Liberec XXIII - Doubí 

15.07.2020
60.léta
60.léta
Stavba nové ulice České mládeže nad tratí 030 Pardubice - Liberec. (2002 - 2003) (archiv L.Janků)
Stavba nové ulice České mládeže nad tratí 030 Pardubice - Liberec. (2002 - 2003) (archiv L.Janků)
60.léta 20.století
60.léta 20.století

Hodkovická ulice po roce 1908.


Pohled směrem k Rochlici. V domě vlevo (čp.103 ) sídlil obecní úřad a pošta. V protějším domě (čp.31) je dnes bufet Jalinda

6.10.2020 (foto Ing. Rudolf Kittler)
6.10.2020 (foto Ing. Rudolf Kittler)

Proletářská 447

v letech 1979 a 4.3.2020

Historická fotka ofocena z knihy Liberec minulosti a současnosti, autoři Vladimír Ruda a Svatopluk Technik, autor fotky Jan Kabíček. Bohužel nevím, kdy Dělnický dům zbourali, my se do Proletářské přistěhovali v lednu 1989 a to už tam rostly břízy a olše. Byl tam takový příjemný březový lesík a vyšlapané pěšinky. Současnou stavbu začali budovat v roce 1994. Asi 20 let tam sídlila nějaká firma a dnes je to nájemní dů. (autor příspěvku Ing. Rudol Kittler)
Rozdíl 100let-Proletářská ulice (archiv Magdalena Kalová)
Rozdíl 100let-Proletářská ulice (archiv Magdalena Kalová)
Kaplického čp.362 (archiv M.Ban)
Kaplického čp.362 (archiv M.Ban)
Jak vzpomínáte na jízdy autobusy Karosa B732 v MHD v Liberci? Já si nejraději sedával na blatník, když autobus stál v zastávce, tak jeho interiér hodně vibroval a nezapomenu na typické zvuky, které vláčkařům připomínají motoráky 810. Karosy ŠM 11 bohužel už nepamatuji, určitě to také byl zážitek. (Marek Stahl)
Jak vzpomínáte na jízdy autobusy Karosa B732 v MHD v Liberci? Já si nejraději sedával na blatník, když autobus stál v zastávce, tak jeho interiér hodně vibroval a nezapomenu na typické zvuky, které vláčkařům připomínají motoráky 810. Karosy ŠM 11 bohužel už nepamatuji, určitě to také byl zážitek. (Marek Stahl)
(M.Gergelčík)
(M.Gergelčík)
Doubí 1910
Doubí 1910
Doubí, chalupa, povoz r. 1925 (archiv Vlastimír Hájek)
Doubí, chalupa, povoz r. 1925 (archiv Vlastimír Hájek)
Doubí (u Mercedesu čp.127) (foto M.Gergelčík)
Doubí (u Mercedesu čp.127) (foto M.Gergelčík)
Doubí, Hodkovická ulice, mateřská školka, pak družina. Zbořeno. (archiv Vlastimír Hájek )
Doubí, Hodkovická ulice, mateřská školka, pak družina. Zbořeno. (archiv Vlastimír Hájek )
Proletářská (archiv J.Hůlka)
Proletářská (archiv J.Hůlka)
Liberec ještě bez průmyslové zóny jih v roce 1993 (zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996) Ing. Rudolf Kittler : 90.léta v Doubí. Rychlostka dvouproudová (rozšíření probíhalo v letech 1996-1999), žádná Hypernova(1998-1999)žádné Makro(2004-2005), místo něj fotbalové hřiště a silnička do Pilnkova normálně v provozu, dnes přeseknutá. V dálce vedle Rochlického sídliště můžem vidět volné pláně, kde pobíhali psi a děti pouštěli draky
Liberec ještě bez průmyslové zóny jih v roce 1993 (zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996) Ing. Rudolf Kittler : 90.léta v Doubí. Rychlostka dvouproudová (rozšíření probíhalo v letech 1996-1999), žádná Hypernova(1998-1999)žádné Makro(2004-2005), místo něj fotbalové hřiště a silnička do Pilnkova normálně v provozu, dnes přeseknutá. V dálce vedle Rochlického sídliště můžem vidět volné pláně, kde pobíhali psi a děti pouštěli draky
místo průmyslové zóny Státní statek Doubí (archiv ing. Rudolf Kittler)
místo průmyslové zóny Státní statek Doubí (archiv ing. Rudolf Kittler)
Jaro 2001, statek zbouraný, silnice do zóny už se staví. (archiv ing.Rudolf Kittler)
Jaro 2001, statek zbouraný, silnice do zóny už se staví. (archiv ing.Rudolf Kittler)
2019
2019
2019
2019

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA

Průmyslovou zónu chtělo město původně umístit na volné pozemky za letištěm a sem také směřovalo první kroky k realizaci tohoto záměru. Vyskytly se ale různé komplikace, zahájení prací se oddalovalo, a tak bylo pro výstavbu průmyslových kapacit vytypováno nové místo v jihozápadní části Liberce, na katastrálním území Doubí a Pilínkova.
Zóna se rozkládá na území o rozloze 125 ha mezi železniční tratí Liberec-Turnov a staršími průmyslovými objekty podél ulice České mládeže. Jejím středem protéká Plátenický potok. Jde o první industriální zónu v republice financovanou ze soukromých zdrojů. Za účelem její přípravy a realizace inženýrských sítí vznikla v lednu 1999 akciová společnost Investorsko-inženýrská (s 53,3% podílem Syneru). Území bylo legislativně připraveno včetně majetkového vypořádání během necelých dvou let a 9. 2. 2000 podepsali primátor města ing. Jiří Kittner a předseda představenstva Petr Kupf smlouvu o spolupráci mezi městem a společností při budování inženýrských sítí a komunikací, což představovalo investici ve výši 750 milionů korun. Na dubnovém zasedání pak zastupitelé schválili prodej 55 774 m" pozemků za 848 953 koruny.
Základní infrastrukturu se podařilo dokončit ve stanoveném termínu - do poloviny roku 2001. V Ostašově byla II. 1. 2001 uvedena do provozu nová transformovna vysokého napětí, kterou nákladem téměř 90 milionů korun postavila Severočeská energetika Děčín. Od kruhového objezdu v ulici České mládeže byla vybudována páteřní komunikace, zakončená též kruhovým objezdem. Základní kámen k první výrobní hale položili premiér Miloš Zeman a ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr s prezidentem české filiálky Denso Corporation Seijim Nakagoshim 13. 11. 2001.
O třináct dní později byla poklepem na základní kámen zahájena výstavba závodu na výrobu lakovaných součástí pro automobilový průmysl v hodnotě sto milionů korun, která má zajistit přibližně 50 pracovních míst. Investory jsou liberecká investiční společnost LIF a firma Zetka z Bakova nad Jizerou. Provoz byl zahájen v červenci 2002. Ještě před koncem roku 2001 se rozběhla stavba haly práškové lakovny pro AC LAK, s. r. o. (dokončena v červnu 2002). V průběhu roku 2002 dobudoval Syner, který je zde stavitelem mnoha objektů, areál závodu na výrobu a montáž autoopěrek Fehrer Bohemia, s. r. 0. (3. 8. 2002) a v listopadu rozestavěl největší komplex celé zóny (na 25 ha) pro hlavního strategického investora Denso Manufacturing Czech, s. r. 0, (předán v květnu 2003) a Toyotu Tsusho Logistic, s. r. o. (předán v červnu 2003). Příklad prvních japonských firem přitáhl i další investory z této průmyslově vysoce rozvinuté země, jako např. Liplastec, s. r. o., která je první evropskou pobočkou této firmy, vyrábějící plastové komponenty pro automobily.
Poklepání na základní kámen se účastnil 1 japonský velvyslanec Hiriti Ishida (25. 7. 2002). Za dva roky po dokončení infrastruktury se podařilo Průmyslovou zónu Liberec-Jih zaplnit. Z dvaadvaceti nasmlouvaných investorů v ní kromě již jmenovaných firem působí: AIRS Manufacturing Czech, s. r. 0., GALVANOPLAST FISCHER, k. s., AUTO-COLOR, s. r. 0., Phoenix-Zeppelin, s. r. 0., MACBAT, OAZA Net, s. r. 0., SARNAMOTIVE BOHEMIA, s. r. 0., RUBIDEA CZ, s. r. 0., ERNST BRÖER, s. r. 0., ASTRA TRANS, COPY Studio, Trumpf Sychsen GmbH, JTC TRANSCENTRUM, s. r. 0., ASA Liberec, s. r. 0., Laird Technologies, s. r. 0., CS Cargo, s. r. o., a Media. Cenným faktem je, že pro tuto lokalitu byly získány investice zejména z oblasti automobilového průmyslu, elektrotechnické výroby, logistiky, výzkumu a vývoje, z čehož vyplývají požadavky na pracovní síly s odbornými a kvalifikačními předpoklady. Průmyslová zóna Liberec-Jih získala na Investičním fóru v Ostravě druhé místo v kategorii Zóna s největším ekonomickým přínosem (26. 9. 2002, pořadatel agentura Czechinvest a Sdružení pro zahraniční investice AFI). Podle odhadů by se v ní mělo proinvestovat celkem asi 10 miliard korun a vzniknout zde (podle skromnějšího odhadu než je obvykle uváděn) asi dva a půl až tři tisíce pracovních míst.

Zkušenosti z Liberce uplatnila Investorsko-inženýrská, a. s., také v přípravách industriálních zón v Krupce u Teplic, Kutné Hoře, Stráži pod Ralskem a obchodní zóně Jeneč u Prahy. Tato firma se kromě komplexních služeb v oblastech marketingu, přípravy a realizace rozvojových projektů a investorsko inženýrských činností ve výstavbě zabývá tvorbou koncepčních materiálů, oponentních posudků, studií a projektů, a to až po realizační fázi. Rychlé zaplnění průmyslové zóny Liberec-Jih přimělo magistrát vypovědět smlouvu uzavřenou v listopadu 1998 s firmou Eurocentrum Plus, která měla původně připravit obchodní a průmyslovou zónu Liberec-Sever tak, aby tam během roku 2004 stála nejméně čtvrtina objektů, ale zatím stihla realizovat jen projektové práce. Jedná se o území o rozloze 67 ha na katastru Růžodolu I a Stráže n. N. Začíná za železnicí u kruhového objezdu a táhne se až ke Zlatému kopci. Novým developerem se opět stala Investorsko-inženýrská, a. s., která provádí legislativní a projektové práce a inženýrskou činnost tak, aby výstavba základní infrastruktury byla zahájena v roce 2004.
(zdroj: Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 2022)

27.9.2021
27.9.2021
druhý sjezd z průmyslové zony byl schválen zastupitelstvem města Liberec dne 25. 6. 2002.
druhý sjezd z průmyslové zony byl schválen zastupitelstvem města Liberec dne 25. 6. 2002.
...... je však stále v nedohlednu.
...... je však stále v nedohlednu.
Srpen 1997 stavba mostu v Doubí směrem do Turnova, pohled na Liberec. V dubnu ho budou bourat. Vpravo je ještě stará část mostu postavená za socíku. (Petr Šimr)
Srpen 1997 stavba mostu v Doubí směrem do Turnova, pohled na Liberec. V dubnu ho budou bourat. Vpravo je ještě stará část mostu postavená za socíku. (Petr Šimr)