Liberec X - Františkov 

18.07.2020

Liberec X - Františkov

archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka

Historie

1657-1848 - Založení Františkova a jeho existence v rámci libereckého panství

Za Bibrštejnů byla v průběhu tzv. vrcholné německé kolonizace, pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století při rozšiřování osídlení v této části jejich državy, založena velmi rozlehlá kolonizační ves Růžodol. Táhla se od Machnína až po ves Rochlici v délce pěti kilometrů. Pokrývala i dnešní území Růžodol I, Františkov, Janův Důl, Horní Růžodol a Jeřáb. Většinu území pokrývaly lesy a neobdělaná půda.

Za Redernů se od roku 1558 datuje nový samostatný vývoj libereckého panství s centrem Libercem. Následuje vlastnictví Albrechtem z Valdštejna, po jehož zavraždění spadá liberecké panství Gallasům. Na počest mladého hraběte Františka Ferdinanda Gallase (1635-1697) byla založena 13. srpna 1657 obec Franzendorf (od roku 1918 úředně Františkov).

Zajímavost...... Na území Františkova dodnes stojí dům pamatující založení naší čtvrti. Jedná se o č.p. 19 u SVEDu. Zároveň se jedná o nejstarší známý dochovaný obytný dům na území velkého Liberce. Dřevo roubené části a stropních trámů pochází z let 1656-1658. Dům je od roku 2020 památkově chráněn.

První etapa osídlování začala roku 1658 v Dolním Františkově (poblíž soutoku Nisy s Františkovským potokem), kde bylo postaveno 32 domů. Horní Františkov (část směrem k Ostašovu) byl osídlen v letech 1735-1771, kde vzniklo 15 domkařských usedlostí. Nová ves byla začleněna do struktury šlechtického velkostatku s centrem v Liberci. Omezenou samosprávu vykonává do roku 1848 rychtář. Základní církevní úkony obstarával farní kostel v Liberci společně s filiální svatyní v Janově Dole (postavena 1716) u které byl i hřbitov. V roce 1834 byl založen nový hřbitov (1940 zrušen). V roce 1720 se Františkov poprvé objevuje i na mapovém zobrazení českých zemí na tzv. Mullerově mapě.

Františkov se rozrůstal velmi pozvolně. Zdrojem obživy bylo primárně zemědělství a tkaní látek podomácku. Výjimku tvořil mlýn na drcení barvířského dřeva na barvivou moučku (zmíněn již 1796, v provozu údajně do roku 1903) v dnešní ulici Na Nábřeží, kde býval i rybník.

1850-1918 - Období rozvoje průmyslu a občanské společnosti

Zrušení poddanství v roce 1848 a následné reformy vedly k zavedení nového obecního zřízení od 1. července 1850. Zpočátku byl Františkov sloučen s Růžodolem I a obec se nazývala Rosenthal I - Franzendorf. Samostatnost získal roku 1883. Františkov neměl vlastní úřad a agenda se prováděla v domech obecních představených. Mezi zaměstnance obce patřil strážník a od roku 1901 též školník.

Zajímavost...... V západní části Františkova se rozprostíral tzv. Černý les (vymýcen roku 1874). Dnes na něj upomíná ulice U Lesíčka.

Výstavbou libereckého nádraží a železnice byla obec v letech 1856-1859 rozdělena na dvě části. Stavbě musely ustoupit dva domy. Roku 1899 byla nově vybudována dnešní Švermova ulice. V druhé polovině 19. století vznikla řada průmyslových podniků podél Františkovského potoka a železniční tratě. Mezi podniky patřila např. sodovkárna, dílna na výrobu pivních a výčepních aparátů, strojírna, slévárna, textilní výrobna, výrobna pekařských strojů, chemická továrna a pěstírna kaktusů.

Zajímavost...... Na území Františkova se nacházelo původně 5 rybníčků, zanikly patrně do roku 1850.

Liberec se rychle rozrůstal až k hranicím okolních obcí včetně Františkova. Nedostatek volných pozemků byl jedním z důvodů snah o připojení několika okolních obcí k městu. O Františkově se jednalo už roku 1887, ale ke spojení došlo až v květnu 1939.

Zajímavost...... Na území Františkova se nacházel větrný mlýn. Jednalo se o mlýn německého typu (proti větru se otáčí celá dřevěná budova okolo středního sloupu). Nacházel se směrem k Růžodolu I, byl zbourán roku 1911.

Do roku 1904 se staví výhradně podél hlavní ulice, poté se začaly stavět ulice příčné (Tovární 1890-1927, Vltavská 1904-1932, Vojanova 1912-1930). Od roku 1894 má obec poštovní úřad v pronajatých prostorách, od roku 1938 ve vlastní pobočce. Od konce 19. století do roku 1941 je v úředních záznamech připomínáno 14 hospod, některé i s tanečními a pěveckými sály. Na území obce působilo několik spolků např. divadelní, pěvecký, hasičský, kuřácký i tělocvičný. Dne 23. prosince 1913 otevřelo kino Zentralkino Bondy. V letech 1900-1901 se staví nová škola (měla svou školní zahradu, knihovnu, tělocvičnu a hřiště, dnes ubytovna). Za první světové války bylo z obce povoláno 631 mužů, z nichž 48 padlo.


 Zajímavost...... Méně známá informace je ohledně hornické činnosti ve Františkově. Nejvýznamnější hornické lokality byly historicky v okolí Nového Města pod Smrkem, ale ani Liberec nezůstal mimo. Ve zprávě Horního úřadu z 13.8. 1865 je zmíněn i důl u Františkova. Důlní práce zde trvaly nejméně dvě desetiletí a nalezišti se říkalo Rudý vrch. Jednalo se o železný důl se dvěma žílami. Důl se nacházel v místech, kde ještě v polovině minulého století bylo koupaliště (v dolíku za Severochemou) . Část skrývky zakryl roku 1873 železniční násep a zbytek zmizel při stavbě nové komunikace. Nyní zde naleznete skládku stavebního materiálu.

1918-1945 - Období první republiky a válečné období

V roce 1930 byl zřízen rozvod pitné vody. Vznikají nové ulice Vysoká, V Zahradách, Klášterského a Mánesova. Podíl Čechů v roce 1921 dosáhl 20,4% , čímž vznikla povinnost dvojjazyčnosti v úředním styku. Pravděpodobně od roku 1926 nesou ulice dvojjazyčné názvy. V roce 1920 vzniká česká škola v Sázavské ulici (společná pro Františkov, Janův Důl, Hanychov, Suchou a Karlinky). Roku 1931 v obci podniká 75 obchodníků, 12 hostinských, 20 prodavačů potravin, 8 obchodníků s textilem, 6 krejčích, 6 ševců, 6 natěračů, 5 řezníků, 5 kadeřníku, 4 truhláři, 3 pekaři, tiskař a další. V roce 1921 byla zřízena obecní knihovna, od roku 1930 umístěná v nové budově obecního úřadu (vybudovaný nákladem 500 000 Kč), kde byla uložena i obecní kronika. Od roku 1923 má obec veřejnou mateřskou školku. V budově obecního úřadu byly i prostory pro ubytování chudých.

Zajímavost...... Katastr Františkova je na dvou místech proťat železniční tratí, ale žádná stanice se na jeho území nenacházela ani nenachází. Od října 1912 staví u viaduktu tramvaj.

Soužití Čechů a Němců bylo vcelku bezkonfliktní. Hospodářská krize nejvíce postihla oblasti s převážně německým obyvatelstvem, kde se soustředil většinou lehký průmysl. Úpadek exportu zasáhl především textilní výrobu. Bídu a nespokojenost Němců využívala Henleinova strana, která ve volbách do obecního zastupitelstva v roce 1938 získává 66% hlasů. Německá armáda vstupuje do města 8. října 1938. Dne 1. května 1939 došlo k vytvoření Velkého Liberce a tímto dnem bylo k městu připojeno 11 okolních obcí včetně Františkova.


1945-1989 - Období socialismu

V souvislosti s odsunem Němců, který trval od konce války až do roku 1949, nastala nová etapa dějin Františkova, kdy bylo německé obyvatelstvo nahrazeno českým etnikem. Dne 27. října 1945 se Liberec stal statutárním městem, čímž bylo stvrzeno připojení 11 obcí k tzv. Velkému Liberci. Františkov zůstal připojenou městskou částí a od té doby se nazývá Liberec X - Františkov. Od roku 1954 je Františkov spravován centrálně městským úřadem. Po válce byla obnovena činnost spolků, z průmyslu je uváděna chemická továrna, továrny na nábytek, poživatiny, pekařské stroje, mýdlo, krabice, žíněné vložky aj. Veškerý průmysl se dostává na základě Benešových dekretů do českých rukou a postupně je znárodňován.

V padesátých letech byly postaveny garáže MHD a Severochema Liberec. Na křižovatce Uralská - Švermova vyrostla provozovna družstva SVED (vzniklo spojením desítek živnostenských firem). Od 60. let vyrůstá podél Jáchymovské ulice sídliště s 1057 byty. Škola byla rozšířena a vybudován byl i první školní bazén v Liberci. Dále vznikly jesle (dnes slouží jinému účelu) a mateřská škola. V horní i dolní části Františkova byly otevřeny prodejny potravin.

V letech 1945-2000 bylo zbořeno 61 domů. V souvislosti se stavbou průtahu Libercem, který byl otevřen 18.7.1989, prakticky zanikla stará východní část Františkova, oddělená v roce 1859 železničním náspem.

1989 - současnost

V devadesátých letech přichází tržní hospodářství, probíhají restituce a privatizace. Bývalý závod Textilana 05 přechází do soukromých rukou, výroba několik let pokračuje, ale následně končí. V roce 2022 je areál demolován a plánuje se výstavba 300 bytů. V roce 1996 vzniká smyčka tramvaje na viaduktu s níž souvisela demolice starých objektů. Prodejny potravin v horní a spodní části postupně končí. Horní prodejna se mění na cyklosport Kerda, spodní na nonstop bar a prodejnu nábytku. Tu v roce 2022 opět nahrazují potraviny. V roce 1998 byla zřízena služebna městské policie v Jáchymovské ulici č.p. 261. V roce 2000 se mění prodejna obuvi na supermarket Billa. Mezi lety 2000 a 2003 vzniká dům seniorů s přilehlým parkem.

Zajímavost...... Softbal se v Liberci začal hrát v roce 1980. V září 1984 bylo otevřeno svépomocně vybudované speciální sportoviště v Krušnohorské ulici na Františkově. V roce 1986 sehrál domácí celek Softbalklub Textilana zápas se zámořským týmem N.Y. Ambassadors s účastí 600 diváků.

(zdroj:https://liberec-frantiskov.cz )

letecký pohled 1938
letecký pohled 1938
letecký pohled 2002
letecký pohled 2002
letecký pohled 1989
letecký pohled 1989
letecký pohled 2022
letecký pohled 2022
Proměna okolí ústí Františkovského potoka do Nisy rok 1890 a 1993 Dva pohledy z železničního náspu názorně ukazují proměnu města. U rybníčm ku na Františkovském potoce, který byl zasypán až za první republiky, stojí mlýn čp. 55 - X a za ním meandruje Nisa. Na novodoběm snímku se opakují jen některé městské dominanty a obrys hor v pozadí. Jinak se změnilo téměř vše. Dvouproudový úsek státní silnice I/35 od Růžodolu I před mimoúrovňovou křižovatku v centru záběru byl otevřen 18.7.1989. K úplnému zprovoznění celého průtahu zbývalo dokončit 1,8 km dlouhou nejnáročnější část s tunelem pod nádražím, otevřenou roku 1993. Do druhého železničního viaduktu, pod nímž dříve protékal jen Františkovský potok, byla od roku 1995 svedena Švermova ulice.
Proměna okolí ústí Františkovského potoka do Nisy rok 1890 a 1993 Dva pohledy z železničního náspu názorně ukazují proměnu města. U rybníčm ku na Františkovském potoce, který byl zasypán až za první republiky, stojí mlýn čp. 55 - X a za ním meandruje Nisa. Na novodoběm snímku se opakují jen některé městské dominanty a obrys hor v pozadí. Jinak se změnilo téměř vše. Dvouproudový úsek státní silnice I/35 od Růžodolu I před mimoúrovňovou křižovatku v centru záběru byl otevřen 18.7.1989. K úplnému zprovoznění celého průtahu zbývalo dokončit 1,8 km dlouhou nejnáročnější část s tunelem pod nádražím, otevřenou roku 1993. Do druhého železničního viaduktu, pod nímž dříve protékal jen Františkovský potok, byla od roku 1995 svedena Švermova ulice.
Nahoře pohled na dnes již zaniklou nejvýchodnější část Františkova za železničním náspem v roce 1963 a dole téměř identický záběr dokumetuje, že z původní zástavby této části Františkova nezůstalo po vybudování dálničního průtahu téměř nic. (foto z roku 2007)
Nahoře pohled na dnes již zaniklou nejvýchodnější část Františkova za železničním náspem v roce 1963 a dole téměř identický záběr dokumetuje, že z původní zástavby této části Františkova nezůstalo po vybudování dálničního průtahu téměř nic. (foto z roku 2007)

křižovatka Jungmannova - Žitavská 1994

Auta se mění, ale místo i po letech zůstává stejné. (archiv Petr Kolín)

Františkovská ulice (M.Gergelčík)
Františkovská ulice (M.Gergelčík)
Zmrzlinář u Viaduktu v 30.letech minulého století   .Bock  –  Františkov 1657 – 2007 – Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350. výročí jejího založení ,2007, nakladatelství Česká beseda v Liberci
Zmrzlinář u Viaduktu v 30.letech minulého století .Bock – Františkov 1657 – 2007 – Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350. výročí jejího založení ,2007, nakladatelství Česká beseda v Liberci
T2 č. 26 (ex. UnL č. 158) projíždí dne 21.6.1980 u Viaduktu provizorní kolejovou spojkou na jednokolejný úsek právě rekonstruované Žitavské ulice.
T2 č. 26 (ex. UnL č. 158) projíždí dne 21.6.1980 u Viaduktu provizorní kolejovou spojkou na jednokolejný úsek právě rekonstruované Žitavské ulice.

Hostinec Na Mejtě (Zum Wachtmeister)

Františkovská ulice čp.48 - X těsně před jeho zbouráním v roce 1984.

( zdroj J.Bock - Františkov 1657 - 2007 - Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350. výročí jejího založení ,2007, nakladatelství Česká beseda v Liberci)

1909
1909
Strojírenský podnik firmy Felix Billig (čp. 77), 80. léta 19. století.
Strojírenský podnik firmy Felix Billig (čp. 77), 80. léta 19. století.
tovární objekt čp. 77 v Žitavské ulici před demolicí v roce 1988.
tovární objekt čp. 77 v Žitavské ulici před demolicí v roce 1988.

Františkov a podnik Eduarda Tscheppera


Ve druhé polovině 19. století nastal rozmach průmyslového podnikání a živnostenské i obchodní činnosti. Ve Františkově vyrostla řada průmyslových podniků, ponejvíce situovaných v blízkosti Františkovského potoka a podél železniční tratě. Tehdy také nastává hlavní příliv dělníků do největších továren na Liberecku.

Největší podnik stával na rohu pozdější Žitavské a Jungmannovy ulice (čp. 77). Byl postaven roku 1871 libereckým podnikatelem Eduardem Tschepperem jako sodovkárna, kterou koupil roku 1883 Felix Billig. Podnik rozšířil a přeměnil na strojírnu se slévárnou, kterou v roce 1939 prodal Bruno Hübnerovi. Vedlejší budovu čp. 77a získal roku 1939 Ewald Schöler, který zde po požáru v roce 1940 zřídil slévárnu železa a kovů. Objekty pak využíval po roce 1945 Textilstroj Chrastava, od roku 1950 Totex Chrastava a patrně od roku 1957 Severočeské pekárny a cukrovary (Severočeské mlýny a pekárny). Komplex těchto budov musel v únoru 1988 ustoupit novému průtahu silnic městem.

(zdroj: J.Bock - Františkov 1657 - 2007 - Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350. výročí jejího založení)

tovární objekt čp.77a v Žitavské ulici před demolicí v roce 1988.
tovární objekt čp.77a v Žitavské ulici před demolicí v roce 1988.
Další poklad z archivu Kateřiny Odrážkové. Foto není dokonalé, ale o to zajímavější. Na ceduli zvou na filmy: Vabank a Co je vám doktore? (10. 1. 1987)
Další poklad z archivu Kateřiny Odrážkové. Foto není dokonalé, ale o to zajímavější. Na ceduli zvou na filmy: Vabank a Co je vám doktore? (10. 1. 1987)
10.6.1953
10.6.1953
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla

Pár foteček kina Sofia

Biografu se za starého Rakouska podle jeho majitele Maxe Bondyho říkalo Zentralkino Bondy. Za první republiky změnilo kino název na Urania podle stejnojmenného vzdělávacího spolku, který zde vlastnil licenci."Po útěku židovského majitele před nacisty zde byly provedeny úpravy a kino bylo znovu otevřeno 20. ledna 1939 jako Zentral Lichtspiele. Jeho novým majitelem se stal Herrmann Hemmerling," píše Bock.Po osvobození získal biograf název Zdar a k Prvnímu máji 1948 dostal, stejně jako ostatní liberecká kina, jméno podle hlavního města spřáteleného socialistického státu: Sofia.Pod tímto názvem znali Liberečané kino až do jeho hořkého konce v sedmaosmdesátém; jen po srpnové invazi se krátce používal počeštěný původní název Central."To kino si jako dítě vybavuju," vzpomíná Petr Štěpánek z Liberce. "Chodili jsme tam s tátou. Vyprávěl mi, že budova stojí na pilotech zaražených v zemi, což mě jako malé dítě velice zaujalo a dlouho jsem přemýšlel, jak to asi vypadá."Osud secesní budovy kina se naplnil po pouhých čtyřiasedmdesáti letech od jeho otevření.Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/kino-biograf-sofia-lipa-silnice-film-secese.A131223_125449_liberec-zpravy_ddt
pár týdnů před zbouráním
pár týdnů před zbouráním
těsně před zbouráním
těsně před zbouráním
Vůz č.11 přejíždí 11.8.1979 u zastávky Viadukt po dočasné spojce na "správnou" kolej. Vpravo od něj stojí návěstidlo kryjící jednokolejný provoz v Žitavské ulici, v pozadí se nachází budova kina Sofia (foto Jiří Holeček)
Vůz č.11 přejíždí 11.8.1979 u zastávky Viadukt po dočasné spojce na "správnou" kolej. Vpravo od něj stojí návěstidlo kryjící jednokolejný provoz v Žitavské ulici, v pozadí se nachází budova kina Sofia (foto Jiří Holeček)
Zase ta SOFIE 😉 Jakýsi klid dýchá z fotky pana Odrážky... ...možná klid před bouří? zaostříme-li na detaily fotky? Foceno 10.6. 1986  (archiv Kateřiny Odrážkové)
Zase ta SOFIE 😉 Jakýsi klid dýchá z fotky pana Odrážky... ...možná klid před bouří? zaostříme-li na detaily fotky? Foceno 10.6. 1986 (archiv Kateřiny Odrážkové)
Máme tu zase jednu zajímavou fotku, kterou vyfotil v roce 1978 tatínek Kateřiny Odrážkové.
Máme tu zase jednu zajímavou fotku, kterou vyfotil v roce 1978 tatínek Kateřiny Odrážkové.
Kvůli stavbě průtahu I/35 došlo k mnoha demoličním pracem. Tady ještě stojí kino Sofia, ale už ne dlouho. (archiv Luboš Janků)
Kvůli stavbě průtahu I/35 došlo k mnoha demoličním pracem. Tady ještě stojí kino Sofia, ale už ne dlouho. (archiv Luboš Janků)
Hanychovská ulice 10.6.1986 (archiv K.Odrážkové) a 6.7.2021
Hanychovská ulice 10.6.1986 (archiv K.Odrážkové) a 6.7.2021

odstřel kina Sofia

(29.3.1987 archiv Tomáše Krebse)

29.3.1987
29.3.1987
na podzim 1995jsem si počkal pod viaduktem na zhlaví liberecké stanice. Řekl bych, že právě přijíždí osobní vlak z Hrádku nad Nisou a Brejlovce bych tipoval na 750.356 (ale to střílím od boku) Doplnění: komentář na profilu Boveraclub mne přivedl na myšlenku, že vlak na snímku bude asi opravdu rychlík Kamenice... Nejdřív mi nesedělo to slunce (svítící přesně na čelo tramvaje) - ovšem pokud byl už zimní čas, vychází to na 15 hodin akorát 😉 (archiv Miroslav Fogl)
na podzim 1995jsem si počkal pod viaduktem na zhlaví liberecké stanice. Řekl bych, že právě přijíždí osobní vlak z Hrádku nad Nisou a Brejlovce bych tipoval na 750.356 (ale to střílím od boku) Doplnění: komentář na profilu Boveraclub mne přivedl na myšlenku, že vlak na snímku bude asi opravdu rychlík Kamenice... Nejdřív mi nesedělo to slunce (svítící přesně na čelo tramvaje) - ovšem pokud byl už zimní čas, vychází to na 15 hodin akorát 😉 (archiv Miroslav Fogl)
1997, již hotový průtah
1997, již hotový průtah
Te se ještě mohlo sáňkovat, a tak v neděli 10.2.1929 čeká na výhybně Viadukt pravidelná souprava s vlekem posílená o násled na své křižování a další cestu do Hanychova pod Ještěd. Motorový vůz č. 33 byl dodán v roce 1928 a dojezdil 1965, vlek č. 56 byl v roce 1921 přestavěn z motorového vozu č. 6 (1897) a zrušen 1967. Jako násled jede některý z "hanychovských" vozů z roku 1912, resp. 1914. (archiv Boveraclubu)
Te se ještě mohlo sáňkovat, a tak v neděli 10.2.1929 čeká na výhybně Viadukt pravidelná souprava s vlekem posílená o násled na své křižování a další cestu do Hanychova pod Ještěd. Motorový vůz č. 33 byl dodán v roce 1928 a dojezdil 1965, vlek č. 56 byl v roce 1921 přestavěn z motorového vozu č. 6 (1897) a zrušen 1967. Jako násled jede některý z "hanychovských" vozů z roku 1912, resp. 1914. (archiv Boveraclubu)
33 pamatuji už jen jako vozovou skříň na školním pozemku v Máchově ulici. (Tomáš Krebs)
33 pamatuji už jen jako vozovou skříň na školním pozemku v Máchově ulici. (Tomáš Krebs)
U viaduktu před 1. májem 1986.
U viaduktu před 1. májem 1986.
Čekání na tramvaj, podzim 1998 (archiv M.Fogl)
Čekání na tramvaj, podzim 1998 (archiv M.Fogl)
Tramvaj v místě napojení jednokolejné provizorní trati na stávající trať před zastávkou Viadukt v roce 1998. (K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Tramvaj v místě napojení jednokolejné provizorní trati na stávající trať před zastávkou Viadukt v roce 1998. (K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)

Žitavská ulice, asi 1999...

(archiv Petr Šimr)

Větrný mlýn


byl dominantou Františkova v Liberci. nemovitost zakoupil v roce 1830 Josef Lopffter z Dolního Růžodolu a mlýn postavil někdy v letech 1830 - 1843 na hranicích s Dolním Růžodolem. Stával v místech mezi dnešními domy čp.243 a 240 - X. Majitel později nechal budovu opravit na tříposchoďové obydlí obývané do roku 1908. V roce 1911 byly zbytky stavby odstraněny. (zdroj Kniha o Liberci, J.Bock - Františkov 1657 - 2007)

Dva pohledy z náspu železniční trati směrem k Liberci a Jizerským horám.


V popředí tovární rybník na Františkovském potoce těsně před jeho vyústěním do Nisy zřízený v roce 1837 a vypuštěný roku 1924.

Nahoře litografie z roku 1890 a dole asi p čtvrť století mladší pohlednice zachycující tovární objekty čp 55 a 101. 

(zdroj J.Bock - Františkov 1657 - 2007 - Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350.výročí jejího založení)

1900
1900
(zdroj: Vlastimír Hájek )
(zdroj: Vlastimír Hájek )
1910
1910

Hostinec Velká Vídeň v roce 1910

Hostinec Velká Vídeň stával na rohu dnešní Tovární a Švermovy ulice. První pohlednice jsou z přelomu 19. a 20. století. Poslední je fotografie těsně před demolicí 1982 či 1983

(zdroj J.Bock - Františkov 1657 - 2007 - Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350.výročí jejího založení)

(Františkov (zdroj: deutschboehmen.de) archiv M.Gergelčíka)
(Františkov (zdroj: deutschboehmen.de) archiv M.Gergelčíka)
(zdroj J.Bock - Františkov 1657 - 2007 - Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350.výročí jejího založení)
(zdroj J.Bock - Františkov 1657 - 2007 - Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350.výročí jejího založení)

restaurace U města Benátek

(zdroj J.Bock - Františkov 1657 - 2007 - Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350.výročí jejího založení)

Švermova ulice čp. 35 - Jedna z několika litografických hostince U Města Benátek vydaných na konci 19. století.

Původně to byla do roku 1850 výsadní rybářská krčma, zvaná pak Zur Stadt Venedig (U Města Benátek). Konaly se v ní i obecní volby, po roce 1945 objekt sloužil různým účelům (pořádání kulturních akcí, jako školní tělocvična, ubytovna, mandlovna prádla, zbořeno po roce 1945).
(zdroj: J Bock - Františkov 1657 - 2007, přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350. výročí jejího založení)

Františkovská restaurace " U města Benátek " (archiv Jaroslav Hůlka)
Františkovská restaurace " U města Benátek " (archiv Jaroslav Hůlka)
archiv Karel Pav (objekt před Benátkami je Švermova 115/27) - dnešní Pension Pleštil
archiv Karel Pav (objekt před Benátkami je Švermova 115/27) - dnešní Pension Pleštil
Švermova ulice čp.35 - hostinec U Města Benátek (dlouhá budova napravo ulice)
Švermova ulice čp.35 - hostinec U Města Benátek (dlouhá budova napravo ulice)
Hotel Německý dvůr  (zdroj: kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
Hotel Německý dvůr (zdroj: kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)

Tři fota z viaduktu .

..První foto z cca roku 1912 zachycuje hotel Německý dvůr, který byl postaven v roce 1874 a zbourán v roce 1952.Tři domy za ním stále stojí. V roce 1995 tam vznikla točna tramvaje.

Druhá polovina osmdesátých let a liberecký Viadukt ještě s křižovatkou se Švermovou ulicí do Františkova a tramvaj T2 č. 32 (ex 7, ex 162 UnL). (archiv Boveraclubu)
Druhá polovina osmdesátých let a liberecký Viadukt ještě s křižovatkou se Švermovou ulicí do Františkova a tramvaj T2 č. 32 (ex 7, ex 162 UnL). (archiv Boveraclubu)

Kudy do Františkova? 12.3.1994.

3 x foto Jiří Holeček

leden 1992 (archiv Kateřina Odrážková)
leden 1992 (archiv Kateřina Odrážková)
Pohled na dvůr tohoto domu. Pod viaduktem byla skládka uhlí pro Elitex na Žitavské ulici. (Jiří Holeček)
Pohled na dvůr tohoto domu. Pod viaduktem byla skládka uhlí pro Elitex na Žitavské ulici. (Jiří Holeček)
před rokem 1905
před rokem 1905
Obchod S. Polaczka na Šaldově náměstí
Obchod S. Polaczka na Šaldově náměstí
Dopřádací stroj
Dopřádací stroj
Skací stroj
Skací stroj
Obtáčecí stroj na žíň.útek
Obtáčecí stroj na žíň.útek
Selfaktor
Selfaktor
Soukání útku
Soukání útku

továrna Salomona Poloczka


K nejvýznamějším průmyslovým zařízením ve Františkově beze sporu patří textilní podnik (čp. 99 - X), který založil roku 1889 liberecký podnikatel židovského původu Salomon Poloczek, který zde vyráběl punčochy, petené a trikotové zboží. V roce 1933 továrnu získala firma Hänsel u. Co. z lužického Forstu a zřídila zde filiálku na špičkovou výrobu speciálních nití a žíní.

Od roku 1945 do roku 1996 to byla TEXTILANA - závod 05, od roku 1996 zde sídlila firma INTERLANA s.r.o. - dceřiná společnost firmy CHARGEURS INTERLINING, která je divizí francouzského koncernu CHARGEURS a zabývá se produkcí a distribucí oděvních výztužných materiálů, která je od roku 2016 v likvidaci.

(https://pokymartin.rajce.idnes.cz/1._S._Polaczek/)

 Půdorys 1945
Půdorys 1945
Soukací stroj
Soukací stroj
Soukání útku
Soukání útku
Křížem soukací stroj
Křížem soukací stroj
Tkalcovna
Tkalcovna
Správní budova od vrátnice
Správní budova od vrátnice
celkový pohled  od zaduv 70.letech
celkový pohled od zaduv 70.letech
Správní budova z parku
Správní budova z parku
Parkoviště​ u vrátnice
Parkoviště​ u vrátnice
Kotelna
Kotelna
Závodní doprava
Závodní doprava
úklidová brigáda
úklidová brigáda
V kravatách V. Vyhlíd, R. Čeřovský & spol.
V kravatách V. Vyhlíd, R. Čeřovský & spol.
Šlichtovací stroj
Šlichtovací stroj
Stavy SULZER
Stavy SULZER
Snovadlo TEXTIMA
Snovadlo TEXTIMA
Česací stroj TEXTIMA
Česací stroj TEXTIMA
Sušící a fixační stroj TOTEX
Sušící a fixační stroj TOTEX
Tkalcovna 70. léta
Tkalcovna 70. léta
Plet. stroj MAYER
Plet. stroj MAYER
továrnu zachvátil požár
továrnu zachvátil požár
Zničená správní budova
Zničená správní budova
Hořící úpravna
Hořící úpravna
Úpravna
Úpravna
po požáru
po požáru
Sklad za Krabičkárnou
Sklad za Krabičkárnou
celkový pohled
celkový pohled
Navíjecínstro​j MONFORTS
Navíjecínstro​j MONFORTS
 Dopita, Hamerníková,X​,Puchýř, Pávová,X,Kope​cká, Kalousová
Dopita, Hamerníková,X​,Puchýř, Pávová,X,Kope​cká, Kalousová
Čištění zboží
Čištění zboží
Pletací stroj MAYER
Pletací stroj MAYER
MAYER cívečnice
MAYER cívečnice
Vrátnice
Vrátnice
Vrátnice
Vrátnice
most v parku
most v parku
Vrátnice ze zadu
Vrátnice ze zadu
Strom u parkoviště
Strom u parkoviště
 Stavba kotelny
Stavba kotelny
Provizorní skladyskenová​ní
Provizorní skladyskenová​ní
Řed. Vyhlíd, Košek
Řed. Vyhlíd, Košek
vstup do závodu v 70.letech
vstup do závodu v 70.letech
Přístavba správní budovy
Přístavba správní budovy
parkoviště v 80.letech
parkoviště v 80.letech
Hořící tkalcovna
Hořící tkalcovna
Tkalcovna
Tkalcovna
Snovárna
Snovárna
Snovárna a tkalcovna
Snovárna a tkalcovna
Krabičkárna
Krabičkárna
Skelet z ulice
Skelet z ulice
Skelet
Skelet
Hala úpravny
Hala úpravny
Hala tkalcovny
Hala tkalcovny
Spr. Budova
Spr. Budova
tkalcovna v 80.letech
tkalcovna v 80.letech
.MAYER zakládání útku
.MAYER zakládání útku
Tkalcovna
Tkalcovna
 Úpravna
Úpravna
B.Vossart, I. Dupuis, ..., P. Groshens, F. Algan
B.Vossart, I. Dupuis, ..., P. Groshens, F. Algan
Vrátnice
Vrátnice
byla nově postavena, zde jako Interlana v 21.století
byla nově postavena, zde jako Interlana v 21.století
Krabičkárna
Krabičkárna
Sklad příze
Sklad příze
Pletárna
Pletárna
Nánosovací stroj
Nánosovací stroj
Snovací a šlichtovací stroj
Snovací a šlichtovací stroj
 Pletárna 80. léta
Pletárna 80. léta
Malý sklad
Malý sklad
Šlichtovna
Šlichtovna
Pletací stroj MAYER
Pletací stroj MAYER
 K.A. Raiminius
K.A. Raiminius
Tkalcovna
Tkalcovna
 Úpravna - barv. stroj
Úpravna - barv. stroj
Trafo a úpravna vody
Trafo a úpravna vody
foto Vladimír Fronc
foto Vladimír Fronc
bourá se (archiv Evžen Foit)
bourá se (archiv Evžen Foit)
Františkov, škola před přístavbou
Františkov, škola před přístavbou

Františkov - Skelet nové školní budovy vedle původní školy zvýšené o jedno patro (cca 1971) a také v minulosti její chlouba - bazén

Škola byla v několika etapách důkladně přestavěna a rozšířena o pavilón učeben, stravovnu a novou tělocvičnu (1961, 1973, 1976). Při první úpravě v letech 1960-1961 došlo k rozšíření o tři učebny, ale za cenu ztráty původního novorenesančního vzhledu. V polovině 70. let se její chloubou stal první školní bazén (o rozměrech 25 x 12,5 m) v Liberci. Nad ním vznikly dvě tělocvičny. Koncem roku 1975 byly dány do provozu jesle a mateřská škola.

(zdroj: Jiří Bock - Františkov 1657 - 2007 )

Hospoda u Kozla na Františkově (M.Gergelčík)
Hospoda u Kozla na Františkově (M.Gergelčík)
sídliště Františkov v 70.letech (Sídliště Františkov. Foto A. Kříž, z pohlednice vydavatelství Pressfoto.)
sídliště Františkov v 70.letech (Sídliště Františkov. Foto A. Kříž, z pohlednice vydavatelství Pressfoto.)
Švermova, naproti Billa (M.Gergelčík)
Švermova, naproti Billa (M.Gergelčík)
Švermova Františkov - pohled z domu u srnek směrem ke škole (archiv Niky Hrdy)
Švermova Františkov - pohled z domu u srnek směrem ke škole (archiv Niky Hrdy)
Švermova ulice (M.Gergelčík)
Švermova ulice (M.Gergelčík)
upomínka na veřejné cvičení Sokola ve Františkově 18.6.1933 (archiv Kristýna Týnuša Javůrková )
upomínka na veřejné cvičení Sokola ve Františkově 18.6.1933 (archiv Kristýna Týnuša Javůrková )
Mezinárodní den dětí MŠ Františkov 1983 (archiv Kristýna Týnuša Javůrková )
Mezinárodní den dětí MŠ Františkov 1983 (archiv Kristýna Týnuša Javůrková )
Františkov (M.Gergelčík)
Františkov (M.Gergelčík)

Švermova ulice čp.32

- v roce 1930 zde byl umístěn Obecní úřad Františkov, po roce 1952 zde byla mateřská škola, později zvláštní škola, dnes zde sídlí napřiklad Čmelák - společnost přátel přírody

tehdejší Obecní úřad Františkov
tehdejší Obecní úřad Františkov
Švermova ul. - budova býv. obecního úřadu r.1930 (M.Gergelčík)
Švermova ul. - budova býv. obecního úřadu r.1930 (M.Gergelčík)
interier v roce 1930
interier v roce 1930
Švermova ulice a dům čp. 32/35  v roce 1938 a 26.4.2020
Švermova ulice a dům čp. 32/35 v roce 1938 a 26.4.2020
Ulice Jáchymovská. Foto M. Racek, z pohlednice nakladatelství Pressfoto. #liberec #františkov (archiv J.Gubiš)
Ulice Jáchymovská. Foto M. Racek, z pohlednice nakladatelství Pressfoto. #liberec #františkov (archiv J.Gubiš)
Sáňkování na (smeťáku) Pamětníci z Františkova a Jeřábu toto místo určitě znají. (archiv L.Mencl)
Sáňkování na (smeťáku) Pamětníci z Františkova a Jeřábu toto místo určitě znají. (archiv L.Mencl)
Františkov. Foto Jan Kabíček, z knihy Liberec, Severočeské nakladatelství Ústí nad Labem, 1977 (archiv Liberec 1945 - 1990)
Františkov. Foto Jan Kabíček, z knihy Liberec, Severočeské nakladatelství Ústí nad Labem, 1977 (archiv Liberec 1945 - 1990)
archiv Petr Ruprecht
archiv Petr Ruprecht
Z Františkova směrem na Jeřáb - vzadu škola Na bojišti. (zdroj: Příručka Československé republiky, Alois Koníček, Praha, 1937)
Z Františkova směrem na Jeřáb - vzadu škola Na bojišti. (zdroj: Příručka Československé republiky, Alois Koníček, Praha, 1937)
(zdroj: Příručka Československé republiky, Alois Koníček, Praha, 1937)
(zdroj: Příručka Československé republiky, Alois Koníček, Praha, 1937)
sídliště Františkov v roce 1977
sídliště Františkov v roce 1977
V liberecké čtvrti Františkov vyroste sedm nových bytových domů inspirovaných prvorepublikovou architekturou. | Foto: Vizualizace Lukáš Scholz  Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/nova-ctvrt-zahrada-gallas-liberec-20220623.html
V liberecké čtvrti Františkov vyroste sedm nových bytových domů inspirovaných prvorepublikovou architekturou. | Foto: Vizualizace Lukáš Scholz Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/nova-ctvrt-zahrada-gallas-liberec-20220623.html

Na Františkově vyroste nová zahradní čtvrť pojmenovaná po Gallasovi

23.6.2022

Nové podoby se dočká liberecká čtvrť Františkov. Díky projektu výstavby bytových domů nazvanému Zahrada Gallas vznikne nedaleko libereckého nádraží přes 300 bytů v sedmi domech. První etapa výstavby má být dokončena za dva roky. Liberec se tak stává městem, kde opět začíná být v kurzu družstevní bydlení.

Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/nova-ctvrt-zahrada-gallas-liberec-20220623.html

Památkáři objevili nejstarší obytný dům v Liberci

Roubená chalupa ve Františkově je starší než ikonické Valdštejnské domky. Památkáři je dosud považovali za nejstarší.

Je to jako malý zázrak. V obklopení rozrůstajícího se Liberce stojí roubená chalupa, která přepisuje dosavadní historické znalosti o nejstarším obydlí v krajském městě.

Prvenství už teď nemají proslulé a nesčetněkrát zmiňované Valdštejnské domky v centru Liberce. Nenápadný dřevěný dům ve čtvrti Františkov je ještě starší. Podle analyzovaných letokruhů z trámů jej předci postavili převážně ze smrků pokácených už v 50. letech 17. století. Přesně mezi lety 1656 až 1658. Nejstarší dochované torzo valdštejnského domu ve Větrné uličce u Sokolovského náměstí pochází "až" z roku 1678.

Stavební historikové určili stáří roubenky dendrochronologickou metodou teprve relativně nedávno a usilují o její zapsání na seznam kulturních památek. Aby unikát u křižovatky ulic Uralské a Švermovy nepadl za oběť budoucí výstavbě.

Je to jako malý zázrak. V obklopení rozrůstajícího se Liberce stojí roubená chalupa, která přepisuje dosavadní historické znalosti o nejstarším obydlí v krajském městě.

Prvenství už teď nemají proslulé a nesčetněkrát zmiňované Valdštejnské domky v centru Liberce. Nenápadný dřevěný dům ve čtvrti Františkov je ještě starší. Podle analyzovaných letokruhů z trámů jej předci postavili převážně ze smrků pokácených už v 50. letech 17. století. Přesně mezi lety 1656 až 1658. Nejstarší dochované torzo valdštejnského domu ve Větrné uličce u Sokolovského náměstí pochází "až" z roku 1678.

Stavební historikové určili stáří roubenky dendrochronologickou metodou teprve relativně nedávno a usilují o její zapsání na seznam kulturních památek. Aby unikát u křižovatky ulic Uralské a Švermovy nepadl za oběť budoucí výstavbě.

"Podle zakládacího plánu, který je uložen v archivu rodiny Clam - Gallasů, bylo možné ve Františkově v řadě za sebou postavit až čtyřicet domů. Do poloviny sedmnáctého století tady stály asi tři desítky domů. Domy území zaplnily až za sto let. Tohle je jediné původní stavení, které dodnes stojí. Je to neuvěřitelné,"

ukazuje Martin Ouhrabka na chalupu, která stojí přímo naproti budovy elektrotechnického družstva Sved. V kontrastu s betonovou stavbou ještě víc vyniká. Zvlášť nyní, kdy okolní stromy nemají listy.

Na roubený dům navazuje hrázděná stodola. Podle památkáře odolává původní dřevo povětrnostním podmínkám, dřevokaznému hmyzu a jiné degradaci lépe než nové i díky tomu, že bylo zpracováno sekerou. Ta totiž povrch trámu lépe utáhne. "Jednotlivé trámy bylo sice potřeba občas vyměnit, ale většina trámů je původní," zmínil Martin Ouhrabka.

"Podoba domu je skutečně ze sedmnáctého století. Největším výrazným zásahem prošel až v sedmdesátých letech 18. století, kdy byla rozšířena obytná kapacita přistavěním boční světnice a zvětšením stávající. Od té doby v něm nebyly větší zásahy. Došlo jen k výměně oken, ve třicátých letech minulého století pak k výměně střešní krytiny. Místo šindele je dnes eternit. Tady v podhorských oblastech se už ale za sto let stal tradiční krytinou. Dům je v relativně dobrém stavu," zmínil Martin Ouhrabka.

Roubenky na odstřel

Chalupa odolává působení času a zachovává si původní ráz i díky osvícenému přístupu nynějšího majitele. "Žiju tu šedesát devět let a dům znám dokonale. Popravdě, myslel jsem, a tvrdili to i Němci, co tu dřív bydleli, že je dům ještě starší. Až dendrochronologie určila stáří přesně. Takže mě to skutečné stáří vlastně nepřekvapilo," řekl majitel domu Jaroslav Svoboda.

"Snažím se k domu chovat tak, aby všechno zůstalo, pokud možno, v původním stavu. Byl bych rád, kdyby se památková ochrana podařila, i když tím samozřejmě zatížím budoucí majitele. O stavení se budou muset starat," dodal Svoboda.

Podobný přístup je podle památkáře Ouhrabky spíš ojedinělý. "Vidíme to v jiných částech Liberce, kde ještě donedávna bylo roubených staveb relativně hodně. Například v Doubí nebo Vesci. Hlavně v posledních pěti letech je obrovský hlad po stavebních parcelách a zbouralo se velké množství roubených domů, aby se na jejich místě mohlo stavět. Mohly zaniknout i podobně staré objekty. My se to ale už nedozvíme," posteskl si Martin Ouhrabka.

Přestože o novém statusu domu čísla popisného 19 ještě ministerstvo nerozhodlo, mělo by se k němu už přistupovat, jako by památkou už byl.

Autor: Adam Pluhař

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/liberec-roubena-chalupa-frantiskov.A200113_133327_liberec-zpravy_jape?

Návštívil jsem nejstarší obytný dům v Liberci

Dům se nachází ve čtvrti zvané Františkov dříve samostatné vsi Franzensdorf. Stavení pochází z let 1656-1658 a krom rozšíření v sedmdesátých letech 18.stoleti a výměny oken a střešní krytiny ve třicátých letech minulého století je v původním stavu. Stavení odolává působení času a zachovává si původní ráz i díky přístupu současného majitele, který tu bydlí už 70 let. Závěrem bych řekl.... jak by museli být pyšní tesaři, stavitelé, prostě obyčejní lidé, že jejích dílo jé tu už skoro 400 let. 

(autor příspěvku Pavel Pierre Bienert)

květen 2021

(foto Miloslav Drašner)