Vznik zookoutku

21.11.2021
1910 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
1910 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
archiv T.Majer
archiv T.Majer

Spolkový zookoutek a začátky ZOO Liberec

Skromné počátky jsou spojené s aktivitou libereckého Ornitologického spolku. Ten vybudoval nejdříve voliéru za restaurací Lidové sady (1902) a potom umělý ostrůvek na Jezírku s romantickou hradní stavbičkou, sloužící jako úkryt pro labutě (1904).
O rok později už stál kousek dál proti proudu Jizerského potoka v malé oboře přístřešek pro srnky .
První skutečná budova zookoutku sem byla přenesena po dohodě  s architektem z "alpské vesnice" postavené na Výstavě českých Němců 1906.     V ZOO upravený stojí dodnes "Čapí hnizdo ".
Netrvalo dlouho a kolem domku vznikl areál s několika desítkami voliér především pro ptactvo a menší živočichy. Výjimku představoval medvěd přivezený vojáky se Srbska, který byl největším zvířetem a také hlavní atrakcí rodící se ZOO. Ta byla zatím s veškerým zařízením v péči Ornitologického spolku, který ji chtěl přeměnit v řádnou instituci spravovanou městem. Záležitost byla na dobré cestě, ale všemu udělala kříž přes rozpočet první světová válka.

(Zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

archiv Michal Schwab
archiv Michal Schwab

Počátky zoologické zahrady v Liberci, které jsou pevně spjaty s činností ornitologického spolku, lze zaznamenat už na konci 19. století. Ornitologičtí nadšenci již v roce 1895 vytvořili v liberecké čtvrti Perštýn malý stálý zookoutek, ve kterém chovali převážně drůbež, holuby, králíky, ale i cizokrajné a domácí divoké ptactvo. O rok později se starosta spolku pan Anton Ferdinand Müller poprvé veřejně zmiňuje o nápadu vytvořit zoologickou zahradu a již v roce 1900 se začne jeho přání pomalu naplňovat.

voliéra v roce 1904
voliéra v roce 1904

6. 8. 1904 ornitologický spolek požádal městskou radu o pozemky za účelem založení zoologické zahrady a o dva dny později získal od města Reichenberg kladnou odpověď. Veřejnosti byla zahrada otevřena v září téhož roku. Ze srnčího výběhu a rybníčků pro ptactvo se velmi záhy na vzdálenějších pozemcích v údolí potoka vyvinula malá zoologická zahrada. K pestrému ptactvu, srncům, ovcím a drobnému zvířectvu brzy přibyla i další zvířata. Již před první světovou válkou se v zahradě chovali kromě drobného zvířectva z celého světa také draví ptáci, hadi, ještěři, ryby, dikobraz, opice nebo divoký buvol. Mimo vlků, lišek, divokých psů a dalších menších šelem zde návštěvníci mohli spatřit také medvědy či pumu. V roce 1908 bylo v areálu zoo zbudováno také první větší zimoviště a o rok později dokonce i pavilon opic, klece pro šelmy, čtyři akvária a tři terária. V roce 1913 zoo chovala na 110 kusů domácího a cizokrajného ptactva a více než 130 kusů zvířat z celého světa. Návštěvnost se zvedala rapidním tempem a nechyběli ani návštěvníci ze zahraničí. Rekordní byl rok 1913, kdy branami zoo prošlo 70000 osob. Již v roce 1916 proběhl v zoo první úspěšný odchov medvědů.

aqrchiv J.Hůlka, úprava Pav Karel
aqrchiv J.Hůlka, úprava Pav Karel
Pohled do expozice
Pohled do expozice
1907
1907
1911 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
1911 (zdroj: ansichtskarten-lexikon.de)
1920
1920
Vodní ptactvo v prvorepublikové liberecké Zoo
Vodní ptactvo v prvorepublikové liberecké Zoo
obora
obora
Čapí hnízdo a správce
Čapí hnízdo a správce

Od labutí a srnčího výběhu k regulérní zoo

Při výstavbě výletního jezírka zvaného "Gondelteich" (dnešní Labutí jezírko) ornitologický spolek buduje na ostrůvku labutí hrádek a na jezírko vysazuje čtyři labutě. V roce 1902 v městském parku u restaurace Lidové sady zřizuje ptačí dům s voliérou.

6. 8. 1904 ornitologický spolek požádal městskou radu o pozemky za účelem založení zoologické zahrady a o dva dny později získal od města Reichenberg kladnou odpověď. Veřejnosti byla zahrada otevřena v září téhož roku.  Ze srnčího výběhu a rybníčků pro ptactvo se velmi záhy na vzdálenějších pozemcích v údolí potoka vyvinula malá zoologická zahrada. K pestrému ptactvu, srncům, ovcím a drobnému zvířectvu brzy přibyla i další zvířata.  Již před první světovou válkou se v zahradě chovali kromě drobného zvířectva    z celého světa také draví ptáci, hadi, ještěři, ryby, dikobraz, opice nebo divoký buvol. Mimo vlků, lišek, divokých psů a dalších menších šelem zde návštěvníci mohli spatřit také medvědy či pumu. V roce 1908 bylo v areálu zoo zbudováno také první větší zimoviště a o rok později dokonce i pavilon opic, klece  pro šelmy, čtyři akvária a tři terária. V roce 1913 zoo chovala na 110 kusů domácího a cizokrajného ptactva a více než 130 kusů zvířat z celého světa. Návštěvnost se zvedala rapidním tempem a nechyběli ani návštěvníci  ze zahraničí. Rekordní byl rok 1913, kdy branami zoo prošlo 70 000 osob.  Již v roce 1916 proběhl v zoo první úspěšný odchov medvědů.

Důvodem, který všechny vedl k mylnému datování vzniku zoo v roce 1919,   bylo záměrné zkreslování nejstarší historie Zoo samotným bývalým ředitelem Erichem Sluwou. "Když se v roce 1929 stal Erich Sluwa z dosavadního správce ředitelem, začal vydávat o zoologické zahradě tzv. průvodce ve formě brožur. Jak sám tvrdí, do roku 1942 jich bylo více než třicet. Jakýmsi společným jmenovatelem Sluwových brožur bylo do určité míry zkreslování skutečného vzniku a předchozí historie liberecké Zoo," vysvětluje Šulc. V roce 1934 Sluwa dokonce vydává brožuru k příležitosti patnácti letům založení zoo, ve které označil rok 1919 rokem skutečného založení Zoo a o předchozím působení  a zásluhách Ornitologického spolku se zde vůbec nezmiňuje. Údajům, které uváděl dlouholetý a oddaný ředitel liberecké Zoo, a který se sám prohlašoval za zakladatele, nebyl důvod nevěřit. Poválečná literatura pak vesměs ze Sluwových zpráv vycházela a čerpala a díky tomu se veřejnost dodnes mylně domnívá, že nejstarší zoologická zahrada v České republice byla založena nikoliv v roce 1904, ale až v roce 1919.
Počátky zoologické zahrady v Liberci, které jsou pevně spjaty s činností ornitologického spolku, lze zaznamenat už na konci 19. století. Ornitologičtí nadšenci již v roce 1895 vytvořili v liberecké čtvrti Perštýn malý stálý zookoutek, ve kterém chovali převážně drůbež, holuby, králíky, ale i cizokrajné a domácí divoké ptactvo. O rok později se starosta spolku pan Anton Ferdinand Müller poprvé veřejně zmiňuje o nápadu vytvořit zoologickou zahradu a již v roce 1900 se začne jeho přání pomalu naplňovat.

E. Sluwa a částečně i jeho starší kolega F. Weller vtiskli zoologické zahradě mnoho z její dnešní tváře. Za působení těchto dvou osobností zde postupně vyrostl bazén pro lachtany, zimní pavilony pro velké šelmy a ostatní exotickou zvěř. Až do dnešních dnů slouží bývalá administrativní budova z roku 1906 (nyní cukrárna Čapí hnízdo), která byla do zoo převezena z Německočeské výstavy. Sluwova éra končí po osvobození republiky v červnu 1945.

(Zdroj: Zoologická zahrada Liberec, 2019)

https://www.zooliberec.cz/

dolní část ZOO v roce 1913 a 2001
dolní část ZOO v roce 1913 a 2001

Zoologická zahrada v roce 1913

Počátky nejstarší zoologické zahrady v České republice jsou spojeny s ornitologickým spolkem, který zde roku 1904 vysadil labutě a zřídil výběh pro srnčí zvěř navazující na voliéru za restaurací v Lidových sadech z roku 1902. Uprostřed pohlednice vidíme dodnes existující domek Čapí hnízdo, přestěhovaný sem z výstavy 1906. Rozvoj skutečné zoologické zahrady začíná až po roce 1919, odkdy jsou budovány jednotlivé pavilony pro zvířata, a během meziválečného období se z liberecké zoologické zahrady stává nejen nejstarší zařízení svého druhu v republice, ale i oblíbené místo mnoha návštěvníků. Od šedesátých let se zoo začalo rozrůstat do okolních lesů a dnes patří k nejkrásnějším a nejvýznamnějším v Evropě.

(Zdroj: R.Karpaš - Staré pohlednice LIBEREC, 2008, Karel Čtveráček / Jan Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností, 2001)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka