Liberec a tramvaje

02.01.2020

Tramvaje v Liberci

První tramvaj v Liberci vyjela na metrovém rozchodu kolejí mezi železničním nádražím a Lidovými Sady dne 25. srpna 1897. V roce 1899 byla postavena trať do Rochlice na Poštovní náměstí a o pět let později byla prodloužena do Růžodolu I. k Letce. V roce 1906 byla v provozu zvláštní trať ze Šaldova náměstí k výstavišti na Husově třídě. Na podzim roku 1912 dorazily tramvaje na úpatí Ještědu do Horního Hanychova. V roce 1955 byla zahájena doprava na dokončené trati mezi Libercem a Jabloncem a došlo tak k propojení obou provozů. V roce 1960 byla zrušena tramvajová trať mezi Rochlicí a Růžodolem, plánovanou likvidaci celého provozu v Liberci se však nepodařilo uskutečnit. V letech 1973 - 1976 byla rekonstrována meziměstská tramvajová trať. V období mezi lety 1990 a 2005 byla postupně po úsecích rekonstruována městské trať z Lidový sadů do Horního Hanychova. První úseky po Viadukt jsou ještě řešeny fotmou splítky obou rozchodů, další úseky do Hanychova jsou pouze na standartním rozchodu kolejí 1435.

Meziměstská trať

Spojení Liberce s Jabloncem tramvajovou tratí bylo sice dlouho plánováno, stavební práce byly zahájeny až v roce 1948. Provoz tramvají byl zahajován postupně z jablonecké strany, nejdříve v roce 1953 do Proseče a o rok později do Vratislavic. Na celý úsek vyjely tramvaje do pravidelného provozu dne 1. 1. 1955. I po rekonstrukci, provedené v první polovině sedmdesátých let, se trať do dnešních dnů dochovala jako jednokolejná s výhybnami o rozchodu kolejí jeden metr. Změna nastala až po rekonstrukcích v novém tisíciletí, kdy je úsek z terminálu ve Fugnerově ulici do Vratislavic nad Nisou k Lékárně dvoukolejný.

Tramvaje v Jablonci n. N.

V roce 1900 byla zahájena tramvajová doprava na tratích mezi Rychnovem a Janovem, a mezi Pasekami a Brandlem. Do provozu byla uvedena i trať sloužící rozsáhlé dopravy zboží, a to mezi Brandlem a Rýnovicemi. Kromě motorových a vlečných vozů pro osobní dopravu byly k dispozici i nákladní vlečné vozy, dvě elektrické lokomotivy a speciální poštovní tramvaje. Zboží bylo překládáno na železnici zejména na stanovištích v Rychnově, v Brandlu a na jabloneckém hlavním nádraží. Na začátku padesátých let minulého století byla však nákladní doprava zrušena. V roce 1959 přestaly jezdit tramvaje mezi Pasekami a nádražím a v roce 1965 byla zrušena trať do Janova. Z Jablonecké vozovny byly sice vypravovány vozy na meziměstskou trať až do roku 1969, byla to však jejich labutí píseň. Od roku 1970 zajišťuje tramvajovou dopravu meziměstské trati v plném rozsahu jen liberecký dopravní podnik.




Základy zájmového občanského sdružení Boveraclub sahají až do r. 1987, kdy vznikl při pobočce ČSVTS v libereckém dopravním podniku Kroužek přátel MHD. V roce 2005 došlo k transformaci na občanské sdružení a podle tramvaje, na které se zpočátku soustředily hlavní aktivity - původně ústeckého vozu č. 78 zvaného Bovera (dle dodavatele elektrické výzbroje), byl zvolen nový název Boveraclub. Náročná renovace této tramvaje z roku 1929 se protáhla na většinu 90. let, jedním z motivů pro dokončení byly i oslavy 100. výročí MHD v Ústí n.L. (1999), v rámci kterých Bovera krátce zavítala do svého původního působiště. Od roku 2000 je vůz plně provozní a do dnešních dnů absolvoval přes 10.000 kilometrů při zvláštních a historických jízdách.


https://www.boveraclub.com
Konvoj historických tramvají v čele s motorovým vozem č. 78 „Bovera“ projíždí 23.7.2014 po Masarykově třídě. Vypraven byl u příležitosti návštěvy účastníků soutěže Miss and Mister Deaf World and Europe 2014.
Konvoj historických tramvají v čele s motorovým vozem č. 78 „Bovera“ projíždí 23.7.2014 po Masarykově třídě. Vypraven byl u příležitosti návštěvy účastníků soutěže Miss and Mister Deaf World and Europe 2014.

Dokončením renovace a zprovozněním Bovery se však aktivity nezastavily, naopak byla přijata nová výzva - zápůjčka a postupné zprovoznění původně jablonecké tramvaje typu 6MT č. 117, coby typické představitelky severočeských tramvajových provozů 50. a 60. let. Práce na voze 6MT byly náročné a znamenaly řadu let brigádnického úsilí členů klubu, byly však nakonec také korunovány úspěchem, završeným získáním "průkazu způsobilosti" v říjnu roku 2011. Motorový vůz 6MT z roku 1953 je nasazován na historické linky a rovněž slouží při zvláštních jízdách na objednávku.

Motorový vůz 6MT č. 117 vypravený na linku č. 5 u příležitosti posledního dne provozu před rekonstrukcí dvou úseků meziměsté trati (14.3.2014)
Motorový vůz 6MT č. 117 vypravený na linku č. 5 u příležitosti posledního dne provozu před rekonstrukcí dvou úseků meziměsté trati (14.3.2014)

Dokončením 6MT se nezastavily ani renovační aktivity, po dvou motorových vozech již došlo i na vlečný tramvajový vůz, zvaný "plecháč". Pochází z roku 1932 a vytvoří spolu s 6MT typickou jabloneckou soupravu 50. let 20. století. Plecháč byl stejně jako vůz 6MT dlouhodobě zapůjčen z depozitáře Technického muzea v Brně.

Vlečný vůz č. 44 „plecháč“ ve Fugnerově ulici, 29.6.2015
Vlečný vůz č. 44 „plecháč“ ve Fugnerově ulici, 29.6.2015

V průběhu roku 2012 se pak záběr činnosti Boveraclubu rozšířil i na autobusy, protože v Liberci dosud scházel historický autobus. Jelikož získat i na pohled veterána připomínající autobus není tak snadné, padla volba a dosluhující Karosy řady 730. Na tomto voze jsme spolopracovali se soukromým sběratelem s řad členů Bovercalubu. Provozním úskalím se nakonec stal technický stav, ekonomika provozu a hlavně chybějící kryté stání. V závěru roku 2013 jsme zařadili další historický autobus resp. minibus Ikarus 553, který byl vyroben v roce 1979. Jeho křest proběhl 17. listopadu 2013, kdy jezdil po stopách jablonecké tramvajové linky č. 2 (Nádraží - Jablonecké Paseky). V létě 2016 jsme získali další z historických autobusů a to Pragu RND vyrobenou v roce 1947. Oba vozy jsou sice provozní, ale pro další provoz vyžadují pečlivou generální opravu.

vystavené autobusy Ikarus 553 a Praga RND v Technickém muzeu Liberec
vystavené autobusy Ikarus 553 a Praga RND v Technickém muzeu Liberec

I v oblasti tramvajových vozidel nelze zapomínat na typy, které brzy doslouží, v mnoha městech ČR již mají historické tramvaje řady T, v Liberci je prvním kandidátem typ T2R, tramvaj která již v podobě typu T2 v Liberci jednou dosloužila (v r. 1988), aby se pak v mírně inovované podobě v polovině 90. let ještě vrátila (převzaté vozy z Ostravy) pro překlenutí dočasného nedostatku vozů novějšího typu T3. V průběhu roku 2012 byl opraven původem pracovní vůz T2R, který nově nese č. 17 - pokřtěn byl 22. září 2012.

Tramvajový vůz T2R ev.č. 17 v Lidových sadech, 19.9.2015
Tramvajový vůz T2R ev.č. 17 v Lidových sadech, 19.9.2015

Současné liberecké tramvaje sice ještě do muzea nepatří, ale prototyp první "Té-trojky" byl vyroben v roce 1961 a v Liberci jezdí již od roku 1965. Tyto první liberecké tramvaje již dnes neexistují a ty později dodané byly zásadním způsobem zmodernizovány. Na počátku tohoto rozsáhlého modernizačního programu stál z Prahy zapůjčený vůz T3M č. 8106, díky němuž se podařilo prokázat úspornost novějších elektrických výzbrojí. V Praze jsou vozidla této typové řady postupně vyřazovány a tak byl v říjnu 2012 tento vůz odkoupen a nadále slouží jako historický.

Zájem však míří i naopak mnohem dále do historie - dlouhodobými cíli je renovace nákladního tramvajového vagónku a zejména pak stavba repliky první liberecké tramvaje. Podnikány jsou kroky k postupnému získání nezbytných komponentů. Před třemi lety získalo sdružení vozovou skříň tohoto vozu, podle které je možné v budoucnu postavit repliku. Zcela unikátní díly v podobě celého pojezdu - podvozku i s motory - a elektrické výzbroje včetně kontroléru získalo sdružení od podobného spolku z města Augsburg, které je oficiálním partnerským městem Liberce. Členové místního Freunde der Augsburger Strassenbahn dokonce díly pocházející z roku 1898 do Liberce bezplatně věnovali. Na přelomu srpna a září Boveraclub díly přivezl z Bavorska do Liberce a zároveň obdržel povolení ke konání veřejné sbírky.

Původem pražský vůz T3M č. 8106 vede lampionový průvod v Horním Hanychově u příležitosti „pálení čárodejnic“, 30.4.2013
Původem pražský vůz T3M č. 8106 vede lampionový průvod v Horním Hanychově u příležitosti „pálení čárodejnic“, 30.4.2013

Samozřejmostí je pak pořádání zvláštních jízd na objednávku, většinou pro fandy tramvajové dopravy, často spojené s exkurzemi do zázemí dopravního podniku, případně se zprostředkováním návštěvy jiných dopravních zajímavostí. Zcela běžné jsou návštěvy tuzemských skupin či ze sousedního Německa, připravovali jsme program pro turisty z USA, Ruska, Itálie, Švýcarska či Portugalska. Snažíme se vyjít vstříc nejen skupinám, ale i jednotlivcům. I několikrát do roka připravuje Boveraclub různé tematické výstavy, další akce na podporu veřejné dopravy nebo i vlastní zájezdy za poznáním jiných provozů.

Společná fotografie účastníků zájezdu do německého Woltersdorfu, 26.11.2011
Společná fotografie účastníků zájezdu do německého Woltersdorfu, 26.11.2011
Den otevřených dveří v liberecké tramvajové vozovně, 17.9.2016
Den otevřených dveří v liberecké tramvajové vozovně, 17.9.2016

Společně s dopravním podnikem Boveraclub tradičně zajišťuje především "Dny otevřených dveří" v liberecké vozovně a také připomínky významných výročí (naposledy 100 let TT do Horního Hanychova). Bohatá je rovněž publikační činnost nebo účast na různých společenských akcích. Stranou nezústává ani péče o množství artefaktů, archiválií a hlavně fotografií.

6. září 2014 bylo slavnostně otevřeno Technické muzeum Liberec v jednom pavilonu libereckého výstavistě. Součástí je i expozice Boveraclubu, která návštěvníkům přibližuje vývoj tramvajové dopravy na liberecku a jablonecku. Vystaveny jsou zde především menší exponáty - modely tramvají, kontrolér, trolejové růžice, jablonecká kolejnice, různé směrové cedule a panely, traťový telefon, řídící pult z vozu T2 a další. Větší exponáty zastupuje Multikar M21, vozová skříň původního jabloneckého nákladního vagónku z roku 1899 a maketa čela první liberecké tramvaje.


Rozšířená expozice Boveraclubu v Technickém muzeu Liberec
Rozšířená expozice Boveraclubu v Technickém muzeu Liberec
Třetím východoněmeckým vozem ve sbírkách Boveraclubu se stal motorový vůz T2-62 – tedy „Gotha“. Vyroben byl v roce 1964 ve vagónce VEB Gotha přímo pro Jenu. Nejprve mu bylo přiděleno ev.č. 131, v letech 1981 až 1993 nesl ev.č. 026 a od roku 1993 nesl ev.č. 145. Od tohoto roku současně sloužil jako cvičný vůz. Do Liberce dorazil 1. prosince 2016. Přivezen byl do tramvajové vozovny v Mrštíkově ulici, kde probíhají jeho úpravy do stavu, kdy vozil cestující.
Třetím východoněmeckým vozem ve sbírkách Boveraclubu se stal motorový vůz T2-62 – tedy „Gotha“. Vyroben byl v roce 1964 ve vagónce VEB Gotha přímo pro Jenu. Nejprve mu bylo přiděleno ev.č. 131, v letech 1981 až 1993 nesl ev.č. 026 a od roku 1993 nesl ev.č. 145. Od tohoto roku současně sloužil jako cvičný vůz. Do Liberce dorazil 1. prosince 2016. Přivezen byl do tramvajové vozovny v Mrštíkově ulici, kde probíhají jeho úpravy do stavu, kdy vozil cestující.
již téměř hotový vůz dne 27.6.2020
již téměř hotový vůz dne 27.6.2020

Po čtyřech letech byla 28. října 2018 expozice Boveraclubu v rámci Technického muzea Liberec přesunuta do samostatného pavilonu a současně byla výrazně rozšířena. Nově zde bylo umístěno několik tarmvajových vozů - liberecký motorový vůz T3 ev.č. 44, dále dvojice východoněmeckýc vozů RAW TZ70 ev.č. 134 a vlečný B2D ev.č. 197, dále původem švýcarský čtyřnápravový vůz Ce 2/4 ev.č. 13 a také torza libereckých motorových vozů ev.č. 3 a 36. Autobusy zastupuje hned trojice vozů - Praga RND z roku 1947, Ikarus 543 z roku 1979 a Robur LO3000 (zapůjčen soukromým sběratelem).

Naši předchůdci

Nadšenci na celý život

ména čtyř lidí, kterým učarovaly tramvaje, většině libereckých občanů nic neřeknou. A navíc většinou neznějí česky - Erwin Cettineo s italskými předky a italskou příslušností, Anton Schlupek s německou, stejně jako o generaci mladší Gisbert Jäkl a Vladimír Paleček, původem z Jablonce nad Nisou. Ti dva první se narodili v Liberci a oba si zamilovali červenobílé vozy na kolejích

Erwin Cettineo
Erwin Cettineo
Gisbert Jäkl a Erwin Cettineo
Gisbert Jäkl a Erwin Cettineo

Prvním z nich je pan Erwin Cettineo (*15.11.1903) už jako kluk, protože na Masarykově třídě projížděly pod okny jejich bytu. A nebyl by to ani kluk, kdyby ho nezajímalo, proč a jak ta mašinka jezdí. Brzy začal tramvaje fotografovat a také stavět jejich modely. Mladý Cettineo sice vystudoval libereckou obchodní akademii a po většinu života se živil jako účetní v libereckých firmách, ale jeho velkým koníčkem byla stavba modelů tramvají, jichž se až doposud zachovalo 30. Stavební materiál získával zdarma - z krabic od doutníků. Jsou to opravdu úžasné miniatury vozů, v nichž cestovaly dámy ještě v dlouhých sukních a pánové v žaketech. Pan Cettineo jezdil za svými kolejovými miláčky i do Ústí nad Labem, Teplic, Mostu, Olomouce, Ostravy a Brna. Shromáždil obrovský archiv fotografií, které zpracovával v družstvu Fotografia, kde pracoval jako laborant. Tento nadšenec s italskou krví zemřel v Liberci 17.11.1985.

Druhý milovník vozů na kolejích, Anton Schlupek(*8.2.1903), se přátelil s Erwinem až do svého odchodu do Německa po válce. Svou vášeň proměnil v zaměstnání. Vystudoval pražskou techniku a jako strojní inženýr pracoval až do roku 1945 u libereckých tramvají. Spolupracoval na konstrukci proslulého a unikátního libereckého sněhového pluhu "Krasin", na přestavbě vlečných vozů a přípravě konstrukčního řešení nových tramvají. Bohužel se několik z navrhovaných projektů neuskutečnilo. Patří mezi ně i jeden z prvních nízkopodlažních vlečných vozů se středním vstupem a s výškou podlahy pouhých 30 cm nad kolejnicí. Záměrem však byla spíše rychlá výměna cestujících než zpřístupnění dopravy postiženým občanům. Kromě návrhů konstrukcí nových vozů nebo jejich zlepšení se věnoval, stejně jako jeho přítel Cettino, stavbě modelů. Před odchodem do Německa (5.9.1946) mu jich věnoval celkem 12. Oba přátelé pokračovali až do konce života v bohaté korespondenci. Zůstaly po nich fotografie, negativy a písemnosti o městské kolejové dopravě, mnohdy opravdové unikáty.

Gisbert Jäkl
Gisbert Jäkl

Třetí z nadšenců, Gisbert Jäkl (*10.7.1943) od mládí fandil spíš železnici, později ale přešel na tramvaje. Nejprve pracoval jako průvodčí, později tramvaje řídil. Železnice jej však lákala víc a tak se k ní vrátil. Jako mladík se seznámil s panem Cettineem, už starým pánem, a společně, ještě ve spolupráci s Lubomírem Kyselou, vydali v roce 1976 velice zdařilou publikaci o libereckých tramvajích. I on začal stavět modely, některé i s vlastním pohonem. Je také zakládajícím členem Kroužku přátel městské dopravy, pozdějšího Boveraclubu, sdruženého kolem libereckých historických tramvají. Pan Jäkl společně s členy Boveraclubu věnoval mnoho hodin práce nejen na "Boveře", ale i na voze 6MT a dalších inikátech Boveraclubu. Bohužel nás 14.6.2009 nadobro po krátké, a o to zákeřnější nemoci, opustil.

.

Čtvrtým v pořadí je Ing. Vladimír Paleček (6. 7. 1941 - 22. 8. 2017), který je absolventem Vysoké školy dopravní, fakulty strojní a elektrotechnické, katedry elektrické trakce a energetiky (1963), vedené legendárním profesorem Ing. Dr. Františkem Jansou, DrSc., s nímž pana Palečka následně pojilo dlouholeté přátelství. Od srpna 1963 byl zaměstnán v Dopravním podniku města Liberce jako vedoucí projekce a investic. V DPML následně působil v různých pozicích až do března 1975. V průběhu této doby dostal na starost tramvajový provoz v Liberci a zásadním způsobem se zasloužil o záchranu a modernizaci zdejší tramvajové dopravy, která byla v důsledku přijaté ministerské strategie odsouzena k zániku, stejně jako řada dalších městských provozů s elektrickou trakcí. Úspěšné aktivity k záchraně libereckých tramvají vyvrcholily velkou rekonstrukcí meziměstské tratě Liberec - Jablonec n.N. (1972 až 1976), na svoji dobu s mnoha pokrokovými prvky. Tyto aktivity byly ve své době a v podmínkách malého dopravního podniku každodenním bojem s tehdejším systémem, který zejména po roce 1968 nepřál vzdělaným osobnostem bez politické angažovanosti. Navzdory tomu se liberecký boj o záchranu tramvajové dopravy podařilo úspěšně dobojovat, na rozdíl od podstatně většího úzkorozchodného provozu v Ústí nad Labem, které tehdy svého odborně zdatného a vytrvalého bojovníka za elektrickou trakci nemělo, a navíc jako krajské město muselo jít příkladem v plnění ministerské koncepce. Od roku 1975 působil Ing. Paleček v projektovém ústavu Pragoprojekt jako projektant a později vedoucí projektant. Jeho specializací byla pevná trakční zařízení a energetika tramvajových a trolejbusových drah. Podílel se zde na obnově stávajících i projektování nových trolejbusových a tramvajových systémů v Československu i v zahraničí. Mimo tuto hlavní činnost se Ing. Paleček věnoval širokému spektru odborné činnosti v oboru elektrické trakce v MHD (analýzy, posudky a oponentury nových projektů, publikační a přednášková činnost, aplikace počítačové techniky, prohlubování mezioborových návazností) s cílem pomáhat rozvoji oboru, kterému od mladých let s nadšením a zápalem sloužil. Jeho specialitou byly mj. také rozsáhlé znalosti v oblastech systémové analýzy, teorie pravděpodobnosti, matematických a statistických metod, což se ve spojení se znalostí historických událostí a procesů v oboru promítalo do precizního analytického myšlení i určitého vizionářství, které mnohdy předbíhalo svoji dobu. Ing. Paleček byl také nadšeným příznivcem studia historie městské a železniční dopravy, kde díky bohatým osobním zkušenostem z profesního života pomohl rozkrýt a objasnit řadu zajímavých témat.

Kromě toho, že se členové Boveraclubu chystají na záchranu dalších unikátů, mají v péči právě rozsáhlou sbírku z pozůstalosti všech těchto pánů. A není to sbírka zrovna malá.

Spolupráce již neexistujícího vozu T3 č. 35 z roku 1973 a dosud existující trolejové věže č. 105 z roku 1899 na křižovatce ulic Na Pláni, Na Perštýně, Mlýnská a Na Bídě (zleva doprava) v pátek 4.7.1975.
Spolupráce již neexistujícího vozu T3 č. 35 z roku 1973 a dosud existující trolejové věže č. 105 z roku 1899 na křižovatce ulic Na Pláni, Na Perštýně, Mlýnská a Na Bídě (zleva doprava) v pátek 4.7.1975.
Motorový vůz č. 11 z roku 1899 na konečné zastávce růžodolské tratě U věže 1.7.1921.
Motorový vůz č. 11 z roku 1899 na konečné zastávce růžodolské tratě U věže 1.7.1921.
T2 č. 17 v Jánské ulici 1.7.1984
T2 č. 17 v Jánské ulici 1.7.1984
Souprava T2R č. 19 + 18 v Jánské ulici 1.7.2009.
Souprava T2R č. 19 + 18 v Jánské ulici 1.7.2009.
19.9.1919 a motorový vůz č. 30 v Lidových Sadech s označením Jeschken-Tuchplatz-Ober Hanichen
19.9.1919 a motorový vůz č. 30 v Lidových Sadech s označením Jeschken-Tuchplatz-Ober Hanichen
Zastávka na náměstí po výjezdu ulice MOSKEVSKÁ.
Zastávka na náměstí po výjezdu ulice MOSKEVSKÁ.
Fügnerova ulice v září 1990
Fügnerova ulice v září 1990
Poštovní náměstí 188/1
Poštovní náměstí 188/1
starý obchodní dům Ještěd.
starý obchodní dům Ještěd.
před 35ti lety (foto Boveraclub)  Pražskou ulicí ještě 2.12.1984 sjíždí tramvajová souprava složená ze zánovních vozů T3SU.
před 35ti lety (foto Boveraclub) Pražskou ulicí ještě 2.12.1984 sjíždí tramvajová souprava složená ze zánovních vozů T3SU.
náměstí Bojovníků za Mír, prosinec 1984, foto Jarda Kahoun
náměstí Bojovníků za Mír, prosinec 1984, foto Jarda Kahoun
Žitavská ulice a T2 č. 7 dne 7.6.1976, foto Michal Režný
Žitavská ulice a T2 č. 7 dne 7.6.1976, foto Michal Režný
dnešní Masarykova ulice. Snímek pochází z roku 1897 krátce po otevření linky od nádraží k zoo.
dnešní Masarykova ulice. Snímek pochází z roku 1897 krátce po otevření linky od nádraží k zoo.
Liberec, Rybníček, 19.6.1960
Liberec, Rybníček, 19.6.1960
A od radnice se na Šaldovo náměstí jezdilo kolem pošty a Sokolskou nahoru a stejně i zpátky.
A od radnice se na Šaldovo náměstí jezdilo kolem pošty a Sokolskou nahoru a stejně i zpátky.
18.9.1924 byl fotografován původní motorový vůz č. 11 z roku 1899 čerstvě přestavěný na služební u Dubu v Dolním Hanychově (archiv Boveraclubu)
18.9.1924 byl fotografován původní motorový vůz č. 11 z roku 1899 čerstvě přestavěný na služební u Dubu v Dolním Hanychově (archiv Boveraclubu)
cca 1976
cca 1976
Ulice 5. května 24.11.1984 (archiv Boveraclub)
Ulice 5. května 24.11.1984 (archiv Boveraclub)
Fügnerova v roce 1976
Fügnerova v roce 1976
Revoluční ulice
Revoluční ulice
Soukenné náměstí a nároží Pražské a Revoluční ulice
Soukenné náměstí a nároží Pražské a Revoluční ulice
cca 1981
cca 1981
Únor 1982
Únor 1982
Gottwaldovo náměstí 27.9.1982 (foto archiv Boveraclubu)
Gottwaldovo náměstí 27.9.1982 (foto archiv Boveraclubu)
1.4.1973 - poslední den provozu dvounápravových tramvají
1.4.1973 - poslední den provozu dvounápravových tramvají
19.6.1987. Foto Ivan Grisa Liberecký vnitroměstský úsek zůstal velkou rekonstrukcí jablonecké tratě nedotčen. Jeho stav dokládá snímek vozu T3 č.37, vyjíždějící z Mlýnské ulice do křižovatky za Anenským dvorem.
19.6.1987. Foto Ivan Grisa Liberecký vnitroměstský úsek zůstal velkou rekonstrukcí jablonecké tratě nedotčen. Jeho stav dokládá snímek vozu T3 č.37, vyjíždějící z Mlýnské ulice do křižovatky za Anenským dvorem.
Čekání na odjezd z konečné, 4.7.1924, Růžodol I. (1904 - 1929 "sem k Nise", 1929 - 1960 "nahoru na Letku")
Čekání na odjezd z konečné, 4.7.1924, Růžodol I. (1904 - 1929 "sem k Nise", 1929 - 1960 "nahoru na Letku")
Černobílou fotografii Boveraclubu jsem si dovolil obarvit, bo takto náměstí před libereckou Radnicí dost dobře pamatuji...🧐😄 (Fotočas Mirek)
Černobílou fotografii Boveraclubu jsem si dovolil obarvit, bo takto náměstí před libereckou Radnicí dost dobře pamatuji...🧐😄 (Fotočas Mirek)
Dvojice vozů T3SU č. 57 a 58 sjíždí v roce 1984 Pražskou ulicí v Liberci. Tyto dvě tramvaje byly poslední svého typu z celé série ČKD z roku 1982 výrobních čísel 172030 až 172154 dodaných do tehdejšího Československa. V roce následujícím pak už zase tento moderní typ mířil z pražského Smíchova do měst Novgorod, Moskva, Záporoží, Doněck, Tula, Uljanovsk, Riga, Tver, Kursk, Barnaul, Novokuzněck, Oděsa, Charkov, Volgograd, Krasnodar, Samara, Kijev, Taškent, Rostov, Orel, Voroněž, Iževsk,.... V Liberci jsou vozy č. 57 a 58 asi jako jediné v provozu v soupravě dodnes.
Dvojice vozů T3SU č. 57 a 58 sjíždí v roce 1984 Pražskou ulicí v Liberci. Tyto dvě tramvaje byly poslední svého typu z celé série ČKD z roku 1982 výrobních čísel 172030 až 172154 dodaných do tehdejšího Československa. V roce následujícím pak už zase tento moderní typ mířil z pražského Smíchova do měst Novgorod, Moskva, Záporoží, Doněck, Tula, Uljanovsk, Riga, Tver, Kursk, Barnaul, Novokuzněck, Oděsa, Charkov, Volgograd, Krasnodar, Samara, Kijev, Taškent, Rostov, Orel, Voroněž, Iževsk,.... V Liberci jsou vozy č. 57 a 58 asi jako jediné v provozu v soupravě dodnes.
18.8.1995 ulice 1. máje. Vpravo už se rýsuje nová trať v Jánské ulici
18.8.1995 ulice 1. máje. Vpravo už se rýsuje nová trať v Jánské ulici
Motorový vůz č. 18 z roku 1907 na Tuchplatzu před palácem Donau dne 8.7.1933 při své cestě na Postplatz v Rochlitz.
Motorový vůz č. 18 z roku 1907 na Tuchplatzu před palácem Donau dne 8.7.1933 při své cestě na Postplatz v Rochlitz.
U viaduktu 12.3.1994, foto Jiří Holeček
U viaduktu 12.3.1994, foto Jiří Holeček
foto Miroslav Fogl
foto Miroslav Fogl
Liberec, Šaldovo náměstí 16.7.1965. Motorový vůz č. 40 z roku 1940 bude zrušen v roce 1967, vlek č. 3 (ex 56, ex MV 6) z roku 1897 přežije motorák o rok. Poctivá CaK práce předčila výrobek Říše.
Liberec, Šaldovo náměstí 16.7.1965. Motorový vůz č. 40 z roku 1940 bude zrušen v roce 1967, vlek č. 3 (ex 56, ex MV 6) z roku 1897 přežije motorák o rok. Poctivá CaK práce předčila výrobek Říše.
T3 č. 48 (ex Praha 6582) na rodící se liberecké Fügnerce 11.2.1996 objektivem Jiří Holeček
T3 č. 48 (ex Praha 6582) na rodící se liberecké Fügnerce 11.2.1996 objektivem Jiří Holeček
Odstavené "pětkové" vozy č. 35 a 39 dne 19.7.1965 v Náchodské ulici.
Odstavené "pětkové" vozy č. 35 a 39 dne 19.7.1965 v Náchodské ulici.
Liberec, výhybna Viadukt, 13.2.1927 a vlečný vůz č. 54 (ex motorový č. 3 z roku 1897) ještě netuší, že se jednou jeho vozová skříň dostane do Technické muzeum Liberec .Foto: EC
Liberec, výhybna Viadukt, 13.2.1927 a vlečný vůz č. 54 (ex motorový č. 3 z roku 1897) ještě netuší, že se jednou jeho vozová skříň dostane do Technické muzeum Liberec .Foto: EC
Liberec, Janův Důl a souprava T3 č. 39 (ex 6115) + 33 (ex 6171) dne 13.7.2002. foto Pd
Liberec, Janův Důl a souprava T3 č. 39 (ex 6115) + 33 (ex 6171) dne 13.7.2002. foto Pd
Od roku 1906 bylo možno mezi radnicí a Jabloneckým (Šaldovým) náměstím podle potřeby volit obě kolejové trasy bez rozdílu směru. Snímek z první poloviny 30.let ukazuje nejen kolejovou křižovatku u radnice, ale i vůz 14 na cestě do Růžodol I.  (sbirka Gisbert Jäkl)
Od roku 1906 bylo možno mezi radnicí a Jabloneckým (Šaldovým) náměstím podle potřeby volit obě kolejové trasy bez rozdílu směru. Snímek z první poloviny 30.let ukazuje nejen kolejovou křižovatku u radnice, ale i vůz 14 na cestě do Růžodol I. (sbirka Gisbert Jäkl)
Z Hanychova (Hanichen) přijel 4.8.1923 motorový vůz č. 30 (1914-1962) na výhybnu Vápenka (Kalkofen) a vyčkává na křižování, aby mohl pokračovat na Soukenné náměstí (Tuchplatz).
Z Hanychova (Hanichen) přijel 4.8.1923 motorový vůz č. 30 (1914-1962) na výhybnu Vápenka (Kalkofen) a vyčkává na křižování, aby mohl pokračovat na Soukenné náměstí (Tuchplatz).
T2 č. 6 ( ex. UnL 154) míří 4.8.1984 z Revoluční do Moskevské ulice. Foto JH
T2 č. 6 ( ex. UnL 154) míří 4.8.1984 z Revoluční do Moskevské ulice. Foto JH
Po špatné a zakázané manipulaci s vadným vozem T2 č.10 odjel řidič ze Spáleniště směrem k městu. Za obloukem pod Hanychovským kostelemvšak vůz ve velké rychlost vykolejil, jel ještě desítky metrů po vozovce Ještědské ulice, pak projel křižovatkou a nabořil do domu. Řidič v poslední chvíli utekl do zadní části vozu a zůstal nezraněn. Dům byl po čase zbořen, vůz 10 opraven s použitím čela T3. (foto Jan Pajas)
Po špatné a zakázané manipulaci s vadným vozem T2 č.10 odjel řidič ze Spáleniště směrem k městu. Za obloukem pod Hanychovským kostelemvšak vůz ve velké rychlost vykolejil, jel ještě desítky metrů po vozovce Ještědské ulice, pak projel křižovatkou a nabořil do domu. Řidič v poslední chvíli utekl do zadní části vozu a zůstal nezraněn. Dům byl po čase zbořen, vůz 10 opraven s použitím čela T3. (foto Jan Pajas)
Náchodská ulice v neděli 8.8.1965. Dnes k nepoznání, ať z jedné, nebo druhé strany. A ulice Švédská a U splavu? Ty dnes na mapě ani nenajdeme. A ty tramvaje? 6MT č. 47 dříve neslo č. 117 a stejné má i dnes. Uprostřed je motorový vůz č. 36, jehož vozová skříň je dnes v Technickém muzeu Liberec. A krajní č. 33 posloužil po vyřazení jako přístřešek na školním pozemku v Máchově ulici.
Náchodská ulice v neděli 8.8.1965. Dnes k nepoznání, ať z jedné, nebo druhé strany. A ulice Švédská a U splavu? Ty dnes na mapě ani nenajdeme. A ty tramvaje? 6MT č. 47 dříve neslo č. 117 a stejné má i dnes. Uprostřed je motorový vůz č. 36, jehož vozová skříň je dnes v Technickém muzeu Liberec. A krajní č. 33 posloužil po vyřazení jako přístřešek na školním pozemku v Máchově ulici.
Náchodská ulice v neděli 8.8.1965. Dnes k nepoznání, ať z jedné, nebo druhé strany. A ulice Švédská a U splavu? Ty dnes na mapě ani nenajdeme. A ty tramvaje? 6MT č. 47 dříve neslo č. 117 a stejné má i dnes. Uprostřed je motorový vůz č. 36, jehož vozová skříň je dnes v Technickém muzeu Liberec. A krajní č. 33 posloužil po vyřazení jako přístřešek na školním pozemku v Máchově ulici.
Náchodská ulice v neděli 8.8.1965. Dnes k nepoznání, ať z jedné, nebo druhé strany. A ulice Švédská a U splavu? Ty dnes na mapě ani nenajdeme. A ty tramvaje? 6MT č. 47 dříve neslo č. 117 a stejné má i dnes. Uprostřed je motorový vůz č. 36, jehož vozová skříň je dnes v Technickém muzeu Liberec. A krajní č. 33 posloužil po vyřazení jako přístřešek na školním pozemku v Máchově ulici.
Motorový vůz č. 33 v neděli 9.8.1959 odjíždí ze zastávky Rybníček, celý uliční prostor tehdy doznal značného rozšíření.
Motorový vůz č. 33 v neděli 9.8.1959 odjíždí ze zastávky Rybníček, celý uliční prostor tehdy doznal značného rozšíření.
Liberec/Reichenberg v pondělí 11.8.1924 a přepojování vlečných vozů na konečné před nádražím (v pozadí stojí celnice (vyhořela v roce 1939) a ještě nestojí Skloexport, který se stavěl v letek 1927 - 1928 , tehdy jako budova státních úřadů
Liberec/Reichenberg v pondělí 11.8.1924 a přepojování vlečných vozů na konečné před nádražím (v pozadí stojí celnice (vyhořela v roce 1939) a ještě nestojí Skloexport, který se stavěl v letek 1927 - 1928 , tehdy jako budova státních úřadů
Soukenné náměstí (Tuchplatz) 14.8.1929 a motorový vůz č. 32, který je ten den přesně rok v provozu (poprvé nasazen 14.8.1928). Ještě tři roky a něco bude ze Soukeňáku do Hanychova jezdit Barvířskou, Orlí a Františkovskou.
Soukenné náměstí (Tuchplatz) 14.8.1929 a motorový vůz č. 32, který je ten den přesně rok v provozu (poprvé nasazen 14.8.1928). Ještě tři roky a něco bude ze Soukeňáku do Hanychova jezdit Barvířskou, Orlí a Františkovskou.
Neděle 16.8.1953 a motorový vůz 6MT č. 46 na zastávce před libereckou radnicí ve směru do Růžodolu I.
Neděle 16.8.1953 a motorový vůz 6MT č. 46 na zastávce před libereckou radnicí ve směru do Růžodolu I.
Neděle 16.8.1953 a liberecký motorový vůz 6MT č. 44 ve výhybně Krematotium na konci Náchodské ulice při jízdě ve směru na Poštovní náměstí v Rochlici.
Neděle 16.8.1953 a liberecký motorový vůz 6MT č. 44 ve výhybně Krematotium na konci Náchodské ulice při jízdě ve směru na Poštovní náměstí v Rochlici.
Konečná tramvajové linky do Lidových Sadů před libereckým nádražím dne 17. srpna 1922.
Konečná tramvajové linky do Lidových Sadů před libereckým nádražím dne 17. srpna 1922.
Podle dokumentů byl motorový vůz č. 34 poprvé nasazen 18.8.1929, kdy ho autor zachytil ve výhybně Vápenka. Vyřazen byl až v roce 1970, před tím byl od roku 1966 používán už jen jako služební.
Podle dokumentů byl motorový vůz č. 34 poprvé nasazen 18.8.1929, kdy ho autor zachytil ve výhybně Vápenka. Vyřazen byl až v roce 1970, před tím byl od roku 1966 používán už jen jako služební.
Tramvaje opět před libereckým nádražím 19.8.1922 krátce po dešti. Vlevo motorový vůz č. 10 (1921 - 1961) a 26 (1912 - 1961)
Tramvaje opět před libereckým nádražím 19.8.1922 krátce po dešti. Vlevo motorový vůz č. 10 (1921 - 1961) a 26 (1912 - 1961)
Nádvoří liberecké vozovny 20.8.1921, tehdy ještě veřejnosti přístupné Nitranské ulice, a motorové vozy č. 12 a 10 z roku 1899. Vypadá to, jako by se řidič na plošině domlouval mobilem s dispečerem, asi tenkrát nějak nešly radiostanice.
Nádvoří liberecké vozovny 20.8.1921, tehdy ještě veřejnosti přístupné Nitranské ulice, a motorové vozy č. 12 a 10 z roku 1899. Vypadá to, jako by se řidič na plošině domlouval mobilem s dispečerem, asi tenkrát nějak nešly radiostanice.
O víkendu 22. a 23.8.1998 byla výluka tramvajové trati do Lidových Sadů impulzem k zajímavému provoznímu opatření. V úseku z Fügnerovy ulice do Horního Hanychova nahradila linku č. 3 prodloužená tramvajová linka č. 11 z Jablonce nad Nisou. Na dva dny tak vznikla vůbec nejdelší místní tramvajová linka (18,5 km), jezdící v intervalu 15 minut (Rychnov - Janov byla 16,5 km). Snímek pochází z neděle 23.8.1998.
O víkendu 22. a 23.8.1998 byla výluka tramvajové trati do Lidových Sadů impulzem k zajímavému provoznímu opatření. V úseku z Fügnerovy ulice do Horního Hanychova nahradila linku č. 3 prodloužená tramvajová linka č. 11 z Jablonce nad Nisou. Na dva dny tak vznikla vůbec nejdelší místní tramvajová linka (18,5 km), jezdící v intervalu 15 minut (Rychnov - Janov byla 16,5 km). Snímek pochází z neděle 23.8.1998.
Soukenné náměstí 31.8.1930, ještě dva roky budou odtud jezdit tramvaje do Hanychova.
Soukenné náměstí 31.8.1930, ještě dva roky budou odtud jezdit tramvaje do Hanychova.
3. září 1972
3. září 1972
Libereckou Jánskou ulicí přijíždí 8.9.1979 na Gottwalďák T2 č. 18 (1961-1986).
Libereckou Jánskou ulicí přijíždí 8.9.1979 na Gottwalďák T2 č. 18 (1961-1986).
Liberec, Pražská ulice, 10.9.1983. Tramvaj T3 č. 32 z roku 1965, která najíždí své poslední kilometry.
Liberec, Pražská ulice, 10.9.1983. Tramvaj T3 č. 32 z roku 1965, která najíždí své poslední kilometry.
Před palácem Dunaj na lince č. 2 do Rochlice vyfotil Erwin 11.9.1954 motorový vůz 6MT č. 42. Reklama na střeše nám byla inspirací při opravě historického vozu č. 117
Před palácem Dunaj na lince č. 2 do Rochlice vyfotil Erwin 11.9.1954 motorový vůz 6MT č. 42. Reklama na střeše nám byla inspirací při opravě historického vozu č. 117
Liberec, Soukenné náměstí, 15.9.1925. Motorový vůz č. 14 z roku 1901 na lince č. 2 do Rochlice.
Liberec, Soukenné náměstí, 15.9.1925. Motorový vůz č. 14 z roku 1901 na lince č. 2 do Rochlice.
Ve čtvrtek 17.9.1925 asi nebylo nejtepleji, soudě podle oblečení řidiče. Průvodčí se zahřál pohybem po voze. Na odjezd z Lidových Sadů k nádraží vyčkává motorový vůz č. 8 z roku 1921 (vyřazen 1960, zlikvidován o rok později). Sken kartotéky archivu Boveraclubu.
Ve čtvrtek 17.9.1925 asi nebylo nejtepleji, soudě podle oblečení řidiče. Průvodčí se zahřál pohybem po voze. Na odjezd z Lidových Sadů k nádraží vyčkává motorový vůz č. 8 z roku 1921 (vyřazen 1960, zlikvidován o rok později). Sken kartotéky archivu Boveraclubu.
Liberec, vozovna, těžká údržba 23.9.1983 a tentokrát pěkně barevně, s vozem T3 č. 45 (1973 - 2000). Starou těžkou údržbu z roku 1908 nahradila nová v roce 1996, dnes jsou v těchto místech koleje č. 10 a 11. Tuto a další kvalitní fotky z Liberce osmdesátých let si můžete přijít prohlédnout do expozice Technické muzeum Liberec .
Liberec, vozovna, těžká údržba 23.9.1983 a tentokrát pěkně barevně, s vozem T3 č. 45 (1973 - 2000). Starou těžkou údržbu z roku 1908 nahradila nová v roce 1996, dnes jsou v těchto místech koleje č. 10 a 11. Tuto a další kvalitní fotky z Liberce osmdesátých let si můžete přijít prohlédnout do expozice Technické muzeum Liberec .
Pamatujete? LB-JN (archiv Tomáš Gürtler)
Pamatujete? LB-JN (archiv Tomáš Gürtler)
Sobota 25.9.1999 a první metry vlastní silou po rekonstrukci na historický vůz. "Bovera" č. 78 byla v provozu v letech 1929 - 1969 v Ústí nad Labem (40 let, z toho 36 s cestujícími a 4 roky jako pracovní), pak 1969 - 1989 v provozu jako pracovní v Liberci (20 let), 1989 - 1999 rekonstrukce na historický vůz (10 let), rok se připravovala na povolení do provozu a posléze dodnes v provozu jako historický exponát (20 let). Za ta léta byla označena inventárními čísly: 78, 88, 122, 107, 88 a 78.
Sobota 25.9.1999 a první metry vlastní silou po rekonstrukci na historický vůz. "Bovera" č. 78 byla v provozu v letech 1929 - 1969 v Ústí nad Labem (40 let, z toho 36 s cestujícími a 4 roky jako pracovní), pak 1969 - 1989 v provozu jako pracovní v Liberci (20 let), 1989 - 1999 rekonstrukce na historický vůz (10 let), rok se připravovala na povolení do provozu a posléze dodnes v provozu jako historický exponát (20 let). Za ta léta byla označena inventárními čísly: 78, 88, 122, 107, 88 a 78.
Výhybna v Orlí ulici 29.9.1932 a tramvaje na lince mezi Soukenným náměstím a Horním Hanychovem tudy pojedou ještě měsíc. Od srpna už se pokládají koleje v Žitavské ulici a tramvaje z Hanychova pojedou od 1.11. kolem nádraží až do Lidových Sadů.
Výhybna v Orlí ulici 29.9.1932 a tramvaje na lince mezi Soukenným náměstím a Horním Hanychovem tudy pojedou ještě měsíc. Od srpna už se pokládají koleje v Žitavské ulici a tramvaje z Hanychova pojedou od 1.11. kolem nádraží až do Lidových Sadů.
Liberec, Lidové Sady, 30. září 1919, motorový vůz č. 16 (1904-1960) s otevřeným vlekem připraven vyrazit k nádraží. Vedle odstavený vlek č. 37 (1900-1934).
Liberec, Lidové Sady, 30. září 1919, motorový vůz č. 16 (1904-1960) s otevřeným vlekem připraven vyrazit k nádraží. Vedle odstavený vlek č. 37 (1900-1934).
Poslední dny tramvajové "dvojky" na dnešní třídě M. Horákové zachycené dne 2.10.1960 Erwinem Cettineem. Zastávka Melantrichova.
Poslední dny tramvajové "dvojky" na dnešní třídě M. Horákové zachycené dne 2.10.1960 Erwinem Cettineem. Zastávka Melantrichova.
T2 č. 7 (ex UnL 162) odjíždí dne 17.10.1982 z konečné v Horním Hanychově a míří do Lidových Sadů.
T2 č. 7 (ex UnL 162) odjíždí dne 17.10.1982 z konečné v Horním Hanychově a míří do Lidových Sadů.
V sobotu 17.10.1982 se s vozem T3 č. 46 provedly zkušební jízdy na rekonstruované tramvajové trati v Hanychově (úsek České Mládeže - Hanychov, kostel), od neděle byl pak zahájen pravidelný provoz. Výluka začala 6.9. a během ní byly položeny VUIS panely se žlábkovými kolejnicemi, trať zůstala jednokolejná na straně komunikace.
V sobotu 17.10.1982 se s vozem T3 č. 46 provedly zkušební jízdy na rekonstruované tramvajové trati v Hanychově (úsek České Mládeže - Hanychov, kostel), od neděle byl pak zahájen pravidelný provoz. Výluka začala 6.9. a během ní byly položeny VUIS panely se žlábkovými kolejnicemi, trať zůstala jednokolejná na straně komunikace.
LIDOVÉ SADY 10.10.1954, motorový vůz č. 33 s vlekem č. 54, listí pomalu padá ze stromů a jestli začne mrholit, bude se to pěkně klouzat. Kromě známých úseků i v oblouku pod Jiskrou v Pražské. To se to pak přestavuje výhybka před Gottwalďákem ze směru do Rochlice na směr k nádraží.
LIDOVÉ SADY 10.10.1954, motorový vůz č. 33 s vlekem č. 54, listí pomalu padá ze stromů a jestli začne mrholit, bude se to pěkně klouzat. Kromě známých úseků i v oblouku pod Jiskrou v Pražské. To se to pak přestavuje výhybka před Gottwalďákem ze směru do Rochlice na směr k nádraží.
Provizorní vozovna na křižovatce ulic Žitavská a Hanychovská u Viaduktu 10.10.1995.
Provizorní vozovna na křižovatce ulic Žitavská a Hanychovská u Viaduktu 10.10.1995.
Motorový vůz č. 35 (1930 - 1965) na snímku z 18.10.1959 ve stanici Rybníček směr Hanychov.
Motorový vůz č. 35 (1930 - 1965) na snímku z 18.10.1959 ve stanici Rybníček směr Hanychov.
Liberec, Poštovní náměstí v Rochlici a motorový vůz č. 26 (ex.9) z roku 1912. Ještě pár dní tramvají a pak už jen autobusem.
Liberec, Poštovní náměstí v Rochlici a motorový vůz č. 26 (ex.9) z roku 1912. Ještě pár dní tramvají a pak už jen autobusem.
Pondělí 21.10.1940 a souprava motorového vozu č. 9 s vlekem 57 v zastávce Rosenthaler Grenze (dnes Melantrichova) na lince č. 2 z Rochlice (Röchlitz) do Růžodolu I. (Berzdorfer Strasse).
Pondělí 21.10.1940 a souprava motorového vozu č. 9 s vlekem 57 v zastávce Rosenthaler Grenze (dnes Melantrichova) na lince č. 2 z Rochlice (Röchlitz) do Růžodolu I. (Berzdorfer Strasse).
Motorový vůz č. 8 (1921 - 1960) s vlekem 22.10.1940 v zastávce na Soukenném náměstí před palácem Dunaj.
Motorový vůz č. 8 (1921 - 1960) s vlekem 22.10.1940 v zastávce na Soukenném náměstí před palácem Dunaj.
Na dnešní Masaryčce došlo 23.10.1931 k dopravní nehodě tramvajové soupravy s povozem. Jak dopadl kočí a kůň nevíme, vozová skříň motorového vozu č. 36 se dochovala dodnes a nachází se v nálezovém stavu v Technické muzeum Liberec .
Na dnešní Masaryčce došlo 23.10.1931 k dopravní nehodě tramvajové soupravy s povozem. Jak dopadl kočí a kůň nevíme, vozová skříň motorového vozu č. 36 se dochovala dodnes a nachází se v nálezovém stavu v Technické muzeum Liberec .
V Tatranské ulici vyfotil 27.10.1978 Jirka Holeček libereckou tramvaj T2 č. 10 po té, co jako pracovní vůz obdržela oranžový nátěr s výstražnými pruhy.
V Tatranské ulici vyfotil 27.10.1978 Jirka Holeček libereckou tramvaj T2 č. 10 po té, co jako pracovní vůz obdržela oranžový nátěr s výstražnými pruhy.
28.10.1984, tramvaj T3 přijíždí do zastávky Ústav sociální péče od Vratislavic.
28.10.1984, tramvaj T3 přijíždí do zastávky Ústav sociální péče od Vratislavic.
zastávka ˇUsdtav sociální péče 1.4.1973
zastávka ˇUsdtav sociální péče 1.4.1973
Domácí vězení vybízí k úklidu, který bývá spojen s nálezy zašantročených věcí. Stejně je to v případě diapozitivu z července 1983, pořízeném v Liberci na tehdejší Leninově třídě z provizorního mostu stavěném vždy u příležitosti LVT. Liberecké výstavní trhy nabízely k prohlédnutí různé tehdejší produkty z kategorie novinek, většinou jen s informací, v které další z následujících pětiletek bude zboží možná k zakoupení. A tak byl provizorní most s pohledem na soupravu T2 č. 19 a 23 asi to nejzajímavější, co se dalo tehdy shlédnout.
Domácí vězení vybízí k úklidu, který bývá spojen s nálezy zašantročených věcí. Stejně je to v případě diapozitivu z července 1983, pořízeném v Liberci na tehdejší Leninově třídě z provizorního mostu stavěném vždy u příležitosti LVT. Liberecké výstavní trhy nabízely k prohlédnutí různé tehdejší produkty z kategorie novinek, většinou jen s informací, v které další z následujících pětiletek bude zboží možná k zakoupení. A tak byl provizorní most s pohledem na soupravu T2 č. 19 a 23 asi to nejzajímavější, co se dalo tehdy shlédnout.
V sobotu 29.10.1960 jel motorový vůz č. 24 z Rochlice ulicí Náchodskou do Švédské a Jánské na Gottwaldovo náměstí a dále do Růžodolu I.
V sobotu 29.10.1960 jel motorový vůz č. 24 z Rochlice ulicí Náchodskou do Švédské a Jánské na Gottwaldovo náměstí a dále do Růžodolu I.
30.10.1988 jsme se rozloučili s posledním libereckým autobusem ŠM 11 (č. 392).
30.10.1988 jsme se rozloučili s posledním libereckým autobusem ŠM 11 (č. 392).
V pondělí 31.10.1960 byla poslední den v provozu tramvajová linka č. 2 z Rochlice do Růžodolu I. Provoz zajišťovaly motorové vozy č. 3, 4, 7 (1921), 9 a 26 (1912). Vozy č. 1 (1912) a 33 (1929) byly v záloze. Následující den vyjely na linku už jen autobusy, i když dle stejných jízdních řádů.
V pondělí 31.10.1960 byla poslední den v provozu tramvajová linka č. 2 z Rochlice do Růžodolu I. Provoz zajišťovaly motorové vozy č. 3, 4, 7 (1921), 9 a 26 (1912). Vozy č. 1 (1912) a 33 (1929) byly v záloze. Následující den vyjely na linku už jen autobusy, i když dle stejných jízdních řádů.
Nejvíce fotografií pořizoval Erwin Cettineo při nedělních procházkách. Pracoval ve fotocentrále na vrcholu Pražské ulice, a tak když na náměstí přijela pracovní tramvaj a chlapi šli do bufáče, vyběhl fotografovat, i když bylo pondělí 7.11.1966. A tak před cedulí povolující parkování osobním autům a motocyklům vyfotil zaparkovanou tramvaj a náklaďák.
Nejvíce fotografií pořizoval Erwin Cettineo při nedělních procházkách. Pracoval ve fotocentrále na vrcholu Pražské ulice, a tak když na náměstí přijela pracovní tramvaj a chlapi šli do bufáče, vyběhl fotografovat, i když bylo pondělí 7.11.1966. A tak před cedulí povolující parkování osobním autům a motocyklům vyfotil zaparkovanou tramvaj a náklaďák.
V liberecké vozovna na koleji "na plynárně" odstavená souprava tramvají T3SU č. 57+58. Fotil 16.11.1983 Jirka Holeček.
V liberecké vozovna na koleji "na plynárně" odstavená souprava tramvají T3SU č. 57+58. Fotil 16.11.1983 Jirka Holeček.
Na tři měsíce zapůjčená "tyristorka" pražského čísla 8106 před výhybnou Spáleniště dne 18.11.1993 objektivem Jirky Holečka.
Na tři měsíce zapůjčená "tyristorka" pražského čísla 8106 před výhybnou Spáleniště dne 18.11.1993 objektivem Jirky Holečka.
Na Silvestra roku 1982 pořídil Jirka Holeček ze střechy liberecké vozovny čtyři záběry, které po letech vybídly k neumělého spojení do panoramatu. Zleva T2 č. 103 (ex 10 - 1959), některá z fungl nových T3SU, T2 č. 12 (ex 27, ex 159 UnL), T3 č. 29 (1965), rozvinovák+čert+pluh, 6MT č. 100 (ex 53, ex 125 UnL, ex 125 Jbc, ex 38 Mo - 1952) a č. 104 (ex 56, ex 115 UnL - 1953). Před nimi patrné torzo další 6MT č. 105 (ex 3, ex 43 - 1953). Kdyby pořídil ještě pátý záběr, vpravo by byla vidět trolejová věž č. 126 (ex MV 15 - 1904).
Na Silvestra roku 1982 pořídil Jirka Holeček ze střechy liberecké vozovny čtyři záběry, které po letech vybídly k neumělého spojení do panoramatu. Zleva T2 č. 103 (ex 10 - 1959), některá z fungl nových T3SU, T2 č. 12 (ex 27, ex 159 UnL), T3 č. 29 (1965), rozvinovák+čert+pluh, 6MT č. 100 (ex 53, ex 125 UnL, ex 125 Jbc, ex 38 Mo - 1952) a č. 104 (ex 56, ex 115 UnL - 1953). Před nimi patrné torzo další 6MT č. 105 (ex 3, ex 43 - 1953). Kdyby pořídil ještě pátý záběr, vpravo by byla vidět trolejová věž č. 126 (ex MV 15 - 1904).
 Ve vozovně si tramvaj prohlédl i tehdejší dopravně technický náměstek Josef Semirád.
Ve vozovně si tramvaj prohlédl i tehdejší dopravně technický náměstek Josef Semirád.
 Po jízdě ve vozovně.
Po jízdě ve vozovně.
V pátek 28.8.1987 byla částečně opravená "Bovera" ve vozovně představena tehdejším médiím (Československá televize a regionální Vpřed) a poprvé vyjela se ukázat do města. Jelo se z vozovny do Fügnerky a zpět, řídil dlouholetý tramvaják Venda Hrubý. V sobotu pak byla zahájena výstava k výročí 90 let libereckých tramvají.
a v sobotu 29. srpna 1987 byla k výročí 90 let libereckých tramvají zahájena první naše výstava. Byla tenkrát v tramvaji T2, která se až do září vozila každý den na odstavné koleje ve Fügnerce. Spolu s ní byla vystavena i "Bovera", která se občas jakožto poutač projela po městě (Lidové Sady - Vápenka).
Na snímku vůz ještě před úpravou v lakovně.
Na snímku vůz ještě před úpravou v lakovně.
Vlek č. 55 vznikl v roce 1920 přestavbou motorového vozu č. 4 z roku 1897, vyřazen byl pak v roce 1961.
Vlek č. 55 vznikl v roce 1920 přestavbou motorového vozu č. 4 z roku 1897, vyřazen byl pak v roce 1961.
Vlek č. 57 vznikl v roce 1922 přestavbou motorového vozu č. 8 z roku 1897, vyřazen byl pak v roce 1962.
Vlek č. 57 vznikl v roce 1922 přestavbou motorového vozu č. 8 z roku 1897, vyřazen byl pak v roce 1962.

V neděli 2.9.1951

byl na trati docela frmol, a tak se stačilo postavit k výhybně na Hanychovské ulici a fotit. Zejména pak ne úplně nejmladší vlečné vozy, které navíc dostávaly díky návalům zabrat.

Vlek č. 60 vznikl v roce 1930 přestavbou motorového vozu č. 13 z roku 1899, vyřazen byl pak v roce 1967.
Vlek č. 60 vznikl v roce 1930 přestavbou motorového vozu č. 13 z roku 1899, vyřazen byl pak v roce 1967.
Montáž trolejového vedení na nově postaveném dvojkolejném úseku Pekárny - Vápenka dne 3.9.1972 pomocí vozů 6MT č. 58 (ex JBC 118) s trolejovou věží č. 105 z roku 1899.
Montáž trolejového vedení na nově postaveném dvojkolejném úseku Pekárny - Vápenka dne 3.9.1972 pomocí vozů 6MT č. 58 (ex JBC 118) s trolejovou věží č. 105 z roku 1899.
Montáž trolejového vedení na nově postaveném dvojkolejném úseku Pekárny - Vápenka dne 3.9.1972 pomocí vozů 6MT č. 58 (ex JBC 118) s trolejovou věží č. 105 z roku 1899. Kdo by to byl řekl, že ještě 11.10.2019 se podobná sestava strojů bude docela hodit.
Oprava trolejového vedení v úseku Kyselka - Za tratí dne 11.10.2019 pomocí vozů 6MT č. 117 z roku 1953 s trolejovou věží č. 105 z roku 1899.
Oprava trolejového vedení v úseku Kyselka - Za tratí dne 11.10.2019 pomocí vozů 6MT č. 117 z roku 1953 s trolejovou věží č. 105 z roku 1899.

Tak jsme se sešli, v pátek 9.9.1983,

u vlečky do vozovny před Hedvou.

Přivezli z Brna z generálky T3 č. 45 (1973-1999) a T2 č.20 (1961-1988). Jirka fotil černobíle, kvalítně na 6 x 6, já na barevný kinofilm. A Jirka tam má navíc Velorex, což se po letech hodnotí kladně.

A tady v roce 2018 navážím tramvaje já. (Josef Pivoňka)
A tady v roce 2018 navážím tramvaje já. (Josef Pivoňka)

Potkal jsem Einsteina

, pánové! A neb filmování na Masaryčce 12.9.2016.

V roce 1982

vyrobený a další rok v Liberci uvedený do provozu vůz T3SU č. 55 odešel, nebo spíš byl odvezen, včera 20.11.2020 do věčných lovišť v Ostašově. Zpočátku jezdil ve stálé soupravě s vozem č. 56, pamatuje Pražskou, Moskevskou a sníh v Liberci. Podívejme se, jak se mu dařilo v minulém století.

Slavnostní zahájení provozu na lince do Růžodolu I.

Tramvajová trať Liberec, radnice - Růžodol I byla vedená z náměstí u liberecké radnice (náměstí Bojovníků za mír, dnes náměstí Dr. E. Beneše, kde byla napojena na hlavní městskou trať) západním směrem do obce, později liberecké části, Růžodol I. Byla uvedena do provozu na přelomu 19. a 20. století. Povolení ke stavbě bylo uděleno v roce 1897, stavba započala 31. května 1899 a trať byla uvedena do provozu 4.září 1899 směr Soukenné náměstí- Rochlice. a 9.listopadu 1904 směr radnice - Růžodolu I. Provozní délka původní tratě byla 0,925 km. V prosinci 1929 byla na růžodolské straně prodloužena k restauraci Letka na celkových 1,673 km . Zpravidla po této trati jezdila linka, která poté pokračovala po trati do Rochlice, například při zavedení čísel linek v roce 1924 jezdila po takové trase linka č. 2. Trať byla zrušena společně s tratí do Rochlice. Naposledy byly obě tratě v provozu 31. října 1960 a do tří let bylo traťové zařízení odstraněno.

Na některých domech v Londýnské a Chrastavské ulici je možné dodnes vidět původní úchytové konzole trolejového vedení.

(zdroj Wikipedia)

(zdroj: picclick.de)
Jedeme z Proseče do Liberce.... (Fotočas Mirek)
Jedeme z Proseče do Liberce.... (Fotočas Mirek)
Vystupovat, Textilana... (Fotočas MIrek)
Vystupovat, Textilana... (Fotočas MIrek)
zdroj Pinterest
zdroj Pinterest
27.1. 1999. Krasavice v Lidových sadech
27.1. 1999. Krasavice v Lidových sadech
9. 8. 1999. Krasavice právě zatáčí
9. 8. 1999. Krasavice právě zatáčí
V Herlíkovicích
V Herlíkovicích

RT6S


Vůz byl dokončen v září 1996 (vystaven na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně), zprovozněn byl vzhledem k problémům v srpnu 1997. V letech 1997-1998 pod číslem 0031 absolvoval zkušební jízdy v Praze. Následně byl prodán do Liberce ,kde obdržel evidenční číslo 85. Po zkušebním provozu bez cestujících v prosinci 1998 byl do provozu s cestujícími zařazen 31. prosince 1998. Vzhledem k různým problémům (brzda středního podvozku, elektrická výzbroj) byl často odstaven, kvůli čemuž nebyl Drážním úřadem schválen do pravidelného provozu.Kvůli těmto závadám a rychle se sjíždějícím obručím kol (důsledek použití kol menšího průměru) byl v listopadu 2003 definitivně odstaven v liberecké vozovně.V roce 1998 objednal liberecký dopravní podnik šest upravených tramvají RT6SM (později označených jako LT36), které však nebyly vzhledem k problémům výrobce ČKD Dopravní systémy vyrobeny ani dodány.Prototypový vůz měl být podle plánů ze 2. desetiletí 21. století využit jako exponát pro chystané liberecké tramvajové muzeum, k jehož realizaci ale nedošlo. Nakonec byl na konci roku 2013 odprodán a 13. prosince toho roku opustil na železničních vagónech Liberec. Převezen byl do Herlíkovic, kde stojí pod širým nebem na krátkém kusu položené koleje. Tramvaj měla být v interiéru upravena a měla sloužit jako bar a půjčovna lyží, neboť se nachází v blízkosti lyžařského areálu. Tento záměr se ale neuskutečnil a začátkem roku 2018 byl vůz RT6S nabízen k odprodeji. (zdroj wikipedie)

RT6S jako tramvaj už zanikla.... Liberec 2012
RT6S jako tramvaj už zanikla.... Liberec 2012
V pátek 3.10.2003 si to "siemenska" pěkně vyšlapovala Žitavskou ulicí od Viaduktu k nádraží. Foto Pd
V pátek 3.10.2003 si to "siemenska" pěkně vyšlapovala Žitavskou ulicí od Viaduktu k nádraží. Foto Pd
Německá školní tramvaj v Liberci v roce 2004
Německá školní tramvaj v Liberci v roce 2004
drezina z 50.let (zdroj etoretro.ru)
drezina z 50.let (zdroj etoretro.ru)

Liberecké autobusy  - archiv od Jardy Kahouna


 v letech 1975 - 1987.

Věděli jste, že tramvaje 🚋 jezdí v Liberci už 123 let?

Liberec byl totiž teprve třetí město v tehdejších Čechách, kde tramvaje začaly jezdit.

První vybudovaný úsek začínal u vlakového nádraží 🚉 . Dále vedl ulicí 1. máje až k mostu přes řeku Nisu, kde se rozdvojil a ulicemi Jánskou a 1. máje pokračoval na Soukenné náměstí.

Odtud opět pokračoval každý směr zvlášť na Benešovo náměstí. Nahoru procházela trať ulicemi Revoluční a Moskevskou, dolů mířila ulicí Pražskou. Tento úsek fungoval až do 80. let.

Na přiloženém obrázku najdete, jak vypadala první tramvaj 🚋. Za 120 let se toho dost změnilo, nemyslíte? 😉 A schválně jestli uhádnete, kde byla vyfocena 😊 (autor příspěvku Petr Žídek)

Už je to víc jak 35 let, co zmizely poslední tramvaje z Benešova náměstí. Tramvaje zde přitom jezdily víc jak 80 let. Poprvé zde zastavily už v roce 1897.
Proč ke změně došlo
Změnu nejvíce urychlila invaze v roce 1968, protože známá kolize sovětského tanku s domem v podloubí natolik narušila statiku domů na náměstí, že bylo nebezpečné tudy s několikatunovou tramvají plnou lidí projíždět.
V roce 1981 byl již stav domů tak tragický, že tramvaj kolem nich musela projíždět prázdná.
Tak co, vzpomenete si na názvy zastávek, kde jste museli vystoupit a pak opětovně do tramvaje nastoupit? (autor příspěvku Petr Žídek)