Městské lázně 

23.08.2022
archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
1912 ( zdroj https://www.ebay.de )
1912 ( zdroj https://www.ebay.de )

Liberecké lázně


Zmínka o prvních očistných lázních v podobě lazebny v Liberci je z roku 1500. Nalézala se přímo ve středu města v uličce, která dodnes nese název Lazebnický vrch. Teprve v roce 1897 byly otevřeny veřejné sprchové lázně  v Pastýřské ulici. Velký pokrok, pokud se týče hygieny, znamenalo teprve zřízení městských lázní.

Po vzoru jiných větších měst toužili po podobném očistném zařízení obyvatelé Liberce už koncem 19. století v době plné převratných a budovatelských myšlenek. Z popudu liberecké spořitelny k příležitosti oslavy 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. se podařilo tento záměr uskutečnit. Staveniště bylo vybráno na křižovatce promenádní ulice do Lidových sadů, dnešní Masarykovy a ulice Vítězné v hlubokém dolíku protékaném Jizerským potokem. Ze soutěže vyšel vítězně návrh vídeňského architekta P. P. Branga. Podle něj postavil dnešní budovu městských lázní v letech 1900 - 1902 význačný liberecký stavitel A. Bürger. Svou novorenesanční architekturou, v níž se už zřetelně projevují znaky nastupující secese, vhodně doplnila dvě další znamenité stavby, jakými jsou budovy muzea a Obchodní a živnostenské komory, které téměř současně vyrostly na protější straně vzniklé křižovatky ulic. Hlavní vstup lázní je orientován do ulice Masarykovy, v delším křídle, sledujícím Vítěznou ulici, se nachází dvoupodlažní hala s plaveckým bazénem   o rozměrech 10x20 metrů. Zajímavou technickou novinku představoval světlík v zaklenuté ocelové konstrukci střechy bazénu, které se dal v létě zpoloviny otevřít. Lázně měly v době svého vzniku především funkci očistnou. Proto jejich převažující část zabíraly koupele vanové, později využívané k léčebným procedurám. Na bohatém průčelí obloženém keramickými obklady  v kombinaci s deskami z hořického pískovce, upoutá pozornost architektonické ztvárnění vstupu s portikem o třech polích a s předsazeným schodištem. Hlavní průčelí vrcholí mohutným čtyřstupňovým štítem ve střeše a dvěma půlkruhovými výstupky po stranách, na nichž jsou umístěny alegorické sochy Síly a Mládí. Nad vysokými okny prního patra probíhá pás reliéfu znázorňujícího vodní hry. Autory sochařských částí jsou profesoři liberekcé průmyslové školy E. Gerhart a F. Craske. V interiéru lázní převažuje už sloh secesní.
Jedna z nejcennějších historizujících staveb v severních Čechách ztratila     v 90. letech minulého století svou původní funkci, čímž začalo její postupné chátrání. Po změnách vlastníků skončily lázně v majetku města. Město Liberec získalo lázně zpět ve veřejné dražbě v roce 2005 za 9 milionů Kč a postupně provedlo několik nejnutnějších oprav pro záchranu budovy. V roce 2010 byl schválen projekt na konverzi lázní na galerii, která se sem přesune z Liebiegova paláce. Specifičnost stavby však netvoří vhodný základ pro výstavní a galerijní funkce. Konverze si proto vyžádala výrazné vnitřní změny (odstranění bazénové vany, změnu dispozic), bez kterých nelze galerii v objektu provozovat. Projekt "Revitalizace městských lázní na galerii a dostavba depozitáře" zpracoval architektonický ateliér SIAL. Vedoucími projektu byli Karel Novotný a Jiří Buček ze Sialu. Tým architektů doplnili Petr Čihák, Jan Duda, Jana Hlavová a Filip Horatschke. Západně od historické budovy vznikla v Masarykově ulici strohá novostavba depozitáře. Struktura fasády depozitáře z eloxovaného hliníku vychází ze vzoru modrotiskové šablony z počátku  20. století, uložené v místním muzeu. V novostavbě je kromě depozitáře umístěno moderní pracoviště fotoateliéru, restaurátorské dílny, kanceláře, badatelny a místnost pro ostrahu. Jednotlivá patra novostavby jsou propojena schodištěm a nákladním výtahem, který umožňuje "distribuci" uměleckých děl po obou budovách. Do malého dvorku mezi křídla budovy lázní a bývalou kotelnu byla vložena přístavba sloužící jako pobytový prostor pro návštěvníky kavárny (první nadzemní podlaží). V prostoru bývalé kotelny vznikla vložením patra místnost pro výukové programy. Před průčelní fasádou historického objektu vznikla rampa pro bezbariérový přístup s předsazenou černou kovovou "zástěnou", která úmyslně kontrastuje s eklekticismem fasády lázní. Modrý pruh na ní značí hladinu původního bazénu. Grafický design informačního systému byl realizován podle návrhu renomovaného studia Aleše Najbrta. Galerie se veřejnosti otevřela 28. 2. 2014.
18.6.2022 (foto Zdena Ina Bergger)
18.6.2022 (foto Zdena Ina Bergger)

Interiér městské lázně.

Neo renesanční budova městského bazénu, která byla postavena v roce 1901-1902 v návaznosti na projekt vídeňského architekta Petra Paula Branga. Stavbu realizoval Reichenbergersparkasse stavitel Reichenberger a architekt Adolf Bürger u příležitosti 50. výročí vlády císaře Franze Josefa I. iniciováno a realizováno. (Foto konec 1920 let).(archiv Ondra Musil)

archiv FL
archiv FL
Liberec má svou zeměpisnou polohou jen velmi málo teplých slunečných dnů, a proto jsou městské lázně nezbytným zařízením. Bazén lázní byl značným nákladem renovován v uplynulém desetiletí (60.léta).


(zdroj: foto i text Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
cca 1910 (archiv M.Gergelčík)
cca 1910 (archiv M.Gergelčík)
lázně se začínají stavět
lázně se začínají stavět
lázně jsou dokončeny
lázně jsou dokončeny
Městské lázně v roce 1905 a 2001 (zdroj Karel Čveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
Městské lázně v roce 1905 a 2001 (zdroj Karel Čveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
1910 (archiv O.Musil)
1910 (archiv O.Musil)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík

Městské lázně

(Lázně Františka Josefa I.)

Lázně  jsou jednou z nejvýznamnějších památek města Liberce. Jedná se o novorenesanční budovou městských lázní, postavenou v letech 1901-1902 podle projektu vídeňského architekta Petera Paula Branga. Lázně si místní obyvatelé vyžádali svým zájmem o podobné zařízení a stavbu iniciovala a realizovala Liberecká spořitelna, prostřednictvím libereckého stavitele a architekta Adolfa Bürgera, k příležitosti oslavy 50. výročí panování císaře Františka Josefa I.

Budova lázní je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Po dokončení stavby byl 17. 3. 1902 provoz lázní zahájen. Rokem 1984 přestaly lázně sloužit svému původnímu účelu a k dispozici byly už jen služby provozované v prostorách budovy. V roce 1995 byly lázně prodány soukromému majiteli za 3 miliony Kč a pak ještě několikrát změnily majitele a od té doby budova bez potřebné údržby chátrala.
Město Liberec získalo lázně zpět ve veřejné dražbě v roce 2005 za 9 milionů Kč a postupně provedlo několik nejnutnějších oprav pro záchranu budovy. Ve městě dlouhá léta probíhala diskuse nad novým účelem budovy. V letech 2011-2013 proběhla rekonstrukce budovy za 360 milionů Kč financovaná z Evropských fondů s 15% spoluúčastí Libereckého kraje pro účely Oblastní galerie Liberec. Průběh rekonstrukce budovy dokumentoval speciální facebookový profil, který se transformoval v oficiální facebookový profil. Galerie se veřejnosti otevřela 28. 2. 2014. (zdroj: wikipiedie)
Kouzelná reklama na liberecké lázně z adresáře roku 1926.  Takže přátelé: koupání mužů a žen v bazéně ZÁSADNĚ oddělené (o sauně ani nemluvě!), kromě úterního rodinného koupání. (No jo, ale co když přijde víc rodin najednou, to si pak budou chlapi moct navzájem okukovat manželky? Tak asi v zájmu zachování mravnosti tam radši v úterý ani nechoďte.) Trvání jedné návštěvy: 45 minut včetně převléknutí, jinak přijdete o Badekartu. A jestli tomu dobře rozumím, můžete se objednat dopředu telefonicky na tel. čísle 548. (autor příspěvku Tomáš Cvrček)
Kouzelná reklama na liberecké lázně z adresáře roku 1926. Takže přátelé: koupání mužů a žen v bazéně ZÁSADNĚ oddělené (o sauně ani nemluvě!), kromě úterního rodinného koupání. (No jo, ale co když přijde víc rodin najednou, to si pak budou chlapi moct navzájem okukovat manželky? Tak asi v zájmu zachování mravnosti tam radši v úterý ani nechoďte.) Trvání jedné návštěvy: 45 minut včetně převléknutí, jinak přijdete o Badekartu. A jestli tomu dobře rozumím, můžete se objednat dopředu telefonicky na tel. čísle 548. (autor příspěvku Tomáš Cvrček)
Městské lázně (M.Gergelčík)
Městské lázně (M.Gergelčík)
(archiv Jiří Jan Kolner)
(archiv Jiří Jan Kolner)
40.léta (archiv J.Hůlka)
40.léta (archiv J.Hůlka)
archiv M.Ban
archiv M.Ban
2004 (archiv Jiří Jiroutek)
2004 (archiv Jiří Jiroutek)
v roce 2008
v roce 2008
v roce 2008
v roce 2008
v roce 2008
v roce 2008
archiv P.Bláha
archiv P.Bláha
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav

Liberecké lázně, 2008 - Den otevřených dveří

archiv Martina Škárová a Jiří Jiroutek

v roce 2008
v roce 2008
v roce 2008
v roce 2008
Lázně Liberec 2008 a 2017 Den otevřených dveří v r. 2008 a prodejní akce Design Days Reichenberg v r. 2017
Lázně Liberec 2008 a 2017 Den otevřených dveří v r. 2008 a prodejní akce Design Days Reichenberg v r. 2017
Škoda toho krásného historického bazénu! Teď je to umělecká hala, taky pěkná, ale bazén byl hezčí - archiv Lara Stein
Škoda toho krásného historického bazénu! Teď je to umělecká hala, taky pěkná, ale bazén byl hezčí - archiv Lara Stein
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav

Hygiena před sto lety a dnes

Koupat se dnes 2 denně je pro většinu standardem . Před sto lety se lidé koupali maximálně 1 x týdně a to většinou v neckách donesených do místnosti a pěkně celá rodina ve stejné vodě . Byty většinou koupelnu neměly . Proto se budovaly společné očistné lázně a lazebny. V Liberci byla lazebna na dnešním Lazebnickém vrchu . V roce 1897 veřejné sprchové lázně v Pastýřské ulici . Od roku 1902 sloužily v Liberci k veřejné očiště Městské lázně . 2 podlaží , 10x20 m bazén, vany,sprchy a další služby . Naučil jsem se tam plavat jako mnozí další z mé generace . Přikládám dvě pohlednice z mé sbírky prošlé poštou v roce 1902 a foto dnešního stavu .(Autor příspěvku Karel Krenk)