Školství v Rochlici

Škola byla jednou z nejstarších v okolí. Dle domněnky již z roku 1360 a byla původně v domě č. 19. Říká se tam Schulfleckl a jelikož Rochlice v té době byla německá, byla též škola pravděpodobně také německá. Škola byla prý za husitských válek zničena projíždějícími husity, kteří válčili s majitelem panství - pány z Bibrštejna a na čas zanikla.
Až v roce 1595 je zmínka, že kupuje obec zahrádku pro školu. Kolem roku 1600 byl vybudován nový dřevěný kostelík a krátce předtím byla založena i školka a později škola. Avšak během třicetileté války se počet obyvatelstva velmi zmenšil a mnoho stavení včetně školy (28 let) zde po dlouhou dobu zelo prázdnotou.
První doložená budova školy zde byla postavena okolo roku 1750. Bylo to v domě č.p. 52. Říkalo se tam na Staré škole a byl to dům krejčího Mareše.
U školy byla v letech 1836 -1837 postavena nová budova č.p. 101 (dnešní dolní budova). Do roku 1869 byla německá škola trojtřídní a bylo k ní přidruženo dalších 8 obcí: Dolní Hanychov, Pilinkov, Hynčice, Hluboký, Minkovice, Víska, Doubí a část Horního Růžodolu. Ale vzhledem ke stoupajícímu počtu dětí byla její kapacita nedostatečná. A to i přesto, že časem do místní školy přestaly již chodit děti z Hanychova, Pilínkova, Doubí a Vesce, kde již byla otevřena vlastní škola.
Z nedostatečné kapacity byla u školy přistavena ještě další škola (dnes horní budova) č.p. 151. To bylo v roce 1885 -1888. Avšak i v tomto případě se jednalo o školu německou. V ní se nacházela od roku 1919 dvoutřídní česká škola. Děti z Růžodolu rochlickou školu navštěvovaly až do roku 1887. Také zde existovala německá dívčí škola, kterou vedla ve školním roce 1924 - 1925 Marie Blaschek. Byla první řídící učitelkou v okrese.

Česká škola v Rochlici

Česká zemská škola obecná v Rochlicích byla zřízena dle § 4, zákona ze dne 3. dubna 1919, číslo 189 sbírky zákonů a nařízením výnosem zemské školní rady v Praze ze dne 31. května 1919 číslo 688/2 ai 1919 č.z.š. rady 51.637 a organizovaná jako škola dvoutřídní.
Správcem školy byl jmenován František Žďárský, definitivní učitel v Oulibicích, okres Jičín a učitelkou Marie Vávrová z Ústí u Staré Paky. Oba jmenovaní nastoupili svůj úřad v Rochlicích dne 16. září 1919, kteréhož dne byla škola otevřena. Školský výbor - výbor důvěrníků se skládal z Josefa Šídy, tkadlce a z Josefa Petříka, obuvníka v Rochlicích.
Soukromým sčítáním bylo zjištěno 1400 Čechů. A tak po dlouhých sporech, byly pro českou školu zabrány v německé škole v Rochlicích č.p. 101 3 místnosti ( 2 učebny a 1 kabinet) ve 2. poschodí. Nájemné 1. rok nebylo požadováno. Pan ředitel píše o prvním dnu v kronice takto:
Dne 16. září 1919 vykonáno otevření školy jejím prvním správcem Františkem Žďárským. Časně ráno toho dne očekávaly české dítky s rodiči, hlavně matkami, své nové české učitele (u budovy č.p. 101). Jako když včelí královna odvádí nový roj, tak vypadalo to dne 16. září 1919 před budovou německých škol obecných v Rochlicích. Před budovou horní (č.p.151) roj dítek německých, před budovou dolní (č.p.101) roj dítek českých. Tyto zavedl pan ředitel do místností určených české škole a promluvil k dítkám i rodičům o významu tohoto památného dne - kdy otvírá se v Rochlicích česká škola. Ku konci zapěny národní hymny.
Zařízení tříd v prvních dnech nebylo žádné, později se za pronájem platí. V letech 1920 - 1923 se například platil pronájem školních místností 1500 Kčs ročně. Až postupem se začaly třídy zařizovat. První den seděli žáci po podlaze. Zařízení tříd bylo postupně vybavováno. Ze školy v Liberci bylo zapůjčeno (později i odkoupeno) 21 lavic dvousedadlových do jedné třídy a 15 lavic pro 4 - 6 žáků do třídy druhé. Obec později zapůjčila dalších 11 lavic různé délky. Občané zapůjčili 1 stůl,1 skříň, 1 židli, 1 teploměr, 1 dětskou tabuli, která sloužila zpočátku v obou třídách. Po zakoupení vybavení věci byly postupně vraceny.
Do školy bylo zapsáno 205 dítek. Žáci byli rozděleni dle věku do 3 tříd.
1. třída (1. a 2. ročník) 37 žáků

2. třída (3. a 4. ročník) 56 žáků

3. třída (5. až 8. ročník) 111 žáků ta byla rozdělena na A + B celkem 199 žáků

5 žáků odešlo do školy v Liberci. Do české školy přešlo z německé 141 žáků a ze školy v Liberci 58 žáků.
Dle národnosti do české školy chodí 190 Čechů a 9 Němců. Dle náboženství tu je 184 katolíků, 6 evangelíků a 9 bez vyznání.
1. a 2. třídu vyučuje Marie Vávrová a 3 třídu A a B vyučuje František Žďárský. Bylo též zapůjčeno 150 čítanek a 25 slabikářů pro všechny třídy. Z důvodu nedostatku učitelů se nevyučovalo náboženství a ženské ruční práce. V lednu 1920 byla redukována německá škola o 4 třídy. 2 třídy připadly české škole. Správce české školy bydlel sám bez rodiny v restauraci U Votočků v Horním Růžodole a byl nucen dojíždět na neděli za rodinou do svého domova v Podůlší u Jičína. Byt, který byl pro něho připraven v domě č.p. 55 ( pod školou), byl ještě obsazen. Byl také ustaven školský výbor.

Bylo také nastudováno první české divadlo - V zajetí skalních mužíků. Hraní divadla se poté stalo tradicí. Založena byla též knihovna, kterou vedl správce školy Žďárský. Pořádány jsou každoroční a pravidelné výlety s žactvem do blízkého i dalekého okolí. Na škole se stávají pravidlem stravovací akce v zimních měsících ( mléko + kakao + houska).
Pravidelně se konají vánoční nadílky. Příklad z roku 1929 - Nejchudším dětem bylo věnováno 29 párů bot, 1 pár bačkůrek, látka na 11 obleků, 15 párů rukavic a punčoch, 3 čepice, 2 páry punčoch, 2 tílka, 3 kabátky a 3 šatičky. Také se konají zdravotnické prohlídky a očkování.
Do 1.1.1921 se jmenovala zdejší škola - Česká zemská obecná škola. Dle nového zákona je nyní název Česká státní obecná škola v Rochlicích. 21.5.1921 byla vyvěšena prvně česká vlajka a instalován nový nápis na školu - Česká státní obecná škola o rozměrech 2 x 0.55 m. Obé zhotovil truhlář Josef skřivánek za 350 Kč.
V roce 1923 dostává správce školy byt v domě č.p. 45 (pod školou) o velikosti 2 pokoje, kuchyň a předsíň. Pořádají se pravidelně školní slavnosti v restauraci U Votočků a na koupališti v Rochlicích. Od školního roku 1923-1924 se vyučují nové předměty - Občanská nauka a výchova (pro žáky, kteří nenavštěvují hodiny náboženství), ruční práce výchovné pro chlapce a místo tělocviku zavedena tělovýchova. 1923 zakoupen pozemek pro novou školu. Nebude - li by postavena nová škola, bude pozemek využit na hřiště.
15.11.1923 byla založena při škole mateřská školka pro děti ve věku 3 - 6 let. 18.10.1824 navštívil rochlickou školu ministr školství Markovič. 18.2. - 1.3.1929 byly na Liberecku zavřeny školy pro kruté mrazy (-36 - -41 st. C).
Od školního roku 1929-30 je škola organizována jako 4 třídní. Pronájem další třídy byl získán od mětského úřadu. Nájem s vybavením a osvětlením za roční částku 900 Kčs. Nastoupilo 118 žáků - 61 chlapců a 57 dívek. Dle národnosti to bylo 116 Čechů a 2 Němci. Dle náboženství to bylo bez vyznání 66, římsko-katolického 39, k církvi československé 5, českobratrské 3, řecko-katolické 2, evangelické 1, pravoslavný 1 a židovské 1. Od 1.10.1929 začala povinná výuka němčiny.
Od 3.8.1931 se zřizuje při zdejší škole 5. třída postupná. 16.9.1933 se započalo se stavbou obecné a měšťanské školy v Hornim Růžodole. O jeho stavbu měl největší zásluhu Josef Votoček, starosta Horního Růžodolu, který 1.11.1932 zemřel a otevření této školy se nedočkal.
V listopadu a prosinci 1934 proběhlo očkování proti záškrtu. Po četných žádostech o ustavení měšťanské školy v Rochlicích, nebylo vyhověno a tak dle nového nařízení byla úprava školních obvodů provedena na schůzi školního výboru a rodičovského sdružení dne 8.5.1937 ve škole v Horním Růžodole. Podle tohoto usnesení bude většina žáků patřit do obvodu měšťanské školy ve Vesci, z části severně za seřaďovacím nádražím do Horního Růžodolu a severně od "Černé louže" do Liberce. Podobně pro žáky zdejší obecné školy nebyla část Horního Růžodolu " Na kopci" přidělena Rochlické obecné škole pro nedostatek místa. Bude o tom rozhodnuto až po stavbě nové školy. Projekty k ní mají být vypracovány v roce 1938 a v roce 1939 má začít stavba.
Ve školním roce 1937 - 1938 byl pořízen školský rozhlas. Radiopřijímač a 5 amplionů bylo pořízeno nákladem 4 273 Kčs + zařizovací náklady 259 Kčs. Městský úřad povolil zdarma užívati elektrický proud a postavení antény.
Delegace obecné školy v Rochlicích se zúčastnila pohřbu T. G. Masaryka, který zemřel 14.9.1937. V delegaci byli František Žďárský, Josef Jireš a Marie Jirešová za Sokol a Antonie Jiroušková. Školní rok končí 121 dětí v 5 třídách.
1. třída 13 chlapců 13 dívek celkem 26 2. třída 20 chlapců 9 dívek celkem 29 3. třída 11 chlapců 12 dívek celkem 23 4. třída 8 chlapců 13 dívek celkem 21 5. třída 14 chlapců 8 dívek celkem 22 všechny třídy celkem 121Školní rok 1938 - 1939 byl poznamenán neblahou Mnichovskou dohodou, která byla podepsána 29.9.1938 a 30.9. 1938 bylo podstoupeno pohraničí Německu. Rochlice samozřejmě patří - jako hlavní město sudetského hnutí na severu Čech Liberec - mezi území, které připadlo Německu. Školní rok začal 1.9.1938 za vzrušených poměrů. Rodiče stěhovali své děti do vnitrozemí k příbuzným, protože v pohraničí se očekávaly bouřlivé válečné údálosti. Nakonec k 30.9.1938 zbylo v 5 třídách asi 15 dětí, jejichž rodiče neměli děti kam poslat. Pan řídící učitel setrval v Rochlici do 7 října 1938, což byl poslední den, kdy měli státní zaměstnanci odjet do vnitrozemí podle určení nadřízených orgánů. František Žďárský byl přikázán do obecné školy Železnice u Jičína jako třídní učitel.
Nařízeno bylo nechat inventář školy na místě, pouze nejdůležitější úřední knihy a razítko bylo odvezeno. Později toto bylo odevzdáno inspektorátu národních škol, který se přestěhoval do Mladé Boleslavi. Klíče od školy a inventář byly předány zastupitelstvu Rochlic, jmenovitě německým zastupitelům Růžičkovi a Kratochvílovi. Takto tedy skončila po 19 letech česká škola na 6 let v Rochlicích. S odchodem Čechů do vnitrozemí a s příchodem říšských Němců stoupl počet žáků v rochlické škole téměř na dvojnásobek. (zdroj ZDŠ Rochlice)