mencl)
Horská dráha...Tržní náměstí...v místech,kde je teď bazén (archiv Luboš Mencl)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv M.Ban
archiv M.Ban
Nákup vstupenek na LVT,konec 60.let. (archiv J.Cerman)
Nákup vstupenek na LVT,konec 60.let. (archiv J.Cerman)
LVT 1974 (archiv Milena Petráčková)
LVT 1974 (archiv Milena Petráčková)
1977 (zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
1977 (zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 – 2000)
archiv Pavel Fejfar‎
archiv Pavel Fejfar‎
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
zdroj Čarověník Egona Wienera
zdroj Čarověník Egona Wienera

Proměny výstaviště

První pohlednice zachycuje první tři pavilony, postavené v roce 1921,které uzavíraly výstavní nádvoří.
O osm let později k nim přibyl čtvrtý, na opačné straně Gorkého ulice, jež tehdy probíhala výstavištěm.
Z původních hal se do dnešních dnů zachovala ta nejbližší,ovšem po několika úpravách ve značně pozměněném stavu.
Největší hala,která sloužila také sportovním účelům, a za okupace také nacistickým srazům,, byla stržena v roce 1993.
Na prostranství mezi pavilony se soustředily expozice menších vystavovatelů, které byly po veletrhu opět rozehraný.
Detailní záběr ukazuje stánky ústecké a řasnické firmy a vedle dokonce výtah hornorůžodolského podniku Jung&Rachel.

Vysoký poutač z výstavy Budujeme osvobozené kraje, realizovaný roku 1946 podle návrhu architekta Svatopluka Technika, sloužil i při několika ročnících Severočeských výstavních trhů.

Na konci padesátých let a především v letech šedesátých se Kiberecké výstavní trhy staly přehlídkou textilní výroby, odívání a módy s celostátním dosahem.
Měly představovat jakousi výkladní skříň, prezentující úspěchy československého spotřebního průmyslu.
Za nedostatkovým zbožím putovaly na LVT každý rok statisíce návštěvníků ze všech končin země.
Z dob první republiky pocházející výstavní haly byly z počátku jen upraveny a dostaly kolem nádvoří přístavbu podloubí.
Výstavbou pavilonu B v roce 1960 začalo rozšiřování výstavních prostor a na začátku devadesátých let už nezbylo z původního výstaviště prakticky vůbec nic.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Výstava 1925
Výstava 1925
archiv Z.Posledníková
archiv Z.Posledníková
Pavilon libereckého výstaviště krátce po dokončení v roce 1946. (Liberec:Reichenberg-architektura na severu Čech) (archiv Všichni Čermáci)
Pavilon libereckého výstaviště krátce po dokončení v roce 1946. (Liberec:Reichenberg-architektura na severu Čech) (archiv Všichni Čermáci)
cca 1999 (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
cca 1999 (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
LVT v roce 1959 (archiv Pavel Šubrt)
LVT v roce 1959 (archiv Pavel Šubrt)
Casino 2020 - smutný pohled na kdysi slavnou hospodu.  Dolů se chodilo na pivko, nahoru na populární diskotéku.  Foto: Liberecká drbna (Všichni Čermáci)
Casino 2020 - smutný pohled na kdysi slavnou hospodu. Dolů se chodilo na pivko, nahoru na populární diskotéku. Foto: Liberecká drbna (Všichni Čermáci)
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Emil Karkos
archiv Emil Karkos
archiv Emil Karkos
archiv Emil Karkos
Josef Zíma (archiv Jany Ducháčkové)
Josef Zíma (archiv Jany Ducháčkové)
Karel Gott v roce 1962 (archiv Jany Ducháčkové)
Karel Gott v roce 1962 (archiv Jany Ducháčkové)
archiv Jana Hnyková
archiv Jana Hnyková
Tentokrát Waldemar Matuška (archiv Vladimír  Vencl)
Tentokrát Waldemar Matuška (archiv Vladimír Vencl)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
(archiv Luboš Mencl)
(archiv Luboš Mencl)
archiv M.Ban
archiv M.Ban
1963 (archiv J.Hůlka)
1963 (archiv J.Hůlka)
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
zdroj Čarověník Egona Wienera
zdroj Čarověník Egona Wienera
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč

Mirek Endrle - Mně bylo 19 let, taťkovi 47, mamka o rok mladší ...jinak to byla vizita ze strany rodičů, jak žiji na koleji VŠST.

Jana Havránková - To je poklad! Nejen pro vaši rodinu, ale pro nás všechny. Tedy, hlavně liberečáky. Je to paráda, že se to podařilo uchovat a převést do digitální podoby. Počítám, že originál byla Admira osmička, tenkrát moc jiných kamer nebylo. Mně bylo tehdy 7 let, a stejně poznám, že pan Horníček a Kopecký tam předvádějí svůj taneček ze hry Tvrďák.

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Tak vypadala Technikova restaurace/vstupní pavilon v dobách své největší slávy
Tak vypadala Technikova restaurace/vstupní pavilon v dobách své největší slávy
archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera

Restaurace v areálu LVT půjde k zemi. Nahradí ji replika

  • Tauchman Jaroslav 16. Březen, 2023
  • Další ze symbolů slavné éry Liberce jde k zemi. Město se dlouhé roky nestaralo o budovu restaurace a vinárny v areálu LVT na Masarykově třídě. Nyní ji musí zbourat. Nahradí ji ovšem stavba, která tu původní bude ctít a navazovat na ni.

    Bývala to slavná restaurace, postavená věhlasným libereckým architektem Svatoplukem Technikem hned po válce jako vstupní pavilon výstavy "Budujeme osvobozené kraje". Desítky let byla symbolem zejména vyhlášených Libereckých výstavních trhů (LVT), ale po roce 1990 její konec napsala neviditelná ruka trhu a špatná péče ze strany vlastníka, tedy města Liberec.

    Od loňského léta Kancelář architektury města (KAM) prověřovala, zda bude možné dotyčný objekt rekonstruovat, respektive zachránit ho v jeho původních parametrech. Na objekt byl vypracován stavebně historický průzkum i další odborné posudky, které však konstatovaly, že kvůli špatné péči ze strany vlastníka není možné objekt zachránit.

    "Je předjednáno s městem, že objekt půjde do demolice, bohužel již není zachranitelný," uvedl pro Náš Liberec Jaroslav Zeman z Národního památkového ústavu v Liberci (NPÚ). "Díky dlouhodobé neúdržbě jsou v objektu například značně rozšířené dřevokazné houby," popisuje smutný stav kdysi oblíbeného podniku Jaroslav Zeman.

    Budovu ale nahradí stavba, která chce být důstojným pokračovatelem původního Technikova pavilonu. Rozhodnuto ale ještě není. Záviset to bude na politickém vedení města.

    "V budoucnu by tam mohla vzniknout kvalitní replika původní stavby, která bude splňovat současné technicko-tepelné standardy a materiály. Z původního objektu by mohl být zachován pouze suterén. Ostatní se podle odborníků nedá zachránit. Zatím o ničem takovém ale zástupci vedení města ani radní nejednali a ani nerozhodovali," shrnul pro Náš Liberec prozatímní situaci mluvčí libereckého magistrátu Tomáš Tesař.

    Návrh nové budovy vychází z Kanceláře architektury města, konkrétně od architektky Marie Sanvito Procházkové. I památkáři jej hodnotí jako zdařilý. "Stará budova bude nahrazena substitucí, takže vznikne téměř identická stavba. Projekt od KAM je povedený a rehabilituje místo, a Liberec tak de facto nepřijde o jednu z nejpovedenějších pozdně funkcionalistických staveb od předního architekta Svatopluka Technika," dodává k budoucí podobě LVT Jaroslav Zeman z NPÚ.

    Jak bylo zmíněno, vstupní pavilon libereckého výstaviště vznikl v souvislosti s pořádáním výstavy "Budujeme osvobozené kraje", zkráceně BOK, která se konala v Liberci od srpna do října 1946. Stěžejním motivem pro výstavu byla především manifestace toho, jak české úřady a firmy spravují po skončení druhé světové války severočeské pohraničí.

    zdroj:https://www.nasliberec.cz/2023/03/16/restaurace-v-arealu-lvt-pujde-k-zemi-nahradi-ji-replika/?fbclid=IwAR3-tDeeEVaVCAhYYHZTyfeihpbpUQd0AFNYyUbvIfU-eZOeU4Zdf0SShHw

    archiv J.Hůlka
    archiv J.Hůlka

    Půjde to i bez Němců, řekli si v Liberci před 70 lety a udělali výstavu


    Srpen 1946. Bylo po válce. Vzduch voněl létem a mírem, poražení Němci houfně opouštěli Sudety a do pohraničí mířily na jejich místa davy českých osídlenců. Noví obyvatelé putovali i do Liberce, města s dlouhou veletržní a výstavní tradicí.

    V novodobé české historii města na ni navázala výstava Budujeme osvobozené kraje, jejímž úkolem bylo zpropagovat pohraničí a nalákat do něj co nejvíce lidí. Konala se na výstavišti a začala přesně před sedmdesáti lety, v srpnu 1946.

    Pohraničí se totiž i rok po válce potýkalo s nedostatečným doosídlením. Často se psalo o nepostradatelnosti Němců, také obnovit výrobu v továrnách se dařilo jen poměrně ztuha.

    "Cílem výstavy bylo přispět k oživení průmyslu v pohraničí, přivést sem nové pracovníky a napomoci budovatelským snahám," potvrzuje liberecký památkář a historik umění Jaroslav Zeman.

    Hlavní iniciativu na pořádání výstavy měla Obchodní a živnostenská komora v Liberci (později po Únoru zrušená komunisty) v čele s architektem a libereckým patriotem Františkem Zejdlem.

    "Výstava s celorepublikovým dosahem měla masivní propagační kampaň a její ambice dokládá i celková plocha výstaviště, úctyhodných čtyři a půl tisíce metrů čtverečných," vypráví Zeman.

    Čtyři expozice, různá témata

    Ideový koncept spočíval v rozdělení expozic do čtyř samostatných celků. "Ten, který byl umístěný v pavilonu A, nesl název Stát nás vede, v pavilonu B My v pohraničí, v pavilonu C Budujeme u nás a v pavilonu D Naše výroba," zmínil Zeman. Zmíněné celky zastřešovala sjednocující myšlenka, vyjádřená emotivním názvem výstavy.

    V pavilonu A se tak nalézala expozice centrálních úřadů, pavilon C patřil samosprávě třinácti pohraničních měst a osídlovacímu úřadu, v pavilonu D vystavovalo zboží dvaapadesát podniků.

    "Expozice hlavního ideového pavilonu B byla pojednána podle principu klasického dramatu: v prvé části podávala obraz o životě v pohraničí a jeho specifikách, v druhé konfrontovala mnohdy protichůdné potřeby a v poslední předkládala možná řešení," uvádějí autoři Knihy o Liberci.

    Dominantu celého areálu tvořil dvacet metrů vysoký poutač, jehož tři stupně s daty 1432, 1918 a 1945 symbolizovaly vzestup našich národů. Jeho základ tvořila rozevřená kniha s nápisem Vláda věcí tvých se k tobě navrátila, lide český.

    Byla to první velká výstava v poválečné republice a měla proto mimořádný ohlas. Liberec se stal dějištěm řady doprovodných akcí: konal se národopisný a letecký den, první motocyklový závod na libereckém okruhu kolem přehrady, konference Svazu osvobozených politických vězňů, sjezd stavitelů, lékařů, odborářů i manifestační sjezdy čtyř politických stran.

    Do Liberce přijel i Klement Gottwald

    "Liberec navštívili prakticky všichni členové vlády včetně jejího předsedy Klementa Gottwalda. Delegaci pořadatelů přijal prezident Edvard Beneš, který nad výstavou převzal záštitu," uvádí Kniha o Liberci.

    Pro uspořádání takto mamutí akce musel výstavní areál ale napřed projít rozsáhlými úpravami. Podle projektu architekta Svatopluka Technika byly adaptovány pavilony, vyklizen a zarovnán terén.

    Jako památka na výstavu také dodnes stojí vstupní budova s pokladnami, kancelářemi a restaurací s krytou vyhlídkovou terasou. "V současné době bohužel tato krásná budova tiše chátrá a její další osud je značně nejistý," stýská si ředitel Severočeského muzea v Liberci Jiří Křížek.

    Průčelí směrem do Masarykovy ulice tvořilo moderně pojaté průčelí se třinácti nakloněnými žerděmi, na kterých měly viset vlajky všech zúčastněných měst. Pozice vlajek měla jasný účel. "Zatímco stožáry pro státní vlajku u vstupu stojí svisle, vzpřímeně, skloněné žerdě vlajek měst vyjadřují podřízenost měst státnímu celku," formuloval tehdy svůj záměr architekt Svatopluk Technik.Výstava měla původně trvat do září, pro velký zájem byla prodloužena až do října. Neskončila však přesto očekávaným ziskem, nýbrž schodkem tři miliony korun. Přesto splnila svůj účel a pomohla obnovit tradici pozdějších Libereckých výstavních trhů.

    Autor: Jan Mikulička

    Co se vám vybaví, když se řekne LVT?

    Liberecké výstaviště, dřevěná lávka pro pěší na křižovatce mezi muzeem a lázněmi, davy lidí, hospoda v suterénu Severočeského muzea nebo něco úplně jiného? Věděli jste, že první trhy se na libereckém výstavišti konaly už ve 20. a 30. letech 20. století?

    Jednalo se tehdy o Liberecký veletrh (Reichenberger Messe) a nás moc těší, že se nám letos podařilo do sbírky plakátů získat výtvarně hodnotné přírůstky ke dvěma ročníkům tohoto veletrhu Plakáty z let 1930 a 1932 byly navržené Atelierem Jäger, jehož vedoucí grafik Josef Jäger také stál za jednotným vizuálním stylem propagačních materiálů všech uskutečněných ročníků veletrhu v letech 1920-1938. Další plakáty se vážou k výstavní činnosti po druhé světové válce - plakát z produkce Atelieru MIA propaguje národopisné dny, které se konaly v rámci první velké poválečné výstavy "Budujeme osvobozené kraje" v roce 1946 a dále plakát z roku 1948 od Jaromíra Hlavsy pro Severočeské výstavní trhy. Na předválečnou tradici Libereckého veletrhu navázaly od roku 1956 Liberecké výstavní trhy reprezentované plakátem Jaroslava Fišera z roku 1968 s dominantním logem LVT.

    (zdroj: Severočeské muzeum)

    Instalace SVT 1947
    Instalace SVT 1947
    1947 (archiv T.Majer)
    1947 (archiv T.Majer)
    1947 (archiv T.Majer)
    1947 (archiv T.Majer)
    1947 (archiv T.Majer)
    1947 (archiv T.Majer)
    Premiera pavilonu B (1960)
    Premiera pavilonu B (1960)
    Liberecké Výstavní trhy – 1963– fotografie je na místě dnešního plaveckého bazénu (archiv T.Majer)
    Liberecké Výstavní trhy – 1963– fotografie je na místě dnešního plaveckého bazénu (archiv T.Majer)
    Hlediště původního amfiteátru (1977)
    Hlediště původního amfiteátru (1977)
    Pavilon A (80.léta)
    Pavilon A (80.léta)
    Vítězná expozice LVT 1990
    Vítězná expozice LVT 1990

    LIBERECKÉ VÝSTAVNÍ TRHY

    Uspěšnost výstavy Budujeme osvobozené kraje (1946), která do Liberce přivedla desetitisíce zájemců z celé republiky, byla podnětem pro obnovení tradice libereckých veletrhů. Po předběžném souhlasu zástupců všech politických okresů v obvodu liberecké Obchodní a živnostenské komory bylo založeno družstvo Severočeské výstavní trhy, zaps. spol. s r. o. (29. 1. 1947), umožňující propagaci výřobků nejen velkých, ale hlavně středních a malých podniků, pro něž byla reklama na Pražských vzorkových veletrzích finančně nedostupná. Členem se po upsání příspěvku tisíc korun mohla stát každá firma nebo jednotlivec, který chtěl vystavovat. Podnik byl otevřen i zájemcům z jiných míst republiky.

    Hned první ročník Severočeských výstavních trhů, uspořádamý roku 1947 v obnoveném areálu výstaviště, byl úspěšný (více než 45 milionů obchodního obratu) a návštěvnost byla srovnatelná s předválečnými veletrhy (50 000 osob). Další tři ročníky, které proběhly do roku 1950, už ale věrně zrcadlily proměny celé společnosti i jejího hospodářství: zpočátku vystavovaly hlavně firmy z Liberecka a pohraničí, v roce 1948 vedle zestátněných podníků a družstev ještě naposledy soukromníci, následující ročník byl ve znamení socializace a národních podniků a poslední byl již úplně zpolitizován a doprovázen velkou expozicíSSSR - náš přítel, spojenec a vzor.

    "Výstavní trhy byly v minulosti kolbištěm, na kterém se střetly nabídka i poptávka. Výsledkem konkurenčního boje, vedeného výlučně k docílení zisku, byl neprospěch spotřebitele, který neměl možnost do tohoto boje zasahovat. Znárodněním a združstevněním výroby poměrům, které byly pro spotřebitele v každém směru nepříznivé. Spravedlivá distribuce, která má na mysli službu spotřebiteli na místé zisku, má za úkol uspokojit potřeby pracujícího lidu. Socialistický obchod není honbou za ziskem, ale poctívou službou veřejnosti." Tolik předseda trhů, bývalý majitel drogistické firmy a někdejší víceprezident Obchodní a živnostenské komory v Liberci, zrušené po únoru 1948. Ideově politické cíle provázely bohužel už natrvalo všechny následující ročníky. Také okruh zahraničních vystavovatelů byl určován politickou orientací a omezil se prakticky jen na státy RVHP. Základní poslání každého veletrhu, umožňovat bezprostřední kontakt s nejlepšími světovými výrobci, byl obětován cílům propagandy. V kontrastu s tím byla výtvarná a instalační úroveň většiny výstav, které byly především od poloviny šedesátých let považovány za školu československého výstavnictví.

    Brány výstaviště se otevřely po pětileté pauze znovu 2. 6. 1956, kdy byly zahájeny Liberecké výstavní trhy místního hospodářství a výrobních družstev, uspořádané ve třech pavilonech. Tak začala novodobá historie LVT. Další ročník, věnovaný textilní, sklářské a módní tvorbě, již zabral celé výstaviště a rok nato byl přistavěn nový pavilonek pro první zahraniční vystavovatele - polská výrobní družstva. Počet návštěvníků vzrůstal každým rokem o 100 000. Proto se zahájila první velká etapa rozšiřování a modernizace výstavního areálu. Roku 1961 byla pod novými pavilony B a E vybudována v prostoru požárního cvičiště tzv. mulda, přírodní amfiteátr, určený pro zábavní pořady a módní přehlídky, jenž vtiskl spolu s novým monumentálním vstupem z Tržního náměstí celému výstavišti vysoce atraktivní podobu. Výstavy se postupně rozšiřovaly i do objektů přilehlých škol a později také tělocvičny v Jablonecké ulici. V letech 1961-62 byl součástí výstavní náplně ještě nábytek a elektrospotřebiče, v dalších dvou letech už jenom textil a sklo, Specializace výhradně na textil a módu (od roku 1965) byla do značné míry vynucena nátlakem ze strany konkurenčních výstav (kampaň vyvrcholila bojovným článkem "Kartágo musí být zničeno'!"), ale ukázala se nakonec jako správná.Rekordní návštěvnost 604 000 osob nebyla zatím překonána a také následující ročníky vidělo přes půl milionu návštěvníků. Jak v sedmdesátých a osmdesátých letech ubývalo nedostatkového zboží, zdražoval se benzin a zkracovala se doba konání ze tří týdnů na nynějších osm dní (na konci 20.století), snižoval se i počet návštěvníků až na dnešních 60 000 - 80 000.(na konci 20.století) Expozice byly připravovány špičkovými výtvarníky a aranžéry, kteří prosazovali stále více obchodní a spotřebitelskou koncepci proti ideově politickým přístupům, jež znovu převládly až v roce 1974. Součástí výstav byly různé soutěže, jako např. O medaili LVT (od 1962 - oceněné výrobky musely být uvedeny na trh nejpozději v následující sezoně). Hlavní výstavě předcházely mládežnické akce Hledáme nejlepší módní tvůrce (od 1965) a Mladý módní tvůrce - Zenit (od 1972). Výstavní noviny Poledník (od 1964) vycházely ve více než stotisícovém celkovém nákladu. Z Liberce se vysílala televizní soutěž Pekelně se soustřeď (od 1965, PEKSESO) a Dietlův pořad Hraje celá rodina, pomůže i soused (1970). V amfiteátru se na každodenních estrádách představili všichni naši přední zpěváci a orchestry. Konec šedesátých let je možno považovat za vrchol v historii LVT. Výstavbou pavilonu A (1975) začalo rozšiřování druhé části areálu v údolí Jizerského potoka mezi prodejnou Bytexu a skokanskými můstky s umělou hmotou (kritické body 18 a 28 m, otevřeny 13.10. 1973). Obě části výstaviště byly propojeny lávkou pocházející z trofejního arzenálu britské armády (1980-90), Rozhodnutí o výstavbě plaveckého bazénu v nástupním prostoru si vyžádalo přemístění vchodu a vybudování náhradního amfiteátru před Jizerskou hutí, V roce 1978 procházeli návštěvníci poprvé vstupem na rohu Šamánkovy a Budyšínské ulice. Amfiteátr sloužil jen provizorně, dokončen byl za dva roky a zastřešen po dalších dvou letech.

    Došlo také k organizačním změnám: integrací podniků LVT Liberec, Zahrada Čech Litoměřice a Sekretariát mezinárodních výstav Jablonec n. N. vznikly Severočeské výstavy se sídlem v Liberci (1.1.1978). Změna periodicity celostátních výstav přinesla 1 rozhodnutí pořádat LVT pouze v sudých letech. V mezidobí se konaly od roku 1981 o týden kratší Liberecké prodejní trhy (LPT). Během druhé poloviny osmdesátých let začal stoupat i počet menších kontraktačních, oborových a prodejních výstav, kterých nyní probíhá kolem desíti do roka.

    Jubilejní 30. ročník LVT v roce 1990 symbolicky uzavřel jednu éru výstav. Už na LPT 1989 byla poprvé v převaze komerční a reklamní témata. Další vývoj už určovaly hlavně požadavky obchodu a potřeba začlenit náš textilní a oděvní průmysl do mezinárodní konkurence. Rozsah následujících přehlídek se zmenšil a pro expozice byla využívána jen původní část areálu, zmenšená ještě o posledního pamětníka předválečných veletrhů - pavilon F, který byl v roce 1993 zbořen. Hlavní vchod se navrátil na rekonstruovanou Masarykovu třídu a zadní z Tržního náměstí slouží jen dopravě. Pro nešťastně řešený pavilon A se zatím hledá vhodné využití.

    Areál a zařízení výstaviště je majetkem města. Výstavní trhy zajišťuje nástupkyně někdejší příspěvkové organizace, akciová společnost LVT, nejen s novou koncepcí, ale především ekonomikou: od devítimilionových dotací na činnost v roce 1990 se dokázala během čtyř let propracovat k zisku. Jubilejní padesátá veletržní sezona (1995) tedy zastihla podnik sice ve skromnější formě, zato však konsolidovaný a slibující trvalý vzestup.

    Článek je z roku 1996. V současné době jsou LVT minulostí, ale je dobře, že se pro pavilony našlo uplatnění a v prostorách LVT vzniklo Technické muzeum a snad velké plány zde do budoucna má Boveraclub, který se sem přestěhoval z vozovny tramvají a také se sem postupně přestěhuje i celý jeho historický vozový park.

    (zdroj R.Karpaš a kolektiv Kniha o Liberci, 1996 a fotografie z archivu Milana Šíra st.)


    archiv Milan Péč
    archiv Milan Péč
    Původní hlavní vchod (1972) Od roku 1963 byl hlavní vchod v místech nynějšího krytého bazénu.
    Původní hlavní vchod (1972) Od roku 1963 byl hlavní vchod v místech nynějšího krytého bazénu.
    Expozice Textilany v pavilonu A
    Expozice Textilany v pavilonu A
    Nový estrádní amfiteátr u Jizerské huti (kolem 1985)
    Nový estrádní amfiteátr u Jizerské huti (kolem 1985)
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv Milan Šír st.
    archiv J.Peterka
    archiv J.Peterka
    (archiv T.Majer)
    (archiv T.Majer)
    Liberecké Výstavní trhy 1962 (archiv T.Majer)
    Liberecké Výstavní trhy 1962 (archiv T.Majer)

    Už v roce 1968 byly LVT řezy hodně oblíbené.

     Podnik Severočeské cukrárny a pekárny (uveden závod na Hanychovské, ale možná spíš ve významu jako sídlo společnosti) jich připravil jen pro LVT bezmála 10 tun. V roce 1971 se počet pochutin pro návštěvníky trhů prakticky zdvojnásobil (21 tun cukrářských výrobků celkem, zdroj: Vpřed). Mezi další mňamky patřily Plaketky a Jizerky. I dnes probíhají diskuse, kde sehnat na LVT řezy recept... Občas jsou někde k mání, nicméně reakce nejsou dvakrát pozitivní. Zkrátka to není ono. Navíc máme jiná měřítka stravování. Podle webu "keto diety" nejsou LVT řezy Bláha určeny k hubnutí - 67 % sacharidů, 22 % tuků Dodatek: Nalezl jsem ON 56 1715, ve které byly LVT řezy rumové zavedeny s účinností 1.64, změna 10.66. Podle toho soudím, že spatřily světlo světa v roce 1964.

    (autor příspěvku Petr Ruprecht)

    Miliónové nákupy. Čtvrt milióntý návštěvník, hlásaly titulky o LVT v roce 1963


    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci

    Několik desítek let zpět žil každé léto Liberec legendárními Libereckými výstavními trhy (LVT). Ty navázaly po válce na slavnou tradici Libereckých veletrhů konaných od roku 1920. Byly velmi populární a sjížděli se na ně lidé z celé republiky a i ze sousedních zemí. Přeneste se do roku 1963.

    Tehdy se na výstaviště v Liberci valily davy nákupů chtivých zájemců i zvědavců, kteří chtěli obdivovat spotřební novinky, elegantní módy i nové vychytávky. A nedílnou součástí LVT byl také bohatý doprovodný program, kde se na pódiu míhaly české hvězdy zvučných jmen, od Evy Pilarové, přes Waldemara Matušku až ke Karlu Gottovi.
    A jaký byl rok 1963? Podle dobového tisku, okresních novin Liberecka Vpřed, kupříkladu "NEJdražším exponátem na LVT byl goblén profesora Kybala z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Podle jeho návrhu jej vázaly soudružky z Valašského Meziříčí. Jeho cena se odhaduje na více než 15 000 Kčs. NEJrušněji bylo stále v prodejních pavilónech. U pultů většinou nebylo, jak se říká, k hnutí. Přitom prodejní pavilony - školy - byly využity velmi nedostatečně. Nestačily se připravit další třídy? Podcenila se koupěchtivost návštěvníků?" ptal se dobový tisk. NEJlepší ocenění si vysloužil pavilon výrobních družstev.

    A jak to bylo s oněmi miliónovými nákupy? Okresní noviny Vpřed tehdy psaly, že o úspěchu výstavy a spokojenosti návštěvníků svědčí nejlépe vysoké tržby. Pracovníci obchodu prý připravili dostatečné fondy, až na nešťastné skládací deštníky bylo k dostání všechno žádané zboží. V prvním ze tří výstavních týdnů se jen na výstavišti prodalo obuvi za 1 300 000 Kčs, oděvů za 1 200 000 Kčs, textilu za 3 milióny. Velký zájem byl o vystavené chaty, byly přijaty zakázky za milión sto tisíc korun. A nábytkáři převzali zakázky za čtvrt miliónu Kčs. Největší zájem byl ovšem o tesilové výrobky, pánská saka, letní obuv, dětské bundy Kanada a tranzistorové přijímače.
    V roce 1963 přišlo na LVT celkem 485 000 návštěvníků a udělaly se tržby za 50 miliónu korun.
    autor příspěvku: Blanka Freiwilligová, fotografie z archivu Severočeského muzea v Liberci
    Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/liberecke-vystavni-trhy-20220622.html

    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963.  Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci
    Liberecké výstavní trhy v roce 1963. Zdroj: Archiv Severočeského muzea v Liberci

    Liberec v období známých Libereckých výstavních trhů (LVT) 1965.

    Foceno na diapozitivní kinofilm Orwo nějakým stereoskopickým fotoaparátem. Snímky jsou tedy na filmu po dvojicích, pro levé a pravé oko. Zveřejňuji jen jedny z párů. (archiv Ivan Řihošek)

    Pamatujete si na LVT a módní přehlídku, která k LVT patřila?

    Rok 1966.

    (archiv Jaroslav Dostál)

    Co bylo možné koupit na LVT před půl stoletím  ? - 1966.

                              LVT 1967 fotoaparátem Kurta Heineho

    autor příspěvku Petr Ruprecht

    Rok 1967 LVT a lahůdkové párečky foto archiv Petr Karlíček a Kaiser a DF
    Rok 1967 LVT a lahůdkové párečky foto archiv Petr Karlíček a Kaiser a DF
    Reklama na prodejní výstavu potřeb pro pobyt v přírodě v parku u hotelu Zlatý lev v Rudém právu z 20.7.1967 (archiv ing.Rudolf Kittler)
    Reklama na prodejní výstavu potřeb pro pobyt v přírodě v parku u hotelu Zlatý lev v Rudém právu z 20.7.1967 (archiv ing.Rudolf Kittler)
    Liberecké Výstavní trhy 1969– sjezd trabantů (archiv T.Majer)
    Liberecké Výstavní trhy 1969– sjezd trabantů (archiv T.Majer)

    LVT 1970


    "Kupte si balónek!" - Brány Libereckých výstavních trhů, celostátní přehlídky kultury módy se každoročně otevírají, aby přivítaly kolem půl miliónu návštěvníků z celé republiky i ze zahraničí. V letošním roce (1970) jubilují LVT i padesátým výročím vzniku Libereckých veletrhů, prvních v Československu vůbec (1920).

    (zdroj Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)

    Mé první kolo Blesk a já. Foceno vedle Základní školy 5.května. V pozadí jsou stánky, součástí LVT. Rok cca 1983? Credit fotografii patří Olda Veselý . (archiv Marcela Hodny)
    Mé první kolo Blesk a já. Foceno vedle Základní školy 5.května. V pozadí jsou stánky, součástí LVT. Rok cca 1983? Credit fotografii patří Olda Veselý . (archiv Marcela Hodny)
    s mamkou a tatkou na LVT nekde kolem roku 1980 (Pavel Höfner)
    s mamkou a tatkou na LVT nekde kolem roku 1980 (Pavel Höfner)
    Snad nejhorší barevná fotografie té doby od profesionálního fotografa,jedná se o vstup na LVT z Tržního nám., počátek 70.let,prostě celková kompozice hrozná... (archiv Radomír Cerman)
    Snad nejhorší barevná fotografie té doby od profesionálního fotografa,jedná se o vstup na LVT z Tržního nám., počátek 70.let,prostě celková kompozice hrozná... (archiv Radomír Cerman)
    foto mamky z roku 1967 (Jiřina Štěchová)
    foto mamky z roku 1967 (Jiřina Štěchová)
    Jdu s maminkou na LVT 😃 (rok 1978) (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
    Jdu s maminkou na LVT 😃 (rok 1978) (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
    na LVT, asi 1967, (Ladka Puntschuh)
    na LVT, asi 1967, (Ladka Puntschuh)
    Odhaduji 40.-50.léta LVT,kavárna v pozadí?Nahoře bytové činž.domy.Od bývalé Lenin.třídy-ulice. (archiv Radomír Cerman)
    Odhaduji 40.-50.léta LVT,kavárna v pozadí?Nahoře bytové činž.domy.Od bývalé Lenin.třídy-ulice. (archiv Radomír Cerman)
    vzpomínka na člověka, který jako první viděl naši Zemi z vesmíru dne 12. 4. 1961. Snímek byl pořízen při jeho návštěvě LVT v roce 1966 fotoaparátem Pionýr. (archiv Marie Žádníková)
    vzpomínka na člověka, který jako první viděl naši Zemi z vesmíru dne 12. 4. 1961. Snímek byl pořízen při jeho návštěvě LVT v roce 1966 fotoaparátem Pionýr. (archiv Marie Žádníková)

    LVT 1967, rodiče a já, a Tržní nám. LVT 1968. Maminka, já a sestřenice.

    Říkala jsem si, že sem rodinné fotky dávat nebudu, ale poslední dny se to tu rozmohlo.... a přijde mi to milé, nakonec lidé k městu patří. (Katka Tanaka Procházková )

    Zdravil jsem "Slavné májové dny" ... .. v r.1972, u Vodotrysků..

    (archiv Martin Seidel)

    V roce 1966 navštívil LVT i Jurij Gagarin
    V roce 1966 navštívil LVT i Jurij Gagarin
    archiv L. Mencl
    archiv L. Mencl
    Pavilon Bytex (dnešní restaurace ZOO 1320) (archiv Všichni Čermáci)
    Pavilon Bytex (dnešní restaurace ZOO 1320) (archiv Všichni Čermáci)

    LVT 1974 - archiv Jaroslav Dostál

    V roce 1981 se poprvé konaly Liberecké prodejní trhy, které se pak pravidelně střídaly s LVT.

    LVT 1960
    LVT 1960
    archiv Vladimír Dvořák
    archiv Vladimír Dvořák
    archiv L. Mencl
    archiv L. Mencl
    Pavilon A Libereckých výstavních trhů v roce 1979. (Zdroj: Kniha Liberec minulosti a současnosti) (archiv Všichni Čermáci)
    Pavilon A Libereckých výstavních trhů v roce 1979. (Zdroj: Kniha Liberec minulosti a současnosti) (archiv Všichni Čermáci)
    archiv L. Mencl
    archiv L. Mencl
    Pavilon A byl otevřen v roce 1975
    Pavilon A byl otevřen v roce 1975
    Pavilon A LVT v roce 2003
    Pavilon A LVT v roce 2003
    Pavilon A LVT v roce 2003
    Pavilon A LVT v roce 2003
    Pavilon A LVT v roce 2003
    Pavilon A LVT v roce 2003
    Pavilon A LVT - je libo do velkého sálu (přímo), nebo domalého (vpravo)?
    Pavilon A LVT - je libo do velkého sálu (přímo), nebo domalého (vpravo)?
    Pavilon A LVT - výhled na muzeum z velkého sálu
    Pavilon A LVT - výhled na muzeum z velkého sálu
    Pavilon A LVT - tady se tančilo...
    Pavilon A LVT - tady se tančilo...
    Pavilon A LVT - tady se tančilo...
    Pavilon A LVT - tady se tančilo...
    Pavilon A LVT - tady se tančilo...
    Pavilon A LVT - tady se tančilo...

    Pavilon A v roce 2003


    Vzpomínáte si ještě na Pavilon A Libereckých výstavních trhů? Já ho mám spojený hlavně se středoškolskými plesy. Vyšťoural jsem ze svého archivu snímky z roku 2003, kdy někdejší chloubě zdejšího výstaviště zbýval už jen krátký čas... Tak tedy vzpomínejte se mnou. (autor článku Tomáš Hruš)

    Pavilon A LVT - vchod
    Pavilon A LVT - vchod
    Pavilon A LVT - bar
    Pavilon A LVT - bar
    Pavilon A LVT - úniková cesta
    Pavilon A LVT - úniková cesta
    Pavilon A LVT - úniková cesta
    Pavilon A LVT - úniková cesta
    Pavilon A LVT - schodiště
    Pavilon A LVT - schodiště
    Pavilon A LVT - velký sál
    Pavilon A LVT - velký sál
    Pavilon A LVT - schodiště ve velkém sále
    Pavilon A LVT - schodiště ve velkém sále
    Pavilon A LVT - výhled z velkého sálu
    Pavilon A LVT - výhled z velkého sálu
    Opuštěný a chátrající pavilon Bytexu v Masarykově ulici před cca 25 lety. Naštěstí jej nepotkal stejný osud, jako některé jiné stavby, které přestaly sloužit svému účelu a musely být z různých důvodů zbourány. (archiv Všichni Čermáci)
    Opuštěný a chátrající pavilon Bytexu v Masarykově ulici před cca 25 lety. Naštěstí jej nepotkal stejný osud, jako některé jiné stavby, které přestaly sloužit svému účelu a musely být z různých důvodů zbourány. (archiv Všichni Čermáci)
    Novým vstupním pavilonem prošli první návštěvníci v srpnu 1946
    Novým vstupním pavilonem prošli první návštěvníci v srpnu 1946
    Obnovení tradice výstavnictví
    Obnovení tradice výstavnictví
    LVT 50. let
    LVT 50. let
    LVT 60. let
    LVT 60. let
    Nejlepší výrobky byly na LVT
    Nejlepší výrobky byly na LVT
    Waldemar Matuška v Liberci
    Waldemar Matuška v Liberci
    V roce 1966 navštívil LVT i Jurij Gagarin
    V roce 1966 navštívil LVT i Jurij Gagarin
    Pozdrav z LVT
    Pozdrav z LVT
    Expozice módy
    Expozice módy
    Prosklený pavilon F. Foto: Severočeské muzeum Liberec
    Prosklený pavilon F. Foto: Severočeské muzeum Liberec
    Lávka mezi pavilony
    Lávka mezi pavilony
    Pavilon A
    Pavilon A
    Proslulý LVT řez
    Proslulý LVT řez
    Ďábelská huť
    Ďábelská huť
    Technické muzeum
    Technické muzeum
    Liberecké výstavní trhy, zkráceně LVT, navázaly na slavnou tradici Libereckých veletrhů konaných od r. 1920. Již zkraje zaznamenaly takový úspěch, že si zasloužily vybudování nových specializovaných prostor a hal. Tehdy se Liberec zařadil mezi veletržní velkoměsta jako Praha či Lipsko a s pýchou se uvádělo, že se tu pořádají nejvýznamnější textilní veletrhy v Evropě! Předválečné veletrhy skončily svým 19. ročníkem v roce 1938, pak je přerušila válka. Adolf Hitler ještě využil největší halu pro své vystoupení před dvacetitisícovým davem.

    Výstaviště ožilo BOKem

    Liberec se výstavou skutečně zviditelnil a slibně nakročil k obnovení tradice výstavnictví z úspěšných meziválečných let , zkráceně LVT, navázaly na slavnou tradici Libereckých veletrhů konaných od r. 1920. Již zkraje zaznamenaly takový , že si zasloužily vybudování nových specializovaných prostor a hal. Předválečné veletrhy skončily svým 19. ročníkem v roce 1938, pak je přerušila válka. Adolf Hitler ještě využil největší halu pro své vystoupení před dvacetitisícovým davem.

    Novým vstupním pavilonem libereckého výstaviště architekta Svatopluka Technika prošli první návštěvníci v srpnu 1946 u příležitosti výstavy "Budujeme osvobozené kraje", zkráceně BOK. Výstava měla ukázat nové možnosti pohraničí po odsunu Němců a pomoci s jeho dosídlením. Byla jednou z prvních výstav po válce a vzbudila nebývalý ohlas. Současně probíhaly doprovodné akce včetně prezentací politických stran a výstaviště tak neopomenuli navštívit členové vlády včetně předsedy Klementa Gottwalda.

    Liberec se výstavou skutečně zviditelnil a slibně nakročil k obnovení tradice výstavnictví z úspěšných meziválečných let


    Zpolitizovaná 50. léta

    Následující ročník byl také po návštěvnické i obchodní stránce úspěšný. V dalších třech ročnících se již naplno projevily změny v oblasti hospodářství. Vlivem zestátnění podniků a združstevnění ubyli vystavující soukromníci a výrobu plánovaly ideo-politické cíle, nikoliv zisk. Výstava v r. 1950 tak proběhla ve zcela zpolitizované atmosféře s výraznou prezentací SSSR. Ze zahraničních vystavovatelů byl dán prostor jen členům RVHP a postupně tak vymizel prvotní smysl veletrhů, tedy setkávání nejlepších světových výrobců a navrch získala politická propaganda. Protože se hospodářská situace nadále zhoršovala a nepřála zdravému obchodnímu soupeření, mohly se brány výstaviště otevřít teprve až s oživením ekonomiky v r. 1956, i když se pořádání trhů neobešlo bez "úlitby bohům" – výstavky špionážních balónů sestřelených na území ČSR.

    Výstavní trhy Liberec LVT byly výkladní skříní tehdejšího režimu

    Brzy nastoupila zlatá léta LVT – léta 60. Tehdy se z LVT stal pojem, značka a jedinečný fenomén, kterým Liberec opravdu žil. LVT určovaly chod města, které se na ně připravovalo mj. i výzdobou města neonovým osvětlením (v době energetické krize r. 1963 byly neony opět zakázány), obchody v době LVT soutěžily o nejlepší služby a výzdobu. Z r. 1960 pochází např. pavilon B, kde dnes Technického muzeum ukazuje expozici o textilní minulosti Liberce.

    LVT trhaly návštěvnické rekordy

    Roku 1965 LVT zaznamenaly návštěvnický rekord 604 000 osob! Trhy si nenechávali ujít vedoucí představitelé státu a KSČ. Z počátku se vystavoval i nábytek a elektrospotřebiče, později jenom textil a sklo a od roku 1965 se cílilo na textil a módu. Výrobci tu představovali ty nejlepší kolekce, které běžně na pultech k vidění nebyly. Pořádala se soutěž o Medaili LVT o nejlepší výrobek. Nejlepší výrobky měl výrobce co nejdříve zavést do běžné výroby, ale bohužel se tak nestávalo.

    Na LVT přijížděli význační hosté

    "Vždy první den veletrhů stály před vchodem na výstaviště fronty. Ale nejdřív šli dovnitř tehdejší papalášové, ti si vybrali z nejlepšího a až pak mohli dovnitř obyčejní lidé. Těch ale bylo třeba tři sta tisíc." Vzpomíná pamětnice J. Bílková z Liberce.

    V roce 1966 navštívil LVT i Jurij Gagarin.


    Za zábavou a nedostatkovým zbožím na LVT!

    Důležitá a politicky podporovaná byla obchodní část trhů v prostorách sousedních škol, kde se prodávalo spotřební zboží nebo nedostatkové cizokrajné ovoce, což velmi přispělo k oblíbenosti trhů. V rámci LVT se konaly konference a sympozia na téma textilnictví nebo kvalita spotřebního zboží. Návštěvníci sledovali módní přehlídky, na estrády přijížděly dobové hvězdy jako Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Waldemar Matuška, Josef Laufer, Václav Neckář atd. O dění na trzích pravidelně informoval deník Poledník vycházející v nákladu 100 tis. kusů. Návštěvníci si také mohli zakoupit vyhlídkové lety nad Libercem letadlem Morava za dnes úsměvných 38 Kč na osobu nebo se letištní plocha využívána ke konání koňských dostihů v rámci Velké ceny LVT!

    LVT zpestří vaši dovolenou!

    V souvislosti s konáním LVT se zvýšil i cestovní ruch, v 50. letech spíše potlačovaný. Zlepšovalo se dopravní spojení, vypravovaly se vlakové spoje ze Slovenska a pořádaly autokarové zájezdy na LVT např. z Polska. Čedok rozšířil nabídku ubytování vedle hotelů i do soukromí. Vznikla cestovní kancelář RUCH, jejímž důležitým úkolem bylo vydávání publikací a průvodců. Propagační materiály, určené jako pozvánka na LVT, lákaly návštěvníky k delším pobytům.

    LVT jako pastva pro oko

    Zdařilé byly výstavní instalace i po výtvarné stránce. Expozice připravovali přední výtvarníci, aranžéři a zapojovali se i liberečtí architekti, jako Otakar Binar, a byly tak skutečnou přehlídkou československého výstavnictví. Ideově politické zaměření doby se dařilo upozadit ve prospěch vystavovatelů a spotřebitelů.

    V letech 1962-65 vznikl podle návrhu Miroslava Masáka prosklený pavilon F v údolí Jizerského potoka, později známý jako Bytex. Přilehlý park oživily sochy z výstavy Socha a město (1969), Motýlí křídla a Brána snů. Současná podoba po úpravě pavilonu již neodpovídá původnímu návrhu.

    V r. 1975 v údolí Jizerského potoka pavilon A od O. Binara a obě strany výstaviště byly propojeny dočasnou lávkou (1980-1990), která zůstala mnohým v paměti dodnes.

    V pavilonu A byl kromě výstavních a prodejních prostor i bar a sál pro 1300 osob. Dne 22. listopadu 1989 se tu konala oslava Mezinárodního dne studentstva, kdy se sešlo na 1200 studentů, učitelů a představitelů okresu. V prosinci téhož roku tu koncertoval Karel Kryl. Po 30 letech byl pavilon A pro nepotřebnost a značnou zchátralost zbourán.

    Do údolí Jizerského potoka byl umístěn i nový estrádní amfiteátr z důvodu výstavby Plaveckého stadionu. S ní souviselo také přesunutí hlavního vchodu výstaviště na roh Šamánkovy a Budyšínské ul. v r. 1978. V roce 1981 se konaly první Liberecké prodejní trhy (LPT), které se napříště střídaly s LVT.

    Útlum v 90. letech

    V 90. letech probíhaly v areálu ještě další menší oborové a kontraktační výstavy, na samotných LVT postupně převládala komerce, původní myšlenka se vytrácela a výstavy se omezily pouze na areál u Plaveckého bazénu.

    Na prahu nového tisíciletí se už nenašla nová koncepce libereckého výstavnictví a tradice Libereckých výstavních trhů po 90 letech slavné existence zanikla.

    Ďábelská huť

    Současné výstavbě v údolí Jizerského potoka ustoupila mj. kultovní diskotéka Ďábelská huť. Původně byla Huť od r. 1968 sezonní stylovou restaurací typu "koliba" pro návštěvníky LVT. Po zateplení budovy a vybudování ústřední topení pak sloužila celoročnímu provozu. Špičatá vížka, která vykukovala ze střechy, byl komín, uvnitř se na otevřeném ohni připravovala jídla.

    Víte, že

    název hry PEKSESO je odvozený od televizní soutěže "Pekelně se soustřeď!" odvysílané během LVT v roce 1967? … skokanské můstky Slávia P25 a P15 s umělým povrchem v areálu výstaviště poskytly prostor v době konání LVT k uspořádání Poháru o Liberecké výstavní trhy, který propagoval skokanský sport v regionu. Můstky byly otevřeny r. 1960 za účasti reprezentačního družstva skokanů. Slavistický mládežnický oddíl na něm skákal až do roku 2012.

    Na závěr a jako nostalgická tečka může posloužit proslulý LVT řez, který je stále možné v některých obchodech zakoupit.

    Nová doba, nový pohled

    V současné době je areál výstaviště ve vlastnictví statutárního města Liberec, část plochy využívá Technické muzeum.

    Kancelář architektury města přišla s návrhem dožilé objekty zbourat a nahradit je novými. Jen architektonicky cenný Technikův pavilon z roku 1946 zůstane. Jestli se tato vize uskuteční, závisí samozřejmě na tom, zda se podaří sehnat dostatek financí.

    zdroj:https://www.visitliberec.eu/jedinecnyliberec/liberecke-vystavni-trhy/?fbclid=IwAR2cyZRLEesYX9095tlO086r-CvmA0m6VNpWRZW1TmWy-jrmXumaEeVIO-Q

    Estrádní amfiteátr
    Estrádní amfiteátr
    Konec LVT. Expozice z roku 1990.
    Konec LVT. Expozice z roku 1990.
    Architektonicky cenný Technikův pavilon z roku 1946
    Architektonicky cenný Technikův pavilon z roku 1946