Náměstí Dr.E.Beneše

02.09.2022
Obrazy, hrnky, talířky, hodiny, magnetky a medovina, vše skladem. 🙂 www.porcelan-glass.cz  (Jan Cidrych)
Obrazy, hrnky, talířky, hodiny, magnetky a medovina, vše skladem. 🙂 www.porcelan-glass.cz (Jan Cidrych)
25. srpna 1897 slavnostní zahájení tramvajového provozu se zástupci města před radnicí. (archiv Boveraclubu)
25. srpna 1897 slavnostní zahájení tramvajového provozu se zástupci města před radnicí. (archiv Boveraclubu)
1935 (zdroj: https://www.ebay.com )
1935 (zdroj: https://www.ebay.com )

Náměstí Dr. Edvarda Beneše

Náměstí Dr. Edvarda Beneše je jedním z nejvýznamnějších náměstí v Liberci, na pomezí částí Staré Město, Nové Město, Perštýn a Jeřáb.

Přestože se náměstí v minulosti jmenovalo Staroměstské, tak do čtvrti Liberec I - Staré město patří pouze část od radnice na sever, východní strana náměstí patří do čtvrti Liberec IV - Perštýn, západní strana náměstí s hotelem Praha patří do čtvrti Liberec II - Nové Město, a plocha náměstí a jižní strana do čtvrti Liberec III - Jeřáb.

Náměstí se nachází v horní části libereckého centra. Do jeho hlavní části (takzvaně před radnicí) ústí ulice Moskevská, Pražská, Kostelní, Frýdlantská, Železná a 5. května. Náměstí ovšem pokračuje i směrem dále za radnicí, kde do něj ústí ulice Mariánská, Rumjancevova a Sokolská.

Na náměstí se nachází významné městské objekty, především zdejší radnice a divadlo F. X. Šaldy. V jeho hlavní části je umístěna Neptunova kašna a také vydlážděný půdorys původní radnice zbourané v roce 1894. V části za radnicí se nachází stejnojmenné zastávky autobusů městské hromadné dopravy. Do roku 1984 přes náměstí vedla také tramvajová trať, ta však byla přeložena do Rumunské ulice.

Náměstí v minulosti neslo různé pojmenování, jako byla Margktt (podle dřívější tržnice), Ring, Altstädter Platz, Alte Markt, Radniční náměstí nebo Staroměstské náměstí. Pro část za radnicí se používal název Divadelní náměstí, pro ulici vedenou po severozápadní straně náměstí pak název Kronen Gasse.

  • Dr. Ed. Beneš Platz / náměstí Dr. Edvarda Beneše (1937-1938) - podle československého prezidenta Edvarda Beneše
  • Adolf Hitler Platz (1938-1945) - podle německého nacistického vůdce Adolfa Hitlera
  • náměstí Presidenta Dr. Edvarda Beneše (1945-1952)
  • náměstí Bojovníků za mír (1952-1991)
  • náměstí Dr. E. Beneše (od roku 1991)

(zdroj Wikipedie)

1924 (archiv J.Peterka)
1924 (archiv J.Peterka)
1935- 1. část výřezu fotografie (archiv J.Peterka)
1935- 1. část výřezu fotografie (archiv J.Peterka)
L I B E R E C - NÁMĚSTÍ DR. EDVARDA BENEŠE. ----------------------------------------------- Na náměstí se nachází významné městské objekty, především zdejší radnice a divadlo F. X. Šaldy. V jeho hlavní části je umístěna Neptunova kašna a také vydlážděný půdorys původní radnice zbourané v roce 1894. Náměstí v minulosti neslo různé pojmenování, jako byla Margktt (podle dřívější tržnice), Ring, Altstädter Platz, Alte Markt, Radniční náměstí nebo Staroměstské náměstí. Pro část za radnicí se používal název Divadelní náměstí, pro ulici vedenou po severozápadní straně náměstí pak název Kronen Gasse.  (color Fotočas)
L I B E R E C - NÁMĚSTÍ DR. EDVARDA BENEŠE. ----------------------------------------------- Na náměstí se nachází významné městské objekty, především zdejší radnice a divadlo F. X. Šaldy. V jeho hlavní části je umístěna Neptunova kašna a také vydlážděný půdorys původní radnice zbourané v roce 1894. Náměstí v minulosti neslo různé pojmenování, jako byla Margktt (podle dřívější tržnice), Ring, Altstädter Platz, Alte Markt, Radniční náměstí nebo Staroměstské náměstí. Pro část za radnicí se používal název Divadelní náměstí, pro ulici vedenou po severozápadní straně náměstí pak název Kronen Gasse. (color Fotočas)
1935- 2. část výřezu fotografie (archiv J.Peterka)
1935- 2. část výřezu fotografie (archiv J.Peterka)
Výřez části pohlednice, která prošla poštou v roce 1935. (archiv J.Petertka)
Výřez části pohlednice, která prošla poštou v roce 1935. (archiv J.Petertka)
Nám. Dr. E. Beneše, 1939. Kvalita nic moc, ale běžně fotky v daném směru nejsou. (zdroj: eBay)(Petr Ruprecht)
Nám. Dr. E. Beneše, 1939. Kvalita nic moc, ale běžně fotky v daném směru nejsou. (zdroj: eBay)(Petr Ruprecht)
1904 (archiv O.Musil)
1904 (archiv O.Musil)

STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ PO PŘESTAVBĚ

Na prvním snímku je vjezd do Železné ulice již rozšířen ubouráním nárožní hospody U Řetězu (1902). Zde a na místě jejího dosud stojícího souseda brzy vyroste dnešní hotel Praha. Na protějším nároží Frýdlantské ulice dominuje Seidlův obchodní dům. Manželka zakladatele firmy F. J. Seidel, které v Liberci nikdo neřekl jinak než Titz-Sophie, měla od roku 1855 vyhlášený oděvní obchod v hostinci U Řetězu. Jako první přicházela s módními novinkami, takže se u ní scházela liberecká honorace a bylo téměř nemyslitelné, aby měšťanská dcera neměla svatební šaty právě od ní. Podnikavá majitelka i roku 1870 zřídila také První koncesionovaný liberecký pohřební ústav Concordia, fungující keště za první republiky. Po její smrti (1877) převzal vedení firmy syn Gustav. Jelikož dům s jeho obchodem měl padnout za oběť rozšíření Železné ulice, koupil protější nárožní stavení čp. 244-I), na jehož místě vybudoval po požáru 1891 dnešní novorenesanční obchodní dům. Od roku 1903 ho vedli jeho synové Gustav a Walter, kteří provedli rozsáhlou modernizaci. Dámská oděvní firma Seidel byla první v Liberci, která zavedla elektřinu nejen k osvětlení, ale také k pohonu veškerého strojového zařízení.

Na druhém snímku dominuje uprostřed jižní strany náměstí novorenesanční dům s arkýřem přes dvě patra, zakončený vysokým štítem (čp. 4-III). Na jeho místě stával právovárečný dům přestavěný v roce 1808 na třípodlažní zděný s bohatou klasicistní fasádou. Dnešní podobu mu dal architekt Edmund Trossin (1886). Vynikající stavba je důstojným protějškem liberecké radnici. Mistrovským dílem je také vstupní kovaná mříž. Vedlejší dům čp. 5-III, na snímku uprostřed, vyniká nad ostatní svou šířkou. Je to pravděpodobně proto, že od roku 1555 v něm bydlel sám hejtman Joachim Ulrich z Rosenfeldu, panský správce města. V polovině 17. století byl přestavěn na dřevěný patrový dům s loubím o třech polích a hrázděným průčelím zakončeným dvojitým sdruženým štítem. Ten býl roku 1834 nahrazen zděným třípodlažním domem s klasicistním průčelím zdobeným šesti plochými pilastry s korintskými hlavicemi. V druhé polovině 19. století mu bylo přistavěno ještě jedno patro a v této podobě zůstal dodnes. Roku 1856 tu byl otevřen druhý liberecký peněžní ústav - filiálka Eskomptního ústavu Rakouské národní banky. Není bez zajímavosti, že v roce 1904 zažádal majitel prodejny kávy Gustav Roust, aby směl instalovat první stroj na pražení kávy v Liberci. Prodejna Café Americano pak byla otevřena roku 1909. Firma existovala i za první republiky , prostředí jejího krámku, kde se dodnes prodává váva, připomíná poměrně zachovalý interiér.

Sousední, původně dvoupodlažní nárožní dům (čp. 6-III, dnes informační středisko) byl dlouho majetkem purkmistra Mathese Ginzela (ve funkci 1643-51). Dnešní novoklasicistní podobu dostal v roce 1554. Zároveň bylo přibojeno křídlo v Pražské uhci, kam byl bozději přemístěn vchod. Podle rozhodnutí magistrátu měla být na jeho úkor rozšířena Pražská ulice (1880), ale bo odvolání majitele se ho podařilo zachovat, stejně jako dva domy bod ním, které dodnes přesahují regulační čáru.

Na posledním snímku stojí za kašnou dům čp. 4-IV, druhá liberecká lékárna U Zlatého lva. Založil ji roku 1792 Oktavian Wolf z Litoměřic a po deset letech ji prodal Josefu Ehrlichovi. Ten koupil roku 1809 uvedený dům, po roce ho nechal přestavět na zděný a přenesl do něj z Kostelní uličky lékárnu, která zde pak fungovala téměř půldruhého století.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

křižování tramvaji s nástupnimi ostrůvky ..🤔 (archiv M.Gergelčík)
křižování tramvaji s nástupnimi ostrůvky ..🤔 (archiv M.Gergelčík)
kolem roku 1970 (zdroj: J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
kolem roku 1970 (zdroj: J.Bock - Liberec III - Jeřáb)

Putování po náměstí Dr. Eduarda Beneše .....tentokrát jižní část .

Tuto část tvoří od nepaměti 6 domů. Stejně jako ostatních domů na náměstí jednalo se o dřevěné stavby s loubím . Postupně byly domy nahrazeny kamennými a ztratily loubí . Prvním domem zleva je Hlasivcům dům ( nároží s Moskevskou ) . V tomto domě byla lékárna a žila v něm do roku 1894 rodina Hlasivcova. V novodobé historii zde byl podnik Fotografia . Nejvice dominantním je dům čp.4. Tento dům je památkově chráněn . Styl je to novorenezanční.Díkem je architekta Trossina z roku 1886. Skvělá je tepaná mříž. Vedlejší dům ( čp 5 ) Ulrichův - je z roku 1834 - býval tu peněžní ústav a dlouhodobě až do dnešních dnů tu byla prodejna kávy. Narožní dům čp. 6 má také dlouhou historii. Při rozšiřování Pražské mu málem hrozilo zbourání, nakonec se ulice rozšířila na úkor loubí u domů 13 a 14 . V domě byl první Liberecký obchodní dům. Po roce 1989 bylo v přízemí Městské informační středisko .  (autor příspěvku Karel Krenk)

1991
1991
1974 – náměstí bojovníků za mír– mistrovství evropy juniorů (archiv T.Majer)
1974 – náměstí bojovníků za mír– mistrovství evropy juniorů (archiv T.Majer)
náměstí Dr. E. Beneše v roce 1938 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
náměstí Dr. E. Beneše v roce 1938 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Náměstí Dr.E.Beneše
Náměstí Dr.E.Beneše
archiv M.Ban
archiv M.Ban
Náměstí Dr.E.Beneše (foto M.Gergelčík)
Náměstí Dr.E.Beneše (foto M.Gergelčík)
Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Pohled z Liberecké radnice na Benešovo náměstí - září - 2015 (foto Radek Ptáček)
Pohled z Liberecké radnice na Benešovo náměstí - září - 2015 (foto Radek Ptáček)
kolem roku 1930 (zdroj www.delcampe.net )
kolem roku 1930 (zdroj www.delcampe.net )
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban
1927 (archiv J.Peterka)
1927 (archiv J.Peterka)
píše se rok 1956, mám tři roky a maminka Věra Škrobová pracuje jako lékárenská laborantka v lékárně na Nám. Bojovníků za mír v Liberci a tohle je sestava zaměstnanců... magistrů a laborantek... maminka je první žena zleva a je zavěšená do paní Jarmily Svátkové, které jsme jako děti říkaly teto... na druhé fotečce je maminka uprostřed a vedle ní jsou zřejmě paní magistry... (archiv Miroslava Škrobová)
píše se rok 1956, mám tři roky a maminka Věra Škrobová pracuje jako lékárenská laborantka v lékárně na Nám. Bojovníků za mír v Liberci a tohle je sestava zaměstnanců... magistrů a laborantek... maminka je první žena zleva a je zavěšená do paní Jarmily Svátkové, které jsme jako děti říkaly teto... na druhé fotečce je maminka uprostřed a vedle ní jsou zřejmě paní magistry... (archiv Miroslava Škrobová)
archiv j.Hůlka
archiv j.Hůlka
1940
1940
archiv J.Hůlka, úprava Pav Karel
archiv J.Hůlka, úprava Pav Karel
Ještě 23.9.1968, tedy více než měsíc po vpádu bratrů a poboření domů na náměstí Bojovníků za Mír, se tramvaje od Hanychova musely otáčet před radnicí a do Lidových Sadů jezdily autobusy.
Ještě 23.9.1968, tedy více než měsíc po vpádu bratrů a poboření domů na náměstí Bojovníků za Mír, se tramvaje od Hanychova musely otáčet před radnicí a do Lidových Sadů jezdily autobusy.
Jeden z prvních autobusů ŠM11 dne 6.4.1969. (archiv Boveraclubu)
Jeden z prvních autobusů ŠM11 dne 6.4.1969. (archiv Boveraclubu)
a ukončení provozu (zdroj Pinterest Fandíme Liberci)
a ukončení provozu (zdroj Pinterest Fandíme Liberci)
říjen 1981
říjen 1981
Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
1942 (archiv J.Peterka)
1942 (archiv J.Peterka)
Staroměstské náměstí (dnes náměstí Dr .Edvarda Beneše) a pohled na Metznerovu kašnu. (archiv Jiřího Peterky)
Staroměstské náměstí (dnes náměstí Dr .Edvarda Beneše) a pohled na Metznerovu kašnu. (archiv Jiřího Peterky)
To si to takhle špacírujete po náměstí pod podloubím a najednou se na dvojce od Růžodolu vyloupne úplně nová tramvaj. A tak tasíte fotoaparát a rychle šlehnete záběr a je vám jedno, že to bude máznuté, s chodcem a z dálky. Ervin Cettineo 26.5.1953
To si to takhle špacírujete po náměstí pod podloubím a najednou se na dvojce od Růžodolu vyloupne úplně nová tramvaj. A tak tasíte fotoaparát a rychle šlehnete záběr a je vám jedno, že to bude máznuté, s chodcem a z dálky. Ervin Cettineo 26.5.1953
cca 1970
cca 1970
Benešovo náměstí kolem roku 1970. (Kniha Kouzlo starých pohlednic Liberecka) (archiv Všichni Čermáci)
Benešovo náměstí kolem roku 1970. (Kniha Kouzlo starých pohlednic Liberecka) (archiv Všichni Čermáci)
Pressfoto 1975 (archiov M.Ban)
Pressfoto 1975 (archiov M.Ban)
část pohlednice z archivu p.Odrážkové
část pohlednice z archivu p.Odrážkové
Bundesfestzug 1924 (archiv O.Musil)
Bundesfestzug 1924 (archiv O.Musil)
1926 (archiv J.Hůlka)
1926 (archiv J.Hůlka)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Náměstí Dr. E. Beneše kolem roku 1972 a 24.12.2021
Náměstí Dr. E. Beneše kolem roku 1972 a 24.12.2021
1964 - Vilém Boháč
1964 - Vilém Boháč
1954 (archiv J.Peterka)
1954 (archiv J.Peterka)
1942 (archiv O.Musil)
1942 (archiv O.Musil)
Náměstí Dr.E.Beneše 28.11.1989 (archiv p.Odrážkové ) a 30.8.2020
Náměstí Dr.E.Beneše 28.11.1989 (archiv p.Odrážkové ) a 30.8.2020
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
cca 1974 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
cca 1974 (zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
1940
1940
1964 (archiv T.Stracke)
1964 (archiv T.Stracke)
archiv Niky Hrdy
archiv Niky Hrdy
1964 - Vilém Boháč
1964 - Vilém Boháč
1964 - foto Vilém Boháč
1964 - foto Vilém Boháč
rok 1964 (archiv Kompis Radek)‎
rok 1964 (archiv Kompis Radek)‎
Svatebčani ze vchodu radnice - 1955 (archiv J.Cvrček)
Svatebčani ze vchodu radnice - 1955 (archiv J.Cvrček)
Svatba mých rodičů r. 1961💖💖 (archiv Iveta Bínová)
Svatba mých rodičů r. 1961💖💖 (archiv Iveta Bínová)
Tatínek se svoji maminkou( moje babička) r. 1961 (archiv Iveta Bínová)
Tatínek se svoji maminkou( moje babička) r. 1961 (archiv Iveta Bínová)
archiv Bernard Jankura
archiv Bernard Jankura
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1920 - archiv Milan Šír st.
1920 - archiv Milan Šír st.
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
1933 (zdroj ansichtskarten-markt.com)
1933 (zdroj ansichtskarten-markt.com)
archiv Milan Šír st.
archiv Milan Šír st.
  (zdroj : https://gallery.hungaricana.hu )
(zdroj : https://gallery.hungaricana.hu )
1927 (archiv O.Musil)
1927 (archiv O.Musil)
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
1852
1852
Náměstí Dr.E.Beneše - jížní strana - Hlasivcův dům 1852 a 2019
Náměstí Dr.E.Beneše - jížní strana - Hlasivcův dům 1852 a 2019
(Zdroj Fontes Nissae XVIII 2017 2,  Published on Mar 12, 2018)
(Zdroj Fontes Nissae XVIII 2017 2, Published on Mar 12, 2018)

Hlasivcův dům (2.polovina 19.století)

jížní průčelí náměstí tvoří od založení šest domů. Odlišným vzhledem je dodnes nápadný dům čp. 1 - III na nároží Moskevské ulice, zvaný Hlasivcův. Na jeho místě stával dřevěný právovárečný dům. Roku 1528 je jako majitel uváděn Valentin Tutschek. V roce 1781 přišel z Jičína Josef Kittel, který dostal od vrchnosti povolení provozovatel v Liberci bez omezení "umění chirurgie" a lékárnictví, v němž získal potřebné znalosti od svého otce, lékárníka v Jičíně. Kittel po delších tahanících koupil roku 1786 od Franze X.Meissnera neprosperující lékárnu U Zlaté koruny a přeložit ji do Pražské ulice (čp 15 - II). Byla založena za doby panování Albrechta z Valdštejna, písemně je však doložena až roku 1769 spolu s prvním nám známým lékárníkem jménem Ferdinand Alexius. Nacházela se v Pražské ulici, odkud byla roku 1721 přemístěna do domu čp. 10 - IV v dnešní Moskevské ulici. Roku 1792 ji se všemy právy loupil Ignaz Kittel ze Šumburku, další příbuzný rodiny široko daleko proslulého léčitele, "severočeského Fausta", J.J.A.E.Kittela. Toho roku koupil Kittel i starý dřevěný dům na náměstí, na jehož místě postavil o deset let později zděný dvoupatrový dům, kam přemístil i lékárnu, která zde přečkala dvě světové války a pak byla přenesena o dva domy vedle. Jeho dceru Johanku si vzal zaměstnanec Filip Hlasiwetz, pocházející z Příbrami. Po Kittelově smrti (1831) vlastnil rod Hlasiwců (1826 - 1875), dvorní rada a profesor vídeňské techniky, známý badatel v oboru chemie léčivých rostlin. Dům dostal v padesátých letech 19.století přístavbu podél moskevské ulice, jeho průčelí se změnilo z klasicistního na novogotické a loubí bylo zrušeno. Obraz zachycuje stav ještě před touto úpravou, kdy stály v jeho sousedství dva právovárečné dřevěné domy (čp. 2 a 3 - III). Majitelem prvního z nich, uváděným poprvé v roce 1568, byl krejčí Bartl Beyer. Další z majitelů, řezník Franz Hofmann, si zde počátkem 19.století otevřel hospodu U Bažanta (Zum Fasan). Po přestavbě na zděný dvoupatrový dům (1863) v něm zahájil prodej místního zboží Josef Trenkler. Jako majitel sousedního domu je roku 1568 uveden v knize majitelů domu, uložené ve Státním okresním archivu, Hans Henisch, v letech 1576 - 84 starosta Liberce. Svého času v něm bydlel i lékárník Josef Ehrlich, otec dalšího ze starostů. Na zděný dvoupatrový dům ho přestavěl obchodník se smíšeným zbožím Franz Schubert (1859). Obraz znázorňuje pohřeb řeznického mistra Franze Hoffmanna, otce arciděkana pátera Antona Hoffmanna, který zemřel roku 1852.

(zdroj Kniha o Liberci)

Zde je obrázek, který namaloval můj pra-pra-strýc. Na zadní straně je napsáno „Alt-Reichenberg“. (archiv Jürgen Wegerich)
Zde je obrázek, který namaloval můj pra-pra-strýc. Na zadní straně je napsáno „Alt-Reichenberg“. (archiv Jürgen Wegerich)
Náměstí Bojovníků za Mír 23.9.1968. Tramvaje nejezdí do Lidových Sadů, brání jim v tom pobořené domy na náměstí. A tak se otáčí před radnicí a přestupuje se na autobusy. (archiv Boveraclubu)
Náměstí Bojovníků za Mír 23.9.1968. Tramvaje nejezdí do Lidových Sadů, brání jim v tom pobořené domy na náměstí. A tak se otáčí před radnicí a přestupuje se na autobusy. (archiv Boveraclubu)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
V úterý 11. prosince 1984 jely tramvaje naposledy Pražskou ulicí  (archiv Boveraclubu)
V úterý 11. prosince 1984 jely tramvaje naposledy Pražskou ulicí (archiv Boveraclubu)
1963 (archiv J.Peterka)
1963 (archiv J.Peterka)
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
V úterý 11.12.1984 projela tramvaj naposledy z Moskevské ulice přes náměstí Bojovníků za Mír až do Lidových Sadů. (archiv Boveraclubu)
V úterý 11.12.1984 projela tramvaj naposledy z Moskevské ulice přes náměstí Bojovníků za Mír až do Lidových Sadů. (archiv Boveraclubu)
Podloubí na náměstí Dr.E.Beneše v 60.letech 20.století a 28.6.2020
Podloubí na náměstí Dr.E.Beneše v 60.letech 20.století a 28.6.2020
1984 a 6.5.2022
1984 a 6.5.2022
Ivan Tukan :Je to z roku 1964. Řidič tramvaje opět porušil pracovní kázeň tím, že neotočil směrovou ceduli. (archiv Martin Plešinger)
Ivan Tukan :Je to z roku 1964. Řidič tramvaje opět porušil pracovní kázeň tím, že neotočil směrovou ceduli. (archiv Martin Plešinger)
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
fotka prapradědy, jak jde kolem podloubí před Pražskou ulicí... (archiv Gabriela Fialová)
fotka prapradědy, jak jde kolem podloubí před Pražskou ulicí... (archiv Gabriela Fialová)

Západní část Benešova náměstí

Na schématu podoba náměstí v roce 1893 . parcela o kterém budu hovořit byla za starou radnicí a byla tam jen velmi malá tmavá ulička ( staré domy na tomto místě měly loubí , aby se tam vůbec dalo projít ) . Hned vedle hotelu Praha ( dříve Schienhof ) stojí dodnes Klingerův dům. Na tom místě byly dříve stáje pro sousední hospodu, pak tam byl dřevěný dům s loubím ( loubí bylo kolem celého náměstí ) . Od roku 1765 do roku 1938 patřil pozemek a stavby na něm Klingerům.( Známé byly Klingerovy koželužny V dnešní Pastýřské ulici - pak areál TSML ) . K zásadní přestavbě domu a vzniku jeho dnešní podoby došlo v roce 1899 po zbourání radnice. Jedná se o novogotismus. V roce 1924 byla provedena přístavba o jedno patro a tím se snížil rozdíl oproti hotelu Schienhof . Nástavby se výrazně liší od nižších pater. Zásah se považuje za necitlivý. zásah . V domě vyhlášené řeznictvi - Reichenberger Wursthalle . V roce 38 koupil dům od Klingerů továrník F. Jakob.Prodejnu masa získalo pak NSDAP a dělalo zde kurzy vaření pro ženy. Po válce zde byl bufet s jídelnou. Na fotografii z roku 1974 je vidět nástavbu z roku 1924 a baterii světel k osvětlení radnice . Vpravo byly lahůdky , vlevo tabák . Před domem se parkovalo . A nezbytná 603 přîmo před radnicí . Pak zde byl MC Donald a došlo k stavebním úpravám . Historické dveře jsou v depotu Severočeského muzea. (autor příspěvku Karel Krenk)

A třetí dům na západní straně - čp. 4

I zde stával dřevěný domek a patřil pekaři a zároveň purkmistrovi Posseltovi . ( To bylo 16 století ) . Byl zbourán v roce 1830 . V roce 1831 zde vznikl nový dům v klasicistním slohu.Dům měl loubí . V roce 1882 došlo k přestavbě , vznikly dvě výlohy a dům byl upraven v novoklasicistním stylu. Definitivní podobu dům získal v roce 1893 ( po zboření radnice se upravovaly domy na náměstí ). V poválečném období zde byla dlouho provozovna Klenoty . Nosil jsem tam do opravy hodinky. (autor příspěvku Karel Krenk)

Dnes o domě čp.12 na západní části náměstí

. Od ostatních domů je oddělen úzkou Kostelní uličkou. I na jeho místě stály dřevěné domy. Ten zděný je z roku 1764. Kostelní ulička vedla dříve z náměstí ke hřbitovu a měla šířku jen 5 m. Vývoj města vedl ke snaze uličku rozšířit - nová regulační čára měla 8,5 m.Město dosáhlo však jen odbourání jednoho loubí . Zbytek domu zůstal . Proto má dnes dům z pohledu náměstí ten podivný tvar - pozůstatek snahy rozšířit Kostelní uličku . V roce 1931 hrozilo zbourání domů 11,12,13 a měl je nahradit 5 ti podlazni dům a ulička se měla rozšířit . Naštěstí se nestalo .. (autor příspěvku Karel Krenk)

Na závěr putování po západní části náměstí Dr.E.Beneše

. Podloubí , než vejdete do ulice Pražské , je zakončeno Krausovým domem. ( čp.14 ) Dům pochází z roku 1798., patřil Krausům, Karáskům a nakonec Klingerům .Vyniká výškou , nádhernou fasádou , barokním štítem na vrcholu s vázou.Na fasádě iniciály CK ( Carl Kraus ) . Krásná stavba klasicismu .

Pozn . : Jako sběratel pohlednic musím poznamenat , že mám ve sbírce desítky pohlednic z dnešního Benešova náměstí , ale jen jeden z roku 1899, který zobrazuje jižní část náměstí včetně Krausovo domu . (autor příspěvku Karel Krenk)

Krausův dům

v roce 1992

Dům čp.14-II na Benešově náměstí, zvaný po svých nejvýznamějších majitelích Krausův nebo také Karáskův, postavil roku 1798 stavitel Josef Arnold pro obchodníka se suknem Daniela Antona Krause na místě starého právovárečného domu, o němž je písemná zmínka již z roku 1568. V roce 1811 ho kupuje Magdalena Karásková a dům je pak ve vlastnictví Karásků až do roku 1901, kdy ho převzal majitel přádelny Ferdinand Klinger. Nad ostatní domy vyniká nejen výškou, ale i bohatostí fasády a mohutným barokně tvarovaným štítech, završeným kamennou vázou. Čtyři ploché pilastry, rozdělující průčelí svisle na tři stejně velké části, jsou ukončeny korintskými hlavicemi. Pod parapetem oken krajních polí ve druhém patře jsou znázorněna čtyři roční období, v oblouku římsky uprostřed je umístěn reliéf s postavou bájného Persea. O podlaží níž se nachází medailon s iniciálami CK (Carl Kraus). Bohatá je i štuková výzdoba mezi okny, v níž převládají rostlinné motivy a festony. Při úpravě úrovně horní části Pražské ulice koncem 19.století provedl stavitel Adolf Bürger odvážné úpravy, zejména snížení vstupu a podezdění pilířů loubí, aby chodník mohl sledovat novoum niveletu ulice. Krausův dům je památkově chráněn jako mimořádně cenný dokument jedné s vývojových etap výstavby v historickém centru Liberce.

(zdroj Kniha o Liberci)

archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv O.Musil
archiv O.Musil