Liberec XXIII - Doubí + Liberec XXV- Vesec - Liberec XXIV - Pilínkov + Šimonovice a Dlouhý Most
Liberec XXIII - Doubí
Hodkovická ulice po roce 1908.
Pohled směrem k Rochlici. V domě vlevo (čp.103 ) sídlil obecní úřad a
pošta. V protějším domě (čp.31) je dnes bufet Jalinda
Proletářská 447
v letech 1979 a 4.3.2020
Historická fotka ofocena z knihy Liberec minulosti a současnosti, autoři Vladimír Ruda a Svatopluk Technik, autor fotky Jan Kabíček. Bohužel nevím, kdy Dělnický dům zbourali, my se do Proletářské přistěhovali v lednu 1989 a to už tam rostly břízy a olše. Byl tam takový příjemný březový lesík a vyšlapané pěšinky. Současnou stavbu začali budovat v roce 1994. Asi 20 let tam sídlila nějaká firma a dnes je to nájemní dů. (autor příspěvku Ing. Rudol Kittler)
Liberec ještě bez průmyslové zóny jih v roce 1993
(zdroj Roman Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
Liberec XXV - Vesec
v roce Vesec byl povýšen na městečko ( měl v té době 4150 obyvatel a 350 domů .
Franz Liebieg, továrna vlněného zboží
Liberec XXV - Vesec - Kamenická ulice
Roku 1843 koupil Franz Liebieg (starší bratr známějšího Johanna Liebiega ) mlýn ve Vesci a zavedl zde výrobu orleánu a kašmíru, tedy potištěných látek, které se dříve dovážely z ciziny. V roce 1863 byla postavena první mechanická tkalcovna trhané vlny, roku 1887 přádelny česané příze. V roce 1890 byla do podniku zavedená železniční vlečka. Ve dvacátých letech byla firma akcionována a v roce 1929 ukončila výrobu. Budovy byly pronajímány, po II. světové válce zde sídlil n.p. LIAZ.
Většina budov rozsáhlého areálu mezi dnešními ulicemi Slovanská a Kašparova již nestojí nebo byla výrazně přestavěna. Jedna z tkalcoven ze šedesátých let 19.století jako bytový dům, si však zachovala charakteristické proporce, fasády i původní zastřešení.
(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)
dva domy ve Vesci,
stojí vedle sebe a oba jsou hodně přestavěné. Fotky cca
rok 1973. Třeba nějaký pamětník pozná. Poslední fotka je dům vedle domu
na fotkách před. (archiv Jiirky Palečka)
Česká ulice, kousek za váhou, za kravínem a kousek před lávkou pro pěší. Podle nových fotek to většina pozná, jsou to domy č. 243 na prvních fotkách a jedna fotka je dům 365. Oba jsou po velké přestavbě, asi není možné poznat, leda pamětníci. A v obou domech už bydlí jiné rodiny, jako ostatně vě většině domů okolo snad kromě dvou rodin. Dům č. 243 přestavěl pan Šmíd, který je na panelech na jedné z fotek ve verzi cca mínus 50 let a dům č. 365 koupili moji rodiče od Strnadů asi v roce 1994 a přestavěli.
2005 stavba fotbalového stadionu ve Vesci
(archiv Bedřich Kopejska)
Lederer a Wolf, přádelna lněné příze
Liberec XXV - U Kolory čp. 231 a 302
Na místě někdejší přádelny bratří Siegmundů dali Gottlieb Lederer a Julius Wolf postavit roku 1889 novou přádelnu a v roce 1898 šedovou tkalcovnu pro 600 stavů.V roce 1894 vznikl pětipodlažní hlavní sklad, roku 1904 nová secesní kotelna s továrním komínem. Správní budova z roku 1889 byla postupně dostavována, třetí podlaží navrhl Bruno Bauer roku 1924 (byl zřejmě o rok později projektantem barevny).Roku 1900 ovládli Lederer a Wolf Tanvaldskou přádelnu bavlny a zároveň získali také mechanickou tkalcovnu ve slezských Raškovicích (okres Frýdek - Místek) a vesecká továrna byla postupně přebudována na výrobu barevného zboží a dámské konfekce. Celý koncern se zhroutil během hospodářské krize a přešel pod správu bankovního konsorcia. Po roce 1946 byl závod začleněn do n.p. Pojizerské bavlnářské závody, od roku 1958 pod n.p. Kolora. Po roce 2000 získal areál nový vlastník a postupně rekonstruuje ve snaze přiblížit se jejich původní podobě.
(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)
Vesecký rybník - Teichmühle (1992)
Jméno rybníka pochází z němčiny a původně znělo Teichmüllerteich. Nejednalo se tedy o žádný mlýn (Mühle), ale o Müllerův rybník. Původně zde byly tři rybníčky, které koupil od knížete Rohana majitel níže položené textilky (1830) a po čase zbudoval dnešní rybník.
(Zdroj Kniha o Liberci)
Liberec XXIV - Pilínkov
Hostinec u zastávky (počátek 20.století) a v roce 2020
Pohled z oken nádraží v
Pilínkově na dnešní Puškinovu ulici. V popředí hostinec U Zastávky (nyní
U Horáků, čp.51) z roku 1892. Za ním je téměř zakryta stromy bývalá
zemědělská usedlost, dnes rekreační objekt (čp.53).K němu patřila i
obora, jejíž oplocení probíhá po pravé straně cesty. Dnes je v těchto
místech tělovýchovné středisko místního Sokola. (zdroj Kniha o Liberci)
Pionýrský tábor ŽS ČSD Děčín (Hluboká)
Hluboká - Pension Hubertus
===============================Rozloha: 2,27 km2
Počet obyvatel: 18
18 obyvatel není překlep. Část obce Hluboká je skutečně nejřídčeji
obydlené místo v Liberci.
Celkem je zde evidováno pouze 17 adres. Vede zde jediná cesta, kolem které jsou sporadicky rozmístěny rodinné domy nebo menší statky. A některé ani nejsou obydleny trvale. Zbytek Hluboké tvoří stráně porostlé lesy. A přitom je Hluboká jednou z nejdéle obydlených částí Liberecka. První dochované zprávy o Hluboké jsou už z roku 1584 a ještě v roce 1850 byla vedena jako samostatná ves. Charakter bydlení v této části města je zcela odlišný od ostatních. Jedná se o typické venkovské bydlení v podhůří. A to včetně nádherných výhledů a horší dostupnosti. Vzhledem k minimálním nárokům na administrativu se řeší většina záležitostí společně s vedlejší městskou částí Pilínkov. Mezi zajímavosti patří nově vybudovaný lyžařský areál Hluboká, přírodní památka bývalého lomu Panský lom, kde přezimují netopýři a chalupa, kde se v 19. století skrývala anarchistická tiskárna. Z pohledu turistického ruchu je velká škoda chátrajícího penzionu Hubertus v nejvyšší části Hluboké, který kazí celkový dojem všem místním i turistům
-(Zdroje: marushkapub.liberec.cz; Kniha o Liberci, Roman Karpaš a kol.
2020 Prázdný. Chátrá a rozpadá se.
2019 Prázdný. Na úřad byla podána žádost o změnu územního plánu - rozšíření areálu Hubertus.
2003 Prázdný. Roky chátrající budova na krásném místě. Hlavní budova a chatky.
1994 Používaný. Rekreační středisko Českých drah
1990 Používaný. Ke zvýšení střechy a úpravě jejího tvaru došlo až v devadesátých letech.
1977 Používaný. Na leteckých snímcích můžeme vidět již 12 postavených chatek.
1939 Používaný. horský hotel Hubertus
1843 Používaný. Na dobových mapách je zde již vidět stavení s č. 23, v té době pravděpodobně chalupa. (autor příspěvku Pav Karel)
Šimonovice
Liberec XXXIX (pouze v letech 1986 - 31.12. 1989)
Barokní kaple sv. Vavřince v Šimonovicích
pocházela z roku 1737 a stála při cestě z Rašovky do Dlouhého Mostu přímo pod čelem cihlového kravína. U vstupu na zkosených nárožích stávaly sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Pavla, vnitřek kapličky zdobily mědirytiny od M. Engelbrechta z 18. století. Kaple se částečně zřítila, následně byla v roce 1976 demolována, cenný zvon byl ukraden.
(Zdroj: Památkový katalog a Zřícené kostely)
Dlouhý Most
Liberec XXXVI (1986 - 31.12.1992)
Dlouhý Most (německy Langenbruck)
je obec, která se nachází v okrese Liberec, kraj Liberecký. Žije zde 916 obyvatel a tvoří jej dvě vesnice, a sice Dlouhý Most a na jihu menší Javorník (k. ú. Javorník u Dlouhého Mostu).
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1547. V té době zde vznikla luteránská osada německých uhlířů a vedla tudy zemská stezka, která spojovala Čechy s Lužicí. Název obce pravděpodobně vznikl díky zdejší cestě vedoucí mokřinami, jenž musela být zpevňována dlouhým dřevěným mostem. Česky byl dříve nazýván také jako Dlouhomostí.
Od roku 1869 šlo o samostatnou obec v okrese Liberec, která se v roce 1986 k Liberci připojila a existovala jako městská čtvrť Liberec XXXVI-Dlouhý Most. 1. ledna 1993 se ale Dlouhý Most opět osamostatnil.
(zdroj: Wikipedia)
foto je z Dlouhého Mostu na hranici Vesce
, přesněji pod sportovním areálem. Je to továrna, která tam stála před válkou a po válce spadla. Paní sousedka, která jí pamatovala, mi o ní vyprávěla, že tam denně za prací docházeli lidi až z Proseče za kopcem, snad že tam pracoval buď její tatínek nebo někdo z nájemníků v domě a že to byla fabrička nějak spojené s textilem. Ale je to dávno, možná mluvila o textilce, možná o barvírně. Nevím přesně. Nicméně na letecké mapě z roku 1938 je ještě zdá se v plné síle, na mapě z roku 1953 už jako ruiny a ze "75" už není vůbec....
https://marushkapub.liberec.cz/default.aspx?ThemeId=12&fbclid=IwAR23Wa4aX_FbdhUhw65Qqt-QxGjVnGBkjtNw_TTW9AUu1Jkk4N6vOF7yGfg Ještě pro pořádek dopíšu, že místo se dá poznat podle polohy kostela a školy nahoře na Mostech a pro přesnou polohu posílám i porovnání map 1937 a 2019 - podle sportovního areálu ve Vesci se dá snadno zorientovat - továrna je v pravém spodním rohu.
(autor příspěvku Jiří Paleček)
Javorník, vyhořelý obří sud.
Foto pořídil Fanda Hrdlička 20.09.1974, v den požáru.
Obří sud na Javorníku začátkem minulého století
Zajímavou lokalitu Javorník nám přibližují čtyři záběry Obřího sudu a tři zachované díly panoramatu z Křemencového vrchu, ležícího ve výšce 684 metry na Rašovském hřebeni Ještědského hřbetu. Věhlas tomuto místu dala restaurace zřízená z obřího sudu, ten byl vystaven na Jubilejní výstavě ve Vídni v roce 1898 a rok poté převezen na Javorník. Čtrnáct metrů dlouhý a 12 metrů široký sud s obsahem 10238 hektolitrů mohl pojmout 400 osob. S přilehlými místnostmi chaty prostory pojmuly až tisíc lidí. Stavba postupně doplňovala další lákadla pro turisty. V roce 1924 byla zpřístupněna 18 metrů vysoká rozhledna, pojmenovaná po předsedovi hodkovické sekce Horského spolku M. Blaschkovi, nacházelo se zde hřiště, klouzačka i kolotoč. Ale i zde osudově zasáhl čas a lidská neopatrnost. Koncem čtyřicátých let zanikla rozhledna a v září 1974 vyhořela i restaurace. (20. září 1974 mistři lepili novou IPU na střechu restaurace a blaflo jim to celé do základu ) Vrchol Javorníku tak nenávratně ztatil ojedinělou a typickou stavbu.
V současné době je na vrcholu Javorníku vedle
výletní restaurace také kovový stožár základnové stanice mobilního
operátora. V létě 2011 byl po 37 letech opět postaven kdysi tak oblíbený
Obří sud. Jedná se o nepřímou repliku původního sudu. Při stavbě
repliky se vycházelo z plánů starého hotelu. Interiéry restaurace i
hotelu jsou zařízené nadstandardně, nejsou podle původní předlohy.
Restaurace pojme najednou na osmdesát strávníků, ubytování najdou v
hotelu zájemci v jedenácti pokojích. Nový obří sud byl otevřen 1. října
2011.
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
