Liberec XXIII - Doubí + Liberec XXV- Vesec - Liberec XXIV - Pilínkov + Šimonovice,  Dlouhý Most a OBŘÍ SUD Javorník

13.05.2020

Liberec XXIII - Doubí

60.léta
60.léta
Stavba nové ulice České mládeže nad tratí 030 Pardubice - Liberec. (2002 - 2003) (archiv L.Janků)
Stavba nové ulice České mládeže nad tratí 030 Pardubice - Liberec. (2002 - 2003) (archiv L.Janků)
60.léta 20.století
60.léta 20.století

Hodkovická ulice po roce 1908.


Pohled směrem k Rochlici. V domě vlevo (čp.103 ) sídlil obecní úřad a pošta. V protějším domě (čp.31) je dnes bufet Jalinda

6.10.2020 (foto Ing. Rudolf Kittler)
6.10.2020 (foto Ing. Rudolf Kittler)

Proletářská 447

v letech 1979 a 4.3.2020

Historická fotka ofocena z knihy Liberec minulosti a současnosti, autoři Vladimír Ruda a Svatopluk Technik, autor fotky Jan Kabíček. Bohužel nevím, kdy Dělnický dům zbourali, my se do Proletářské přistěhovali v lednu 1989 a to už tam rostly břízy a olše. Byl tam takový příjemný březový lesík a vyšlapané pěšinky. Současnou stavbu začali budovat v roce 1994. Asi 20 let tam sídlila nějaká firma a dnes je to nájemní dů. (autor příspěvku Ing. Rudol Kittler)
Rozdíl 100let-Proletářská ulice (archiv Magdalena Kalová)
Rozdíl 100let-Proletářská ulice (archiv Magdalena Kalová)
Kaplického čp.362 (archiv M.Ban)
Kaplického čp.362 (archiv M.Ban)
Jak vzpomínáte na jízdy autobusy Karosa B732 v MHD v Liberci? Já si nejraději sedával na blatník, když autobus stál v zastávce, tak jeho interiér hodně vibroval a nezapomenu na typické zvuky, které vláčkařům připomínají motoráky 810. Karosy ŠM 11 bohužel už nepamatuji, určitě to také byl zážitek. (Marek Stahl)
Jak vzpomínáte na jízdy autobusy Karosa B732 v MHD v Liberci? Já si nejraději sedával na blatník, když autobus stál v zastávce, tak jeho interiér hodně vibroval a nezapomenu na typické zvuky, které vláčkařům připomínají motoráky 810. Karosy ŠM 11 bohužel už nepamatuji, určitě to také byl zážitek. (Marek Stahl)
(M.Gergelčík)
(M.Gergelčík)
Doubí 1910
Doubí 1910
Doubí, chalupa, povoz r. 1925 (archiv Vlastimír Hájek)
Doubí, chalupa, povoz r. 1925 (archiv Vlastimír Hájek)
Doubí (u Mercedesu čp.127) (foto M.Gergelčík)
Doubí (u Mercedesu čp.127) (foto M.Gergelčík)
Doubí, Hodkovická ulice, mateřská školka, pak družina. Zbořeno. (archiv Vlastimír Hájek )
Doubí, Hodkovická ulice, mateřská školka, pak družina. Zbořeno. (archiv Vlastimír Hájek )
Proletářská (archiv J.Hůlka)
Proletářská (archiv J.Hůlka)
Liberec ještě bez průmyslové zóny jih v roce 1993 (zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996) Ing. Rudolf Kittler : 90.léta v Doubí. Rychlostka dvouproudová (rozšíření probíhalo v letech 1996-1999), žádná Hypernova(1998-1999)žádné Makro(2004-2005), místo něj fotbalové hřiště a silnička do Pilnkova normálně v provozu, dnes přeseknutá. V dálce vedle Rochlického sídliště můžem vidět volné pláně, kde pobíhali psi a děti pouštěli draky
Liberec ještě bez průmyslové zóny jih v roce 1993 (zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996) Ing. Rudolf Kittler : 90.léta v Doubí. Rychlostka dvouproudová (rozšíření probíhalo v letech 1996-1999), žádná Hypernova(1998-1999)žádné Makro(2004-2005), místo něj fotbalové hřiště a silnička do Pilnkova normálně v provozu, dnes přeseknutá. V dálce vedle Rochlického sídliště můžem vidět volné pláně, kde pobíhali psi a děti pouštěli draky
místo průmyslové zóny Státní statek Doubí (archiv ing. Rudolf Kittler)
místo průmyslové zóny Státní statek Doubí (archiv ing. Rudolf Kittler)
Jaro 2001, statek zbouraný, silnice do zóny už se staví. (archiv ing.Rudolf Kittler)
Jaro 2001, statek zbouraný, silnice do zóny už se staví. (archiv ing.Rudolf Kittler)
2019
2019
2019
2019

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA

Průmyslovou zónu chtělo město původně umístit na volné pozemky za letištěm a sem také směřovalo první kroky k realizaci tohoto záměru. Vyskytly se ale různé komplikace, zahájení prací se oddalovalo, a tak bylo pro výstavbu průmyslových kapacit vytypováno nové místo v jihozápadní části Liberce, na katastrálním území Doubí a Pilínkova.
Zóna se rozkládá na území o rozloze 125 ha mezi železniční tratí Liberec-Turnov a staršími průmyslovými objekty podél ulice České mládeže. Jejím středem protéká Plátenický potok. Jde o první industriální zónu v republice financovanou ze soukromých zdrojů. Za účelem její přípravy a realizace inženýrských sítí vznikla v lednu 1999 akciová společnost Investorsko-inženýrská (s 53,3% podílem Syneru). Území bylo legislativně připraveno včetně majetkového vypořádání během necelých dvou let a 9. 2. 2000 podepsali primátor města ing. Jiří Kittner a předseda představenstva Petr Kupf smlouvu o spolupráci mezi městem a společností při budování inženýrských sítí a komunikací, což představovalo investici ve výši 750 milionů korun. Na dubnovém zasedání pak zastupitelé schválili prodej 55 774 m" pozemků za 848 953 koruny.
Základní infrastrukturu se podařilo dokončit ve stanoveném termínu - do poloviny roku 2001. V Ostašově byla II. 1. 2001 uvedena do provozu nová transformovna vysokého napětí, kterou nákladem téměř 90 milionů korun postavila Severočeská energetika Děčín. Od kruhového objezdu v ulici České mládeže byla vybudována páteřní komunikace, zakončená též kruhovým objezdem. Základní kámen k první výrobní hale položili premiér Miloš Zeman a ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr s prezidentem české filiálky Denso Corporation Seijim Nakagoshim 13. 11. 2001.
O třináct dní později byla poklepem na základní kámen zahájena výstavba závodu na výrobu lakovaných součástí pro automobilový průmysl v hodnotě sto milionů korun, která má zajistit přibližně 50 pracovních míst. Investory jsou liberecká investiční společnost LIF a firma Zetka z Bakova nad Jizerou. Provoz byl zahájen v červenci 2002. Ještě před koncem roku 2001 se rozběhla stavba haly práškové lakovny pro AC LAK, s. r. o. (dokončena v červnu 2002). V průběhu roku 2002 dobudoval Syner, který je zde stavitelem mnoha objektů, areál závodu na výrobu a montáž autoopěrek Fehrer Bohemia, s. r. 0. (3. 8. 2002) a v listopadu rozestavěl největší komplex celé zóny (na 25 ha) pro hlavního strategického investora Denso Manufacturing Czech, s. r. 0, (předán v květnu 2003) a Toyotu Tsusho Logistic, s. r. o. (předán v červnu 2003). Příklad prvních japonských firem přitáhl i další investory z této průmyslově vysoce rozvinuté země, jako např. Liplastec, s. r. o., která je první evropskou pobočkou této firmy, vyrábějící plastové komponenty pro automobily.
Poklepání na základní kámen se účastnil 1 japonský velvyslanec Hiriti Ishida (25. 7. 2002). Za dva roky po dokončení infrastruktury se podařilo Průmyslovou zónu Liberec-Jih zaplnit. Z dvaadvaceti nasmlouvaných investorů v ní kromě již jmenovaných firem působí: AIRS Manufacturing Czech, s. r. 0., GALVANOPLAST FISCHER, k. s., AUTO-COLOR, s. r. 0., Phoenix-Zeppelin, s. r. 0., MACBAT, OAZA Net, s. r. 0., SARNAMOTIVE BOHEMIA, s. r. 0., RUBIDEA CZ, s. r. 0., ERNST BRÖER, s. r. 0., ASTRA TRANS, COPY Studio, Trumpf Sychsen GmbH, JTC TRANSCENTRUM, s. r. 0., ASA Liberec, s. r. 0., Laird Technologies, s. r. 0., CS Cargo, s. r. o., a Media. Cenným faktem je, že pro tuto lokalitu byly získány investice zejména z oblasti automobilového průmyslu, elektrotechnické výroby, logistiky, výzkumu a vývoje, z čehož vyplývají požadavky na pracovní síly s odbornými a kvalifikačními předpoklady. Průmyslová zóna Liberec-Jih získala na Investičním fóru v Ostravě druhé místo v kategorii Zóna s největším ekonomickým přínosem (26. 9. 2002, pořadatel agentura Czechinvest a Sdružení pro zahraniční investice AFI). Podle odhadů by se v ní mělo proinvestovat celkem asi 10 miliard korun a vzniknout zde (podle skromnějšího odhadu než je obvykle uváděn) asi dva a půl až tři tisíce pracovních míst.

Zkušenosti z Liberce uplatnila Investorsko-inženýrská, a. s., také v přípravách industriálních zón v Krupce u Teplic, Kutné Hoře, Stráži pod Ralskem a obchodní zóně Jeneč u Prahy. Tato firma se kromě komplexních služeb v oblastech marketingu, přípravy a realizace rozvojových projektů a investorsko inženýrských činností ve výstavbě zabývá tvorbou koncepčních materiálů, oponentních posudků, studií a projektů, a to až po realizační fázi. Rychlé zaplnění průmyslové zóny Liberec-Jih přimělo magistrát vypovědět smlouvu uzavřenou v listopadu 1998 s firmou Eurocentrum Plus, která měla původně připravit obchodní a průmyslovou zónu Liberec-Sever tak, aby tam během roku 2004 stála nejméně čtvrtina objektů, ale zatím stihla realizovat jen projektové práce. Jedná se o území o rozloze 67 ha na katastru Růžodolu I a Stráže n. N. Začíná za železnicí u kruhového objezdu a táhne se až ke Zlatému kopci. Novým developerem se opět stala Investorsko-inženýrská, a. s., která provádí legislativní a projektové práce a inženýrskou činnost tak, aby výstavba základní infrastruktury byla zahájena v roce 2004.
(zdroj: Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 2022)

27.9.2021
27.9.2021
druhý sjezd z průmyslové zony byl schválen zastupitelstvem města Liberec dne 25. 6. 2002.
druhý sjezd z průmyslové zony byl schválen zastupitelstvem města Liberec dne 25. 6. 2002.
...... je však stále v nedohlednu.
...... je však stále v nedohlednu.
Srpen 1997 stavba mostu v Doubí směrem do Turnova, pohled na Liberec. V dubnu ho budou bourat. Vpravo je ještě stará část mostu postavená za socíku. (Petr Šimr)
Srpen 1997 stavba mostu v Doubí směrem do Turnova, pohled na Liberec. V dubnu ho budou bourat. Vpravo je ještě stará část mostu postavená za socíku. (Petr Šimr)

Liberec XXV - Vesec

v roce Vesec byl povýšen na městečko ( měl v té době 4150 obyvatel a 350 domů .

Franz Liebieg, továrna vlněného zboží

Liberec XXV - Vesec - Kamenická ulice

Roku 1843 koupil Franz Liebieg (starší bratr známějšího Johanna Liebiega ) mlýn ve Vesci a zavedl zde výrobu orleánu a kašmíru, tedy potištěných látek, které se dříve dovážely z ciziny. V roce 1863 byla postavena první mechanická tkalcovna trhané vlny, roku 1887 přádelny česané příze. V roce 1890 byla do podniku zavedená železniční vlečka. Ve dvacátých letech byla firma akcionována a v roce 1929 ukončila výrobu. Budovy byly pronajímány, po II. světové válce zde sídlil n.p. LIAZ.

Většina budov rozsáhlého areálu mezi dnešními ulicemi Slovanská a Kašparova již nestojí nebo byla výrazně přestavěna. Jedna z tkalcoven ze šedesátých let 19.století jako bytový dům, si však zachovala charakteristické proporce, fasády i původní zastřešení.

(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
vesec 1935
vesec 1935
1969 – Kolora Semily, závod Vesec,u stroje stojí Marie Štelciková (archiv T.Majer)
1969 – Kolora Semily, závod Vesec,u stroje stojí Marie Štelciková (archiv T.Majer)
1962 – kolora Vesec (archiv T.Majer)
1962 – kolora Vesec (archiv T.Majer)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Česká ulice a ZŠ Vesec (cca rok 1974)
Česká ulice a ZŠ Vesec (cca rok 1974)
Vesec 1922 (archiv M.Gergelčík) Dolní fotografie je základní škola, v popředí je sokolovna. Nalevo od sokolovny pošta. Horní fotka je z pozice dnešní Ferony směr Vesec. V pozadí druhý dům z leva, bývala knihovna.
Vesec 1922 (archiv M.Gergelčík) Dolní fotografie je základní škola, v popředí je sokolovna. Nalevo od sokolovny pošta. Horní fotka je z pozice dnešní Ferony směr Vesec. V pozadí druhý dům z leva, bývala knihovna.
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Sokolovna a škola v Vesci. (archiv Miloslav Kačírek )
Sokolovna a škola v Vesci. (archiv Miloslav Kačírek )
Vesec
Vesec
Vesec (M.Gergelčík)
Vesec (M.Gergelčík)
Na 95% tipuju,že je to Liberecká Ferona....(archiv Luboš Mencl)
Na 95% tipuju,že je to Liberecká Ferona....(archiv Luboš Mencl)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel

dva domy ve Vesci,

stojí vedle sebe a oba jsou hodně přestavěné. Fotky cca rok 1973. Třeba nějaký pamětník pozná. Poslední fotka je dům vedle domu na fotkách před. (archiv Jiirky Palečka)

Česká ulice, kousek za váhou, za kravínem a kousek před lávkou pro pěší. Podle nových fotek to většina pozná, jsou to domy č. 243 na prvních fotkách a jedna fotka je dům 365. Oba jsou po velké přestavbě, asi není možné poznat, leda pamětníci. A v obou domech už bydlí jiné rodiny, jako ostatně vě většině domů okolo snad kromě dvou rodin. Dům č. 243 přestavěl pan Šmíd, který je na panelech na jedné z fotek ve verzi cca mínus 50 let a dům č. 365 koupili moji rodiče od Strnadů asi v roce 1994 a přestavěli.

2005 stavba fotbalového stadionu ve Vesci

(archiv Bedřich Kopejska)
2007
2007

Lederer a Wolf, přádelna lněné příze

Liberec XXV - U Kolory čp. 231 a 302

Na místě někdejší přádelny bratří Siegmundů dali Gottlieb Lederer a Julius Wolf postavit roku 1889 novou přádelnu a v roce 1898 šedovou tkalcovnu pro 600 stavů.V roce 1894 vznikl pětipodlažní hlavní sklad, roku 1904 nová secesní kotelna s továrním komínem. Správní budova z roku 1889 byla postupně dostavována, třetí podlaží navrhl Bruno Bauer roku 1924 (byl zřejmě o rok později projektantem barevny).Roku 1900 ovládli Lederer a Wolf Tanvaldskou přádelnu bavlny a zároveň získali také mechanickou tkalcovnu ve slezských Raškovicích (okres Frýdek - Místek) a vesecká továrna byla postupně přebudována na výrobu barevného zboží a dámské konfekce. Celý koncern se zhroutil během hospodářské krize a přešel pod správu bankovního konsorcia. Po roce 1946 byl závod začleněn do n.p. Pojizerské bavlnářské závody, od roku 1958 pod n.p. Kolora. Po roce 2000 získal areál nový vlastník a postupně rekonstruuje ve snaze přiblížit se jejich původní podobě.

(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)

2007
2007
1992
1992
https://www-maffersdorf-de.translate.goog
https://www-maffersdorf-de.translate.goog
foto Čestmír Ježek
foto Čestmír Ježek
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová

Vesecký rybník - Teichmühle (1992)


Jméno rybníka pochází z němčiny a původně znělo Teichmüllerteich. Nejednalo se tedy o žádný mlýn (Mühle), ale o Müllerův rybník. Původně zde byly tři rybníčky, které koupil od knížete Rohana majitel níže položené textilky (1830) a po čase zbudoval dnešní rybník.


(Zdroj Kniha o Liberci)

Die Teiche, Die Teichmühle, Tajch, Tajchmil, Mlýnský rybník, Vesecký rybník. Kdysi a dnes. (Luboš Janků)
Die Teiche, Die Teichmühle, Tajch, Tajchmil, Mlýnský rybník, Vesecký rybník. Kdysi a dnes. (Luboš Janků)
foto Monika Seibertová
foto Monika Seibertová
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Dáša Augustinová
foto Dáša Augustinová

Liberec XXIV - Pilínkov

1977 (archiv T.Majer)
1977 (archiv T.Majer)
Ještěd a nákladní vlak, tažený lokomotivou 556.0305, podle šnekového přikladače typu Standard Stocker zvanou "Štokr" (rok 1979, archiv Radomír Roup)
Ještěd a nákladní vlak, tažený lokomotivou 556.0305, podle šnekového přikladače typu Standard Stocker zvanou "Štokr" (rok 1979, archiv Radomír Roup)
1979 (archiv T.Majer)
1979 (archiv T.Majer)
Jedno z mnoha filmování probíhalo v Liberci 10. září 1994. Podle soupravy soudím, že šlo natáčení transportu Židů do lágru - ale jistý si fakt nejsem. Foto Čtyřkoláku 434.2186 v Pilínkově by ostatně mělo připomenout spíše manipulák v letech sedmdesátých; za války na Ještědu vysílač opravdu nestál 😉(archiv Miroslav Fogl)
Jedno z mnoha filmování probíhalo v Liberci 10. září 1994. Podle soupravy soudím, že šlo natáčení transportu Židů do lágru - ale jistý si fakt nejsem. Foto Čtyřkoláku 434.2186 v Pilínkově by ostatně mělo připomenout spíše manipulák v letech sedmdesátých; za války na Ještědu vysílač opravdu nestál 😉(archiv Miroslav Fogl)

Hostinec u zastávky (počátek 20.století) a v roce 2020


Pohled z oken nádraží v Pilínkově na dnešní Puškinovu ulici. V popředí hostinec U Zastávky (nyní U Horáků, čp.51) z roku 1892. Za ním je téměř zakryta stromy bývalá zemědělská usedlost, dnes rekreační objekt (čp.53).K němu patřila i obora, jejíž oplocení probíhá po pravé straně cesty. Dnes je v těchto místech tělovýchovné středisko místního Sokola. (zdroj Kniha o Liberci)

1920
1920
restaurace - Josef Horak - Hluboká / Pilínkov - 30 - tá léta (archiv M.Gergelčík)
restaurace - Josef Horak - Hluboká / Pilínkov - 30 - tá léta (archiv M.Gergelčík)
archiv Stanislav Šetina
archiv Stanislav Šetina
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel

Pionýrský tábor ŽS ČSD Děčín (Hluboká)

https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de

Hluboká - Pension Hubertus

===============================Rozloha: 2,27 km2

Počet obyvatel: 18 18 obyvatel není překlep. Část obce Hluboká je skutečně nejřídčeji obydlené místo v Liberci.

Celkem je zde evidováno pouze 17 adres. Vede zde jediná cesta, kolem které jsou sporadicky rozmístěny rodinné domy nebo menší statky. A některé ani nejsou obydleny trvale. Zbytek Hluboké tvoří stráně porostlé lesy. A přitom je Hluboká jednou z nejdéle obydlených částí Liberecka. První dochované zprávy o Hluboké jsou už z roku 1584 a ještě v roce 1850 byla vedena jako samostatná ves. Charakter bydlení v této části města je zcela odlišný od ostatních. Jedná se o typické venkovské bydlení v podhůří. A to včetně nádherných výhledů a horší dostupnosti. Vzhledem k minimálním nárokům na administrativu se řeší většina záležitostí společně s vedlejší městskou částí Pilínkov. Mezi zajímavosti patří nově vybudovaný lyžařský areál Hluboká, přírodní památka bývalého lomu Panský lom, kde přezimují netopýři a chalupa, kde se v 19. století skrývala anarchistická tiskárna. Z pohledu turistického ruchu je velká škoda chátrajícího penzionu Hubertus v nejvyšší části Hluboké, který kazí celkový dojem všem místním i turistům

-(Zdroje: marushkapub.liberec.cz; Kniha o Liberci, Roman Karpaš a kol.

2020 Prázdný. Chátrá a rozpadá se.

2019 Prázdný. Na úřad byla podána žádost o změnu územního plánu - rozšíření areálu Hubertus.

2003 Prázdný. Roky chátrající budova na krásném místě. Hlavní budova a chatky.

1994 Používaný. Rekreační středisko Českých drah

1990 Používaný. Ke zvýšení střechy a úpravě jejího tvaru došlo až v devadesátých letech.

1977 Používaný. Na leteckých snímcích můžeme vidět již 12 postavených chatek.

1939 Používaný. horský hotel Hubertus

1843 Používaný. Na dobových mapách je zde již vidět stavení s č. 23, v té době pravděpodobně chalupa. (autor příspěvku Pav Karel)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Hluboká (archiv M.Gergelčík)
Hluboká (archiv M.Gergelčík)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de

Šimonovice

Liberec XXXIX  (pouze v letech 1986 - 31.12. 1989)

Barokní kaple sv. Vavřince v Šimonovicích

pocházela z roku 1737 a stála při cestě z Rašovky do Dlouhého Mostu přímo pod čelem cihlového kravína. U vstupu na zkosených nárožích stávaly sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Pavla, vnitřek kapličky zdobily mědirytiny od M. Engelbrechta z 18. století. Kaple se částečně zřítila, následně byla v roce 1976 demolována, cenný zvon byl ukraden.

(Zdroj: Památkový katalog a Zřícené kostely)

archiv Pav Karel
archiv Pav Karel

Dlouhý Most

Liberec XXXVI (1986 - 31.12.1992)

1897 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1897 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1899 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1899 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1901 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1901 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Javornická kapla včera a dnes, bohužel již bez kříže. (archiv Hans Oldskull)
Javornická kapla včera a dnes, bohužel již bez kříže. (archiv Hans Oldskull)

Dlouhý Most (německy Langenbruck)

 je obec, která se nachází v okrese Liberec, kraj Liberecký. Žije zde 916 obyvatel a tvoří jej dvě vesnice, a sice Dlouhý Most a na jihu menší Javorník (k. ú. Javorník u Dlouhého Mostu).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1547. V té době zde vznikla luteránská osada německých uhlířů a vedla tudy zemská stezka, která spojovala Čechy s Lužicí. Název obce pravděpodobně vznikl díky zdejší cestě vedoucí mokřinami, jenž musela být zpevňována dlouhým dřevěným mostem. Česky byl dříve nazýván také jako Dlouhomostí.

Od roku 1869 šlo o samostatnou obec v okrese Liberec, která se v roce 1986 k Liberci připojila a existovala jako městská čtvrť Liberec XXXVI-Dlouhý Most. 1. ledna 1993 se ale Dlouhý Most opět osamostatnil.

(zdroj: Wikipedia)

Dlouhý Most (M.Gergelčík)
Dlouhý Most (M.Gergelčík)
foto Petr Kapeš
foto Petr Kapeš
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
na kopci je Dlouhý Most (zdroj: https://deutschboehmen.de )
na kopci je Dlouhý Most (zdroj: https://deutschboehmen.de )

foto je z Dlouhého Mostu na hranici Vesce

, přesněji pod sportovním areálem. Je to továrna, která tam stála před válkou a po válce spadla. Paní sousedka, která jí pamatovala, mi o ní vyprávěla, že tam denně za prací docházeli lidi až z Proseče za kopcem, snad že tam pracoval buď její tatínek nebo někdo z nájemníků v domě a že to byla fabrička nějak spojené s textilem. Ale je to dávno, možná mluvila o textilce, možná o barvírně. Nevím přesně. Nicméně na letecké mapě z roku 1938 je ještě zdá se v plné síle, na mapě z roku 1953 už jako ruiny a ze "75" už není vůbec....

https://marushkapub.liberec.cz/default.aspx?ThemeId=12&fbclid=IwAR23Wa4aX_FbdhUhw65Qqt-QxGjVnGBkjtNw_TTW9AUu1Jkk4N6vOF7yGfg Ještě pro pořádek dopíšu, že místo se dá poznat podle polohy kostela a školy nahoře na Mostech a pro přesnou polohu posílám i porovnání map 1937 a 2019 - podle sportovního areálu ve Vesci se dá snadno zorientovat - továrna je v pravém spodním rohu.

(autor příspěvku Jiří Paleček)

Obří sud Javorník v roce 1912. V roce 1974 vyhořel. Maffersdorf - Erinnerungen in Bildern - © 2004 Inge Schwarz. (archiv L.Janků)
Obří sud Javorník v roce 1912. V roce 1974 vyhořel. Maffersdorf - Erinnerungen in Bildern - © 2004 Inge Schwarz. (archiv L.Janků)
Před pár lety šlo o jen zarostlý vrchol přes který procházela sotva znatelná pěšina turistické značky. Místo ožilo až po stavbě nové restaurace, lanovky a sjezdovky. Do 20. září 1974 to tady ale mohutně žilo. Šlo o jeden z turistických taháků regionu. Restaurace generovala vysoké tržby a turistů přicházel nekončící zástup. Alespoň podle protokolu o vzniklých škodách a ušlých ziscích. Požár původního Obřího sudu na Javorníku tohle všechno ze dne na den vzal. Dřevěná část zcela shořela ještě před příjezdem hasičů... přidávám také info, jak se to tehdy seběhlo. (archiv Petr Kolín)
Javorník, obří sud. Pohlednice prošlá poštou v roce 1950.(archiv Kamil Syrovátka)
Javorník, obří sud. Pohlednice prošlá poštou v roce 1950.(archiv Kamil Syrovátka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Javorník, vyhořelý obří sud.

Foto pořídil Fanda Hrdlička 20.09.1974, v den požáru.

Obří sud Javorník.  Z ročenky Německého horského spolku z roku 1914.  (Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge - Ročenka Německého horského spolku pro Ještěd a Jizerské hory.) (archiv Luboš Janků)
Obří sud Javorník. Z ročenky Německého horského spolku z roku 1914. (Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge - Ročenka Německého horského spolku pro Ještěd a Jizerské hory.) (archiv Luboš Janků)
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
Obří sud Javorník v roce 1946 (zdroj: https://www.fotohistorie.cz )
Obří sud Javorník v roce 1946 (zdroj: https://www.fotohistorie.cz )
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
Obří sud u Dlouhého Mostu na pohlednici r. 1902 (archiv M.Gergelčík)
Obří sud u Dlouhého Mostu na pohlednici r. 1902 (archiv M.Gergelčík)
Gruss vom Jaberlicher Berge. Pozdrav z Obřího sudu na Javorníku. Pohlednice prošlá poštou v roce 1899.(Kamil Syrovátka)
Gruss vom Jaberlicher Berge. Pozdrav z Obřího sudu na Javorníku. Pohlednice prošlá poštou v roce 1899.(Kamil Syrovátka)
Gruss vom Jaberlicher Berge. Pozdrav z Obřího sudu na Javorníku. Pohlednice prošlá poštou v roce 1905. (Kamil Syrovátka)
Gruss vom Jaberlicher Berge. Pozdrav z Obřího sudu na Javorníku. Pohlednice prošlá poštou v roce 1905. (Kamil Syrovátka)
Obří sud vás vítá... v roce 1959. (archiv Jany Zahurancové)
Obří sud vás vítá... v roce 1959. (archiv Jany Zahurancové)
Pamatuji původní sud na Javorníku. Chodili jsme heřebenovku z Ještědu zakončenou v hospůdce na Javorníku.Výlet s kočárkem v r. 1966. (archiv Daniela Mocová)
Pamatuji původní sud na Javorníku. Chodili jsme heřebenovku z Ještědu zakončenou v hospůdce na Javorníku.Výlet s kočárkem v r. 1966. (archiv Daniela Mocová)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Danča Zerzánová
archiv Danča Zerzánová
archiv Zdeňky Posledníkové
archiv Zdeňky Posledníkové
1918 ( https://www.ebay.com )
1918 ( https://www.ebay.com )
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
Obří sud na Javorníku cca rok 1947 (archiv J.Kutílek)
Obří sud na Javorníku cca rok 1947 (archiv J.Kutílek)
Lyžování na Javorníku ..... Nic nového . Tohle je pohlednice z roku 1912 (archiv Karel Krenk)
Lyžování na Javorníku ..... Nic nového . Tohle je pohlednice z roku 1912 (archiv Karel Krenk)

Obří sud na Javorníku začátkem minulého století

Zajímavou lokalitu Javorník nám přibližují čtyři záběry Obřího sudu a tři zachované díly panoramatu z Křemencového vrchu, ležícího ve výšce 684 metry na Rašovském hřebeni Ještědského hřbetu. Věhlas tomuto místu dala restaurace zřízená z obřího sudu, ten byl vystaven na Jubilejní výstavě ve Vídni v roce 1898 a rok poté převezen na Javorník. Čtrnáct metrů dlouhý a 12 metrů široký sud s obsahem 10238 hektolitrů mohl pojmout 400 osob. S přilehlými místnostmi chaty prostory pojmuly až tisíc lidí. Stavba postupně doplňovala další lákadla pro turisty. V roce 1924 byla zpřístupněna 18 metrů vysoká rozhledna, pojmenovaná po předsedovi hodkovické sekce Horského spolku M. Blaschkovi, nacházelo se zde hřiště, klouzačka i kolotoč. Ale i zde osudově zasáhl čas a lidská neopatrnost. Koncem čtyřicátých let zanikla rozhledna a v září 1974 vyhořela i restaurace. (20. září 1974 mistři lepili novou IPU na střechu restaurace a blaflo jim to celé do základu ) Vrchol Javorníku tak nenávratně ztratil ojedinělou a typickou stavbu.

V současné době je na vrcholu Javorníku vedle výletní restaurace také kovový stožár základnové stanice mobilního operátora. V létě 2011 byl po 37 letech opět postaven kdysi tak oblíbený Obří sud. Jedná se o nepřímou repliku původního sudu. Při stavbě repliky se vycházelo z plánů starého hotelu. Interiéry restaurace i hotelu jsou zařízené nadstandardně, nejsou podle původní předlohy. Restaurace pojme najednou na osmdesát strávníků, ubytování najdou v hotelu zájemci v jedenácti pokojích. Nový obří sud byl otevřen 1. října 2011.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

1931 (archiv Jany Zahurancové)
1931 (archiv Jany Zahurancové)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
zdroj: https://www.ebay.com
zdroj: https://www.ebay.com
Interiér Obřího sudu Javorník před vyhořením (archiv Všichni Čermáci)
Interiér Obřího sudu Javorník před vyhořením (archiv Všichni Čermáci)
2011 (archiv Všichni Čermáci)
2011 (archiv Všichni Čermáci)
Stavba železničního mostu Jeřmanice nad silnicí I/35 z Liberce do Turnova (archiv Všichni Čermáci)
Stavba železničního mostu Jeřmanice nad silnicí I/35 z Liberce do Turnova (archiv Všichni Čermáci)