Liberec VIII + XIX - Dolní a Horní Hanychov 

19.07.2020

DOLNÍ A HORNÍ HANYCHOV (VIII, XIX)

Hanychov patří k nejstarším obcím Liberecka. Původ jeho jména není jasný (1556: Henichen, 1560 Heynichen, 1648: Heunichen), Domníváme se, že pojmenování bylo odvozeno od německého slo" va Hain (háj) nebo jeho zdrobněliny (Hainchen). Obec byla založena už za Bibrštejnů, patrně někdy v druhé polovině 15. století. Nejstarší část představovaly domy mezi otočkou tramvají a Hraběcí cestou v místě zvaném Heun, což by také mohl být základ jména obce. První písemná zpráva z roku 1556 uvádí, že Henichen měl kromě správce (šolce) 16 zemědělců a 4 chalupníky. O několik let později zde nechal panský správce Joachim Ulrich z Rosenfeldu postavit panský dvůr (na souběhu ulic Irkutské a Erbenovy).

Dolní Hanychov vznikl z panského dvora, jehož správce Thomas Arnold koupil 22, srpna 1589 od Kryštofa Rederna část pozemku na stavbu svého obydlí. Do května 1591 tak učinili ještě čtyři další osadníci. Po Krvštofově smrti prodala vdova Alžběta dalších osm parcel a jeho bratr Melchior jeden díl (1592) kolem dnešního kostela. Na nich vzniklo prvních sedm domů tvořících základ Dolního Hanvchova (dodnes existuje čp. 1, 3, 10 a 11), k nimž přibyly do roku 1654 jen tři další domy. Neměly tehdy ještě zvláštní označení a spadaly pod pravomoc hanychovského správce. Snahy o osamostatnění Dolního Hanychova začínají až za Františka Ferdinanda Gallase. Listina z 9. září 1082, podepsaná hejtmanem Bernhardem Flickem. hovoří o jedenácti usedlících s grunty (čp. 2333) v místech dnešního LIAZu. Později bylo prodáno pět výše stojících domů s pozemky (1687, čp. 18-22) a pět zahrad nad dnešní Kubelíkovou ulicí (1692, čp. 34-38). Obec tehdy tvořilo 28 domů s asi 140 obvvateli. V kupních smlouvách (26. 8. 1691 a 1.1.1693) je tato část osídlení poprvé označena jako Nový Hanychov, ale později se opět objevuje starý společný název Hanychov.

Kdvž majitel panství zjistil velký schodek v platbách a nedostatky v soudním řízení, rozhodl se pro novější část obce ustanovit samostatného správce (1694). Tuto funkci vykonával zpočátku majitel největšího gruntu, bydlící v čp. 15. V letech 1850-86 tvořily oba Hanychovy a Karlinky jeden správní celek. Osamostatnění těchto tří obcí povolilo místodržitelství výnosem ze 14. února 1886. Za více než padesátiletou historii samosprávného Dolního Hanychova zvolili občané devět představených obce. Při posledních obecních volbách 1936 postavili místní Češi poprvé vlastní kandidátku. Budova obecního úřadu (čp. 185) byla postavena teprve roku 1935 v rámci nouzových prací pro postižené krizí, Umístění zde našla 1 pošta, veřejné lázně a policejní služebna. Od počátku května 1939, kdy se obec stala osmou libereckou čtvrtí, sloužila jako úřadovna hlavního župního města. Po válce měl Dolní Hanychov obvodní radu ÚNV společnou s Horním Růžodolem, Správní reformou v roce 1948 zanikl i tento poslední pozůstatek někdejší samostatnosti. Horní Hanychov byl k Liberci připojen jako XIX, čtvrť až při dalším rozšiřování města 22. 5, 1954, Větší rozvoj zaznamenal Hanychov na přelomu 17. a 18. století, po úplném rozdělení pozemků panského dvora (1792 a 1801) a jejich rozprodeji za poměrné nízkou cenu. To přilákalo mnoho osadníků a počet obwatel Dolního Hanychova stoupl během necelých dvaceti let ze dvou set na trojnásobek a počet domů se zvýšil ze 39 (1783) na 806 (1801). Roku 1792 tak vznikla místní část zvaná Rosengassel (okolí Táborské ulice) a o devět let později tzv. Aleegasse (Erbenova ulice).

Obyvatelé se původně živili především zemědělstvím, lesními pracemi, prodejem dřeva a dobytka. Lesy ještědského hřebene, kde žili 1 vlci a medvědi, sahaly až k usedlostem. Neobyčejně velký medvěd byl uloven 16. května 1679. Dalším zaměstnáním bylo plátenictví. Jeden nebo i několik tkalcovských stavů bylo téměř v každé domácnosti. Podle tereziánského katastru (1722) pracovalo v Dolním Hanychově 15 tkalců, pekař (čp.1) a lazebník (čp. 11).

Dopravní páteř tvoří okresní silnice spojující Liberec s Podještédím - Ještědská třída, vybudovaná v letech 1864-66. Z ní odbočují okresky do Pilínkova (1889-91, Puškinova), Rochlice (1902, Ceské mládeže) a Janova Dolu (1906, Kubelíkova). V roce 1930 byla silnice před hostincem U Dubu rozšířena a byl zakryt mlýnský náhon. V jejím rozšiřování a dláždění se pokračovalo v roce 1935, Výrazné zlepšení spojení s Libercem přineslo zřízení tramvajové linky, s jejíž výstavbou se v Dolním Hanychově se začalo 25. dubna 1912. Už 12.září tudy projel první zkušební vůz a o čtyři dny později byla trať slavnostně otevřena. S příslušnými úpravami slouží dodnes. Obousměrné vozy (tramvaj se neotáčela a řízení bylo na obou koncích) projely Hanychovem naposledy 30. dubna 1960 a od té doby jezdí jednosměrné tramvaje. Vybudování smyčky před hostincem U Dubu umožnilo prodloužit od počátku roku 1964 linku č.4. končící dosud na Vápence. Pro zlepšené napájení troleje byla v Dolním Hanychově postavena měnírna (1967). Počátkem října 1981 bvly mezi zastávkami Kostel a Spáleniště položeny koleje do betonových panelů. Následující září bylo panelové uložení prodlouženo k ulici České mládeže a po roce až k hostinci U Dubu. První spřažené vozy dojely na otočku v Dolním Hanychově 4. července 1979 a od 5. listopadu 1982 jezdí až pod lanovku.

Od třcátých let projíždějí obcí také autobusy, směřující přes Ještěd do Českého Dubu a Hamru na Jezeře. Pošta byla otevřena L 11. 1904 v domě čp. 102, pozdějším hostinci U Pošty. Sloužila 1 Hornímu Hanychovu, který vlastní poštu nemá dosud. Několikrát se stěhovala (1908: čp. 92, 1913: čp. 105), než našla definitivní umístění v obecním domě (1. 10. 1933, čp. 185), kde sídlí dodnes. V nových prostorách byla zároveň veřejná telefonní stanice.

Hanvchovské děti musely původně chodit do školy v Rochlici, ale jen v letních měsících, dokud byla schůdná cesta. Půlroční vyučování však zůstalo, i když obec pronajala dům čp.9, kam docházel rochlický podučitel (1792). Teprve když litoměřická konzistoř nařídila celoroční vzdělávání (1821), začal rochlický učitelský pomocník vyučovat i v zimě. Každodenní cesty tam a zpět za jakéhokoliv počasí skončily, když se vyučující Josef Dressler přestěhoval v lednu 1839 do Dolního Hanychova. Po několika měsících provedl hodkovický biskupský vikář inspekci této filiální (výpomocné) školy a nařídil ihned zřídit stálou expozituru. Dressler se stal prvním stálým podučitelem a od října 1841 pronajala obec pro vyučování vhodnější prostory v domě čp. II. V březnu 1849 koupil sám Dressler ve veřejné dražbě dům čp.83 a zřídil v něm jednu třídu. Obec totiž neměla dostatek prostředků, a tak dům získala až po devíti letech. Teprve pak povolilo místodržitelství (22. 6. 1858) zřízení samostatné školy pro oba Hanychovy a přilehlé čásu Doubí a Rochlice. Docházely sem 1 dět z Pilínkova. Takovému náporu nemohla původní budova stačit, a proto byla rozšířena (1861). Od roku 1869 byla přeměněna na dvoutřídní veřejnou obecnou školu a počet tříd stoupal, až dosáhl čísla šest (1894). Josef Dressler, který se mezitím stal řídícím učitelem, byl za svou sedmapadesátiletou činnost jmenován prvním čestným občanem Dolního Hanychova (1891), Od roku 1928 byla škola pětitřídní, Následující léto nařídil školní inspektorát zřízení české obecné školy. Ta dostala přidělenu jednu třídu, ale později byla přeložena do dnešní Bezručovy ulice (1931: čp. 128, 1934: čp. 148). O jejich těžkých začátcích se dovídáme z protektorátní vlastivědy, kde se píše o protestech Němců proti uvolnění místnosti v hlavní budově i o tom, že první rok sehnal legionář, agitující dům od domu, jen osm zájemců o české vyučování. Při obou obecných školách byly také mateřské školy. K velkému rozvoji školských zařízení došlo teprve v nedávné době. V letech 1973-75 byla vybudována dvaadvaceutřídní pavilonová škola (čp. 354) spectalizovaná na výuku sportovně talentované mládeže, které sloužila atleucká dráha, bazén a dvě tělocvičny. Sídlila zde také Střední pedagogická škola pro učitelky mateřských škol (1975-86). Mateřským školám slouží budova původní německé obecné školy a nově vybudované objekty v Bezručově (čp. 200) a Strakonické ulici (čp. 211). V sousedství základní školy si postavil liberecký Stavokombinát moderní učiliště s internátem a stravovnou (čp. 358, 1976 -78). Učňům strojírenských oborů slouží bývalá dílna LVŽ ve Strakonické ulici (čp. 130).

Stará škola původně využívala i naproti postavenou tělocvičnu německého Turnvereinu (čp. 131, otevřena 1910), jehož členové v ní vedli hodiny tělesné výchovy. Spolek dobrovolných hasičů vznikl v obci roku 1902. Kromě něho existovalo několik dalších vzdělávacích, pěveckých a jiných spolků. Neúnavným organizátorem kulturního a společenského života v Dolním Hanychově byl Stefan Wenzel, který založil nebo stál u zrodu většiny místních organizací. Patřil k nejvlivnějším představitelům obecního zastupitelstva a zasloužil se mj. o to, že Textilana nepřešla pod správu Horního Růžodolu. Byl dlouhá léta přísedícím u libereckého krajského soudu a jako člen okresního zastupitelstva (od 1888) měl např. velký podíl na zřízení domova důchodců na Nové Rudě.

S růstem obce se zlepšovalo její vybavení. V červnu 1913 byl vztyčen první elektrický stožár a následovala stavba transformátoru vedle hostince U Dubu. Po položení 5 kV kabelu byli v září napojení na síť první uživatelé. Pro zásobování vodou byla po dlouhých diskusích využita prameniště U Tří studní a Jüsselova louka na úpatí Ještědu. Práce na skupinovém vodovodu pro oba Hanychovy, Doubí, Pilínkov a Janův Důl začaly v říjnu 1925. Na jaře 1930 bylo na dolnohanychovském vodojemu instalováno dálkové vodoměrné zařízení. Pro odběr byla nejprve stanovena jednotná roční cena. Vodoměry byly odběratelům namontovány až v roce 1939. Ještědské prameny s vodojemy v Horním a Dolním Hanychově (po 1000 m²) jsou stále součástí vodovodního systému města. Ačkoliv obě části vždy vytvářely jeden celek se společným vybavením, měla jejich poloha vliv na rozdílný vývoj i po druhé světové válce. Nepočítáme-li rozložitý kravín při Puškinově ulici, vznikl v Horním Hanychově nový výrobní objekt až v roce 1995. Tehdy si ve Světelské ulici (čp. 263) vybudovala v rekordní době osmi týdnů skladové haly s administrativní budovou stavební firma Syner Tato část Liberce těží 1 nadále z přitažlivosti Ještědu, jehož vrchol leží na jejím katastru, zejména pak z turistického ruchu a zimních sportovních zařízení. Počet obyvatel od poloviny 19. století pozvolna klesá. Naproti tomu v Dolním Hanychově vznikl významný průmyslový podnik LIAZ a počet obyvatel stále roste. Jen novodobá bytová výstavba už nerespektuje katastrální hranice a přechází plynule vzhůru po ještědských svazích od sídlišť na pomezí s Horním Růžodolem přes kolonii finských domků a soubor řadových rodinných objektů pod Irkutskou ulicí až k rozptýlené individuální zástavbě pod lesem. Větší skupina rodinných domů vyrostla pro restauraci Růžový palouček a kolem Charbinské, Erbenovy, Strakonické a Bezručovy ulice. Proti kostelu postavila Jednota samoobsluhu. Starou požární zbrojnici u výhybny tramvaje nahradila nová (1980). Po roce 1989 se zde začaly objevovat provozovny různých menších firem.

PRŮMYSLOVÉ PODNIKY

využívaly sílu Ještědského (někdy také Mlýnského) potoka nebo dlouhého mlýnského náhonu, zbudovaného podél dnešních ulic Malodoubské, Ještědské a Táborské, ktery přiváděl jeho vody k janovodolskému mlýnu. Skelná huť, založená údajně Kateřinou 7 Redernu, zůstane asi navždy ve sféře nepravděpodobných dohadů, a tak nejstarším známým podnikem zůstává mlýn, postavený někdy v první polovině 17. století. Jednalo se pravděpodobně o dům čp. 42 pod otočkou tramvaje, zvaný později Keilmůhle. Pod ním vznikla později pila (čp. 31) a druhý mlýn (čp. 24). Vysoko nad nimi pod Bucharkou pracovala další pila s přádelnou bavlny (čp. 50), která roku 1878 vyhořela. Zanikla 1 jiná přádelna odpadové bavlny (čp. 130). Na hranici s Hlubokou se v Michlerové lomu (viz kapitolu o nerostných surovinách) těžil vápenec. Za první republiky pracovaly už jen dvě malé pily a drátovna s dřevařskou výrobou Ladislava Hejduka (čp. 151) z roku 1905, kde se vyráběly mj. žehličky, železa na chytání zvěře, pasti na myši, prádelní svorky atd. Tento podnik dnes patří Dřevozpracujícím závodům Frýdlant. stával tzv. Papiermůhle (čp. 62), který zbudoval roku 1792 frýdlantský papírnik Wenzel Knirsch. Proti tomu protestovali u mladoboleslavského krajského soudu papírníci z Rádla, Frýdlantu i odjinud. Protest byl zamítnut, neboť Anirsch se zavázal dodávat pro liberecké soukeníky dosud zdaleka dovážené speciální holandské papíry (tzv. Tuchspannen) "v pravé kvalitě a slušné ceně" Kdvž se po letech do Knirschovy rodiny přiženil pilínkovský obchodník přízí Stefan Wenzel, přeměnil papírnu v níťárnu a přádelnu o tisíci vřetenech (1882). Po sedmi letech zboural i starý Papiermůhle a na jeho místě postavil patrovou budovu. Vodní kolo vystřídal nejprve benzinový motor (1898) a pak "sací plvnový motor" (20 HP, 1901). Tehdy už dostal podnik elektrické osvětlení, ale na libereckou elektrárnu byl napojen až roku 1915.

Náhon využívaly i dva podniky postavené libereckým soukeníkem Christophem Ginzlem. Jako první vznikla přádelna (1830, čp. 90), která pak měnila majitele, až ji koupil raspenavský Wilhelm Ressel (1894), jehož jméno nesla až do druhé světové války. Po dvou letech sice vyhořela, ale byla znovu postavena. Od roku 1930 zde sídlila i továrna na počítací stroje Mira, komanditní společnost Petr Kovanic a spol. Druhým, o devět let mladším Ginzelovým podnikem, postaveným hned v sousedství, byla soukenka, přeměněná roku 1899 na obytný dům, v němž byla po čtyřech letech umístěna četnická stanice (čp. 92, zbořeno). Pokrok v industrializaci a přechod k velkovýrobě umožnila teprve nezávislost na vodní síle. Rozhodující úlohu měl tradičně textilní průmysl. Roku 1886 vznikla firma Feigl a Widrich, která st postavila mechanickou tkalcovnu (1893, čp. 114). Ta dostala už po třech letech vysokou přístavbu, později sklad (1900), strojovnu s kotelnou (1903) a další budovy. V rozšiřování a přestavbách se pokračovalo i za nové majitelky Mathildy Resselové, která podnik koupila roku 1912. Ještě před válkou vznikla vrátnice s jídelnou, šatnami a sklady. Situace dosud prosperující továrny se za války natolik zhoršila, že se roku 1921 přeměnila na akciovou společnost Textilna. Těsně před hospodářskou krizí byl dokončen další objekt a sklad. V roce 1951 převzal objekty Textilany LIAZ, závod 03 .

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv Kniha o Liberci, 1996)

Liberec VIII - Dolní Hanychov


1930 (Foceno z kopce, kterému jsme jako děti říkali "Mošnerák" , a učili se tam lyžovat. Dnes je tento kopec přepažený ulicí České mládeže,  která původně vedla pod kopcem. Jsou na něm nové domy a také firma Matador.)
1930 (Foceno z kopce, kterému jsme jako děti říkali "Mošnerák" , a učili se tam lyžovat. Dnes je tento kopec přepažený ulicí České mládeže, která původně vedla pod kopcem. Jsou na něm nové domy a také firma Matador.)
31.12.2020 - foto Ing. Rudolf Kittler
31.12.2020 - foto Ing. Rudolf Kittler
tady pohled 3D zhruba z místa pořízení fotky. Je to z kopečku, kde dnes ulice Č. Mládeže překlenuje trať a hned pod ním je hala. 3 domečky v popředí na staré fotce jsou vidět hned za halou uprostřed na snímku novém. (Jan Trpkoš)
tady pohled 3D zhruba z místa pořízení fotky. Je to z kopečku, kde dnes ulice Č. Mládeže překlenuje trať a hned pod ním je hala. 3 domečky v popředí na staré fotce jsou vidět hned za halou uprostřed na snímku novém. (Jan Trpkoš)
fotka zbourané základní školy v Hanychově, kam jsme chodili od 5.do 9.tridy (1. - 4.trida byla v budově naproti sokolovně- později tam byla mateřská školka) - odpovídá budově z příspěvku (archiv Alena Černá)
fotka zbourané základní školy v Hanychově, kam jsme chodili od 5.do 9.tridy (1. - 4.trida byla v budově naproti sokolovně- později tam byla mateřská školka) - odpovídá budově z příspěvku (archiv Alena Černá)

o LIAZu více na odkazu: https://www.liberecvminulostiasoucasnosti.cz/l/kopie-z-liberec-viii-xix-dolni-a-horni-hanychov/

Kubelíkova čp. 36 / 58 v roce 1942

Kubelíkova čp. 36/58 v roce 1942 a 21.2.2021
Kubelíkova čp. 36/58 v roce 1942 a 21.2.2021

Kubelíkova čp. 37/52

Správná zima Leden 1987 - náš dům, který stával v Kubelíkově ulici. (archiv Jana Zahurancová)
Správná zima Leden 1987 - náš dům, který stával v Kubelíkově ulici. (archiv Jana Zahurancová)
Foto z roku 1996, kdy jsme ho prodávali. Byl naprosto v pořádku, opravený z venku i uvnitř... do pěti let ho noví majitelé zlikvidovali tím, že tam nevešla ani noha, která by se o dům postarala. (foto Jana Zahurancová)
Foto z roku 1996, kdy jsme ho prodávali. Byl naprosto v pořádku, opravený z venku i uvnitř... do pěti let ho noví majitelé zlikvidovali tím, že tam nevešla ani noha, která by se o dům postarala. (foto Jana Zahurancová)

Moji rodiče to od Bečkových koupili v roce 1978, žili jsme tam... pak mi maminka zemřela, dům i s pozemkem jsme s otcem v roce 1996 prodali firmě GALVANOPLAST FISCHER, s.r.o., kteří tvrdili, že si zde udělají zázemí pro vznikající firmu (u Plastimatu). Bohužel se tak nestalo... ani dům, ani pozemek neužívali, vše nechali zchátrat a postupně zbourat. Je mi velmi smutno, když někdy jedu okolo. Naši se tam hodně nadřeli. (autor příspěvku Jana Zahurancová)

Finské domky v roce 1979 a 2020
Finské domky v roce 1979 a 2020

Výstavba 35 finských domků o 140 bytových jednotkách a prádelny v Liberci-Dolním Hanychově v ulicích Zemědělská, Ještědská, Brigádnická a Kubelíkova byla určena pro zaměstnance nedalekého n. p. Plastimat. Autorem urbanistické koncepce na principu zahradního města byl ing. arch. Miroslav Ulmann (6. 12. 1929 Turnov- 1. 11. 2009 Liberec) ze Stavoprojektu Liberec. Dřevěné montované domy typ OK 316 dodala finská firma Puutalo (Dřevěný dům) z Helsinek, přičemž každý dům se skládal ze 4 bytových jednotek o velikosti 2+1. Montované domy tvořily ve 40. - 60. letech 20. století jeden z nejvýznamnějších finských exportních artiklů, přičemž k největším odběratelům patřil tehdejší Sovětský svaz. Na našem území se lze s těmito domy setkat prakticky v každém kraji. Jejich popularita pramenila zejména z jejich variability, nízkých nákladů a nenáročné kompletace, která umožnila rychlé řešení poválečné bytové krize. Domky se vyznačují typickou severskou jednoduchostí a uměřenou elegancí. Kryje je sedlová střecha o mírném sklonu z vláknocementových šablon. "Hlavní" průčelí je otevřeno do zahrady většími okny a lodžiemi v přízemí a v patře. Vstupní část s verandou je situována u štítové stěny. Okenní rámy a dveře mají převážně barvu bílou, dřevěný obklad fasády vytvářejí svisle skládané latě s tmavě hnědým nátěrem. Navzdory svým skromným rozměrům poskytovaly "Finské domky" komfortní bydlení, což se odrazilo nejen v jejich značné oblibě, ale i faktu, že třebaže se počítalo s životností 30. let, svému účelu slouží dodnes.

(zdroj:  https://www.pamatkovykatalog.cz/finske-domky-15721489?fbclid=IwAR3ME3cdGWYaezFqOnp-m-wBeztKxQknvpmWDn-_0w4PUHkXHfdLGiINIyc  )

Finské domky (60.léta)

Pro urychlení bytové výstavby bylo z Finska získáno 35 dřevěných montovaných dvoudomků se 140 byty, určenými hlavně pro pracovníky Skloexportu. V letech 1961 - 1963 byly rozmístěny podle zastavovacího plánu Stavoprojektu (Miroslav Ulmann) v Dolním Hanychově).

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

 jedna z roku 1967 před č.p. 282 ( archiv P.Šubrt)
jedna z roku 1967 před č.p. 282 ( archiv P.Šubrt)
 27. 1. 1999. Tramvaje T3R.PV (39+ 33) ještě nezanikly, ale myslím, že provizorní obratiště Kubelíkova už asi ano... Podle diskuse níže poznáte, že jsem se v označení tramvají šeredně spletl... takže se díváme na již zaniklé vozy... (archiv Jiří Vobecký )
27. 1. 1999. Tramvaje T3R.PV (39+ 33) ještě nezanikly, ale myslím, že provizorní obratiště Kubelíkova už asi ano... Podle diskuse níže poznáte, že jsem se v označení tramvají šeredně spletl... takže se díváme na již zaniklé vozy... (archiv Jiří Vobecký )

9. 8. 1999.

Krásný trojúhelník Kubelíkova a druhá fotka s vystupující řidičkou... Fotek mám víc, ale fotka s řidičkou je mi nejmilejší. Řidičce je ovšem o 18 let více... Notoricky známá souprava 21+20. (Jiří Vobecký )

Zkušební vůz na TT do DH vedle soupravy linky č. 2 Kubelíkova - LS, červen 2001 (archiv Zdeněk Mazánek)
Zkušební vůz na TT do DH vedle soupravy linky č. 2 Kubelíkova - LS, červen 2001 (archiv Zdeněk Mazánek)
Křižovatka Ještědská - Kubelíkova a dočasná konečná tramvaje v dubnu 2001. (K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Křižovatka Ještědská - Kubelíkova a dočasná konečná tramvaje v dubnu 2001. (K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Nízkopodlažní vůz č.84 na provizorním trianglu Kubelíkova. 11. 12. 1996 (zdroj: https://www.k-report.net )
Nízkopodlažní vůz č.84 na provizorním trianglu Kubelíkova. 11. 12. 1996 (zdroj: https://www.k-report.net )
Kubelíkova (archiv J.Hůlka)
Kubelíkova (archiv J.Hůlka)
Souprava tramvají T3 č. 36 a 47 na Ještědské ulici 25.5.1984 objektivem Jirky Holečka. Jezdila jen krátce, byla rozpojena hned na konci května po nehodě jiných tramvají na jablonecké trati.
Souprava tramvají T3 č. 36 a 47 na Ještědské ulici 25.5.1984 objektivem Jirky Holečka. Jezdila jen krátce, byla rozpojena hned na konci května po nehodě jiných tramvají na jablonecké trati.
Dolní Hanychov  13.2.1927 a 1.3.2020
Dolní Hanychov 13.2.1927 a 1.3.2020
 Dolní Hanychov, 1994 (archiv Miroslav Fogl)
Dolní Hanychov, 1994 (archiv Miroslav Fogl)
Že by tak rok 1991? Dolní Hanychov, 2 x T3 SUCS, č. 76+77. Foto MiR.
Že by tak rok 1991? Dolní Hanychov, 2 x T3 SUCS, č. 76+77. Foto MiR.
Rok 1997 (Foto Tomáš Krebs)
Rok 1997 (Foto Tomáš Krebs)
Dolní Hanychov - kolem roku 1985 a 22.1.2022
Dolní Hanychov - kolem roku 1985 a 22.1.2022
1987 (archiv Boveraclubu)
1987 (archiv Boveraclubu)
Erbenova 127/12 (M.Gergelčík)
Erbenova 127/12 (M.Gergelčík)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Nemám nic proti sdělení že "MÍR MUSÍ BÝT UHÁJEN PRO ŠTĚSTÍ VŠECH LIDÍ" Nikdy jsem ovšem nepochopil, proč se tuto informaci dozvídám uprostřed tramvajové smyčky na konečné "U Dubu". Zrovna tak již asi nezjistím proč umělec na plastiku umístil pod úderné heslo logo "LIAZ"  🤪 (zastávka tramvaje Dolní Hanychov, 1996) (archiv M.Fogl)
Nemám nic proti sdělení že "MÍR MUSÍ BÝT UHÁJEN PRO ŠTĚSTÍ VŠECH LIDÍ" Nikdy jsem ovšem nepochopil, proč se tuto informaci dozvídám uprostřed tramvajové smyčky na konečné "U Dubu". Zrovna tak již asi nezjistím proč umělec na plastiku umístil pod úderné heslo logo "LIAZ" 🤪 (zastávka tramvaje Dolní Hanychov, 1996) (archiv M.Fogl)
jaro 1998 (foto Miroslav Fogl)
jaro 1998 (foto Miroslav Fogl)
Souprava 2xT3SUCS č. 63+64 v Ještědské ulici nad křižovatkou s Kubelíkovou dne 16.2.1989. foto GJ
Souprava 2xT3SUCS č. 63+64 v Ještědské ulici nad křižovatkou s Kubelíkovou dne 16.2.1989. foto GJ
Liberec, Ještědská 26.7.2001 - Foto: GJ
Liberec, Ještědská 26.7.2001 - Foto: GJ
Liberecká T2 č. 33 (ex. 13) 25.2.1983 míří Ještědskou ulicí na konečnou do Dolního Hanychova. (archiv Boveraclubu)
Liberecká T2 č. 33 (ex. 13) 25.2.1983 míří Ještědskou ulicí na konečnou do Dolního Hanychova. (archiv Boveraclubu)
Báskobystrická ulice
Báskobystrická ulice
15.5.1921 na hanychovské trati zřejmě někde u výhybny Eiche.
15.5.1921 na hanychovské trati zřejmě někde u výhybny Eiche.
Pátek 5.5.1995, výhybna a smyčka Dolní Hanychov a druhý provozní den v Liberci pro vůz T2R č. 21 (ex Ova 594, ex UnL 152). Vlevo T3SU č. 50. (archiv Boveraclubu)
Pátek 5.5.1995, výhybna a smyčka Dolní Hanychov a druhý provozní den v Liberci pro vůz T2R č. 21 (ex Ova 594, ex UnL 152). Vlevo T3SU č. 50. (archiv Boveraclubu)
Dolní Hanychov - Ještědská čp.18584 v roce 1938 a 12.4.2020
Dolní Hanychov - Ještědská čp.18584 v roce 1938 a 12.4.2020
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Dolní Hanychov "U dubu" (M.Gergelčík)
Pátek 23. září 1983, Ještědská ulice a výhybna se smyčkou Dolní Hanychov. Autobus Karosa č. 422 na náhradní dopravě za tramvaj do Hanychova. Ve výhybně stojí T3 č. 31 z roku 1965.
Pátek 23. září 1983, Ještědská ulice a výhybna se smyčkou Dolní Hanychov. Autobus Karosa č. 422 na náhradní dopravě za tramvaj do Hanychova. Ve výhybně stojí T3 č. 31 z roku 1965.
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Možná jste si taky obcas skočili na dvě decky 🍹 do restaurace/vinárny U dubu (1994). (archiv Petr Kolín)
Možná jste si taky obcas skočili na dvě decky 🍹 do restaurace/vinárny U dubu (1994). (archiv Petr Kolín)
Dolní Hanychov 13.10.2003. (archiv Boveraclubu) zajímavostí může být i na fotce přítomný vůz T3, mělo by se jednat o nejstarší T3 provozovanou na území Liberece (ex Praha 6115, 1. výrobní série 1962, celkově 14. sériový vůz) (komentář Itz Honzuta)
Dolní Hanychov 13.10.2003. (archiv Boveraclubu) zajímavostí může být i na fotce přítomný vůz T3, mělo by se jednat o nejstarší T3 provozovanou na území Liberece (ex Praha 6115, 1. výrobní série 1962, celkově 14. sériový vůz) (komentář Itz Honzuta)
8.11.2001 a vozy RT6S č.85 a T3m č. 65+66. Foto JW
8.11.2001 a vozy RT6S č.85 a T3m č. 65+66. Foto JW
Erbenova ulice 61/7 (archiv Milan Šír st.)
Erbenova ulice 61/7 (archiv Milan Šír st.)

Podle novinového článku ze soboty 25.4.1964

se budovala tramvajová smyčka v Dolním Hanychově, podle snímku Erwina Cettinea bychom ale místo obtížně lokalizovali.

Vůz č. 44 s rotačním metačem sněhu ve smyčce Dolní Hanychov vplném nasazení. Snímek byl pořízen kolem roku 1970. (sbírka Gisbert Jäkl)
Vůz č. 44 s rotačním metačem sněhu ve smyčce Dolní Hanychov vplném nasazení. Snímek byl pořízen kolem roku 1970. (sbírka Gisbert Jäkl)

ZŠ Ještědská - více na odkazu:

https://www.liberecvminulostiasoucasnosti.cz/l/kopie-z-liberec-viii-xix-dolni-a-horni-hanychov2/

stará budova ZŠ Ještědská pro druhý stupeň stála nad křižovatkou Bánskobystrické a Ještědské ulice (foto z archivu Aleny Černé)
stará budova ZŠ Ještědská pro druhý stupeň stála nad křižovatkou Bánskobystrické a Ještědské ulice (foto z archivu Aleny Černé)
současná budova ZŠ Ještědské v provozu od roku 1975
současná budova ZŠ Ještědské v provozu od roku 1975

Někdy jedeš jako drak a silnice je ti úzká. (léta devadesátá)(2x archiv P.Kolín)

20.prosince 1968 u zastávky Malodoubská. (archiv Luboše Mencla)
20.prosince 1968 u zastávky Malodoubská. (archiv Luboše Mencla)
archiv J.Bartoš
archiv J.Bartoš
Pátek 20.12.1968, Liberec, křižovatka ulic Ještědská a České mládeže. Odstraňování následků kolize tramvaje T2 č. 10 s rodinným domkem. Foto Vladimír Paleček.
Pátek 20.12.1968, Liberec, křižovatka ulic Ještědská a České mládeže. Odstraňování následků kolize tramvaje T2 č. 10 s rodinným domkem. Foto Vladimír Paleček.
Ještědská ulice u dnešní zastávky Malodoubská v roce 1920 (archiv O.Musil)
Ještědská ulice u dnešní zastávky Malodoubská v roce 1920 (archiv O.Musil)
Malodoubská v roce 1988. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Malodoubská v roce 1988. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
v zimě kolem roku 1920 zachytil neznámý fotograf část tehdy ještě nepříliš zastavěné Ještědské ulice pod Spáleništěm s kostelem sv.Bonifáce a vozem č. 25 (archiv Boveraclubu)
v zimě kolem roku 1920 zachytil neznámý fotograf část tehdy ještě nepříliš zastavěné Ještědské ulice pod Spáleništěm s kostelem sv.Bonifáce a vozem č. 25 (archiv Boveraclubu)
Ještědská ulice 29.4. 1979 - tramvaj T2 č.22, foto Gisbert Jäkl, archiv Boveraclubu
Ještědská ulice 29.4. 1979 - tramvaj T2 č.22, foto Gisbert Jäkl, archiv Boveraclubu
Ještědská třída kolem roku 1970 a 2.1.2022
Ještědská třída kolem roku 1970 a 2.1.2022
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
2019
2019
Ještědská třída v druhé polovině 80.let a 13.2.2022
Ještědská třída v druhé polovině 80.let a 13.2.2022
Druhá polovina osmdesátek a T2 č. 25 (ex UnL 155) před zastávkou Hanychov kostel. (archiv Boveraclubu)
Druhá polovina osmdesátek a T2 č. 25 (ex UnL 155) před zastávkou Hanychov kostel. (archiv Boveraclubu)
Kostel sv.Bonifáce v roce 1938 a 12.4.2020
Kostel sv.Bonifáce v roce 1938 a 12.4.2020
Archiv Petr Kolín
Archiv Petr Kolín
Pavel Andrš: Interiér z počátku 90 let - těsně po jednom z mnoha vykradení - všimněte si, že chybí dvířka u bočních oltářů a dřevěné reliéfy nad nimi...
Pavel Andrš: Interiér z počátku 90 let - těsně po jednom z mnoha vykradení - všimněte si, že chybí dvířka u bočních oltářů a dřevěné reliéfy nad nimi...
autor příspěvku Pav Karel
autor příspěvku Pav Karel
Rok 1979 ( Liberec minulosti a současnosti)
Rok 1979 ( Liberec minulosti a současnosti)
2019 (foto J.Čiháčková)
2019 (foto J.Čiháčková)
2019 (foto J.Čiháčková)
2019 (foto J.Čiháčková)
2019 (foto J.Čiháčková)
2019 (foto J.Čiháčková)

Kostel svatého Bonifáce

v Liberci-Dolním Hanychově je sakrální stavbou postavenou v letech 1915-1919 varnsdorfským architektem a stavitelem Antonem Möllerem. Stylově se jedná o přechod mezi secesí a individuální modernou. Od 5. dubna 1994 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

(zdroj textu Wikipedie)

Hanychov - kostel sv.Bonifáce kolem roku 1985 a 22.1.2022
Hanychov - kostel sv.Bonifáce kolem roku 1985 a 22.1.2022
2015 (Wikipedie)
2015 (Wikipedie)
2019 (foto J.Čiháčková)
2019 (foto J.Čiháčková)
rodinné album Jardy Wagnera - foto těsně po 2.světové válce - je tam vidět i tank, který zapalily a pak vystřelil do dřívější hospody. Hodně dlouho tam bylo vidět, jak to vedle dveří zazdili. Přes Ještěd utíkali Němci do amerického zajetí. (komentář Petr Mužák, Jarda Wagner)
rodinné album Jardy Wagnera - foto těsně po 2.světové válce - je tam vidět i tank, který zapalily a pak vystřelil do dřívější hospody. Hodně dlouho tam bylo vidět, jak to vedle dveří zazdili. Přes Ještěd utíkali Němci do amerického zajetí. (komentář Petr Mužák, Jarda Wagner)
Křižovatka Charbinská a a U školky
Křižovatka Charbinská a a U školky
snímek ze slunečného dne 5.3.1983, tentokrát s novotou vonící soupravou 2xT3SU č. 53+54 v zastávce Hanychov kostel. Škoda, že jsem si tenkrát nevyfotil i dopravní značku "jiné nebezpečí" s dodatkovou tabulkou "ZASTÁVKA TRANVAJE". (archiv Boveraclubu)
snímek ze slunečného dne 5.3.1983, tentokrát s novotou vonící soupravou 2xT3SU č. 53+54 v zastávce Hanychov kostel. Škoda, že jsem si tenkrát nevyfotil i dopravní značku "jiné nebezpečí" s dodatkovou tabulkou "ZASTÁVKA TRANVAJE". (archiv Boveraclubu)
Hostinec "Spokojenost" kdesi v Dolním Hanychově v roce 1938
Hostinec "Spokojenost" kdesi v Dolním Hanychově v roce 1938
Hanychov kostel
Hanychov kostel
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
kostel sv.Bonifáce Hanychov - pomník obětem 1.sv.války (M.Gergelčík)
kostel sv.Bonifáce Hanychov - pomník obětem 1.sv.války (M.Gergelčík)
Ještědská ulice v roce 1988 (kousek nqd kostelem) (archiv Všichni Čermáci)(K-report.net)
Ještědská ulice v roce 1988 (kousek nqd kostelem) (archiv Všichni Čermáci)(K-report.net)
Hostinec U tří hranic v Horním Hanychově 🤔
Hostinec U tří hranic v Horním Hanychově 🤔
(archiv V.Hájek)
(archiv V.Hájek)

Hospoda na třech hranicích v Puškinově ulici

směr Pilínkov a na hranicích Horního Hanychova, Dolního Hanychova a Malého Doubí. Dnes jsou to bytovky a bydlí tam Sršňovi - mladý je známý masér (slepý). Zavádějící je místní název "Na třech hranicích" protože běžně se v Hanychově používá tento název místu kde jsou hranice bývalých obcí - dnes čtvrtí Horní Hanychov - Dolní Hanychov - a Doubí. To je tam, kde je křižovatka Puškinova - Nezdarova.  Hospoda "Na třech hranicích" má čp. 24 a býval to údajně i mlýn, čemuž by odpovídal v blízkosti vedoucí Slunný potok a památný strom "U mlýna". Bohužel pamětnické prameny mi vyschly protože nejstarší pamětník v Hanychově - můj otec vloni ve věku 95 let zemřel. (komentář Jiří Halíř)

pozn. byl to mlýn, hospoda u Sršňů i ubytovna Plastimatu.

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Jde o tzv. Zvonkový mlýn, Puškinova 24
Jde o tzv. Zvonkový mlýn, Puškinova 24
Puškinova ulice (archiv Martina Drápalíková )
Puškinova ulice (archiv Martina Drápalíková )
archiv Zdenek Vavra
archiv Zdenek Vavra
archiv Zdenek Vavra
archiv Zdenek Vavra

Liberec XIX - Horní Hanychov

(zdroj Petr Keller - Střípky ze vzpomínek ze staveb a udržby silnic Libereckého kraje)
(zdroj Petr Keller - Střípky ze vzpomínek ze staveb a udržby silnic Libereckého kraje)
Horní Hanychov v roce 1905  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1905 (zdroj Historické fotografie)
1916
1916
Horni Hanychov 1922 (archiv M.Gergelčík)
Horni Hanychov 1922 (archiv M.Gergelčík)

HORNÍ HANYCHOV

začátkem minulého století

Na úpatí Ještědu leží obec Horní Hanychov připomínaná již v roce 1560. Výrazný rozvoj zaznamenala po vybudování silnice na Výpřež a dál do Českého Dubu v letech 1864-66. Do Velkého Liberce byl Horní Hanychov začleněn až v roce 1954 a dnes plynule ukončuje okraj města přechodem do lesních partií Ještedského hřebene. V pohlednicové tvorbě byly takřka všechny záběry Horního Hanychova rámovány siluetou Ještědu.

Na záběru (pohlednice č.4) dominuje 34 metrů vysoká věž kostela sv Bonifáce, postaveného v letech 1915-19 na horním okraji katastru Dolního Hanychova. Zcela vpravo stojí budova německé obecné školy a před ní na druhé straně Ještedské ulice je tělocvična. Škola byla založena pozoruhodným způsobem. Jelikož obec neměla dost peněz, koupil dům čp.83 sám učitel Dressler a teprve školní budova pod obecní správu. Není divu, že Dressler se stal prvním čestným občanem Dolního Hanychova.

Konečná tramvaje s pozdně secesní zastávkou. V archivu dopravního podniku se zachoval její nákres, opatřený razítkem jabloneckého dopravního stavitele Floriana Corazzy. Tramvaje sem jezdí od října 1912, otočka byla postavena v březnu 1957. Vlevo stojí známá hospoda Zum Heimatstahl, dnešní Domov.

Další pohlednice zachycuje serpentiny pod Bucharkou. Uprostřed vyčnívá ze zeleně hostinec Berlín .

Na posledním snímku je konečná zastávka v Horním Hanychově v roce 1918 a motorovy vůz č.28 z roku 1912

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

abebooks.com
abebooks.com
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
v zatáčce u Beranovy cesty (horní snímek) (kimentář Jiří Cvrček, archiv J.Hůlka)
v zatáčce u Beranovy cesty (horní snímek) (kimentář Jiří Cvrček, archiv J.Hůlka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Polák
archiv J.Polák

Srpen 1939 a stavba takzvané Hitlerovy dálnice pod Ještědem.


Konkrétně jde o staveniště sjezdu do Liberce. Zatím asi nejkrásnější fotka stavby. Upozorněni jsme na ní byli přes sociální sítě a místní skupiny nadšenců a nakonec jsme ji zakoupili v německém antikvariátu. Překvapením byl velký formát, kvalita i perkfetní popis s dataci. (archiv Ivan Rous)

interiér v 30.letech
interiér v 30.letech
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Walhalla 1920
Walhalla 1920
Walhalla 1925
Walhalla 1925
(zdroj kalendář z nakladatelství Buk - Z Liberce všemi směry 2014 - archiv Jany Zahurancové)
(zdroj kalendář z nakladatelství Buk - Z Liberce všemi směry 2014 - archiv Jany Zahurancové)
Sněhová nadílka 28.12.1941 výhybně Walhalla, která měla, a vlastně i dodnes má, název dle hotelu patrného v pozadí za tramvají. Motorový vůz č. 40 sloužil cestujícím v letech 1940 až 1966.
Sněhová nadílka 28.12.1941 výhybně Walhalla, která měla, a vlastně i dodnes má, název dle hotelu patrného v pozadí za tramvají. Motorový vůz č. 40 sloužil cestujícím v letech 1940 až 1966.
z Walhally je spáleniště v roce 1946
z Walhally je spáleniště v roce 1946
V 90. letech opět zastávka Spáleniště
V 90. letech opět zastávka Spáleniště

Restaurace Walhalla

 před rokem 1904 a interiér v 30.letech

Mezi četnými výletními restauracemi, jako je např. Domov (Zum Heimatstal, čp. 149) nebo ve své době známá, ale dnes již zrušená Krásná vyhlídka (Zur schönen Aussicht, čp. 144), byla široko daleko největší Walhalla, s tanečním sálem v prvním patře. Dne 8.11.1942 od přetopených kamen vyhořela a nebyla již obnovena. Její místo připomíná název tramvajové zastávky Spáleniště. Vedlejší dům (čp. 142) dodnes stojí.

(zdroj Kniha o Liberci)

 (doplněno o archiv Boveraclubu)

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Walhalla
Walhalla
Spáleniště (M.Gergelčík)
Spáleniště (M.Gergelčík)
Období prázdných hospod tu bývalo zřejmě i dříve 👀 restaurace Walhalla v Horním Hanychově s unikátní skleněnou taneční podlahou 🤭 takže prd Huť, ale Walhalla měla první skleněnku 😏 obě už ale neexistuji #Liberec #Reichenberg
Období prázdných hospod tu bývalo zřejmě i dříve 👀 restaurace Walhalla v Horním Hanychově s unikátní skleněnou taneční podlahou 🤭 takže prd Huť, ale Walhalla měla první skleněnku 😏 obě už ale neexistuji #Liberec #Reichenberg
1979 a zastávka U Paloučku
1979 a zastávka U Paloučku
opět ještě zastávka U Paloučku
opět ještě zastávka U Paloučku
2007
2007

Tak k tomu hotelu několik drobností:

nejzajímavější byl v té hospodě skleněný parket (viz. foto). Děda vždycky říkal - chodili jsme tam koukat holkám tancujícím pod sukně. Né že by to bylo skrz sklo, ale odrazem jako do zrcadla. Zbořeniště tam bylo celkem dlouho, až někdy do 50-tých let. Pamatuji, že jsme tam jako kluci lezli do sklepních prostorů, které byly přístupný. Z cihel z té bouračky se potom stavěl v akci "Z" Růžový Palouček. A mimochodem ten dům, co je vedle hotelu, ten stojí dodnes a patří do našeho bydlení. (Jiří Halíř)

(zdroj: https://deutschboehmen.de )
(zdroj: https://deutschboehmen.de )
Souprava tramvají T3SUCS č. 63+64 (vozy dodány v lednu 1986) křižuje 24.4.1986 ve výhybně Spáleniště s vozem T2 č. 8 (1970, ex. 164 Ústí nad Labem 1961).
Souprava tramvají T3SUCS č. 63+64 (vozy dodány v lednu 1986) křižuje 24.4.1986 ve výhybně Spáleniště s vozem T2 č. 8 (1970, ex. 164 Ústí nad Labem 1961).
(archiv Boveraclubu)
(archiv Boveraclubu)
V neděli 27.5.1928 byl asi frmol, ve výhybně Walhalla zachytil fotograf křižování tří tramvajových vlaků.
V neděli 27.5.1928 byl asi frmol, ve výhybně Walhalla zachytil fotograf křižování tří tramvajových vlaků.
Výhybna U paloučku v roce 1972 a motorový vůz T2 č. 24 (ex UnL 161). (archiv Boveraclubu)
Výhybna U paloučku v roce 1972 a motorový vůz T2 č. 24 (ex UnL 161). (archiv Boveraclubu)
výhybna Spáleniště 18.6.1991 a křižování soupravy 2xT3SUCS č. 59+60 se sólem T3SU č. 53. (archiv Boveraclubu)
výhybna Spáleniště 18.6.1991 a křižování soupravy 2xT3SUCS č. 59+60 se sólem T3SU č. 53. (archiv Boveraclubu)
O víkendu 22. a 23.8.1998 byla výluka tramvajové trati do Lidových Sadů impulzem k zajímavému provoznímu opatření. V úseku z Fügnerovy ulice do Horního Hanychova nahradila linku č. 3 prodloužená tramvajová linka č. 11 z Jablonce nad Nisou. Na dva dny tak vznikla vůbec nejdelší místní tramvajová linka (18,5 km), jezdící v intervalu 15 minut (Rychnov - Janov byla 16,5 km). Snímek pochází z neděle 23.8.1998.
O víkendu 22. a 23.8.1998 byla výluka tramvajové trati do Lidových Sadů impulzem k zajímavému provoznímu opatření. V úseku z Fügnerovy ulice do Horního Hanychova nahradila linku č. 3 prodloužená tramvajová linka č. 11 z Jablonce nad Nisou. Na dva dny tak vznikla vůbec nejdelší místní tramvajová linka (18,5 km), jezdící v intervalu 15 minut (Rychnov - Janov byla 16,5 km). Snímek pochází z neděle 23.8.1998.
Na lince z Jablonce nad Nisou, mimořádně prodloužené do Horního Hanychova, se 23.8. 1998 objevila také souprava vozů T2R 21+20. Na snímku je zachycena v zastávce Spáleniště. (archiv Miroslav Fogl)
Na lince z Jablonce nad Nisou, mimořádně prodloužené do Horního Hanychova, se 23.8. 1998 objevila také souprava vozů T2R 21+20. Na snímku je zachycena v zastávce Spáleniště. (archiv Miroslav Fogl)
foto Miroslav Fogl
foto Miroslav Fogl
Horní Hanychov - Ještědská ulice 24.10.1982 (archiv Boveraclubu)
Horní Hanychov - Ještědská ulice 24.10.1982 (archiv Boveraclubu)
Růžový palouček v Horním Hanychově. Zvenku vypadá nevábně, ovšem konaly se tu vyhlášené hospodské zábavy. (Oldřich Szaban)
Růžový palouček v Horním Hanychově. Zvenku vypadá nevábně, ovšem konaly se tu vyhlášené hospodské zábavy. (Oldřich Szaban)
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv Jaroslav Reichenberg Karel

Růžový Palouček

foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
abebooks.com
abebooks.com

Hanychov a Ještěd

Předkládám několik pohlednic a fotografií na horský hotel Ještěd z míst, která nebyla ohraná, a to i za cenu bídné kvality (Horní Hanychov, ale také Novina, Křižanské sedlo, ...).(zdroj: převážně abebooks.com)(Petr Ruprecht)

archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Martin Forster
archiv Martin Forster
koloroval Jiří Peterka
koloroval Jiří Peterka
1961 (Severočeský kraj dnes a zítra, Otakar Tyl)
1961 (Severočeský kraj dnes a zítra, Otakar Tyl)
Ještědská ulice cca 60.léta a 31.1.2021
Ještědská ulice cca 60.léta a 31.1.2021
1912 a 1.2.2021
1912 a 1.2.2021
V Lukách (archiv J.Hůlka)
V Lukách (archiv J.Hůlka)
Horní Hanychov v roce 1950 a 10.4.2020
Horní Hanychov v roce 1950 a 10.4.2020
padesátá léta a 31.1.2021
padesátá léta a 31.1.2021
V Lukách (archiv J.Hůlka)
V Lukách (archiv J.Hůlka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Stará Ještědská 29.4.1979 (archiv Boveraclubu)
Stará Ještědská 29.4.1979 (archiv Boveraclubu)
Stará Ještědská v roce 1994 (foto M. Fogl) a 13.2.2022
Stará Ještědská v roce 1994 (foto M. Fogl) a 13.2.2022
Stará Ještědská 30.7.1995 a 12.7.2022
Stará Ještědská 30.7.1995 a 12.7.2022
13.2.1983 a 1.2.2021
13.2.1983 a 1.2.2021
Stará Ještědská 30.7.1995 (archiv Boveraclubu)
Stará Ještědská 30.7.1995 (archiv Boveraclubu)
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Docela romantická zima v krajském městě... Liberec Horní Hanychov,1994 (foto Miroslav Fogl)
Docela romantická zima v krajském městě... Liberec Horní Hanychov,1994 (foto Miroslav Fogl)
Stará Ještědská.
Stará Ještědská.
Zimní Stará Ještědská v polovině 90.let. To ještě jezdily tramvaje do Hanychova po jednokolejce. (Zdroj: K-report.net)
Zimní Stará Ještědská v polovině 90.let. To ještě jezdily tramvaje do Hanychova po jednokolejce. (Zdroj: K-report.net)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Autodoprava Bergman a Roušavý (archiv Jaroslav Hůlka )
Autodoprava Bergman a Roušavý (archiv Jaroslav Hůlka )
1899 (archiv J.Hůlka)
1899 (archiv J.Hůlka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
80.lta a 31.1.2021
80.lta a 31.1.2021
1899 (archiv M.Gergelčík
1899 (archiv M.Gergelčík
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
rok 1974
rok 1974
cca 1933 - 1936 (archiv J.Peterka)
cca 1933 - 1936 (archiv J.Peterka)
Pondělí 5.6.1922 pravděpodobně na konečné v Horním Hanychově před odjezdem na druhou konečnou na Soukenné náměstí. Letní vlek č. 34 na snímku byl v provozu v letech 1900 až 1928. (archiv Boveraclubu)
Pondělí 5.6.1922 pravděpodobně na konečné v Horním Hanychově před odjezdem na druhou konečnou na Soukenné náměstí. Letní vlek č. 34 na snímku byl v provozu v letech 1900 až 1928. (archiv Boveraclubu)
archiv M.Péč
archiv M.Péč

Restaurace Domov

Hoření foto pohled na hlavní vchod , foceno směrem k Ještědu. Spodní foto pořízeno zezadu hospody, včetně dřevěné verandy u hospody, které se VERANDA nikdy neříkalo. VERANDA jako taková hospoda vznikla jako samostatná stavba tanečního sálu zhruba v místech odkud je pořízeno foto. V pozdější době byla na tzv. VERANDĚ zřízena pouze výtočna piva. Dnes venkovní posezení.

(foto archiv M.Gergelčík, komentář Jiří Halíř)

https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
cca 1933 a 19.2.2021
cca 1933 a 19.2.2021
1920 (archiv K.Krenk)
1920 (archiv K.Krenk)
Pod čekárnou byly ještě záchody pro řidiče a průvodčí. Kolikrát jsem tam "musel". To bylo v roce 1956 až 58. (František Zikmund) Velmi pěkná fotka a ještě lepší vzpomínky. Vše si dobře pamatuji, jak tu čekárnu kde byly kolem zdi lavice a vprostřed stropu otvor na půdu čekárny. Tam jsme si vždy schovávali školní tašky, když jsme šli ze školy a ještě se někam zatoulali než jsme došli domů. Jednokolejná konečná, odkud jsme jezdili za 30 haléřů do školy i města a řidič na nás vždy čekal. A když ujel tak jsme utíkali na Spáleniště a tam tramvaj dohonily. Restaurace Domov, bydleli tam Studničkovi a poté Oberaitrovi, kteří měli 2 kluky mého věku a snimi jsem chodil do školy. Čekárna se bourala až s výstavbou prodejny a restaurace a to už existovala i točka jednokolejná. Základ čekárny oválného tvaru byl znatelný a existoval i spodní nefunkční sklep až do roku 2005 kdy proběhla rekonstrukce silnice a tramvajové trati a na základě byla na nějakou dobu umístěna i buňka s občerstvením a prodejna základních potravin. Ovšem ten plot tam nepamatuji já, ani mí rodiče, takže to je foto asi někdy předválečné doby.(Jiří Halíř)
Pod čekárnou byly ještě záchody pro řidiče a průvodčí. Kolikrát jsem tam "musel". To bylo v roce 1956 až 58. (František Zikmund) Velmi pěkná fotka a ještě lepší vzpomínky. Vše si dobře pamatuji, jak tu čekárnu kde byly kolem zdi lavice a vprostřed stropu otvor na půdu čekárny. Tam jsme si vždy schovávali školní tašky, když jsme šli ze školy a ještě se někam zatoulali než jsme došli domů. Jednokolejná konečná, odkud jsme jezdili za 30 haléřů do školy i města a řidič na nás vždy čekal. A když ujel tak jsme utíkali na Spáleniště a tam tramvaj dohonily. Restaurace Domov, bydleli tam Studničkovi a poté Oberaitrovi, kteří měli 2 kluky mého věku a snimi jsem chodil do školy. Čekárna se bourala až s výstavbou prodejny a restaurace a to už existovala i točka jednokolejná. Základ čekárny oválného tvaru byl znatelný a existoval i spodní nefunkční sklep až do roku 2005 kdy proběhla rekonstrukce silnice a tramvajové trati a na základě byla na nějakou dobu umístěna i buňka s občerstvením a prodejna základních potravin. Ovšem ten plot tam nepamatuji já, ani mí rodiče, takže to je foto asi někdy předválečné doby.(Jiří Halíř)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
restaurace Domov v roce 1944 a 31.1.2021
restaurace Domov v roce 1944 a 31.1.2021
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Horní Hanychov a Restaurace domov v polovině 20.let 20. století a 7.4.2020
Horní Hanychov a Restaurace domov v polovině 20.let 20. století a 7.4.2020
Jedna dobová. Tranvaj U sportu pod ještědem....dnes Čerti pod Ještědem. (archiv Ivan Bílý)
Jedna dobová. Tranvaj U sportu pod ještědem....dnes Čerti pod Ještědem. (archiv Ivan Bílý)
hospoda Domov (M.Gergelčík)
hospoda Domov (M.Gergelčík)
Jdeme lyžovat 1981 (archiv Jaroslav Reichenberg Karel
Jdeme lyžovat 1981 (archiv Jaroslav Reichenberg Karel
restaurace Domov v roce 1944 a 31.1.2021
restaurace Domov v roce 1944 a 31.1.2021
Horní Hanychov v roce 1965  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1965 (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov a Restaurace domov v roce 1974 a 7.4.2020
Horní Hanychov a Restaurace domov v roce 1974 a 7.4.2020
(zdroj: https://deutschboehmen.de )
(zdroj: https://deutschboehmen.de )
restaurace Domov (archiv J.Hůlka)
restaurace Domov (archiv J.Hůlka)
Horní Hanychov - restaurace Domov (foto M.Gergelčík)
Horní Hanychov - restaurace Domov (foto M.Gergelčík)
Ještědská ulice kolem roku 1968 a 13.2.2022
Ještědská ulice kolem roku 1968 a 13.2.2022
Zkušební jízda nového vozu 9 přilákala v Horním Hanychově na konečnou i řadu zvědavců. Vůz má evidenční číslo ještě v místech, kde bude později zásuvka pro kabel vlečného vozu. (1912, sbírka Gisbert Jäkl)
Zkušební jízda nového vozu 9 přilákala v Horním Hanychově na konečnou i řadu zvědavců. Vůz má evidenční číslo ještě v místech, kde bude později zásuvka pro kabel vlečného vozu. (1912, sbírka Gisbert Jäkl)
archiv Jiří Peterka
archiv Jiří Peterka
3.3.1976 Horní Hanychov a T2 č. 25 (ex UnL č. 155). Foto Jirka Holeček
3.3.1976 Horní Hanychov a T2 č. 25 (ex UnL č. 155). Foto Jirka Holeček
Úplně nová souprava vozů T3SU č. 49+50 dne 13.2.1984 na konečné v Horním Hanychově pojede na lince č. 3 do Lidových Sadů ještě Moskevskou ulicí a kolem radnice přes NBZM.
Úplně nová souprava vozů T3SU č. 49+50 dne 13.2.1984 na konečné v Horním Hanychově pojede na lince č. 3 do Lidových Sadů ještě Moskevskou ulicí a kolem radnice přes NBZM.
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
1998 (archiv T.Majer)
1998 (archiv T.Majer)

Stavba nové smyčky v Horním Hanychově v roce 2004

(zdroj: https://www.k-report.net )

21. 5. 2004
21. 5. 2004
30. 9. 2004
30. 9. 2004
Vůz č. 80 při zkušební jízdě na nové smyčce v Horním Hanychově. foto Martin Holzman, 25. 7. 2005 	Zkušební jízda v Horním Hanychově.
Vůz č. 80 při zkušební jízdě na nové smyčce v Horním Hanychově. foto Martin Holzman, 25. 7. 2005 Zkušební jízda v Horním Hanychově.
25. 8. 2004
25. 8. 2004
30. 9. 2004
30. 9. 2004
Zkušební jízda v Horním Hanychově. foto Martin Holzman, 26. 7. 2005
Zkušební jízda v Horním Hanychově. foto Martin Holzman, 26. 7. 2005
Horní Hanychov pod konečnou tramvaje (archiv Boveraclubu)
Horní Hanychov pod konečnou tramvaje (archiv Boveraclubu)
Horní Hanychov (archiv M.Gergelčík)
Horní Hanychov (archiv M.Gergelčík)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ještědská ulice, 18.3.1976 a tramvaj T2 č. 11 objektivem Jirky Holečka.
Ještědská ulice, 18.3.1976 a tramvaj T2 č. 11 objektivem Jirky Holečka.
rok 1976 (archiv Profit, autor neuveden) (archiv Všichni Čermáci)
rok 1976 (archiv Profit, autor neuveden) (archiv Všichni Čermáci)
T3 č. 29 (1965-1982) opouští 29.4.1979 Ještědskou ulici v Horním Hanychově a vjíždí do ulice Stará Ještědská.
T3 č. 29 (1965-1982) opouští 29.4.1979 Ještědskou ulici v Horním Hanychově a vjíždí do ulice Stará Ještědská.
8.10.1982 (archiv Boveraclubu)
8.10.1982 (archiv Boveraclubu)
15.5.1988 a zánovní souprava T3SUCS č. 76+77 odjíždí ze smyčky v Horním Hanychově.
15.5.1988 a zánovní souprava T3SUCS č. 76+77 odjíždí ze smyčky v Horním Hanychově.
Souprava T3SU č. 49+50 přijíždí 31.8.1985 ke smyčce v Horním Hanychově.
Souprava T3SU č. 49+50 přijíždí 31.8.1985 ke smyčce v Horním Hanychově.
Horní Hanychov v roce 1954 (foto Vilém Boháč)
Horní Hanychov v roce 1954 (foto Vilém Boháč)
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
kresba J.Havlas 1938 (archiv Petr Havlas)
kresba J.Havlas 1938 (archiv Petr Havlas)
archiv Simona Lucyna
archiv Simona Lucyna
V Lukách čp 174
V Lukách čp 174
V dnešní době borovice brání výhledu na Ještěd. (archiv Karel Balíček 2020)
V dnešní době borovice brání výhledu na Ještěd. (archiv Karel Balíček 2020)
2011 (archiv L.Mencl)
2011 (archiv L.Mencl)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
2019 (archiv L.Mencl)
2019 (archiv L.Mencl)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1941 (archiv O.Musil)
1941 (archiv O.Musil)
arciv j.Hůlka
arciv j.Hůlka
 v roce 1943 (zdroj: https://www.ebay.com )
v roce 1943 (zdroj: https://www.ebay.com )
archiv Karel Krenk
archiv Karel Krenk
Ulice Za Domovem (M.Gergelčík)
Ulice Za Domovem (M.Gergelčík)
koloroval J.Peterka
koloroval J.Peterka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Pohled na Ještěd v roce 1994 se známou reklamou na Textilanu. (archiv Všichni Čermáci)
Pohled na Ještěd v roce 1994 se známou reklamou na Textilanu. (archiv Všichni Čermáci)
1940
1940
1905 archiv J.Hůlky
1905 archiv J.Hůlky
Horní Hanychov v roce 1910  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1910 (zdroj Historické fotografie)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Horní Hanychov v roce 1910  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1910 (zdroj Historické fotografie)
archiv Jarda Veselský
archiv Jarda Veselský
zdroj eBay
zdroj eBay
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
Horní Hanychov v roce 1919 a 10.4.2020
Horní Hanychov v roce 1919 a 10.4.2020
archiv Karel Krenk
archiv Karel Krenk
1919 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1919 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
Horní Hanychov a Ještěd v roce 1907
Horní Hanychov a Ještěd v roce 1907
kolem roku 1900 (zdroj: Jaroslav Hůlka )
kolem roku 1900 (zdroj: Jaroslav Hůlka )
archiv Fotočas Mirek
archiv Fotočas Mirek
1907 a 1.2.2021
1907 a 1.2.2021
J.Hůlka
J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv M.Heřmánek
archiv M.Heřmánek
Horní Hanychov (Kavárna Müller) 1934 (archiv J.Peterka)
Horní Hanychov (Kavárna Müller) 1934 (archiv J.Peterka)
archiv B.Kopejska
archiv B.Kopejska
Horní Hanychov v roce 1925  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1925 (zdroj Historické fotografie)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
https://picclick.de/
https://picclick.de/
https://www.delcampe.net
https://www.delcampe.net
Ještěd cca 1940 (archiv O.Musil)
Ještěd cca 1940 (archiv O.Musil)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
abebooks.com
abebooks.com
Horní Hanychov před cca 80 lety a 19.2.2021
Horní Hanychov před cca 80 lety a 19.2.2021
abebooks.com
abebooks.com
Z knihy Severní Čechy-krajina, historie, umělecké památky, vydáno r.1981 (archiv Všichni Čermáci)
Z knihy Severní Čechy-krajina, historie, umělecké památky, vydáno r.1981 (archiv Všichni Čermáci)
Horní Hanychov v roce 1906 a 10.4.2020
Horní Hanychov v roce 1906 a 10.4.2020
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
Horní Hanychov v roce 1920  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1920 (zdroj Historické fotografie)

Restaurace pod Ještědem - Berlín,

sloužila léta pro návštěvníky Ještědské sjezdovkyPřestože restaurace Berlín fungovala ještě před druhou světovou válkou, největší slávu zažila v době rozkvětu lyžařského areálu na Ještědu, tedy mezi 50. až 80. lety. (autor příspěvku Jitka  Krajicek)

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv Jiří Kladivo
archiv Jiří Kladivo
1906
1906
archiv Jitka  Krajicek
archiv Jitka Krajicek
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
Restaurace Berlin v roce 1906 a 12.4.2020
Restaurace Berlin v roce 1906 a 12.4.2020
foto Hans Oldskull
foto Hans Oldskull
foto Alena Leitnerová Matyášová
foto Alena Leitnerová Matyášová
foto Alena Leitnerová Matyášová
foto Alena Leitnerová Matyášová

Z cesty na Ještěd zmizí bývalý hostinec Berlín, vystřídají ho apartmány

12. března 2019 11:17

Cestou na Ještěd si ho nelze nevšimnout. Bývalý hostinec Berlín však ke stolu láká už jen myši a bezdomovce. Teď se jeho konec nachýlil. Liberečtí radní s majitelem řeší, co se zchátralou stavbou. Nejspíš půjde k zemi a na jejím místě vyrostou dva apartmánové domy.

Z cesty na Ještěd zmizí zdevastovaný hostinec Berlín "Vždycky mi vadilo, že když jedou cizinci na Ještěd, vidí šílenou ruinu. Nedejbože když to jsou Němci a přečtou si na ní nápis Berlín," říká náměstek libereckého primátora Jiří Němeček (ANO), který se jednání se zástupci majitele domu zúčastnil.

Souhlasí s ním i další náměstek Jiří Šolc (SLK), kterému rovněž vadí současná podoba Berlínu.

"Nápis Berlín na takové ruině je výsměchem Němcům a potomkům starousedlíků. Poprosili jsme proto o schůzku vlastníka," přibližuje Šolc.

Pozemek i s bývalým hostincem vlastní od roku 2008 Björn Hlawatsch. Předtím dům čtyři roky patřil městské akciové společnosti Sportovní areál Ještěd.

Současný majitel však žije ve Švédsku. Na schůzku s náměstky se tedy dostavila jeho zástupkyně s architektem.

"Nakonec jsme našli společnou řeč v tom, že by mohli Berlín zbourat a na jeho místě postavit nový dům. Měly by to být dva spojené apartmánové domy podobně vysoké jako stávající hostinec. Ty by tam mohly stát, protože nejsou v rozporu s územním plánem," míní Němeček a přiblížil plány, které chtěl v minulosti majitel uskutečnit.

"On koupil nejenom dům samotný, ale i pozemky za ním a chtěl na místě postavit rodinné domy. Už tehdy předpokládal, že by původní hostinec zboural. Podmínkou města tehdy bylo, aby to až nahoru k lesu propojil kvalitní asfaltovou cestou. Město mu ale výstavbu rodinných domků nakonec zatrhlo a povolilo pouze výstavbu chatiček, což by se mu vyplatilo daleko méně," řekl Němeček. Redakce MF DNES se na názor chtěla zeptat i zástupkyně majitele, ta však odmítla. Podle obou náměstků ale zatím nic není rozhodnuto. "Za dva tři týdny máme další schůzku. Uvidíme, s čím zástupci majitele přijdou," uzavírá Němeček.

Berlín těžil z rozkvětu lyžařského areálu

Přestože restaurace Berlín fungovala ještě před druhou světovou válkou, největší slávu zažila v době rozkvětu lyžařského areálu na Ještědu, tedy mezi 50. až 80. lety.

"Hodně se tam pořádaly podnikové schůze. Sloužilo to jako taková zašívárna, protože to bylo pořád ve městě, ale zároveň kousek dál," přibližuje znalec liberecké historie Marek Řeháček.

"Předtím to nebyla luxusní vyhlášená hospoda, která by inzerovala v dobovém tisku. Známější byl Heimstätte, tedy dnešní Domov. Ten všichni brali jako výchozí místo stovkařského závodu ve vystupování na Ještěd. Člověk opustil tramvaje a byl přímo u ní. Ale Berlín ležel trochu stranou, protože hlavní cesta na Ještěd vedla po modré značce, tedy až za ním. To se ale změnilo vznikem lyžařského areálu," dodává Řeháček.

A za pravdu mu dává i náměstek Šolc: "Já jsem tam ještě s babičkou a dědou chodil na žlutou limonádu, to mohl být rok 1984."

(autor článku Jan Pešek)

Zdroj: https://www.idnes.cz/.../liberec-jested-restaurace-berlin...?

foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht
foto Milda Domino
foto Milda Domino
archiv FL
archiv FL
před cca 100 lety a 31.1.2021
před cca 100 lety a 31.1.2021
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1904 (archiv https://ansichtskarten-lexikon.de )
1904 (archiv https://ansichtskarten-lexikon.de )
1918 (archiv J.Peterka)
1918 (archiv J.Peterka)
    Do bývalé restaurace pod Ještědem se pustil bagr. | foto: Ota Bartovský, MAFRA
Do bývalé restaurace pod Ještědem se pustil bagr. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Pod Ještědem začala demolice bývalého hostince Berlín, vyrostou tu apartmány

25. června 2021 14:14

Bývalý hostinec Berlín, který se tyčil v jedné ze zatáček na silnici z Liberce na Ještěd, je minulostí. Bagr ho v těchto dnech srovnává se zemí. Na jeho místě vyrostou apartmánové domy.

Demolici bývalého hostince, který dlouhá léta chátral, potvrdila česká zástupkyně ve Švédsku žijícího majitele Björna Hlawatsche, která si však nepřála uvést jméno, ale redakce ho zná.

"Majitel odstraňuje havarijní stav objektu. Bylo na to vydáno demoliční rozhodnutí z důvodu, že je objekt v degradovaném stavu a chodí tam různí bezdomovci," řekla MF DNES.

Na parcelách po Berlínu a v jeho nejbližším okolí by se tak v budoucnu mělo začít stavět. "Investor připravuje projektovou dokumentaci a veškeré nutné legislativní úkony k povolení stavby pro apartmánové domy," zmínila zástupkyně. Termín výstavby tak v tuto chvíli závisí na získaní stavebních povolení.

O konkrétnější informace se podělil architekt Petr Janoš, který před pěti lety připravoval územní studii místa. "V severní části pozemku mají být rodinné domy a na zbylé části pozemky menší rekreační objekty. Konkrétně v místě, kde stál Berlín, by měly být apartmánové domy," popsal Janoš.

Toho mrzí, že se kdysi populární Berlín nepodařilo zachránit. "Objekt byl už tehdy v dost dezolátním stavu. Z hlediska urbanismu jsem upozorňoval na to, že má svou hodnotu a že by bylo vhodné ho zachovat, ale investičně a ekonomicky to nebylo úplně udržitelné. Investor měl jiné plány, na základě kterých byla zpracována územní studie," dodal architekt.

zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/hsotinec-berlin-jested-demolice-bagr-apartmanove-domy.A210625_132837_liberec-zpravy_jape?


archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Horní Hanychov 1940 (zdroj AKON)
Horní Hanychov 1940 (zdroj AKON)
před 100 lety a 1.2.2021
před 100 lety a 1.2.2021
abebooks.com
abebooks.com
před 100 lety a 1.2.2021
před 100 lety a 1.2.2021
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1940 (archiv o.Musil)
1940 (archiv o.Musil)
Ještěd na další kouzelné pohlednici z roku 1922 - cítíte také tu čistotu a jarní vůni ?? (archiv Jana Zahurancová)
Ještěd na další kouzelné pohlednici z roku 1922 - cítíte také tu čistotu a jarní vůni ?? (archiv Jana Zahurancová)
před 100 lety a 1.2.2021
před 100 lety a 1.2.2021
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Kateřiny Odrážkové
archiv Kateřiny Odrážkové
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Horní Hanychov kolem roku 1920 a 11.10.2020
Horní Hanychov kolem roku 1920 a 11.10.2020
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Ulice K Bucharce (M.Gergelčík)
Ulice K Bucharce (M.Gergelčík)
Za Domovem 162 Horní Hanychov u internátu (M.Gergelčík)
Za Domovem 162 Horní Hanychov u internátu (M.Gergelčík)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
abebooks.com
abebooks.com
Horní Hanychov (ulice K Bucharce) ...archiv Jaroslav Hůlka
Horní Hanychov (ulice K Bucharce) ...archiv Jaroslav Hůlka
ulice U internátu v roce 2020 (foto Jan Trpkoš)
ulice U internátu v roce 2020 (foto Jan Trpkoš)
ulice U internátu (archiv J.Hůlka)
ulice U internátu (archiv J.Hůlka)
1902 (archiv J.Hůlka)
1902 (archiv J.Hůlka)
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
Ještěd 1940 edit: Hostinec Schöne Aussicht (Krásná vyhlídka). (archiv J.Peterka)
Ještěd 1940 edit: Hostinec Schöne Aussicht (Krásná vyhlídka). (archiv J.Peterka)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
Krásná vyhlídka - Schöne Aussicht (zdroj: deutschboehmen.de)
Horní Hanychov v roce 1915  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1915 (zdroj Historické fotografie)
1914 (archiv Bedřich Kopejska)
1914 (archiv Bedřich Kopejska)
Výhled z Krásné vyhlídky v roce 1911 a 10.4.2020
Výhled z Krásné vyhlídky v roce 1911 a 10.4.2020
restaurace "Krásná vyhlídka" také v Hanychově, později politická škola, internát vz. učiliště, opuštěno - vyhořelo 2x, v současné době v soukromém vlastnictví - obytný dům. Celý objekt se skládal ze dvou budov. Viz foto vpravo horní a prostřední
restaurace "Krásná vyhlídka" také v Hanychově, později politická škola, internát vz. učiliště, opuštěno - vyhořelo 2x, v současné době v soukromém vlastnictví - obytný dům. Celý objekt se skládal ze dvou budov. Viz foto vpravo horní a prostřední
(zdroj: https://www.ebay.com/ )
(zdroj: https://www.ebay.com/ )
Restaurace Krásná Vyhlídka  v roce 1915 a 7.4.2020
Restaurace Krásná Vyhlídka v roce 1915 a 7.4.2020
Běžně chceme na fotce/pohlednici něco vidět. Na tomhle snímku z Hanychova jde spíš o to, co nevidíme. (archiv P.Ruprecht)
Běžně chceme na fotce/pohlednici něco vidět. Na tomhle snímku z Hanychova jde spíš o to, co nevidíme. (archiv P.Ruprecht)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv Helena Svobodová
archiv Helena Svobodová
Horní Hanychov v roce 1912  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1912 (zdroj Historické fotografie)
Saňkařská ulice v roce 1906 a 10.4.2020
Saňkařská ulice v roce 1906 a 10.4.2020
Saňkařská ulice v roce 1906 a 7.4.2020
Saňkařská ulice v roce 1906 a 7.4.2020
Ulice Houbařská čp. 119 v roce 1945 (dům zbourán v roce 2005) (archiv Jaroslav Třešňák)
Ulice Houbařská čp. 119 v roce 1945 (dům zbourán v roce 2005) (archiv Jaroslav Třešňák)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
rok 1900 (zdroj eBay)
rok 1900 (zdroj eBay)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
rok 1912 (archiv Bedřich Kopejska) Sankařská dráha není vůbec v záběru fotografie, nachází se více vpravo. Dle pamětí mého dědy ( narozen 1899) byl Ještěd několikrát odlesněn resp. holý. Původně se jednalo o smíšený les s převládající listnatou dřevinou. Pak převládl názor zalesnit smrkem, což se podařilo dvakrát. Stromy jsou staré vesměs kolem 60 let. Po 2SV byla holá celá strana co jsou skoky a to včetně prostoru mezi konečnou tramvaje a dolní stanicí lanovky. Hranice lesa byla nově osázena nad takzvanou Beranovou cestou. Prostor k silnici byla louka. Dnes tam je nálet- samá bříza,olše, nějaký smrk a td. Můj strýc (starší bratr otce) měl zálibu ve fotografování, ovšem tenkrát na skleněné negativy, ale bohužel se žádné materiály nezachovali, ale pamatuji se že jako malý kluk jsme si je prohlíželi, protože je měl uschovaný ve starém vojenském kufru u babičky. S prodejem domu před 60ti roky bylo zlikvidováno. (komentář Jiří Halíř)
rok 1912 (archiv Bedřich Kopejska) Sankařská dráha není vůbec v záběru fotografie, nachází se více vpravo. Dle pamětí mého dědy ( narozen 1899) byl Ještěd několikrát odlesněn resp. holý. Původně se jednalo o smíšený les s převládající listnatou dřevinou. Pak převládl názor zalesnit smrkem, což se podařilo dvakrát. Stromy jsou staré vesměs kolem 60 let. Po 2SV byla holá celá strana co jsou skoky a to včetně prostoru mezi konečnou tramvaje a dolní stanicí lanovky. Hranice lesa byla nově osázena nad takzvanou Beranovou cestou. Prostor k silnici byla louka. Dnes tam je nálet- samá bříza,olše, nějaký smrk a td. Můj strýc (starší bratr otce) měl zálibu ve fotografování, ovšem tenkrát na skleněné negativy, ale bohužel se žádné materiály nezachovali, ale pamatuji se že jako malý kluk jsme si je prohlíželi, protože je měl uschovaný ve starém vojenském kufru u babičky. S prodejem domu před 60ti roky bylo zlikvidováno. (komentář Jiří Halíř)
Saňkařská ulice v roce 1913 a 10.4.2020
Saňkařská ulice v roce 1913 a 10.4.2020
Saňkařská ulice cca  před sto lety a 7.4.2020
Saňkařská ulice cca před sto lety a 7.4.2020
Křižovatka Strakonické a Charbinské ulice v roce 1910 a 11.10.2020
Křižovatka Strakonické a Charbinské ulice v roce 1910 a 11.10.2020
Křižovatka Strakonické a Charbinské ulice v roce 1907 a 11.10.2020
Křižovatka Strakonické a Charbinské ulice v roce 1907 a 11.10.2020
Pohled ze Strakonické ulice na Charbinskou v roce 1962 - v kočárku moje maminka (archiv Kristýna Týnuša Javůrková )
Pohled ze Strakonické ulice na Charbinskou v roce 1962 - v kočárku moje maminka (archiv Kristýna Týnuša Javůrková )
abebooks.com
abebooks.com
archiv Karel Krenk
archiv Karel Krenk
1941 (archiv O.Musil)
1941 (archiv O.Musil)
Dle razítka prošlo poštou 25. III. 1935... (archiv T:Stracke)
Dle razítka prošlo poštou 25. III. 1935... (archiv T:Stracke)
Horní Hanychov v roce 1905  (zdroj Historické fotografie)
Horní Hanychov v roce 1905 (zdroj Historické fotografie)
Fénická cesta Lesní cesta, pěšina
Fénická cesta Lesní cesta, pěšina
Fénická cesta - foto: Matyáš Gál
Fénická cesta - foto: Matyáš Gál

Marek Řeháček - Tahle cesta má výborný název. Vypadá to, že se nám po Ještědu prohání nejen Matyáš Gál, ale i Féničani Tohle exotické pojmenování ovšem podle kdysi oblíbené hospody U posledního feniku (Zum letzten Pfennig), která bývala na okraji lesa. Ještě na konci 19. století to byla nejoblíbenější cesta na Ještěd z Liberce...

Karlinky

Karlinky před 200 lety (archov M.Gergelčík)
Karlinky před 200 lety (archov M.Gergelčík)
Karlinky 1932 (Foto von Ing. Reinhard Hieß)
Karlinky 1932 (Foto von Ing. Reinhard Hieß)
Karlinky (archiv J.Hůlka)
Karlinky (archiv J.Hůlka)