Liberec a tramvaje

02.01.2020
Liberecká "Bovera" ještě ve svém původním působišti 26.6.1962, zde na snímku na konečné v Chabařovicích.
Liberecká "Bovera" ještě ve svém původním působišti 26.6.1962, zde na snímku na konečné v Chabařovicích.

Tramvaje v Liberci

První tramvaj v Liberci vyjela na metrovém rozchodu kolejí mezi železničním nádražím a Lidovými Sady dne 25. srpna 1897. V roce 1899 byla postavena trať do Rochlice na Poštovní náměstí a o pět let později byla prodloužena do Růžodolu I. k Letce. V roce 1906 byla v provozu zvláštní trať ze Šaldova náměstí k výstavišti na Husově třídě. Na podzim roku 1912 dorazily tramvaje na úpatí Ještědu do Horního Hanychova. V roce 1955 byla zahájena doprava na dokončené trati mezi Libercem a Jabloncem a došlo tak k propojení obou provozů. V roce 1960 byla zrušena tramvajová trať mezi Rochlicí a Růžodolem, plánovanou likvidaci celého provozu v Liberci se však nepodařilo uskutečnit. V letech 1973 - 1976 byla rekonstrována meziměstská tramvajová trať. V období mezi lety 1990 a 2005 byla postupně po úsecích rekonstruována městské trať z Lidový sadů do Horního Hanychova. První úseky po Viadukt jsou ještě řešeny fotmou splítky obou rozchodů, další úseky do Hanychova jsou pouze na standartním rozchodu kolejí 1435.

Meziměstská trať

Spojení Liberce s Jabloncem tramvajovou tratí bylo sice dlouho plánováno, stavební práce byly zahájeny až v roce 1948. Provoz tramvají byl zahajován postupně z jablonecké strany, nejdříve v roce 1953 do Proseče a o rok později do Vratislavic. Na celý úsek vyjely tramvaje do pravidelného provozu dne 1. 1. 1955. I po rekonstrukci, provedené v první polovině sedmdesátých let, se trať do dnešních dnů dochovala jako jednokolejná s výhybnami o rozchodu kolejí jeden metr. Změna nastala až po rekonstrukcích v novém tisíciletí, kdy je úsek z terminálu ve Fugnerově ulici do Vratislavic nad Nisou k Lékárně dvoukolejný.

Tramvaje v Jablonci n. N.

V roce 1900 byla zahájena tramvajová doprava na tratích mezi Rychnovem a Janovem, a mezi Pasekami a Brandlem. Do provozu byla uvedena i trať sloužící rozsáhlé dopravy zboží, a to mezi Brandlem a Rýnovicemi. Kromě motorových a vlečných vozů pro osobní dopravu byly k dispozici i nákladní vlečné vozy, dvě elektrické lokomotivy a speciální poštovní tramvaje. Zboží bylo překládáno na železnici zejména na stanovištích v Rychnově, v Brandlu a na jabloneckém hlavním nádraží. Na začátku padesátých let minulého století byla však nákladní doprava zrušena. V roce 1959 přestaly jezdit tramvaje mezi Pasekami a nádražím a v roce 1965 byla zrušena trať do Janova. Z Jablonecké vozovny byly sice vypravovány vozy na meziměstskou trať až do roku 1969, byla to však jejich labutí píseň. Od roku 1970 zajišťuje tramvajovou dopravu meziměstské trati v plném rozsahu jen liberecký dopravní podnik.




Základy zájmového občanského sdružení Boveraclub sahají až do r. 1987, kdy vznikl při pobočce ČSVTS v libereckém dopravním podniku Kroužek přátel MHD. V roce 2005 došlo k transformaci na občanské sdružení a podle tramvaje, na které se zpočátku soustředily hlavní aktivity - původně ústeckého vozu č. 78 zvaného Bovera (dle dodavatele elektrické výzbroje), byl zvolen nový název Boveraclub. Náročná renovace této tramvaje z roku 1929 se protáhla na většinu 90. let, jedním z motivů pro dokončení byly i oslavy 100. výročí MHD v Ústí n.L. (1999), v rámci kterých Bovera krátce zavítala do svého původního působiště. Od roku 2000 je vůz plně provozní a do dnešních dnů absolvoval přes 10.000 kilometrů při zvláštních a historických jízdách.


https://www.boveraclub.com
Konvoj historických tramvají v čele s motorovým vozem č. 78 „Bovera“ projíždí 23.7.2014 po Masarykově třídě. Vypraven byl u příležitosti návštěvy účastníků soutěže Miss and Mister Deaf World and Europe 2014.
Konvoj historických tramvají v čele s motorovým vozem č. 78 „Bovera“ projíždí 23.7.2014 po Masarykově třídě. Vypraven byl u příležitosti návštěvy účastníků soutěže Miss and Mister Deaf World and Europe 2014.

Dokončením renovace a zprovozněním Bovery se však aktivity nezastavily, naopak byla přijata nová výzva - zápůjčka a postupné zprovoznění původně jablonecké tramvaje typu 6MT č. 117, coby typické představitelky severočeských tramvajových provozů 50. a 60. let. Práce na voze 6MT byly náročné a znamenaly řadu let brigádnického úsilí členů klubu, byly však nakonec také korunovány úspěchem, završeným získáním "průkazu způsobilosti" v říjnu roku 2011. Motorový vůz 6MT z roku 1953 je nasazován na historické linky a rovněž slouží při zvláštních jízdách na objednávku.

Motorový vůz 6MT č. 117 vypravený na linku č. 5 u příležitosti posledního dne provozu před rekonstrukcí dvou úseků meziměsté trati (14.3.2014)
Motorový vůz 6MT č. 117 vypravený na linku č. 5 u příležitosti posledního dne provozu před rekonstrukcí dvou úseků meziměsté trati (14.3.2014)

Dokončením 6MT se nezastavily ani renovační aktivity, po dvou motorových vozech již došlo i na vlečný tramvajový vůz, zvaný "plecháč". Pochází z roku 1932 a vytvoří spolu s 6MT typickou jabloneckou soupravu 50. let 20. století. Plecháč byl stejně jako vůz 6MT dlouhodobě zapůjčen z depozitáře Technického muzea v Brně.

Vlečný vůz č. 44 „plecháč“ ve Fugnerově ulici, 29.6.2015
Vlečný vůz č. 44 „plecháč“ ve Fugnerově ulici, 29.6.2015

V průběhu roku 2012 se pak záběr činnosti Boveraclubu rozšířil i na autobusy, protože v Liberci dosud scházel historický autobus. Jelikož získat i na pohled veterána připomínající autobus není tak snadné, padla volba a dosluhující Karosy řady 730. Na tomto voze jsme spolopracovali se soukromým sběratelem s řad členů Bovercalubu. Provozním úskalím se nakonec stal technický stav, ekonomika provozu a hlavně chybějící kryté stání. V závěru roku 2013 jsme zařadili další historický autobus resp. minibus Ikarus 553, který byl vyroben v roce 1979. Jeho křest proběhl 17. listopadu 2013, kdy jezdil po stopách jablonecké tramvajové linky č. 2 (Nádraží - Jablonecké Paseky). V létě 2016 jsme získali další z historických autobusů a to Pragu RND vyrobenou v roce 1947. Oba vozy jsou sice provozní, ale pro další provoz vyžadují pečlivou generální opravu.

vystavené autobusy Ikarus 553 a Praga RND v Technickém muzeu Liberec
vystavené autobusy Ikarus 553 a Praga RND v Technickém muzeu Liberec

I v oblasti tramvajových vozidel nelze zapomínat na typy, které brzy doslouží, v mnoha městech ČR již mají historické tramvaje řady T, v Liberci je prvním kandidátem typ T2R, tramvaj která již v podobě typu T2 v Liberci jednou dosloužila (v r. 1988), aby se pak v mírně inovované podobě v polovině 90. let ještě vrátila (převzaté vozy z Ostravy) pro překlenutí dočasného nedostatku vozů novějšího typu T3. V průběhu roku 2012 byl opraven původem pracovní vůz T2R, který nově nese č. 17 - pokřtěn byl 22. září 2012.

Tramvajový vůz T2R ev.č. 17 v Lidových sadech, 19.9.2015
Tramvajový vůz T2R ev.č. 17 v Lidových sadech, 19.9.2015

Současné liberecké tramvaje sice ještě do muzea nepatří, ale prototyp první "Té-trojky" byl vyroben v roce 1961 a v Liberci jezdí již od roku 1965. Tyto první liberecké tramvaje již dnes neexistují a ty později dodané byly zásadním způsobem zmodernizovány. Na počátku tohoto rozsáhlého modernizačního programu stál z Prahy zapůjčený vůz T3M č. 8106, díky němuž se podařilo prokázat úspornost novějších elektrických výzbrojí. V Praze jsou vozidla této typové řady postupně vyřazovány a tak byl v říjnu 2012 tento vůz odkoupen a nadále slouží jako historický.

Zájem však míří i naopak mnohem dále do historie - dlouhodobými cíli je renovace nákladního tramvajového vagónku a zejména pak stavba repliky první liberecké tramvaje. Podnikány jsou kroky k postupnému získání nezbytných komponentů. Před třemi lety získalo sdružení vozovou skříň tohoto vozu, podle které je možné v budoucnu postavit repliku. Zcela unikátní díly v podobě celého pojezdu - podvozku i s motory - a elektrické výzbroje včetně kontroléru získalo sdružení od podobného spolku z města Augsburg, které je oficiálním partnerským městem Liberce. Členové místního Freunde der Augsburger Strassenbahn dokonce díly pocházející z roku 1898 do Liberce bezplatně věnovali. Na přelomu srpna a září Boveraclub díly přivezl z Bavorska do Liberce a zároveň obdržel povolení ke konání veřejné sbírky.

Původem pražský vůz T3M č. 8106 vede lampionový průvod v Horním Hanychově u příležitosti „pálení čárodejnic“, 30.4.2013
Původem pražský vůz T3M č. 8106 vede lampionový průvod v Horním Hanychově u příležitosti „pálení čárodejnic“, 30.4.2013

Samozřejmostí je pak pořádání zvláštních jízd na objednávku, většinou pro fandy tramvajové dopravy, často spojené s exkurzemi do zázemí dopravního podniku, případně se zprostředkováním návštěvy jiných dopravních zajímavostí. Zcela běžné jsou návštěvy tuzemských skupin či ze sousedního Německa, připravovali jsme program pro turisty z USA, Ruska, Itálie, Švýcarska či Portugalska. Snažíme se vyjít vstříc nejen skupinám, ale i jednotlivcům. I několikrát do roka připravuje Boveraclub různé tematické výstavy, další akce na podporu veřejné dopravy nebo i vlastní zájezdy za poznáním jiných provozů.

Společná fotografie účastníků zájezdu do německého Woltersdorfu, 26.11.2011
Společná fotografie účastníků zájezdu do německého Woltersdorfu, 26.11.2011
Den otevřených dveří v liberecké tramvajové vozovně, 17.9.2016
Den otevřených dveří v liberecké tramvajové vozovně, 17.9.2016

Společně s dopravním podnikem Boveraclub tradičně zajišťuje především "Dny otevřených dveří" v liberecké vozovně a také připomínky významných výročí (naposledy 100 let TT do Horního Hanychova). Bohatá je rovněž publikační činnost nebo účast na různých společenských akcích. Stranou nezústává ani péče o množství artefaktů, archiválií a hlavně fotografií.

6. září 2014 bylo slavnostně otevřeno Technické muzeum Liberec v jednom pavilonu libereckého výstavistě. Součástí je i expozice Boveraclubu, která návštěvníkům přibližuje vývoj tramvajové dopravy na liberecku a jablonecku. Vystaveny jsou zde především menší exponáty - modely tramvají, kontrolér, trolejové růžice, jablonecká kolejnice, různé směrové cedule a panely, traťový telefon, řídící pult z vozu T2 a další. Větší exponáty zastupuje Multikar M21, vozová skříň původního jabloneckého nákladního vagónku z roku 1899 a maketa čela první liberecké tramvaje.


Rozšířená expozice Boveraclubu v Technickém muzeu Liberec
Rozšířená expozice Boveraclubu v Technickém muzeu Liberec
Třetím východoněmeckým vozem ve sbírkách Boveraclubu se stal motorový vůz T2-62 – tedy „Gotha“. Vyroben byl v roce 1964 ve vagónce VEB Gotha přímo pro Jenu. Nejprve mu bylo přiděleno ev.č. 131, v letech 1981 až 1993 nesl ev.č. 026 a od roku 1993 nesl ev.č. 145. Od tohoto roku současně sloužil jako cvičný vůz. Do Liberce dorazil 1. prosince 2016. Přivezen byl do tramvajové vozovny v Mrštíkově ulici, kde probíhají jeho úpravy do stavu, kdy vozil cestující.
Třetím východoněmeckým vozem ve sbírkách Boveraclubu se stal motorový vůz T2-62 – tedy „Gotha“. Vyroben byl v roce 1964 ve vagónce VEB Gotha přímo pro Jenu. Nejprve mu bylo přiděleno ev.č. 131, v letech 1981 až 1993 nesl ev.č. 026 a od roku 1993 nesl ev.č. 145. Od tohoto roku současně sloužil jako cvičný vůz. Do Liberce dorazil 1. prosince 2016. Přivezen byl do tramvajové vozovny v Mrštíkově ulici, kde probíhají jeho úpravy do stavu, kdy vozil cestující.
již téměř hotový vůz dne 27.6.2020
již téměř hotový vůz dne 27.6.2020

Po čtyřech letech byla 28. října 2018 expozice Boveraclubu v rámci Technického muzea Liberec přesunuta do samostatného pavilonu a současně byla výrazně rozšířena. Nově zde bylo umístěno několik tarmvajových vozů - liberecký motorový vůz T3 ev.č. 44, dále dvojice východoněmeckýc vozů RAW TZ70 ev.č. 134 a vlečný B2D ev.č. 197, dále původem švýcarský čtyřnápravový vůz Ce 2/4 ev.č. 13 a také torza libereckých motorových vozů ev.č. 3 a 36. Autobusy zastupuje hned trojice vozů - Praga RND z roku 1947, Ikarus 543 z roku 1979 a Robur LO3000 (zapůjčen soukromým sběratelem).

Naši předchůdci

Nadšenci na celý život

ména čtyř lidí, kterým učarovaly tramvaje, většině libereckých občanů nic neřeknou. A navíc většinou neznějí česky - Erwin Cettineo s italskými předky a italskou příslušností, Anton Schlupek s německou, stejně jako o generaci mladší Gisbert Jäkl a Vladimír Paleček, původem z Jablonce nad Nisou. Ti dva první se narodili v Liberci a oba si zamilovali červenobílé vozy na kolejích

Erwin Cettineo
Erwin Cettineo
Gisbert Jäkl a Erwin Cettineo
Gisbert Jäkl a Erwin Cettineo

Prvním z nich je pan Erwin Cettineo (*15.11.1903) už jako kluk, protože na Masarykově třídě projížděly pod okny jejich bytu. A nebyl by to ani kluk, kdyby ho nezajímalo, proč a jak ta mašinka jezdí. Brzy začal tramvaje fotografovat a také stavět jejich modely. Mladý Cettineo sice vystudoval libereckou obchodní akademii a po většinu života se živil jako účetní v libereckých firmách, ale jeho velkým koníčkem byla stavba modelů tramvají, jichž se až doposud zachovalo 30. Stavební materiál získával zdarma - z krabic od doutníků. Jsou to opravdu úžasné miniatury vozů, v nichž cestovaly dámy ještě v dlouhých sukních a pánové v žaketech. Pan Cettineo jezdil za svými kolejovými miláčky i do Ústí nad Labem, Teplic, Mostu, Olomouce, Ostravy a Brna. Shromáždil obrovský archiv fotografií, které zpracovával v družstvu Fotografia, kde pracoval jako laborant. Tento nadšenec s italskou krví zemřel v Liberci 17.11.1985.

Druhý milovník vozů na kolejích, Anton Schlupek(*8.2.1903), se přátelil s Erwinem až do svého odchodu do Německa po válce. Svou vášeň proměnil v zaměstnání. Vystudoval pražskou techniku a jako strojní inženýr pracoval až do roku 1945 u libereckých tramvají. Spolupracoval na konstrukci proslulého a unikátního libereckého sněhového pluhu "Krasin", na přestavbě vlečných vozů a přípravě konstrukčního řešení nových tramvají. Bohužel se několik z navrhovaných projektů neuskutečnilo. Patří mezi ně i jeden z prvních nízkopodlažních vlečných vozů se středním vstupem a s výškou podlahy pouhých 30 cm nad kolejnicí. Záměrem však byla spíše rychlá výměna cestujících než zpřístupnění dopravy postiženým občanům. Kromě návrhů konstrukcí nových vozů nebo jejich zlepšení se věnoval, stejně jako jeho přítel Cettino, stavbě modelů. Před odchodem do Německa (5.9.1946) mu jich věnoval celkem 12. Oba přátelé pokračovali až do konce života v bohaté korespondenci. Zůstaly po nich fotografie, negativy a písemnosti o městské kolejové dopravě, mnohdy opravdové unikáty.

Gisbert Jäkl
Gisbert Jäkl

Třetí z nadšenců, Gisbert Jäkl (*10.7.1943) od mládí fandil spíš železnici, později ale přešel na tramvaje. Nejprve pracoval jako průvodčí, později tramvaje řídil. Železnice jej však lákala víc a tak se k ní vrátil. Jako mladík se seznámil s panem Cettineem, už starým pánem, a společně, ještě ve spolupráci s Lubomírem Kyselou, vydali v roce 1976 velice zdařilou publikaci o libereckých tramvajích. I on začal stavět modely, některé i s vlastním pohonem. Je také zakládajícím členem Kroužku přátel městské dopravy, pozdějšího Boveraclubu, sdruženého kolem libereckých historických tramvají. Pan Jäkl společně s členy Boveraclubu věnoval mnoho hodin práce nejen na "Boveře", ale i na voze 6MT a dalších inikátech Boveraclubu. Bohužel nás 14.6.2009 nadobro po krátké, a o to zákeřnější nemoci, opustil.

.

Čtvrtým v pořadí je Ing. Vladimír Paleček (6. 7. 1941 - 22. 8. 2017), který je absolventem Vysoké školy dopravní, fakulty strojní a elektrotechnické, katedry elektrické trakce a energetiky (1963), vedené legendárním profesorem Ing. Dr. Františkem Jansou, DrSc., s nímž pana Palečka následně pojilo dlouholeté přátelství. Od srpna 1963 byl zaměstnán v Dopravním podniku města Liberce jako vedoucí projekce a investic. V DPML následně působil v různých pozicích až do března 1975. V průběhu této doby dostal na starost tramvajový provoz v Liberci a zásadním způsobem se zasloužil o záchranu a modernizaci zdejší tramvajové dopravy, která byla v důsledku přijaté ministerské strategie odsouzena k zániku, stejně jako řada dalších městských provozů s elektrickou trakcí. Úspěšné aktivity k záchraně libereckých tramvají vyvrcholily velkou rekonstrukcí meziměstské tratě Liberec - Jablonec n.N. (1972 až 1976), na svoji dobu s mnoha pokrokovými prvky. Tyto aktivity byly ve své době a v podmínkách malého dopravního podniku každodenním bojem s tehdejším systémem, který zejména po roce 1968 nepřál vzdělaným osobnostem bez politické angažovanosti. Navzdory tomu se liberecký boj o záchranu tramvajové dopravy podařilo úspěšně dobojovat, na rozdíl od podstatně většího úzkorozchodného provozu v Ústí nad Labem, které tehdy svého odborně zdatného a vytrvalého bojovníka za elektrickou trakci nemělo, a navíc jako krajské město muselo jít příkladem v plnění ministerské koncepce. Od roku 1975 působil Ing. Paleček v projektovém ústavu Pragoprojekt jako projektant a později vedoucí projektant. Jeho specializací byla pevná trakční zařízení a energetika tramvajových a trolejbusových drah. Podílel se zde na obnově stávajících i projektování nových trolejbusových a tramvajových systémů v Československu i v zahraničí. Mimo tuto hlavní činnost se Ing. Paleček věnoval širokému spektru odborné činnosti v oboru elektrické trakce v MHD (analýzy, posudky a oponentury nových projektů, publikační a přednášková činnost, aplikace počítačové techniky, prohlubování mezioborových návazností) s cílem pomáhat rozvoji oboru, kterému od mladých let s nadšením a zápalem sloužil. Jeho specialitou byly mj. také rozsáhlé znalosti v oblastech systémové analýzy, teorie pravděpodobnosti, matematických a statistických metod, což se ve spojení se znalostí historických událostí a procesů v oboru promítalo do precizního analytického myšlení i určitého vizionářství, které mnohdy předbíhalo svoji dobu. Ing. Paleček byl také nadšeným příznivcem studia historie městské a železniční dopravy, kde díky bohatým osobním zkušenostem z profesního života pomohl rozkrýt a objasnit řadu zajímavých témat.

Kromě toho, že se členové Boveraclubu chystají na záchranu dalších unikátů, mají v péči právě rozsáhlou sbírku z pozůstalosti všech těchto pánů. A není to sbírka zrovna malá.

14.6.2021

Tak nějak se dnes patří vzpomenout na Gisberta, který to veškerý pinožení kolem starých tramvají začal a v jehož odkazu tak nějak pokračujeme. Gisbert nás v tom nechal 14.6.2009. A tak mu snad ostudu neděláme.

Tihle provoz libereckých tramvají na rozchodu 1000 mm 25. srpna 1897 zahajovali. (archiv Zdeněk Mazánek)
Tihle provoz libereckých tramvají na rozchodu 1000 mm 25. srpna 1897 zahajovali. (archiv Zdeněk Mazánek)
18.7.2021
18.7.2021
Asi nejkrásnější dopravní akce, na které jsem byl.  Tento víkend vyjely úplně naposledy úzkorozchodné tramvaje na lesní trať mezi Jabloncem a Libercem. Ty historické, které zde roky opravovali dobrovolníci z Boveraclub, se sem bohužel už nikdy nedostanou.  S tramvajemi se přišli rozloučit celé generace rodin, které při nich vyrůstali. Bylo to něco neuvěřitelného. Tisíce, možná až desetitisíce lidí doslova "zaplavili" veškeré ulice a cesty kolem trati, mávali jim na pozdrav ze všech paneláků a bytovek v okolí, nebo troubili z auta. Místy to bylo tak dojímavé, že tramvajový personál neudržel slzy.  Dopravní fotografové z celé Evropy byste našli zavěšené na sloupech trakčního vedení, stromech, dokonce i s dronem nebo teleskopickou tyčí, aby tuhle parádu zachytili.  Kdo by nevěděl, že se jedná o rozlučku s tramvajemi, myslel by, že Liberec toho dne navštívil papež nebo královská rodina.  Uprostřed trasy se mi povedlo zorganizovat ještě velkou společnou fotku všech cestujících, kteří se vešli do posledního tramvajového průvodu. Fotil Jiří Trnka. V komentáři pak video z ulice přeplněné mávajícími lidmi (foto Martin Žarnovický - 18.7.2021)
Asi nejkrásnější dopravní akce, na které jsem byl. Tento víkend vyjely úplně naposledy úzkorozchodné tramvaje na lesní trať mezi Jabloncem a Libercem. Ty historické, které zde roky opravovali dobrovolníci z Boveraclub, se sem bohužel už nikdy nedostanou. S tramvajemi se přišli rozloučit celé generace rodin, které při nich vyrůstali. Bylo to něco neuvěřitelného. Tisíce, možná až desetitisíce lidí doslova "zaplavili" veškeré ulice a cesty kolem trati, mávali jim na pozdrav ze všech paneláků a bytovek v okolí, nebo troubili z auta. Místy to bylo tak dojímavé, že tramvajový personál neudržel slzy. Dopravní fotografové z celé Evropy byste našli zavěšené na sloupech trakčního vedení, stromech, dokonce i s dronem nebo teleskopickou tyčí, aby tuhle parádu zachytili. Kdo by nevěděl, že se jedná o rozlučku s tramvajemi, myslel by, že Liberec toho dne navštívil papež nebo královská rodina. Uprostřed trasy se mi povedlo zorganizovat ještě velkou společnou fotku všech cestujících, kteří se vešli do posledního tramvajového průvodu. Fotil Jiří Trnka. V komentáři pak video z ulice přeplněné mávajícími lidmi (foto Martin Žarnovický - 18.7.2021)
Spolupráce již neexistujícího vozu T3 č. 35 z roku 1973 a dosud existující trolejové věže č. 105 z roku 1899 na křižovatce ulic Na Pláni, Na Perštýně, Mlýnská a Na Bídě (zleva doprava) v pátek 4.7.1975.
Spolupráce již neexistujícího vozu T3 č. 35 z roku 1973 a dosud existující trolejové věže č. 105 z roku 1899 na křižovatce ulic Na Pláni, Na Perštýně, Mlýnská a Na Bídě (zleva doprava) v pátek 4.7.1975.
Motorový vůz č. 11 z roku 1899 na konečné zastávce růžodolské tratě U věže 1.7.1921.
Motorový vůz č. 11 z roku 1899 na konečné zastávce růžodolské tratě U věže 1.7.1921.
T2 č. 17 v Jánské ulici 1.7.1984
T2 č. 17 v Jánské ulici 1.7.1984
Souprava T2R č. 19 + 18 v Jánské ulici 1.7.2009.
Souprava T2R č. 19 + 18 v Jánské ulici 1.7.2009.
19.9.1919 a motorový vůz č. 30 v Lidových Sadech s označením Jeschken-Tuchplatz-Ober Hanichen
19.9.1919 a motorový vůz č. 30 v Lidových Sadech s označením Jeschken-Tuchplatz-Ober Hanichen
Zastávka na náměstí po výjezdu ulice MOSKEVSKÁ.
Zastávka na náměstí po výjezdu ulice MOSKEVSKÁ.
Fügnerova ulice v září 1990
Fügnerova ulice v září 1990
Poštovní náměstí 188/1
Poštovní náměstí 188/1
starý obchodní dům Ještěd.
starý obchodní dům Ještěd.
před 35ti lety (foto Boveraclub)  Pražskou ulicí ještě 2.12.1984 sjíždí tramvajová souprava složená ze zánovních vozů T3SU.
před 35ti lety (foto Boveraclub) Pražskou ulicí ještě 2.12.1984 sjíždí tramvajová souprava složená ze zánovních vozů T3SU.
náměstí Bojovníků za Mír, prosinec 1984, foto Jarda Kahoun
náměstí Bojovníků za Mír, prosinec 1984, foto Jarda Kahoun
Žitavská ulice a T2 č. 7 dne 7.6.1976, foto Michal Režný
Žitavská ulice a T2 č. 7 dne 7.6.1976, foto Michal Režný
dnešní Masarykova ulice. Snímek pochází z roku 1897 krátce po otevření linky od nádraží k zoo.
dnešní Masarykova ulice. Snímek pochází z roku 1897 krátce po otevření linky od nádraží k zoo.
Liberec, Rybníček, 19.6.1960
Liberec, Rybníček, 19.6.1960
A od radnice se na Šaldovo náměstí jezdilo kolem pošty a Sokolskou nahoru a stejně i zpátky.
A od radnice se na Šaldovo náměstí jezdilo kolem pošty a Sokolskou nahoru a stejně i zpátky.
18.9.1924 byl fotografován původní motorový vůz č. 11 z roku 1899 čerstvě přestavěný na služební u Dubu v Dolním Hanychově (archiv Boveraclubu)
18.9.1924 byl fotografován původní motorový vůz č. 11 z roku 1899 čerstvě přestavěný na služební u Dubu v Dolním Hanychově (archiv Boveraclubu)
cca 1976
cca 1976
Ulice 5. května 24.11.1984 (archiv Boveraclub)
Ulice 5. května 24.11.1984 (archiv Boveraclub)
Fügnerova v roce 1976
Fügnerova v roce 1976
Revoluční ulice
Revoluční ulice
Soukenné náměstí a nároží Pražské a Revoluční ulice
Soukenné náměstí a nároží Pražské a Revoluční ulice
cca 1981
cca 1981
Křižovatka za Anenským dvorem 26.6.1955. Původní trasa se musela přispůsobit zástavbě Perštýna, dnes většinou zaniklé
Křižovatka za Anenským dvorem 26.6.1955. Původní trasa se musela přispůsobit zástavbě Perštýna, dnes většinou zaniklé
Únor 1982
Únor 1982
Gottwaldovo náměstí 27.9.1982 (foto archiv Boveraclubu)
Gottwaldovo náměstí 27.9.1982 (foto archiv Boveraclubu)
1.4.1973 - poslední den provozu dvounápravových tramvají
1.4.1973 - poslední den provozu dvounápravových tramvají
Mlýnská ulice v Liberci 21.4.1957 (archiv Boveraclubu)
Mlýnská ulice v Liberci 21.4.1957 (archiv Boveraclubu)
19.6.1987. Foto Ivan Grisa Liberecký vnitroměstský úsek zůstal velkou rekonstrukcí jablonecké tratě nedotčen. Jeho stav dokládá snímek vozu T3 č.37, vyjíždějící z Mlýnské ulice do křižovatky za Anenským dvorem.
19.6.1987. Foto Ivan Grisa Liberecký vnitroměstský úsek zůstal velkou rekonstrukcí jablonecké tratě nedotčen. Jeho stav dokládá snímek vozu T3 č.37, vyjíždějící z Mlýnské ulice do křižovatky za Anenským dvorem.
Čekání na odjezd z konečné, 4.7.1924, Růžodol I. (1904 - 1929 "sem k Nise", 1929 - 1960 "nahoru na Letku")
Čekání na odjezd z konečné, 4.7.1924, Růžodol I. (1904 - 1929 "sem k Nise", 1929 - 1960 "nahoru na Letku")
Černobílou fotografii Boveraclubu jsem si dovolil obarvit, bo takto náměstí před libereckou Radnicí dost dobře pamatuji...🧐😄 (Fotočas Mirek)
Černobílou fotografii Boveraclubu jsem si dovolil obarvit, bo takto náměstí před libereckou Radnicí dost dobře pamatuji...🧐😄 (Fotočas Mirek)
Dvojice vozů T3SU č. 57 a 58 sjíždí v roce 1984 Pražskou ulicí v Liberci. Tyto dvě tramvaje byly poslední svého typu z celé série ČKD z roku 1982 výrobních čísel 172030 až 172154 dodaných do tehdejšího Československa. V roce následujícím pak už zase tento moderní typ mířil z pražského Smíchova do měst Novgorod, Moskva, Záporoží, Doněck, Tula, Uljanovsk, Riga, Tver, Kursk, Barnaul, Novokuzněck, Oděsa, Charkov, Volgograd, Krasnodar, Samara, Kijev, Taškent, Rostov, Orel, Voroněž, Iževsk,.... V Liberci jsou vozy č. 57 a 58 asi jako jediné v provozu v soupravě dodnes.
Dvojice vozů T3SU č. 57 a 58 sjíždí v roce 1984 Pražskou ulicí v Liberci. Tyto dvě tramvaje byly poslední svého typu z celé série ČKD z roku 1982 výrobních čísel 172030 až 172154 dodaných do tehdejšího Československa. V roce následujícím pak už zase tento moderní typ mířil z pražského Smíchova do měst Novgorod, Moskva, Záporoží, Doněck, Tula, Uljanovsk, Riga, Tver, Kursk, Barnaul, Novokuzněck, Oděsa, Charkov, Volgograd, Krasnodar, Samara, Kijev, Taškent, Rostov, Orel, Voroněž, Iževsk,.... V Liberci jsou vozy č. 57 a 58 asi jako jediné v provozu v soupravě dodnes.
18.8.1995 ulice 1. máje. Vpravo už se rýsuje nová trať v Jánské ulici
18.8.1995 ulice 1. máje. Vpravo už se rýsuje nová trať v Jánské ulici
Motorový vůz č. 18 z roku 1907 na Tuchplatzu před palácem Donau dne 8.7.1933 při své cestě na Postplatz v Rochlitz.
Motorový vůz č. 18 z roku 1907 na Tuchplatzu před palácem Donau dne 8.7.1933 při své cestě na Postplatz v Rochlitz.
U viaduktu 12.3.1994, foto Jiří Holeček
U viaduktu 12.3.1994, foto Jiří Holeček
foto Miroslav Fogl
foto Miroslav Fogl
Liberec, Šaldovo náměstí 16.7.1965. Motorový vůz č. 40 z roku 1940 bude zrušen v roce 1967, vlek č. 3 (ex 56, ex MV 6) z roku 1897 přežije motorák o rok. Poctivá CaK práce předčila výrobek Říše.
Liberec, Šaldovo náměstí 16.7.1965. Motorový vůz č. 40 z roku 1940 bude zrušen v roce 1967, vlek č. 3 (ex 56, ex MV 6) z roku 1897 přežije motorák o rok. Poctivá CaK práce předčila výrobek Říše.
T3 č. 48 (ex Praha 6582) na rodící se liberecké Fügnerce 11.2.1996 objektivem Jiří Holeček
T3 č. 48 (ex Praha 6582) na rodící se liberecké Fügnerce 11.2.1996 objektivem Jiří Holeček
Odstavené "pětkové" vozy č. 35 a 39 dne 19.7.1965 v Náchodské ulici.
Odstavené "pětkové" vozy č. 35 a 39 dne 19.7.1965 v Náchodské ulici.
Liberec, výhybna Viadukt, 13.2.1927 a vlečný vůz č. 54 (ex motorový č. 3 z roku 1897) ještě netuší, že se jednou jeho vozová skříň dostane do Technické muzeum Liberec .Foto: EC
Liberec, výhybna Viadukt, 13.2.1927 a vlečný vůz č. 54 (ex motorový č. 3 z roku 1897) ještě netuší, že se jednou jeho vozová skříň dostane do Technické muzeum Liberec .Foto: EC
Liberec, Janův Důl a souprava T3 č. 39 (ex 6115) + 33 (ex 6171) dne 13.7.2002. foto Pd
Liberec, Janův Důl a souprava T3 č. 39 (ex 6115) + 33 (ex 6171) dne 13.7.2002. foto Pd
Od roku 1906 bylo možno mezi radnicí a Jabloneckým (Šaldovým) náměstím podle potřeby volit obě kolejové trasy bez rozdílu směru. Snímek z první poloviny 30.let ukazuje nejen kolejovou křižovatku u radnice, ale i vůz 14 na cestě do Růžodol I.  (sbirka Gisbert Jäkl)
Od roku 1906 bylo možno mezi radnicí a Jabloneckým (Šaldovým) náměstím podle potřeby volit obě kolejové trasy bez rozdílu směru. Snímek z první poloviny 30.let ukazuje nejen kolejovou křižovatku u radnice, ale i vůz 14 na cestě do Růžodol I. (sbirka Gisbert Jäkl)
Na tehdejším náměstí Bojovníků za mír byla zastávka ve směru do Lidových Sadů přímo pod podloubím
Na tehdejším náměstí Bojovníků za mír byla zastávka ve směru do Lidových Sadů přímo pod podloubím
Z Hanychova (Hanichen) přijel 4.8.1923 motorový vůz č. 30 (1914-1962) na výhybnu Vápenka (Kalkofen) a vyčkává na křižování, aby mohl pokračovat na Soukenné náměstí (Tuchplatz).
Z Hanychova (Hanichen) přijel 4.8.1923 motorový vůz č. 30 (1914-1962) na výhybnu Vápenka (Kalkofen) a vyčkává na křižování, aby mohl pokračovat na Soukenné náměstí (Tuchplatz).
T2 č. 6 ( ex. UnL 154) míří 4.8.1984 z Revoluční do Moskevské ulice. Foto JH
T2 č. 6 ( ex. UnL 154) míří 4.8.1984 z Revoluční do Moskevské ulice. Foto JH
Po špatné a zakázané manipulaci s vadným vozem T2 č.10 odjel řidič ze Spáleniště směrem k městu. Za obloukem pod Hanychovským kostelemvšak vůz ve velké rychlost vykolejil, jel ještě desítky metrů po vozovce Ještědské ulice, pak projel křižovatkou a nabořil do domu. Řidič v poslední chvíli utekl do zadní části vozu a zůstal nezraněn. Dům byl po čase zbořen, vůz 10 opraven s použitím čela T3. (foto Jan Pajas)
Po špatné a zakázané manipulaci s vadným vozem T2 č.10 odjel řidič ze Spáleniště směrem k městu. Za obloukem pod Hanychovským kostelemvšak vůz ve velké rychlost vykolejil, jel ještě desítky metrů po vozovce Ještědské ulice, pak projel křižovatkou a nabořil do domu. Řidič v poslední chvíli utekl do zadní části vozu a zůstal nezraněn. Dům byl po čase zbořen, vůz 10 opraven s použitím čela T3. (foto Jan Pajas)
Náchodská ulice v neděli 8.8.1965. Dnes k nepoznání, ať z jedné, nebo druhé strany. A ulice Švédská a U splavu? Ty dnes na mapě ani nenajdeme. A ty tramvaje? 6MT č. 47 dříve neslo č. 117 a stejné má i dnes. Uprostřed je motorový vůz č. 36, jehož vozová skříň je dnes v Technickém muzeu Liberec. A krajní č. 33 posloužil po vyřazení jako přístřešek na školním pozemku v Máchově ulici.
Náchodská ulice v neděli 8.8.1965. Dnes k nepoznání, ať z jedné, nebo druhé strany. A ulice Švédská a U splavu? Ty dnes na mapě ani nenajdeme. A ty tramvaje? 6MT č. 47 dříve neslo č. 117 a stejné má i dnes. Uprostřed je motorový vůz č. 36, jehož vozová skříň je dnes v Technickém muzeu Liberec. A krajní č. 33 posloužil po vyřazení jako přístřešek na školním pozemku v Máchově ulici.
Náchodská ulice v neděli 8.8.1965. Dnes k nepoznání, ať z jedné, nebo druhé strany. A ulice Švédská a U splavu? Ty dnes na mapě ani nenajdeme. A ty tramvaje? 6MT č. 47 dříve neslo č. 117 a stejné má i dnes. Uprostřed je motorový vůz č. 36, jehož vozová skříň je dnes v Technickém muzeu Liberec. A krajní č. 33 posloužil po vyřazení jako přístřešek na školním pozemku v Máchově ulici.
Náchodská ulice v neděli 8.8.1965. Dnes k nepoznání, ať z jedné, nebo druhé strany. A ulice Švédská a U splavu? Ty dnes na mapě ani nenajdeme. A ty tramvaje? 6MT č. 47 dříve neslo č. 117 a stejné má i dnes. Uprostřed je motorový vůz č. 36, jehož vozová skříň je dnes v Technickém muzeu Liberec. A krajní č. 33 posloužil po vyřazení jako přístřešek na školním pozemku v Máchově ulici.
Motorový vůz č. 33 v neděli 9.8.1959 odjíždí ze zastávky Rybníček, celý uliční prostor tehdy doznal značného rozšíření.
Motorový vůz č. 33 v neděli 9.8.1959 odjíždí ze zastávky Rybníček, celý uliční prostor tehdy doznal značného rozšíření.
Liberec/Reichenberg v pondělí 11.8.1924 a přepojování vlečných vozů na konečné před nádražím (v pozadí stojí celnice (vyhořela v roce 1939) a ještě nestojí Skloexport, který se stavěl v letek 1927 - 1928 , tehdy jako budova státních úřadů
Liberec/Reichenberg v pondělí 11.8.1924 a přepojování vlečných vozů na konečné před nádražím (v pozadí stojí celnice (vyhořela v roce 1939) a ještě nestojí Skloexport, který se stavěl v letek 1927 - 1928 , tehdy jako budova státních úřadů
Soukenné náměstí (Tuchplatz) 14.8.1929 a motorový vůz č. 32, který je ten den přesně rok v provozu (poprvé nasazen 14.8.1928). Ještě tři roky a něco bude ze Soukeňáku do Hanychova jezdit Barvířskou, Orlí a Františkovskou.
Soukenné náměstí (Tuchplatz) 14.8.1929 a motorový vůz č. 32, který je ten den přesně rok v provozu (poprvé nasazen 14.8.1928). Ještě tři roky a něco bude ze Soukeňáku do Hanychova jezdit Barvířskou, Orlí a Františkovskou.
Neděle 16.8.1953 a motorový vůz 6MT č. 46 na zastávce před libereckou radnicí ve směru do Růžodolu I.
Neděle 16.8.1953 a motorový vůz 6MT č. 46 na zastávce před libereckou radnicí ve směru do Růžodolu I.
Neděle 16.8.1953 a liberecký motorový vůz 6MT č. 44 ve výhybně Krematotium na konci Náchodské ulice při jízdě ve směru na Poštovní náměstí v Rochlici.
Neděle 16.8.1953 a liberecký motorový vůz 6MT č. 44 ve výhybně Krematotium na konci Náchodské ulice při jízdě ve směru na Poštovní náměstí v Rochlici.
Konečná tramvajové linky do Lidových Sadů před libereckým nádražím dne 17. srpna 1922.
Konečná tramvajové linky do Lidových Sadů před libereckým nádražím dne 17. srpna 1922.
Podle dokumentů byl motorový vůz č. 34 poprvé nasazen 18.8.1929, kdy ho autor zachytil ve výhybně Vápenka. Vyřazen byl až v roce 1970, před tím byl od roku 1966 používán už jen jako služební.
Podle dokumentů byl motorový vůz č. 34 poprvé nasazen 18.8.1929, kdy ho autor zachytil ve výhybně Vápenka. Vyřazen byl až v roce 1970, před tím byl od roku 1966 používán už jen jako služební.
Tramvaje opět před libereckým nádražím 19.8.1922 krátce po dešti. Vlevo motorový vůz č. 10 (1921 - 1961) a 26 (1912 - 1961)
Tramvaje opět před libereckým nádražím 19.8.1922 krátce po dešti. Vlevo motorový vůz č. 10 (1921 - 1961) a 26 (1912 - 1961)
Nádvoří liberecké vozovny 20.8.1921, tehdy ještě veřejnosti přístupné Nitranské ulice, a motorové vozy č. 12 a 10 z roku 1899. Vypadá to, jako by se řidič na plošině domlouval mobilem s dispečerem, asi tenkrát nějak nešly radiostanice.
Nádvoří liberecké vozovny 20.8.1921, tehdy ještě veřejnosti přístupné Nitranské ulice, a motorové vozy č. 12 a 10 z roku 1899. Vypadá to, jako by se řidič na plošině domlouval mobilem s dispečerem, asi tenkrát nějak nešly radiostanice.
O víkendu 22. a 23.8.1998 byla výluka tramvajové trati do Lidových Sadů impulzem k zajímavému provoznímu opatření. V úseku z Fügnerovy ulice do Horního Hanychova nahradila linku č. 3 prodloužená tramvajová linka č. 11 z Jablonce nad Nisou. Na dva dny tak vznikla vůbec nejdelší místní tramvajová linka (18,5 km), jezdící v intervalu 15 minut (Rychnov - Janov byla 16,5 km). Snímek pochází z neděle 23.8.1998.
O víkendu 22. a 23.8.1998 byla výluka tramvajové trati do Lidových Sadů impulzem k zajímavému provoznímu opatření. V úseku z Fügnerovy ulice do Horního Hanychova nahradila linku č. 3 prodloužená tramvajová linka č. 11 z Jablonce nad Nisou. Na dva dny tak vznikla vůbec nejdelší místní tramvajová linka (18,5 km), jezdící v intervalu 15 minut (Rychnov - Janov byla 16,5 km). Snímek pochází z neděle 23.8.1998.
Soukenné náměstí 31.8.1930, ještě dva roky budou odtud jezdit tramvaje do Hanychova.
Soukenné náměstí 31.8.1930, ještě dva roky budou odtud jezdit tramvaje do Hanychova.
3. září 1972
3. září 1972
Libereckou Jánskou ulicí přijíždí 8.9.1979 na Gottwalďák T2 č. 18 (1961-1986).
Libereckou Jánskou ulicí přijíždí 8.9.1979 na Gottwalďák T2 č. 18 (1961-1986).
Liberec, Pražská ulice, 10.9.1983. Tramvaj T3 č. 32 z roku 1965, která najíždí své poslední kilometry.
Liberec, Pražská ulice, 10.9.1983. Tramvaj T3 č. 32 z roku 1965, která najíždí své poslední kilometry.
Před palácem Dunaj na lince č. 2 do Rochlice vyfotil Erwin 11.9.1954 motorový vůz 6MT č. 42. Reklama na střeše nám byla inspirací při opravě historického vozu č. 117
Před palácem Dunaj na lince č. 2 do Rochlice vyfotil Erwin 11.9.1954 motorový vůz 6MT č. 42. Reklama na střeše nám byla inspirací při opravě historického vozu č. 117
Liberec, Soukenné náměstí, 15.9.1925. Motorový vůz č. 14 z roku 1901 na lince č. 2 do Rochlice.
Liberec, Soukenné náměstí, 15.9.1925. Motorový vůz č. 14 z roku 1901 na lince č. 2 do Rochlice.
Ve čtvrtek 17.9.1925 asi nebylo nejtepleji, soudě podle oblečení řidiče. Průvodčí se zahřál pohybem po voze. Na odjezd z Lidových Sadů k nádraží vyčkává motorový vůz č. 8 z roku 1921 (vyřazen 1960, zlikvidován o rok později). Sken kartotéky archivu Boveraclubu.
Ve čtvrtek 17.9.1925 asi nebylo nejtepleji, soudě podle oblečení řidiče. Průvodčí se zahřál pohybem po voze. Na odjezd z Lidových Sadů k nádraží vyčkává motorový vůz č. 8 z roku 1921 (vyřazen 1960, zlikvidován o rok později). Sken kartotéky archivu Boveraclubu.
Liberec, vozovna, těžká údržba 23.9.1983 a tentokrát pěkně barevně, s vozem T3 č. 45 (1973 - 2000). Starou těžkou údržbu z roku 1908 nahradila nová v roce 1996, dnes jsou v těchto místech koleje č. 10 a 11. Tuto a další kvalitní fotky z Liberce osmdesátých let si můžete přijít prohlédnout do expozice Technické muzeum Liberec .
Liberec, vozovna, těžká údržba 23.9.1983 a tentokrát pěkně barevně, s vozem T3 č. 45 (1973 - 2000). Starou těžkou údržbu z roku 1908 nahradila nová v roce 1996, dnes jsou v těchto místech koleje č. 10 a 11. Tuto a další kvalitní fotky z Liberce osmdesátých let si můžete přijít prohlédnout do expozice Technické muzeum Liberec .
Pamatujete? LB-JN (archiv Tomáš Gürtler)
Pamatujete? LB-JN (archiv Tomáš Gürtler)
Sobota 25.9.1999 a první metry vlastní silou po rekonstrukci na historický vůz. "Bovera" č. 78 byla v provozu v letech 1929 - 1969 v Ústí nad Labem (40 let, z toho 36 s cestujícími a 4 roky jako pracovní), pak 1969 - 1989 v provozu jako pracovní v Liberci (20 let), 1989 - 1999 rekonstrukce na historický vůz (10 let), rok se připravovala na povolení do provozu a posléze dodnes v provozu jako historický exponát (20 let). Za ta léta byla označena inventárními čísly: 78, 88, 122, 107, 88 a 78.
Sobota 25.9.1999 a první metry vlastní silou po rekonstrukci na historický vůz. "Bovera" č. 78 byla v provozu v letech 1929 - 1969 v Ústí nad Labem (40 let, z toho 36 s cestujícími a 4 roky jako pracovní), pak 1969 - 1989 v provozu jako pracovní v Liberci (20 let), 1989 - 1999 rekonstrukce na historický vůz (10 let), rok se připravovala na povolení do provozu a posléze dodnes v provozu jako historický exponát (20 let). Za ta léta byla označena inventárními čísly: 78, 88, 122, 107, 88 a 78.
Výhybna v Orlí ulici 29.9.1932 a tramvaje na lince mezi Soukenným náměstím a Horním Hanychovem tudy pojedou ještě měsíc. Od srpna už se pokládají koleje v Žitavské ulici a tramvaje z Hanychova pojedou od 1.11. kolem nádraží až do Lidových Sadů.
Výhybna v Orlí ulici 29.9.1932 a tramvaje na lince mezi Soukenným náměstím a Horním Hanychovem tudy pojedou ještě měsíc. Od srpna už se pokládají koleje v Žitavské ulici a tramvaje z Hanychova pojedou od 1.11. kolem nádraží až do Lidových Sadů.
Liberec, Lidové Sady, 30. září 1919, motorový vůz č. 16 (1904-1960) s otevřeným vlekem připraven vyrazit k nádraží. Vedle odstavený vlek č. 37 (1900-1934).
Liberec, Lidové Sady, 30. září 1919, motorový vůz č. 16 (1904-1960) s otevřeným vlekem připraven vyrazit k nádraží. Vedle odstavený vlek č. 37 (1900-1934).
Poslední dny tramvajové "dvojky" na dnešní třídě M. Horákové zachycené dne 2.10.1960 Erwinem Cettineem. Zastávka Melantrichova.
Poslední dny tramvajové "dvojky" na dnešní třídě M. Horákové zachycené dne 2.10.1960 Erwinem Cettineem. Zastávka Melantrichova.
T2 č. 7 (ex UnL 162) odjíždí dne 17.10.1982 z konečné v Horním Hanychově a míří do Lidových Sadů.
T2 č. 7 (ex UnL 162) odjíždí dne 17.10.1982 z konečné v Horním Hanychově a míří do Lidových Sadů.
V sobotu 17.10.1982 se s vozem T3 č. 46 provedly zkušební jízdy na rekonstruované tramvajové trati v Hanychově (úsek České Mládeže - Hanychov, kostel), od neděle byl pak zahájen pravidelný provoz. Výluka začala 6.9. a během ní byly položeny VUIS panely se žlábkovými kolejnicemi, trať zůstala jednokolejná na straně komunikace.
V sobotu 17.10.1982 se s vozem T3 č. 46 provedly zkušební jízdy na rekonstruované tramvajové trati v Hanychově (úsek České Mládeže - Hanychov, kostel), od neděle byl pak zahájen pravidelný provoz. Výluka začala 6.9. a během ní byly položeny VUIS panely se žlábkovými kolejnicemi, trať zůstala jednokolejná na straně komunikace.
LIDOVÉ SADY 10.10.1954, motorový vůz č. 33 s vlekem č. 54, listí pomalu padá ze stromů a jestli začne mrholit, bude se to pěkně klouzat. Kromě známých úseků i v oblouku pod Jiskrou v Pražské. To se to pak přestavuje výhybka před Gottwalďákem ze směru do Rochlice na směr k nádraží.
LIDOVÉ SADY 10.10.1954, motorový vůz č. 33 s vlekem č. 54, listí pomalu padá ze stromů a jestli začne mrholit, bude se to pěkně klouzat. Kromě známých úseků i v oblouku pod Jiskrou v Pražské. To se to pak přestavuje výhybka před Gottwalďákem ze směru do Rochlice na směr k nádraží.
Provizorní vozovna na křižovatce ulic Žitavská a Hanychovská u Viaduktu 10.10.1995.
Provizorní vozovna na křižovatce ulic Žitavská a Hanychovská u Viaduktu 10.10.1995.
Motorový vůz č. 35 (1930 - 1965) na snímku z 18.10.1959 ve stanici Rybníček směr Hanychov.
Motorový vůz č. 35 (1930 - 1965) na snímku z 18.10.1959 ve stanici Rybníček směr Hanychov.
Liberec, Poštovní náměstí v Rochlici a motorový vůz č. 26 (ex.9) z roku 1912. Ještě pár dní tramvají a pak už jen autobusem.
Liberec, Poštovní náměstí v Rochlici a motorový vůz č. 26 (ex.9) z roku 1912. Ještě pár dní tramvají a pak už jen autobusem.
Pondělí 21.10.1940 a souprava motorového vozu č. 9 s vlekem 57 v zastávce Rosenthaler Grenze (dnes Melantrichova) na lince č. 2 z Rochlice (Röchlitz) do Růžodolu I. (Berzdorfer Strasse).
Pondělí 21.10.1940 a souprava motorového vozu č. 9 s vlekem 57 v zastávce Rosenthaler Grenze (dnes Melantrichova) na lince č. 2 z Rochlice (Röchlitz) do Růžodolu I. (Berzdorfer Strasse).
Motorový vůz č. 8 (1921 - 1960) s vlekem 22.10.1940 v zastávce na Soukenném náměstí před palácem Dunaj.
Motorový vůz č. 8 (1921 - 1960) s vlekem 22.10.1940 v zastávce na Soukenném náměstí před palácem Dunaj.
Na dnešní Masaryčce došlo 23.10.1931 k dopravní nehodě tramvajové soupravy s povozem. Jak dopadl kočí a kůň nevíme, vozová skříň motorového vozu č. 36 se dochovala dodnes a nachází se v nálezovém stavu v Technické muzeum Liberec .
Na dnešní Masaryčce došlo 23.10.1931 k dopravní nehodě tramvajové soupravy s povozem. Jak dopadl kočí a kůň nevíme, vozová skříň motorového vozu č. 36 se dochovala dodnes a nachází se v nálezovém stavu v Technické muzeum Liberec .
V Tatranské ulici vyfotil 27.10.1978 Jirka Holeček libereckou tramvaj T2 č. 10 po té, co jako pracovní vůz obdržela oranžový nátěr s výstražnými pruhy.
V Tatranské ulici vyfotil 27.10.1978 Jirka Holeček libereckou tramvaj T2 č. 10 po té, co jako pracovní vůz obdržela oranžový nátěr s výstražnými pruhy.
28.10.1984, tramvaj T3 přijíždí do zastávky Ústav sociální péče od Vratislavic.
28.10.1984, tramvaj T3 přijíždí do zastávky Ústav sociální péče od Vratislavic.
zastávka Ústav sociální péče 1.4.1973
zastávka Ústav sociální péče 1.4.1973
Pod železniční viadukt v Janově Dole míří po původní jednokolejce vůz T2 21. Tramvaj tu jela v protisměru ve špatně přehledném oblouku a připravovala tak motoristům nejedno nemilé překvapení (6.6.1976 vyfotil Jiří Holeček)
Pod železniční viadukt v Janově Dole míří po původní jednokolejce vůz T2 21. Tramvaj tu jela v protisměru ve špatně přehledném oblouku a připravovala tak motoristům nejedno nemilé překvapení (6.6.1976 vyfotil Jiří Holeček)
První linkou, na které jezdily v Liberci soupravy, byla "čtyřka". Jako prv ní se spřáhly vozy T3 z roku 1965. Zastávka Viadukt 10.7.1979 s vozy T3 č.31 + 29. (foto Gisbert Jäkl)
První linkou, na které jezdily v Liberci soupravy, byla "čtyřka". Jako prv ní se spřáhly vozy T3 z roku 1965. Zastávka Viadukt 10.7.1979 s vozy T3 č.31 + 29. (foto Gisbert Jäkl)
Domácí vězení vybízí k úklidu, který bývá spojen s nálezy zašantročených věcí. Stejně je to v případě diapozitivu z července 1983, pořízeném v Liberci na tehdejší Leninově třídě z provizorního mostu stavěném vždy u příležitosti LVT. Liberecké výstavní trhy nabízely k prohlédnutí různé tehdejší produkty z kategorie novinek, většinou jen s informací, v které další z následujících pětiletek bude zboží možná k zakoupení. A tak byl provizorní most s pohledem na soupravu T2 č. 19 a 23 asi to nejzajímavější, co se dalo tehdy shlédnout.
Domácí vězení vybízí k úklidu, který bývá spojen s nálezy zašantročených věcí. Stejně je to v případě diapozitivu z července 1983, pořízeném v Liberci na tehdejší Leninově třídě z provizorního mostu stavěném vždy u příležitosti LVT. Liberecké výstavní trhy nabízely k prohlédnutí různé tehdejší produkty z kategorie novinek, většinou jen s informací, v které další z následujících pětiletek bude zboží možná k zakoupení. A tak byl provizorní most s pohledem na soupravu T2 č. 19 a 23 asi to nejzajímavější, co se dalo tehdy shlédnout.
Zachráněný snímek pochází z první poloviny roku 1966
Zachráněný snímek pochází z první poloviny roku 1966
V sobotu 29.10.1960 jel motorový vůz č. 24 z Rochlice ulicí Náchodskou do Švédské a Jánské na Gottwaldovo náměstí a dále do Růžodolu I.
V sobotu 29.10.1960 jel motorový vůz č. 24 z Rochlice ulicí Náchodskou do Švédské a Jánské na Gottwaldovo náměstí a dále do Růžodolu I.
30.10.1988 jsme se rozloučili s posledním libereckým autobusem ŠM 11 (č. 392).
30.10.1988 jsme se rozloučili s posledním libereckým autobusem ŠM 11 (č. 392).
V pondělí 31.10.1960 byla poslední den v provozu tramvajová linka č. 2 z Rochlice do Růžodolu I. Provoz zajišťovaly motorové vozy č. 3, 4, 7 (1921), 9 a 26 (1912). Vozy č. 1 (1912) a 33 (1929) byly v záloze. Následující den vyjely na linku už jen autobusy, i když dle stejných jízdních řádů.
V pondělí 31.10.1960 byla poslední den v provozu tramvajová linka č. 2 z Rochlice do Růžodolu I. Provoz zajišťovaly motorové vozy č. 3, 4, 7 (1921), 9 a 26 (1912). Vozy č. 1 (1912) a 33 (1929) byly v záloze. Následující den vyjely na linku už jen autobusy, i když dle stejných jízdních řádů.
Nejvíce fotografií pořizoval Erwin Cettineo při nedělních procházkách. Pracoval ve fotocentrále na vrcholu Pražské ulice, a tak když na náměstí přijela pracovní tramvaj a chlapi šli do bufáče, vyběhl fotografovat, i když bylo pondělí 7.11.1966. A tak před cedulí povolující parkování osobním autům a motocyklům vyfotil zaparkovanou tramvaj a náklaďák.
Nejvíce fotografií pořizoval Erwin Cettineo při nedělních procházkách. Pracoval ve fotocentrále na vrcholu Pražské ulice, a tak když na náměstí přijela pracovní tramvaj a chlapi šli do bufáče, vyběhl fotografovat, i když bylo pondělí 7.11.1966. A tak před cedulí povolující parkování osobním autům a motocyklům vyfotil zaparkovanou tramvaj a náklaďák.
V liberecké vozovna na koleji "na plynárně" odstavená souprava tramvají T3SU č. 57+58. Fotil 16.11.1983 Jirka Holeček.
V liberecké vozovna na koleji "na plynárně" odstavená souprava tramvají T3SU č. 57+58. Fotil 16.11.1983 Jirka Holeček.
Na tři měsíce zapůjčená "tyristorka" pražského čísla 8106 před výhybnou Spáleniště dne 18.11.1993 objektivem Jirky Holečka.
Na tři měsíce zapůjčená "tyristorka" pražského čísla 8106 před výhybnou Spáleniště dne 18.11.1993 objektivem Jirky Holečka.
Sobota 5.12.1925 a motorový vůz č. 21 (1912) zakrývá při cestě do Hanychova ve výhybně Kalkofen (Vápenka) objekt skutečné vápenky.
Sobota 5.12.1925 a motorový vůz č. 21 (1912) zakrývá při cestě do Hanychova ve výhybně Kalkofen (Vápenka) objekt skutečné vápenky.
Dnes to je 10 let, co se náš historický vůz 6MT č. 117 poprvé pohnul vlastní silou. Stalo se tak v sobotu 4.12.2010 po té, co jsme na něm za 10 let odpracovali 14000 hodin, rozebrali do šroubečku a zase složili. Od zprovoznění ujel 7643 kilometrů a pro závadu jsme se museli nechat odtáhnout z trati jen jednou.
Dnes to je 10 let, co se náš historický vůz 6MT č. 117 poprvé pohnul vlastní silou. Stalo se tak v sobotu 4.12.2010 po té, co jsme na něm za 10 let odpracovali 14000 hodin, rozebrali do šroubečku a zase složili. Od zprovoznění ujel 7643 kilometrů a pro závadu jsme se museli nechat odtáhnout z trati jen jednou.
T2 č. 10 dne 11.12.1970 v zastávce Růžový palouček.
T2 č. 10 dne 11.12.1970 v zastávce Růžový palouček.
Prosinec 1984 a T2 č. 9 (ex UnL č. 168) na náměstí Bojovníků za Mír. Tramvaje tudy budou jezdit už jen několik dní.
Prosinec 1984 a T2 č. 9 (ex UnL č. 168) na náměstí Bojovníků za Mír. Tramvaje tudy budou jezdit už jen několik dní.
V úterý 11. prosince 1984 jely naposledy v Liberci
V úterý 11. prosince 1984 jely naposledy v Liberci
Provizorní konečná tramvaje v Šamánkově ulici v prosinci 1990. Důvodem byla rekonstrukce tramvajové trati od průmyslové školy do Lidových sadů. (Zdroj. K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Provizorní konečná tramvaje v Šamánkově ulici v prosinci 1990. Důvodem byla rekonstrukce tramvajové trati od průmyslové školy do Lidových sadů. (Zdroj. K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Liberec 18.12.1994 a malá hádanka z objektivu Jirky Holečka. Schörling z Bratislavy a Fügnerova ulice a vyhýbku přehazuje ministr Dostál
Liberec 18.12.1994 a malá hádanka z objektivu Jirky Holečka. Schörling z Bratislavy a Fügnerova ulice a vyhýbku přehazuje ministr Dostál
Co s načatým večerem v pátek 14. prosince 1984? Naházet do brašny tátův fotoaparát Pentagon, pár kinofilmů a hlavně nezapomenout stativ. A hurá před radnici a do Pražské si naposledy v životě vyfotit nějakou tu tramvaj. A ukecávat řidiče, aby v té Pražské na nezbytnou dobu expozice s tramvají zastavili a moc s ní nevrtěli. Myslím, že to byl zrovna Petr Hertl, který brázdí koleje dodnes. Ale na poslední tramvaj jsem tam nevydržel, byla strašná kosa a mrzly prsty.
Co s načatým večerem v pátek 14. prosince 1984? Naházet do brašny tátův fotoaparát Pentagon, pár kinofilmů a hlavně nezapomenout stativ. A hurá před radnici a do Pražské si naposledy v životě vyfotit nějakou tu tramvaj. A ukecávat řidiče, aby v té Pražské na nezbytnou dobu expozice s tramvají zastavili a moc s ní nevrtěli. Myslím, že to byl zrovna Petr Hertl, který brázdí koleje dodnes. Ale na poslední tramvaj jsem tam nevydržel, byla strašná kosa a mrzly prsty.

Nově dodané tramvaje T3 ve vlaku s dvojčlenným řízením 2 x T3 vyjely v Liberci úplně poprvé ve formě mimořádné zkušební jízdy dne 20.12.1965 a to na vozebním rameni vozovna - Lidové sady - vozovna. Řidičem soupravy byl Ing. Paleček, záložním řidičem (pro případ nezbytného rozpojení soupravy na trati v případě nouze a dojetí obou vozů v režimu sólo) byl vedoucí vozovny Jan Lukeš. Právě pan Paleček na tuto akci před léty vzpomínal: "S tou zkušební jízdou dvojčat se jednalo se o můj šílený nápad, který jsem pojal během mého týdenního pobytu v ČKD-Tatra, když jsem v prosinci 1965 přejímal 6 vozů T 3. Tehdy jsem se rozhodl, že ihned po dokončení montáže vozů T3 servisními techniky z ČKD-Tatra v Liberci načerno zorganizuji zkušební jízdu dvojčete. Věděl jsem velmi dobře, že skutečný komerční dvojčlenný provoz je teprve hudbou budoucnosti a aby vůbec mohl nastat, bude potřeba udělat ještě velmi mnoho práce (nejen v napájení, také ve vozovně a dílnách). Šílenost není to správné slovo, spíše bych to měl nazvat: strkání hlavy do oprátky = ve formě dobrovolného nakročení do basy. Neboť v prosinci 1965 to byly pouhé dva roky po velké havárii napájení, z níž jsme se pracně právě v DPmL vyhrabávali. A při té jízdě dvojčete bylo riziko případné havárie v nějakém prvku napájecího systému mimořádně velké. Přesto nebo právě proto jsem ale bažil sám si tu jízdu vyzkoušet, abych měl vůbec představu, co to obnáší. To byl hlavní důvod, proč jsem šel do toho rizika. S Janem Lukešem jsme se dohodli na zorganizování jízdy, přičemž hlavním bodem bylo naprosté utajení před kýmkoliv dalším v podniku. Jedině jsme museli zajistit přes Jana Kováče, aby v měnírně měli speciální pohotovost, to pro případ výpadku na zánovním napáječovém vypínači. Jízda sama proběhla, naštěstí, bez sebemenších problémů. Měl jsem ale docela staženou prdel při jízdě Pražskou dolů. Bylo těsně před Vánoci, některé fotky dodnes dokumentují, jak tam vypadal v těch letech pěší provoz. Bohužel, chybí filmové záběry, z nichž by bylo vidět, jak každá tramvaj doslova rozhrnuje tisíce pěších a jak se hned po jejím odjetí koleje v ulici za ní okamžitě zavírají masou lidí. Vozy byly úplně nové, měly naježděno pouze díky 18.ti hodinové zkoušce. Nové nákolky byly vždy velkým rizikem nástupu nekontrolovaného smyku, natož v Pražské. Tady byla dokonale černá kolej, zatažené mlhavé předvánoční počasí. Navíc dole u Bati byla křižovatka se silným provozem IAD a autobusů z Revoluční ulice. Kupodivu ani jednou za celou jízdu se neobjevil ani jediný pokus o nástup do smyku. Takže jsme se v tichosti vrátili do vozovny. Byl jsem rád, že to takto dobře dopadlo, takže dodnes nemám důvod litovat, že jsem se tenkrát k tomu riziku odhodlal."9 sdílení

Výhybna Textilana s vozem T3m č. 55 dne 22.12.2001 objektivem Petra Dvorského.
Výhybna Textilana s vozem T3m č. 55 dne 22.12.2001 objektivem Petra Dvorského.
Na Silvestra roku 1982 pořídil Jirka Holeček ze střechy liberecké vozovny čtyři záběry, které po letech vybídly k neumělého spojení do panoramatu. Zleva T2 č. 103 (ex 10 - 1959), některá z fungl nových T3SU, T2 č. 12 (ex 27, ex 159 UnL), T3 č. 29 (1965), rozvinovák+čert+pluh, 6MT č. 100 (ex 53, ex 125 UnL, ex 125 Jbc, ex 38 Mo - 1952) a č. 104 (ex 56, ex 115 UnL - 1953). Před nimi patrné torzo další 6MT č. 105 (ex 3, ex 43 - 1953). Kdyby pořídil ještě pátý záběr, vpravo by byla vidět trolejová věž č. 126 (ex MV 15 - 1904).
Na Silvestra roku 1982 pořídil Jirka Holeček ze střechy liberecké vozovny čtyři záběry, které po letech vybídly k neumělého spojení do panoramatu. Zleva T2 č. 103 (ex 10 - 1959), některá z fungl nových T3SU, T2 č. 12 (ex 27, ex 159 UnL), T3 č. 29 (1965), rozvinovák+čert+pluh, 6MT č. 100 (ex 53, ex 125 UnL, ex 125 Jbc, ex 38 Mo - 1952) a č. 104 (ex 56, ex 115 UnL - 1953). Před nimi patrné torzo další 6MT č. 105 (ex 3, ex 43 - 1953). Kdyby pořídil ještě pátý záběr, vpravo by byla vidět trolejová věž č. 126 (ex MV 15 - 1904).
Vilém Boháč a rok 1964
Vilém Boháč a rok 1964
Také obracíte fotografie a díváte se, co je uvedeno na zadní straně? Erwin Cettineo byl puntičkář, a tak víme, že snímek vozu č. 18 pořídil na Nový rok 1955 ve 14:09, clonil na 6/25 a ostřil na 12 m.
Také obracíte fotografie a díváte se, co je uvedeno na zadní straně? Erwin Cettineo byl puntičkář, a tak víme, že snímek vozu č. 18 pořídil na Nový rok 1955 ve 14:09, clonil na 6/25 a ostřil na 12 m.
Na dvorku vozovny zvěčnil 12.1.1979 fotograf Jirka Holeček před torzem plynárenské věže motorový vůz 6MT č. 105. Vyroben byl v České Lípě a do Liberce přišel s číslem 43. Poslední léta sloužil jako pracovní a na závěr jedné noční směny se převrátil v oblouku u Textilany, což je na něm na snímku znát.
Na dvorku vozovny zvěčnil 12.1.1979 fotograf Jirka Holeček před torzem plynárenské věže motorový vůz 6MT č. 105. Vyroben byl v České Lípě a do Liberce přišel s číslem 43. Poslední léta sloužil jako pracovní a na závěr jedné noční směny se převrátil v oblouku u Textilany, což je na něm na snímku znát.
Tak dnes dáme ještě jednu hádanku. Kdepak to jsme a kdy tam jsme? Správná odpověď: Liberec, Tuchplatz (Soukenné náměstí), rok 1912. Červeně je nově stavěná tramvajová trať do Hanychova, projekt i stavba trati byly ve stejném roce - tenkrát se totiž stavělo nějak rychle.
Tak dnes dáme ještě jednu hádanku. Kdepak to jsme a kdy tam jsme? Správná odpověď: Liberec, Tuchplatz (Soukenné náměstí), rok 1912. Červeně je nově stavěná tramvajová trať do Hanychova, projekt i stavba trati byly ve stejném roce - tenkrát se totiž stavělo nějak rychle.

Polovina osmdesátek

a liberecké tramvaje na sněhu. A jaká kosa v nich byla.

Zima 1987, tramvaje jezdí jen do Dolního Hanychova.
Zima 1987, tramvaje jezdí jen do Dolního Hanychova.
fotografie po roce 1980. Velké hrazdy se zrcátkem se montovaly až v souvislosti zavedením MOC. T2 č. 28 před tím sloužila v Ústí nad Labem pod č. 167 (1961-1965) a v Liberci byla vyřazena brzy po pořízení tohoto snímku. (komentář Tomáš Krebs)(Zdroj: K-report.net, archiv Všichni Čermáci))
fotografie po roce 1980. Velké hrazdy se zrcátkem se montovaly až v souvislosti zavedením MOC. T2 č. 28 před tím sloužila v Ústí nad Labem pod č. 167 (1961-1965) a v Liberci byla vyřazena brzy po pořízení tohoto snímku. (komentář Tomáš Krebs)(Zdroj: K-report.net, archiv Všichni Čermáci))
Necelé dva měsíce před ukončením tramvajového provozu (což bylo 31.10.1960) stojí ve výhybně U Věže vůz č. 9. (sbírka Gisbert Jäkl)
Necelé dva měsíce před ukončením tramvajového provozu (což bylo 31.10.1960) stojí ve výhybně U Věže vůz č. 9. (sbírka Gisbert Jäkl)
 Ve vozovně si tramvaj prohlédl i tehdejší dopravně technický náměstek Josef Semirád.
Ve vozovně si tramvaj prohlédl i tehdejší dopravně technický náměstek Josef Semirád.
 Po jízdě ve vozovně.
Po jízdě ve vozovně.
V pátek 28.8.1987 byla částečně opravená "Bovera" ve vozovně představena tehdejším médiím (Československá televize a regionální Vpřed) a poprvé vyjela se ukázat do města. Jelo se z vozovny do Fügnerky a zpět, řídil dlouholetý tramvaják Venda Hrubý. V sobotu pak byla zahájena výstava k výročí 90 let libereckých tramvají.

Současně se konala asi vůbec první akce pro dopravní fandy spojená s jízdou "Bovery" tehdy ještě s číslem 88 a tehdy ještě až na Vápenku. "Bovera" tenkrát ještě nemohla svézt cestující, a tak ji následoval vůz T2 č. 31 (ex 20), který to vzal tenkrát přes Horní Hanychov. Kdo z prašotoušů se tenkrát zúčastnil?

a v sobotu 29. srpna 1987 byla k výročí 90 let libereckých tramvají zahájena první naše výstava. Byla tenkrát v tramvaji T2, která se až do září vozila každý den na odstavné koleje ve Fügnerce. Spolu s ní byla vystavena i "Bovera", která se občas jakožto poutač projela po městě (Lidové Sady - Vápenka).
Na snímku vůz ještě před úpravou v lakovně.
Na snímku vůz ještě před úpravou v lakovně.
Vlek č. 55 vznikl v roce 1920 přestavbou motorového vozu č. 4 z roku 1897, vyřazen byl pak v roce 1961.
Vlek č. 55 vznikl v roce 1920 přestavbou motorového vozu č. 4 z roku 1897, vyřazen byl pak v roce 1961.
Vlek č. 57 vznikl v roce 1922 přestavbou motorového vozu č. 8 z roku 1897, vyřazen byl pak v roce 1962.
Vlek č. 57 vznikl v roce 1922 přestavbou motorového vozu č. 8 z roku 1897, vyřazen byl pak v roce 1962.

V neděli 2.9.1951

byl na trati docela frmol, a tak se stačilo postavit k výhybně na Hanychovské ulici a fotit. Zejména pak ne úplně nejmladší vlečné vozy, které navíc dostávaly díky návalům zabrat.

Vlek č. 60 vznikl v roce 1930 přestavbou motorového vozu č. 13 z roku 1899, vyřazen byl pak v roce 1967.
Vlek č. 60 vznikl v roce 1930 přestavbou motorového vozu č. 13 z roku 1899, vyřazen byl pak v roce 1967.
Montáž trolejového vedení na nově postaveném dvojkolejném úseku Pekárny - Vápenka dne 3.9.1972 pomocí vozů 6MT č. 58 (ex JBC 118) s trolejovou věží č. 105 z roku 1899.
Montáž trolejového vedení na nově postaveném dvojkolejném úseku Pekárny - Vápenka dne 3.9.1972 pomocí vozů 6MT č. 58 (ex JBC 118) s trolejovou věží č. 105 z roku 1899.
Montáž trolejového vedení na nově postaveném dvojkolejném úseku Pekárny - Vápenka dne 3.9.1972 pomocí vozů 6MT č. 58 (ex JBC 118) s trolejovou věží č. 105 z roku 1899. Kdo by to byl řekl, že ještě 11.10.2019 se podobná sestava strojů bude docela hodit.
Oprava trolejového vedení v úseku Kyselka - Za tratí dne 11.10.2019 pomocí vozů 6MT č. 117 z roku 1953 s trolejovou věží č. 105 z roku 1899.
Oprava trolejového vedení v úseku Kyselka - Za tratí dne 11.10.2019 pomocí vozů 6MT č. 117 z roku 1953 s trolejovou věží č. 105 z roku 1899.

Tak jsme se sešli, v pátek 9.9.1983,

u vlečky do vozovny před Hedvou.

Přivezli z Brna z generálky T3 č. 45 (1973-1999) a T2 č.20 (1961-1988). Jirka fotil černobíle, kvalítně na 6 x 6, já na barevný kinofilm. A Jirka tam má navíc Velorex, což se po letech hodnotí kladně.

A tady v roce 2018 navážím tramvaje já. (Josef Pivoňka)
A tady v roce 2018 navážím tramvaje já. (Josef Pivoňka)

Potkal jsem Einsteina

, pánové! A neb filmování na Masaryčce 12.9.2016.

V roce 1982

vyrobený a další rok v Liberci uvedený do provozu vůz T3SU č. 55 odešel, nebo spíš byl odvezen, včera 20.11.2020 do věčných lovišť v Ostašově. Zpočátku jezdil ve stálé soupravě s vozem č. 56, pamatuje Pražskou, Moskevskou a sníh v Liberci. Podívejme se, jak se mu dařilo v minulém století.

Liberecká vozovna ve středu 21.12.1983 objektivem Jirky Holečka. Kolejový brus č. 107 (ex 122, ex UnL 88, ex 78) posunuje s vozem T2 č. 104 (ex 7, ex UnL 162), který se chystá na cestu do Brna.
Liberecká vozovna ve středu 21.12.1983 objektivem Jirky Holečka. Kolejový brus č. 107 (ex 122, ex UnL 88, ex 78) posunuje s vozem T2 č. 104 (ex 7, ex UnL 162), který se chystá na cestu do Brna.
Liberecká vozovna ve středu 21.12.1983 objektivem Jirky Holečka. Souprava T2 č. 19 + 23 na "plynárenské koleji" a vedle nich čekají na ploše na svůj další osud tramvaje 6MT č. 104 a 100.
Liberecká vozovna ve středu 21.12.1983 objektivem Jirky Holečka. Souprava T2 č. 19 + 23 na "plynárenské koleji" a vedle nich čekají na ploše na svůj další osud tramvaje 6MT č. 104 a 100.

Liberecká vozovna ve středu 21.12.1983 objektivem Jirky Holečka.

Liberecká vozovna ve středu 21.12.1983 objektivem Jirky Holečka. T2 č. 104 (ex 7, ex UnL 162) před cestou do Brna na GO. Po návratu vyjede opět s cestujícími, ale už s číslem 32.
Liberecká vozovna ve středu 21.12.1983 objektivem Jirky Holečka. T2 č. 104 (ex 7, ex UnL 162) před cestou do Brna na GO. Po návratu vyjede opět s cestujícími, ale už s číslem 32.
18.2.1995 a tramvaje T2R č. 611, 612 a 594 dorazily na liberecké nádraží.
18.2.1995 a tramvaje T2R č. 611, 612 a 594 dorazily na liberecké nádraží.
Stará Ještědská a T3SU č. 52 na snímku Jirky Holečka dne 19.2.1994.
Stará Ještědská a T3SU č. 52 na snímku Jirky Holečka dne 19.2.1994.
Liberec, Lidové Sady 27.2.1994 - aneb modrá je dobrá. Souprava T3SUCS č. 67 + 68 a T3SU č. 51. Foto Jiří Holeček
Liberec, Lidové Sady 27.2.1994 - aneb modrá je dobrá. Souprava T3SUCS č. 67 + 68 a T3SU č. 51. Foto Jiří Holeček

V rámci brigády 28.2.2015 se poprvé podařilo rozsvítit renovovaný vlečný vůz č. 44 z roku 1932.

Tedy zhruba po 40 letech.

Už skoro měsíc jsou v Liberci v provozu nové vozy T3SU číselné řady 49 - 58. Souprava č. 57+58 odjíždí 5.3.1983 od pekáren směr Horní Hanychov.
Už skoro měsíc jsou v Liberci v provozu nové vozy T3SU číselné řady 49 - 58. Souprava č. 57+58 odjíždí 5.3.1983 od pekáren směr Horní Hanychov.
Liberec, Nitranská ulice a T2 č. 26 (ex 158 UnL) náležitě opotřebovaná míří 10.3.1982 na velkou prohlídku do DP Brno. Foto Jirka Holeček
Liberec, Nitranská ulice a T2 č. 26 (ex 158 UnL) náležitě opotřebovaná míří 10.3.1982 na velkou prohlídku do DP Brno. Foto Jirka Holeček
Liberecká vozovna 14.3.1984 a tehdejší 1. kolej (dnes č.9) se soupravou složenou z vozů T3 č. 36 a 47, které se právě vrátily z velké prohlídky provedené v Brně.
Liberecká vozovna 14.3.1984 a tehdejší 1. kolej (dnes č.9) se soupravou složenou z vozů T3 č. 36 a 47, které se právě vrátily z velké prohlídky provedené v Brně.
Souprava T3SUCS č. 72+73 s reklamou "Vitana" si to 15.3.1997 šine kolem bývalé výhybny Kubelíkova po provizorní trati do Horního Hanychova. Snímek z kartotéky Gisberta Jäkla.
Souprava T3SUCS č. 72+73 s reklamou "Vitana" si to 15.3.1997 šine kolem bývalé výhybny Kubelíkova po provizorní trati do Horního Hanychova. Snímek z kartotéky Gisberta Jäkla.
Záběr pořízený přesně před 80 lety v Liberci v Lidových Sadech (tehdy výhradně Volkgsarten) v neděli 16.3.1941. Vůz č. 37 na snímku byl do Liberce dodán 24.10.1940 a prvním dnem provozu byl čtvrtek 13.3.1941. Vyřazen byl v roce 1966. Foto: kartotéka BC
Záběr pořízený přesně před 80 lety v Liberci v Lidových Sadech (tehdy výhradně Volkgsarten) v neděli 16.3.1941. Vůz č. 37 na snímku byl do Liberce dodán 24.10.1940 a prvním dnem provozu byl čtvrtek 13.3.1941. Vyřazen byl v roce 1966. Foto: kartotéka BC
Jeden z mála barevných snímků libereckého fotografa Erwina Cettinea zachycuje v roce 1975 vůz T2 č. 13 na Rybníčku. Tento vůz absolvoval generální opravu v roce 1972, druhou již neprodělal a jako poslední „jednooká té dvojka“ dojezdil pod číslem 33 v roce 1986.
Jeden z mála barevných snímků libereckého fotografa Erwina Cettinea zachycuje v roce 1975 vůz T2 č. 13 na Rybníčku. Tento vůz absolvoval generální opravu v roce 1972, druhou již neprodělal a jako poslední „jednooká té dvojka“ dojezdil pod číslem 33 v roce 1986.
Rok 1982 a setkání generací na zastávce Průmyslová škola na začátku Leninovy třídy v Liberci. Co ze snímků má šanci přežít rok 2000?
Rok 1982 a setkání generací na zastávce Průmyslová škola na začátku Leninovy třídy v Liberci. Co ze snímků má šanci přežít rok 2000?
Nákladní ulice a odstavené šejdrové vozy před Vratislavickou pivnicí 12.4.1953 objektivem Erwina Cettinea.
Nákladní ulice a odstavené šejdrové vozy před Vratislavickou pivnicí 12.4.1953 objektivem Erwina Cettinea.
Sobota 23.4.1988 a pohled na výhybnu Dolní Hanychov přes stanoviště řidiče tramvaje T2 č. 8 v ten den provozované v rámci rozlučkových jízd s tímto typem. Foto Luděk Vidím
Sobota 23.4.1988 a pohled na výhybnu Dolní Hanychov přes stanoviště řidiče tramvaje T2 č. 8 v ten den provozované v rámci rozlučkových jízd s tímto typem. Foto Luděk Vidím
Souprava linky č. 1 vedená vozem č. 29 (1912-1960) připravená v pondělí 26.4.1926 k odjezdu ze stanice Volksgarten (Lidové Sady) na konečnou Bahnhof (nádraží).
Souprava linky č. 1 vedená vozem č. 29 (1912-1960) připravená v pondělí 26.4.1926 k odjezdu ze stanice Volksgarten (Lidové Sady) na konečnou Bahnhof (nádraží).
V neděli 28.4.1957 se na kolejovém trojúhelníku mezi Fügnerovou a Náchodskou ulicí a Gottwaldovým náměstím otáčel prototyp jednosměrného vozu TII č. 6002 nasazený do běžného provozu na lince č. 11. Před palácem Dunaj tramvaj zachytil Erwin Cettineo. Vůz je dochován dodnes jako exponát podnikového muzea městské dopravy v Praze Střešovicích.
V neděli 28.4.1957 se na kolejovém trojúhelníku mezi Fügnerovou a Náchodskou ulicí a Gottwaldovým náměstím otáčel prototyp jednosměrného vozu TII č. 6002 nasazený do běžného provozu na lince č. 11. Před palácem Dunaj tramvaj zachytil Erwin Cettineo. Vůz je dochován dodnes jako exponát podnikového muzea městské dopravy v Praze Střešovicích.

8.5.1918

V 10 hodin 25 minut ráno řidič Anton TALLOWIC s vozem č. 29 přijel na konečnou v Lidových Sadech. Tam při odjezdu potkal vlak s motorovým vozem č. 20, řízený Florianem BAIEREM a s průvodčí Bertou ENDE, který odjel směrem k nádraží. Když cestující z vozu č. 29 vystoupili, dala průvodčí Ida KOHLMANN návěst k další jízdě přes výhybky na kolej pro opačný směr. Po signálu k odjezdu, který dávala mimo vůz, odešla jmenovaná průvodčí do budovy Lidových Sadů k vykonání tělesné potřeby. Řidič přejel na druhou kolej a podle vysvětlení, které následně podal cestujícímu, který předtím vystoupil, dal znamení, aby vůz průvodčí dobrzdila. Řidič v domnění, že je průvodčí na svém místě, vystoupil a šel od vozu. Vůz se mezitím pomalu rozjel ve směru k nádraží. Řidič zpozoroval, že se vůz rozjíždí, ale již ho nemohl dostihnout. Vůz č. 29 - bez řidiče - pak na spádu dosáhl velké rychlosti a v zastávce Městský lesík dostihl v km 3.02 před ním jedoucí motorový vůz č. 20. Vůz v plné síle do něj narazil tak, že obě plošiny byly těžce poškozeny. Čelo vozu č. 20 se přeměnilo v trosky a rozbité okenní tabulky způsobily řezné rány dvěma cestujícím. Řidič vozu Florian BAIER pro silný náraz ze zadu byl vymrštěn proti dveřím do oddílu, které rozbil a způsobil si tak o ně 3 cm dlouhou řeznou ránu. Ve voze dvě sedící cestující byly postiženy pouze silným leknutím. Šetřením bylo zjištěno, že na události nese vinu Anton TALLOWIC, který porušil předpis, když po přejetí výhybky nezabrzdil vůz, nýbrž ho dokonce opustil a s obecenstvem se ve službě bavil. Proto vůz jemu přidělený se svahu ujel. Proti řidiči bylo z naší strany podáno trestní oznámení a společně s průvodčí byli propuštěni. Zranění cestujících na zadní plošině vozu č. 20 jsou jen lehké povahy.
Hlášení pro C.a K. vrchní inspektorát rakouských drah ve Vídni, 8. května 1918

Některý z lednových víkendů roku 1982,

bylo celkem hezky, ale pěkně mrzlo. Pěšky do Hanychova a zachytit "Tédvojky" (14, 22), které tehdy na "trojce" vládly. A pak se přesunout na "Gottwalďák" a do "Fügnerky", kam zrovna služba vozovny přivezla T3 č. 40 jako náhradu za netopící a pěkně vymrzlou T3 č. 43. A pak hezky domů do tepla. Nezbývá, než někdy dofotit film, dát vyvolat a počkat, až přijde zpátky, políčka nastříhat a zarámečkovat. Nějaká korunka na to padla, dnes ty nuly a jedničky vlastně nic nestojí a snímek si můžeme prohlédnout ihned.

Bylo úterý 14. dubna LP 1981

a chodil jsem do devítky na základce na Ještědský. Uprostřed hodiny vešel do třídy zástupce ředitele pan Slezák a jmenovitě si mne vyžádal na chodbu. Tam mi sdělil, že mi uděluje dvě vyučovací hodiny ředitelského volna a ať si běžím domů pro foťák a pak se podívat, co že to vyvádějí tramvajáci U dubu. Tak jsem ho poslechl. Asi už jsem byl tím šotoušstvím profláknutej, i když se tomu tak ještě dlouho neříkalo.  (Tomáš Krebs)

V úterý 14.4.1981

řidička sóla linky 3 (T3 č.34) zapomněla při jízdě do centra vyčkat v Dolním Hanychově svého křižování. Když se pak potkala pod výhybnou s protijedoucím vozem (T2 č. 24), stihly oba vozy sice zastavit, ale naše řidička tam prdla reverz dozadu a jala se rychle couvati. Díky pérovým výhybkám projela výhybnu po druhé koleji a po vyjetí do jednokolejky na Hanychov se pak po změně směru chtěla vrátit na svou kolej ve výhybně. Nicméně si v zápalu boje nevšimla, že ze smyčky do výhybny již najíždí souprava linky č. 4 (T3 č. 31+29), a to buďto vůbec, a nebo si neuvědomila, že se jedná o dvojici - a nechala projet jen první vůz. A pak to bouchlo a paní řidička si půlrok nezajezdila.

4.12.2019

V Dolním Hanychově se ráno srazily tramvaje. Vůz vyjíždějící ze zastávky naboural do dvouvozové soupravy odbočující na obratiště. Její jeden vůz se převrátil na bok. Jeden z řidičů měl patrně zdravotní problémy, po nehodě jej museli odvézt do nemocnice. Nikdo další zraněn nebyl.


Tramvaje se srazily v šest hodin v ulici Ještědská v místě, kde je nájezd do točny. Vůz jedoucí shora narazil do vozu odbočujícího na obratiště.

"Jedna tramvaj zastavila v zastávce a druhá začala odbočovat na točnu. Oba řidiči se tedy museli vidět, jeli proti sobě. Nehodu vyšetřujeme, stáhli jsme si zápisy z černých skříněk obou tramvají," informovala mluvčí libereckého dopravního podniku Martina Poršová.

V horní tramvaji, která do druhé narazila, jelo šest lidí. Nikomu se při kolizi nic nestalo.

V povaleném voze nikdo neseděl, šlo o druhý vůz ze soupravy. V jejím prvním voze byl jen řidič a jeden cestující.

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/srazka-tramvaje-liberec-na-boku-nehoda-zraneni.A191204_071647_liberec-zpravy_jape

Pluhování tratě Liberec - Jablonec nad Nisou v roce 1992,

co vše se změnilo? Protože nebyly vytápěné výhybky, jezdil za tramvají s pluhem druhý vůz, jehož obsluha vyčistila a prosolila výměny. Používány byly z běžného provozu vyřazené pracovní vozy T2.

Ztracené, zapomenuté a znovu objevené diapozitivy, aneb poklady liberecké vozovny v únoru 1982.

Motorový vůz 6MT č. 104 dosloužil jako pracovní, přičemž byl upraven pro provoz s rotačním odmetačem sněhu. Vyroben byl v roce 1953 pro Ústí nad Labem, kde byl v provozu pod č. 115 do roku 1970, pak byl předán do Liberce a v provozu s cestujícími byl do roku 1973 s číslem 56. Sešrotován byl v roce 1983.
Motorový vůz 6MT č. 104 dosloužil jako pracovní, přičemž byl upraven pro provoz s rotačním odmetačem sněhu. Vyroben byl v roce 1953 pro Ústí nad Labem, kde byl v provozu pod č. 115 do roku 1970, pak byl předán do Liberce a v provozu s cestujícími byl do roku 1973 s číslem 56. Sešrotován byl v roce 1983.
Pracovní vůz T2 č. 103 pochází z legendární "desítky", vyrobené v roce 1959. S cestujícími byla v provozu do roku 1979, Vyřazena byla v roce 1985.
Pracovní vůz T2 č. 103 pochází z legendární "desítky", vyrobené v roce 1959. S cestujícími byla v provozu do roku 1979, Vyřazena byla v roce 1985.
Kolejový brus č. 107 byl v roce 1969 převzat z Ústí nad Labem, kde byl k tomuto účelu upraven v roce 1965. Před tím byl od roku 1929 v osobním provoze s číslem 78, v roce 1954 byl přečíslován na 88. V letech 1987 - 2001 absolvoval rekonstrukci na historický vůz.
Kolejový brus č. 107 byl v roce 1969 převzat z Ústí nad Labem, kde byl k tomuto účelu upraven v roce 1965. Před tím byl od roku 1929 v osobním provoze s číslem 78, v roce 1954 byl přečíslován na 88. V letech 1987 - 2001 absolvoval rekonstrukci na historický vůz.
Původně motorový vůz č. 15 z roku 1904 sloužil v Liberci k přepravě cestujících až do roku 1954, kdy byl přestavěn na trolejovou věž. Zlikvidován byl v roce 1985.
Původně motorový vůz č. 15 z roku 1904 sloužil v Liberci k přepravě cestujících až do roku 1954, kdy byl přestavěn na trolejovou věž. Zlikvidován byl v roce 1985.
"Vůz mateřských škol" č. 100 byl upraven z vozu 6MT č. 53. Začínal v Mostě a Litvínově (č.38 1953-1961), pak byl v provozu v Jablonci nad Nisou (č.125 1961-1965) a v Ústí nad Labem (č. 125 1965-1970), odkud se dostal do Liberce. Zlikvidován byl v roce 1983.
"Vůz mateřských škol" č. 100 byl upraven z vozu 6MT č. 53. Začínal v Mostě a Litvínově (č.38 1953-1961), pak byl v provozu v Jablonci nad Nisou (č.125 1961-1965) a v Ústí nad Labem (č. 125 1965-1970), odkud se dostal do Liberce. Zlikvidován byl v roce 1983.
Je to vůbec možný, že už je to 20 let, co jsme si 20.3.2001 z depozitáře Technického muzea v Brně zapůjčili původně jabloneckou tramvaj 6MT č. 117, abychom ji dali tak nějak do kupy a mohli ji provětrat po metrových kolejích v jejím původním působišti? Jak to probíhalo se můžete podívat: https://www.youtube.com/watch?v=hsnkQCTQXxc&t=87s
V pátek 22.3.1985 byly na revizi (KP), která se prováděla na 2. koleji, vozy č. 14, 45 a 15. Na 3. koleji jsou odstavené šejdrové vozy č. 27 a 32. Kromě č. 45 to byly všechno tramvaje T2, vůz č. 14 měl tenkrát jako jediný koncová sdružená světla ve vodorovné variantě. Foto Jirka Holeček.
V pátek 22.3.1985 byly na revizi (KP), která se prováděla na 2. koleji, vozy č. 14, 45 a 15. Na 3. koleji jsou odstavené šejdrové vozy č. 27 a 32. Kromě č. 45 to byly všechno tramvaje T2, vůz č. 14 měl tenkrát jako jediný koncová sdružená světla ve vodorovné variantě. Foto Jirka Holeček.
Jirka toho dne (22.3.1985) zachytil i výjezdovou tabuli. Z ní by se tehdejší prašotouš dozvěděl, že na městské trati převládaly "TéDvojky" s výjimkou služeb 1/3, 5/3 a 7/3, kde byly nasazeny soupravy "eSÚček" čísel 53+54, 55+56 a 49+50 (soupravy byly jen na lichých kurzech "trojky"). Patrně zcela výjimečně byly obsazeny všechny kurzy linky 4 (6 a 7/4 byly šejdry), přičemž na službě 3/4 jezdila "motorka" - poslední negenerálkovaná T2 s "piánem" a "stalinovými fousy" (ex č. 13). Skladbu na "jablonci" narušovala na 1/5 T2 č. 24, na záloze ve Fügnerce postávala T3 č. 43 a na školní spoje zde byla připravena souprava 51+52 (tu si brala na kolo služba 6/11). Tak to je asi takový základ, co se dá z těchto dvou fotek vyčíst.
Jirka toho dne (22.3.1985) zachytil i výjezdovou tabuli. Z ní by se tehdejší prašotouš dozvěděl, že na městské trati převládaly "TéDvojky" s výjimkou služeb 1/3, 5/3 a 7/3, kde byly nasazeny soupravy "eSÚček" čísel 53+54, 55+56 a 49+50 (soupravy byly jen na lichých kurzech "trojky"). Patrně zcela výjimečně byly obsazeny všechny kurzy linky 4 (6 a 7/4 byly šejdry), přičemž na službě 3/4 jezdila "motorka" - poslední negenerálkovaná T2 s "piánem" a "stalinovými fousy" (ex č. 13). Skladbu na "jablonci" narušovala na 1/5 T2 č. 24, na záloze ve Fügnerce postávala T3 č. 43 a na školní spoje zde byla připravena souprava 51+52 (tu si brala na kolo služba 6/11). Tak to je asi takový základ, co se dá z těchto dvou fotek vyčíst.
Čtvrtek 31.3.1994 a sólo T3SU č.54 na výlukové lince X se otáčí na provizorním trianglu před vozovnou. Za pedály Gisbert a v záběru ještě poloslužební trabant č. 05.
Čtvrtek 31.3.1994 a sólo T3SU č.54 na výlukové lince X se otáčí na provizorním trianglu před vozovnou. Za pedály Gisbert a v záběru ještě poloslužební trabant č. 05.
Celkem šest nových vozů 6MT dorazilo z České Lípy do Liberce na přelomu dubna a května 1953 a hned v neděli 3.5.1953 zachytil jeden z nich ještě bez čísla Erwin Cettineo, a to při zkušební jízdě v Tatranské ulici.
Celkem šest nových vozů 6MT dorazilo z České Lípy do Liberce na přelomu dubna a května 1953 a hned v neděli 3.5.1953 zachytil jeden z nich ještě bez čísla Erwin Cettineo, a to při zkušební jízdě v Tatranské ulici.
Dolní Hanychov dne 20.5.2005 a soupravy T2R č. 22+23 a T3M č. 81+67.
Dolní Hanychov dne 20.5.2005 a soupravy T2R č. 22+23 a T3M č. 81+67.
Liberec, vozovna 21.5.1982 a souprava T2 č. 19 + 23 těsně po provedené velké prohlídce v DP Brno.
Liberec, vozovna 21.5.1982 a souprava T2 č. 19 + 23 těsně po provedené velké prohlídce v DP Brno.
Horní Hanychov a oblíbené místo fotografů 30.5.1998 se soupravou 2 x T3m č. 57+58 s dobovou reklamou.
Horní Hanychov a oblíbené místo fotografů 30.5.1998 se soupravou 2 x T3m č. 57+58 s dobovou reklamou.
Motorový vůz s otevřeným vlekem v pondělí 5.6.1922 připraven k cestě do centra města patrně na konečné v Horním Hanychově.
Motorový vůz s otevřeným vlekem v pondělí 5.6.1922 připraven k cestě do centra města patrně na konečné v Horním Hanychově.
Souprava 2xT2R.PX č. 23 a 22 dne 26.8.2006 na výlukové lince "P" projíždí kolem areálu bývalé Textilany. Foto Pd
Souprava 2xT2R.PX č. 23 a 22 dne 26.8.2006 na výlukové lince "P" projíždí kolem areálu bývalé Textilany. Foto Pd
V liberecké vozovně se objevila v pondělí 30.8.1965 tramvaj T2 s číslem 161 a ústeckým znakem, Erwin ji vzal pěkně přes plot. Krajské město se chystalo na likvidaci tramvají, a tak s Libercem směnilo pětici pár let starých "tédvojek" s obstarožní šesticí tramvají 6MT, aby svým občanům dokázalo, že dřevěné tramvaje jsou nemoderní a Ústí jim není hodno. T2 161 dostala v Liberci číslo 24 a jezdila zde až do roku 1988, v Ústí zacinkala vůbec poslední tramvaj v roce 1970.
V liberecké vozovně se objevila v pondělí 30.8.1965 tramvaj T2 s číslem 161 a ústeckým znakem, Erwin ji vzal pěkně přes plot. Krajské město se chystalo na likvidaci tramvají, a tak s Libercem směnilo pětici pár let starých "tédvojek" s obstarožní šesticí tramvají 6MT, aby svým občanům dokázalo, že dřevěné tramvaje jsou nemoderní a Ústí jim není hodno. T2 161 dostala v Liberci číslo 24 a jezdila zde až do roku 1988, v Ústí zacinkala vůbec poslední tramvaj v roce 1970.
Ještě 12.9.1928 vůz č. 12 z roku 1899 jako motorák. O dva roky později už byl přestavěn jako poslední z původních motorových vozů na vlek č. 61 a sloužil až do roku 1961.
Ještě 12.9.1928 vůz č. 12 z roku 1899 jako motorák. O dva roky později už byl přestavěn jako poslední z původních motorových vozů na vlek č. 61 a sloužil až do roku 1961.

Že by mezi Libercem a Jabloncem přestaly jezdit tramvaje? No tak to musíme vzít vlakem z Prahy, zajet do liberecké vozovny a trať si projet. A že nás nebylo málo.

13.6.2021


foto Petr Cudrák
foto Petr Cudrák

16.6.2013 objektivem Petra Čekala a rok 1969 od Václava Hrubého.

Téměř stejné místo a stejný typ vozu. Ještě měsíc si můžeme užívat metrové jedenáctky.

Dnes (3.8.2021)

odjela do věčných lovišť do Ostašova T3m č. 57. Do Liberce dodána jako T3SU v prosinci 1982, první nasazení 7.2.1983 v soupravě 57+58, takže stihla ještě Moskevskou a Pražskou, o metrovém tobogánu do Hanychova nemluvě. Poslední provozní nasazení měla v neděli 18.7.2021 v rámci rozlučky s metrovým rozchodem.

Slunečná sobota 4.8.1984

a je hřích nevyrazit do ulic města s fotoaparátem. Ještě že tak tenkrát Jiří Holeček učinil.

Sobota 5.8.1995, Liberec.
Sobota 5.8.1995, Liberec.
V pátek 23.10.1931 došlo na Bayerstrasse (dnešní Masarykova) k nehodě tramvaje č. 36 s koňským povozem. Rozsah škod je patrný ze snímku, více k události není známo. Motorový vůz byl v roce 1936 vyroben ve vagónce České Lípě a cestující vozil až do roku 1966. Pak ještě sloužil dva roky jako služební a po té byl zrušen. Vozová skříň v nálezovém stavu se však dochovala dodnes a můžete si ji prohlédnout v Technické muzeum Liberec
V pátek 23.10.1931 došlo na Bayerstrasse (dnešní Masarykova) k nehodě tramvaje č. 36 s koňským povozem. Rozsah škod je patrný ze snímku, více k události není známo. Motorový vůz byl v roce 1936 vyroben ve vagónce České Lípě a cestující vozil až do roku 1966. Pak ještě sloužil dva roky jako služební a po té byl zrušen. Vozová skříň v nálezovém stavu se však dochovala dodnes a můžete si ji prohlédnout v Technické muzeum Liberec
Páč nás brzy opět opustí směrem na konečnou Ostašov další stroj z osvědčené série "soviet union" vyrobený jako T3SU v roce 1982 (mimochodem ve výrobě byl v době úmrtí Leonida Iljiče Brežněva) a kupodivu celý život jezdící v Liberci pod jedním číslem 58, připomeňme si jeho začátky ve městě pod Ještědem.
Třída M. Horákové, vzadu vpravo ulice Melantrichova.
Třída M. Horákové, vzadu vpravo ulice Melantrichova.
Výhybna Krematorium na konci Náchodské ulice.
Výhybna Krematorium na konci Náchodské ulice.
Pomalu se schylovalo ke konci provozu tramvajové "dvojky", a tak Erwin vyrážel do ulic se svou Flexaretou častěji právě na tuto trasu. I v neděli 2.10.1960 šel s fotoaparátem na procházku.
Zastávka v Chrastavské ulici.
Zastávka v Chrastavské ulici.
Valdštejnská ulice.
Valdštejnská ulice.
Leninova třída T3SU č. 52.
Leninova třída T3SU č. 52.
Leninova třída a souprava 2 x T3SUCS č. 59 a 60.
Leninova třída a souprava 2 x T3SUCS č. 59 a 60.

35 let zpátky. V sobotu 18.10.1986

vyrazil Gisbert Jäkl do ulic udělat pár snímků tramvajpvého provozu s novými a zánovními vozy T3SU a T3SUCS.

 Odjezd z Lidových Sadů a souprava 2 x T3SU č. 57 a 58.
Odjezd z Lidových Sadů a souprava 2 x T3SU č. 57 a 58.

24.10.1971

byla neděle a v podvečer Erwin zachytil na Rybníčku zatahování vleků z "jedenáctky" do vozovny. Uprostřed je č. 188 (podle bezrámových oken), dnešní historický vlek č. 44, v čele jablonecké 6MT (podle umístění brzdové zásuvky), a tak by to mohl být dnešní historický vůz č. 117.

Slavnostní zahájení provozu na lince do Růžodolu I.

Tramvajová trať Liberec, radnice - Růžodol I byla vedená z náměstí u liberecké radnice (náměstí Bojovníků za mír, dnes náměstí Dr. E. Beneše, kde byla napojena na hlavní městskou trať) západním směrem do obce, později liberecké části, Růžodol I. Byla uvedena do provozu na přelomu 19. a 20. století. Povolení ke stavbě bylo uděleno v roce 1897, stavba započala 31. května 1899 a trať byla uvedena do provozu 4.září 1899 směr Soukenné náměstí- Rochlice. a 9.listopadu 1904 směr radnice - Růžodolu I. Provozní délka původní tratě byla 0,925 km. V prosinci 1929 byla na růžodolské straně prodloužena k restauraci Letka na celkových 1,673 km . Zpravidla po této trati jezdila linka, která poté pokračovala po trati do Rochlice, například při zavedení čísel linek v roce 1924 jezdila po takové trase linka č. 2. Trať byla zrušena společně s tratí do Rochlice. Naposledy byly obě tratě v provozu 31. října 1960 a do tří let bylo traťové zařízení odstraněno.

Na některých domech v Londýnské a Chrastavské ulici je možné dodnes vidět původní úchytové konzole trolejového vedení.

(zdroj Wikipedia)

(zdroj: picclick.de)
Jedeme z Proseče do Liberce.... (Fotočas Mirek)
Jedeme z Proseče do Liberce.... (Fotočas Mirek)
Vystupovat, Textilana... (Fotočas MIrek)
Vystupovat, Textilana... (Fotočas MIrek)
zdroj Pinterest
zdroj Pinterest
Tramvajová trať Liberec-Jablonec n.N., rok neuveden. zastávka Měnírna (Zdroj: metro.cz, foto: ČTK)
Tramvajová trať Liberec-Jablonec n.N., rok neuveden. zastávka Měnírna (Zdroj: metro.cz, foto: ČTK)
27.1. 1999. Krasavice v Lidových sadech
27.1. 1999. Krasavice v Lidových sadech
9. 8. 1999. Krasavice právě zatáčí
9. 8. 1999. Krasavice právě zatáčí
V Herlíkovicích
V Herlíkovicích

RT6S


Vůz byl dokončen v září 1996 (vystaven na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně), zprovozněn byl vzhledem k problémům v srpnu 1997. V letech 1997-1998 pod číslem 0031 absolvoval zkušební jízdy v Praze. Následně byl prodán do Liberce ,kde obdržel evidenční číslo 85. Po zkušebním provozu bez cestujících v prosinci 1998 byl do provozu s cestujícími zařazen 31. prosince 1998. Vzhledem k různým problémům (brzda středního podvozku, elektrická výzbroj) byl často odstaven, kvůli čemuž nebyl Drážním úřadem schválen do pravidelného provozu.Kvůli těmto závadám a rychle se sjíždějícím obručím kol (důsledek použití kol menšího průměru) byl v listopadu 2003 definitivně odstaven v liberecké vozovně.V roce 1998 objednal liberecký dopravní podnik šest upravených tramvají RT6SM (později označených jako LT36), které však nebyly vzhledem k problémům výrobce ČKD Dopravní systémy vyrobeny ani dodány.Prototypový vůz měl být podle plánů ze 2. desetiletí 21. století využit jako exponát pro chystané liberecké tramvajové muzeum, k jehož realizaci ale nedošlo. Nakonec byl na konci roku 2013 odprodán a 13. prosince toho roku opustil na železničních vagónech Liberec. Převezen byl do Herlíkovic, kde stojí pod širým nebem na krátkém kusu položené koleje. Tramvaj měla být v interiéru upravena a měla sloužit jako bar a půjčovna lyží, neboť se nachází v blízkosti lyžařského areálu. Tento záměr se ale neuskutečnil a začátkem roku 2018 byl vůz RT6S nabízen k odprodeji. (zdroj wikipedie)

RT6S jako tramvaj už zanikla.... Liberec 2012
RT6S jako tramvaj už zanikla.... Liberec 2012
V pátek 3.10.2003 si to "siemenska" pěkně vyšlapovala Žitavskou ulicí od Viaduktu k nádraží. Foto Pd
V pátek 3.10.2003 si to "siemenska" pěkně vyšlapovala Žitavskou ulicí od Viaduktu k nádraží. Foto Pd
Německá školní tramvaj v Liberci v roce 2004
Německá školní tramvaj v Liberci v roce 2004
drezina z 50.let (zdroj etoretro.ru)
drezina z 50.let (zdroj etoretro.ru)
Kdo je tady "mladý" jako já a pamatuje si na průvodčí v tramvaji Liberec-Jablonec (archiv František Koudelka)
Kdo je tady "mladý" jako já a pamatuje si na průvodčí v tramvaji Liberec-Jablonec (archiv František Koudelka)
https://draha.logout.cz/
https://draha.logout.cz/
https://draha.logout.cz/
https://draha.logout.cz/
https://draha.logout.cz/
https://draha.logout.cz/
https://draha.logout.cz/
https://draha.logout.cz/

Liberecké autobusy  - archiv od Jardy Kahouna


 v letech 1975 - 1987.

Věděli jste, že tramvaje 🚋 jezdí v Liberci už 123 let?

Liberec byl totiž teprve třetí město v tehdejších Čechách, kde tramvaje začaly jezdit.

První vybudovaný úsek začínal u vlakového nádraží 🚉 . Dále vedl ulicí 1. máje až k mostu přes řeku Nisu, kde se rozdvojil a ulicemi Jánskou a 1. máje pokračoval na Soukenné náměstí.

Odtud opět pokračoval každý směr zvlášť na Benešovo náměstí. Nahoru procházela trať ulicemi Revoluční a Moskevskou, dolů mířila ulicí Pražskou. Tento úsek fungoval až do 80. let.

Na přiloženém obrázku najdete, jak vypadala první tramvaj 🚋. Za 120 let se toho dost změnilo, nemyslíte? 😉 A schválně jestli uhádnete, kde byla vyfocena 😊 (autor příspěvku Petr Žídek)

Už je to víc jak 35 let, co zmizely poslední tramvaje z Benešova náměstí. Tramvaje zde přitom jezdily víc jak 80 let. Poprvé zde zastavily už v roce 1897.
Proč ke změně došlo
Změnu nejvíce urychlila invaze v roce 1968, protože známá kolize sovětského tanku s domem v podloubí natolik narušila statiku domů na náměstí, že bylo nebezpečné tudy s několikatunovou tramvají plnou lidí projíždět.
V roce 1981 byl již stav domů tak tragický, že tramvaj kolem nich musela projíždět prázdná.
Tak co, vzpomenete si na názvy zastávek, kde jste museli vystoupit a pak opětovně do tramvaje nastoupit? (autor příspěvku Petr Žídek)
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ PROVOZU (25. 8. 1897)  První vozy pro 25—30 osob měly dřevěnou vozovou skříň, zvenčí oplechovanou, s tmavozeleným nátěrem a zlatými ozdobnými linkam. Typickou červenobílou barvu dostaly až v letech 1905—7. Osvětlení bylo zpočátku petrolejové, elektrické bylo zavedeno až roku 1901. Od roku 1907 bylo instalováno také elektrické vytápění. K prvním osmi vozům dodaným v srpnu 1897 přibylo po dvou letech dalších pět. Všechny vyrobila vagonka ve Štýrském Hradci. V letech 1916-30 bylo dvanáct z nich přestavěno na vlečné. Poslední byly vyřazeny až roku 1967.
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ PROVOZU (25. 8. 1897) První vozy pro 25—30 osob měly dřevěnou vozovou skříň, zvenčí oplechovanou, s tmavozeleným nátěrem a zlatými ozdobnými linkam. Typickou červenobílou barvu dostaly až v letech 1905—7. Osvětlení bylo zpočátku petrolejové, elektrické bylo zavedeno až roku 1901. Od roku 1907 bylo instalováno také elektrické vytápění. K prvním osmi vozům dodaným v srpnu 1897 přibylo po dvou letech dalších pět. Všechny vyrobila vagonka ve Štýrském Hradci. V letech 1916-30 bylo dvanáct z nich přestavěno na vlečné. Poslední byly vyřazeny až roku 1967.
ZASTÁVKA NA SOUKENNÉM NÁMĚSTÍ (část pohlednice, před 1909)  Původní malé dvouosé vozy byly doplňovány delšími s částečně či zcela uzavřenými plošinami. Značně se tak zlepšila služba řidičů, kteří již nebyli naplno vystaveni nepřízní počasí.  Na snímku jsou vlevo dva vozy linky Nádraží — Lidové sady, vpravo zastávka s vozem linky Růžodol I — Rochlice, jež vedla jednokolejně dnešní Náchodskou ulicí a pokračovala ulicí M. Horákové na Poštovní náměstí v Rochlici.
ZASTÁVKA NA SOUKENNÉM NÁMĚSTÍ (část pohlednice, před 1909) Původní malé dvouosé vozy byly doplňovány delšími s částečně či zcela uzavřenými plošinami. Značně se tak zlepšila služba řidičů, kteří již nebyli naplno vystaveni nepřízní počasí. Na snímku jsou vlevo dva vozy linky Nádraží — Lidové sady, vpravo zastávka s vozem linky Růžodol I — Rochlice, jež vedla jednokolejně dnešní Náchodskou ulicí a pokračovala ulicí M. Horákové na Poštovní náměstí v Rochlici.
Pod reklamním „Magnetem“ v horním konci dnešní ulice 1. máje projíždí motorový vůz č. 7, vyrobený ve vagonce Studénka. Je léto roku 1921 a právě probíhají první liberecké veletrhy, vstupenky na ně lze zakoupit v pokladnách umístěných v dolních částech „Magnetu“.  (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Pod reklamním „Magnetem“ v horním konci dnešní ulice 1. máje projíždí motorový vůz č. 7, vyrobený ve vagonce Studénka. Je léto roku 1921 a právě probíhají první liberecké veletrhy, vstupenky na ně lze zakoupit v pokladnách umístěných v dolních částech „Magnetu“. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Mezi lety 1921 a 1924 vznikl snímek vozu 11 v zastávce U Jezírka. V údolí Jizerského potoka se už tehdy nacházela zoologická zahrada, nejstarší v českých zemích. Fotografování zaujalo kromě zaměstnanců dráhy také několik kolemjdoucích, i cyklista přestal šlapat do pedálů a elegantně se opřel o své kolo. V levé části snímku stojí za povšimnutí budova první čekárny, která dodnes slouží jako stánek s občerstvením a suvenýry. (sbírka Gisbert Jäkl)
Mezi lety 1921 a 1924 vznikl snímek vozu 11 v zastávce U Jezírka. V údolí Jizerského potoka se už tehdy nacházela zoologická zahrada, nejstarší v českých zemích. Fotografování zaujalo kromě zaměstnanců dráhy také několik kolemjdoucích, i cyklista přestal šlapat do pedálů a elegantně se opřel o své kolo. V levé části snímku stojí za povšimnutí budova první čekárny, která dodnes slouží jako stánek s občerstvením a suvenýry. (sbírka Gisbert Jäkl)
Orlí ulicí přijíždí od Horního Hanychova vůz 30, který bude pokračovat ulicí Barvířskou na konečnou na Soukenném náměstí.  V pozadí vlevo je most přes Nisu, na kterém je vidět i kousek traverzy oddělující tramvajovou část.
Orlí ulicí přijíždí od Horního Hanychova vůz 30, který bude pokračovat ulicí Barvířskou na konečnou na Soukenném náměstí. V pozadí vlevo je most přes Nisu, na kterém je vidět i kousek traverzy oddělující tramvajovou část.
Rakousko-Uhersko zanikne za 12 dní, výhybna v Horním Hanychově na konečné ho ale o pár let přežije. Vůz 23, jehož posádka se ochotně nechává fotografovat, přijel 16. 10. 1918 ze Soukenného náměstí. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Rakousko-Uhersko zanikne za 12 dní, výhybna v Horním Hanychově na konečné ho ale o pár let přežije. Vůz 23, jehož posádka se ochotně nechává fotografovat, přijel 16. 10. 1918 ze Soukenného náměstí. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Mnoho cestujících se chystá odjet z konečné Rochlice s vozem 26, vozy linky 2 bývaly na rozdíl od „trojky“ vždy velmi dobře obsazené po celé trase. (19. 10. 1960, foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Mnoho cestujících se chystá odjet z konečné Rochlice s vozem 26, vozy linky 2 bývaly na rozdíl od „trojky“ vždy velmi dobře obsazené po celé trase. (19. 10. 1960, foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Vůz 38 projel dne 18. 9. 1960 křižovatkou Rybníček a míří k mostu přes Nisu. Severní strany tehdejší Stalinovy třídy se ještě demolice nedotkly. (foto Alfred Luft)
Vůz 38 projel dne 18. 9. 1960 křižovatkou Rybníček a míří k mostu přes Nisu. Severní strany tehdejší Stalinovy třídy se ještě demolice nedotkly. (foto Alfred Luft)
Od vozovny vyjíždějí 30. 10. 1960 přes křižovatku Na Rybníčku vůz 5" a jeden z vozů typu 6MT. Směrem k nádraží opouští křižovatku vlak linky 3. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Od vozovny vyjíždějí 30. 10. 1960 přes křižovatku Na Rybníčku vůz 5" a jeden z vozů typu 6MT. Směrem k nádraží opouští křižovatku vlak linky 3. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)

LIBERECKÉ TRAMVAJE

První elektrická pouliční dráha v Čechách začala jezdit v Praze roku 1891. Další byla zavedena v Teplicích (1894) a pak následovalo naše město. V roce 1895 založilo akciovou Společnost liberecké pouliční dráhy, pro níž postavil Norimberský podnik EAG první trať o rozchodu 1000 mm a městskou elektrárnu s vozovnou a dílnami. Historie liberecké městské hromadné dopravy se začala psát 25. 8. 1897, kdy byl po pouhých třech měsících stavebních prací slavnostně zahájen provoz. Trať začínala u nádraží v prostoru před dnešní Vratislavickou pivnicí (dříve městskou váhou), vedla dvoukolejně ulicí 1. máje , za mostem se rozdvojovala a pokračovala jednokolejně ulicí Jánskou (v opačném směru dolní částí třídy 1. máje) na Soukenné náměstí. Také na Benešovo náměstí vedly koleje v každém směru zvlášť: nahoru Revoluční a Moskevskou ulicí, dolů Pražskou. Dále už byla trať jednokolejná s výhybnami (zdvoukolejněna byla 12. 6. 1907). Kolem hlavní pošty zahýbala Sokolskou ulicí na Šaldovo náměstí a odtud vedla po dnešní trase na prozatímní konečnou stanici Městský lesík (nyní ZOO). Do Lidových sadů byla prodloužena už po necelých třech měsících. Od roku 1904 jezdily tramvaje na Šaldovo náměstí ulicí 5. května.

Elektrická dráha - na svou dobu velmi pokrokový a moderní dopravní prostředek - si získala oblibu veřejnosti. V roce 1898 přepravila na 800 000 cestujících. Do roku 1914 bylo dodáno celkem 32 motorových a 8 vlečných vozů. Postupně byly vybudovány tratě do Rochlice, Růžodolu I a do Horního Hanychova. Původní malou vozovnu v areálu elektrárny nahradila nová v nynější Nitranské ulici (1908), sloužící dodnes.

Léta první světové války se nepříznivě projevila i ve slibně se rozvíjející tramvajové dopravě. Mnoho zaměstnanců narukovalo, a tak musel být provoz od prvních válečných měsíců značně omezen. Přesto však rostly počty i přepravovaných osob - to vše samozřejmě na úkor údržby vozů, tratí i veškerého dalšího zařízení. Tramvaje posloužily také k rozvozu raněných vojáků od nádraží k lazaretům rozmístěným po městě (poprvé už 29. 11. 1914). V dopravní službě se jako průvodčí objevily ženy (od 31.7. 1915), nahrazující muže odvedené na frontu. I po vzniku ČSR zůstala elektrická dráha německým podnikem s němčinou jako úředním jazykem.

Teprve roku 1925 bylo Ministerstvem železnic nařízeno zavést dvojjazyčné označení a také průvodčí museli ovládat oba jazyky. Přesto se často Čechům v libereckých tramvajích prostě "nerozumělo". Vozový park byl po válce opraven, ale i tak nestačil rozšířenému provozu. Proto bylo rozhodnuto zakoupit 10 motorových vozů z vagonky ve Studénce a později sedm dalších z českolipské vagonky Bohemia (1928-30). Od 13. prosince 1924 bylo zavedeno číslování linek: 1 Nádraží - Lidové sady, 2 Rochlice - Růžodol I, 3 Soukenné náměstí - Horní Hanychov. K nim přibyla roku 1934 linka č. 4 Lidové sady - Pekárny. Síť pouliční dráhy se za první republiky příliš nezměnila. Trať do Růžodolu I byla prodloužena za most přes Nisu dnešní Londýnskou ulicí k restauraci Altdeutsche (Letka). Dále byla začátkem třicátých let v Žitavské ulici vybudována jednokolejná spojka od nádraží k viaduktu a zároveň zrušen úsek tratě v ulicích Barvířské, Orlí a Františkovské. Ve stejné době bylo při velké přestavbě Soukenného náměstí částečně změněno vedení koleji a byla zbořena původní budova čekárny s místnostmi pro dozorce a s ve řejnými záchodky. Projekty na prodloužení trati až k nově vybudované dolní stanici lanovky na Ještěd a na vybudování smyčky v Lidových sadech byly zamítnuty.

V roce 1929 bylo přepraveno asi 8 milionů osob. Vliv hospodářské krize se naplno projevil až v polovině třicátých let. Počet ces. tujících klesl na 5,4 milionu a ztráty na příjmech činily přes milion korun. Musely být prodlužovány intervaly mezi jízdami a propouštění někteří zaměstnanci. Zdrojem vedlejšího příjmu začaly být i reklamní tabule, umístěné na bocích a střechách vozů.

K přepravě osob sloužily i fiakry a zčásti také železnice, ale tramvajová doprava zůstala až do 50. let nejdůležitější součástí městské dopravy.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996, P.Dvorský, I.Grisa a G. Jäkl - Uzkorozchodné tramvajové provozy, 2007)


Výhybna v Orlí ulici u školy na přelomu 20. a 30. let. Vůz 26 vyčkává na křižování s protijedoucím vozem 27. Trati vedené libereckými „Benátkami“ zbývají již jen měsíce do ukončení provozu. (sbírka Gisbert Jäkl)
Výhybna v Orlí ulici u školy na přelomu 20. a 30. let. Vůz 26 vyčkává na křižování s protijedoucím vozem 27. Trati vedené libereckými „Benátkami“ zbývají již jen měsíce do ukončení provozu. (sbírka Gisbert Jäkl)
Pohled z horního patra domu na rohu Barvířské ulice ukazuje konečnou hanychovské linky na Soukenném náměstí. Domy uprostřed náměstí jsou již zbořeny, ocitáme se pravděpodobně v létě roku 1932. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Pohled z horního patra domu na rohu Barvířské ulice ukazuje konečnou hanychovské linky na Soukenném náměstí. Domy uprostřed náměstí jsou již zbořeny, ocitáme se pravděpodobně v létě roku 1932. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
V polovině 20. let velké změny Soukenné náměstí teprve čekaly. Obměnou však procházel vozový park: z původních motoráků se staly vleky, jejich nástupci je nahradili na „dvojce“ a na nádražní linku vyjely „studénky“.  (sbírka Gisbert Jäkl)
V polovině 20. let velké změny Soukenné náměstí teprve čekaly. Obměnou však procházel vozový park: z původních motoráků se staly vleky, jejich nástupci je nahradili na „dvojce“ a na nádražní linku vyjely „studénky“. (sbírka Gisbert Jäkl)
Od roku 1906 bylo možno mezi radnicí a Jabloneckým (Šaldovým) náměstím podle potřeby volit obě kolejové trasy bez rozdílu směru. Snímek z první poloviny 30. let ukazuje nejen kolejovou křižovatku u radnice, alei vůz 14 na cestě do Růžodolu I. (sbírka Gisbert Jäkl)
Od roku 1906 bylo možno mezi radnicí a Jabloneckým (Šaldovým) náměstím podle potřeby volit obě kolejové trasy bez rozdílu směru. Snímek z první poloviny 30. let ukazuje nejen kolejovou křižovatku u radnice, alei vůz 14 na cestě do Růžodolu I. (sbírka Gisbert Jäkl)
Sokolovským náměstím projíždí 30. 7. 1952 vůz 30 směrem do Růžodolu I. Vpravo stojící autobus Škoda 706 RO svědčí o tehdejším umístění autobusového nádraží ČSAD. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)
Sokolovským náměstím projíždí 30. 7. 1952 vůz 30 směrem do Růžodolu I. Vpravo stojící autobus Škoda 706 RO svědčí o tehdejším umístění autobusového nádraží ČSAD. (foto Erwin Cettineo, sbírka Gisbert Jäkl)