Přechod zookoutku v zoologickou zahradu

20.11.2021
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
https://www.zooliberec.cz/
https://www.zooliberec.cz/
ZOO Liberec 1976 (archiv Jana Jánská)
ZOO Liberec 1976 (archiv Jana Jánská)
Pamatuji když tam běhali malé kozičky a jedna mi začala žvejkat mašličku ze šatů tatínek pohotově vyfotil (Alice Navrátilová)
Pamatuji když tam běhali malé kozičky a jedna mi začala žvejkat mašličku ze šatů tatínek pohotově vyfotil (Alice Navrátilová)
Jelen sika - 60.léta
Jelen sika - 60.léta
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková

Začátky ZOO Liberec


První skutečná budova zookoutku sem byla přenesena po dohodě  s architektem z "alpské vesnice" postavené na Výstavě českých Němců 1906.    V ZOO upravený stojí dodnes "Čapí hnizdo ".
Netrvalo dlouho a kolem domku vznikl areál s několika desítkami voliér především pro ptactvo a menší živočichy. Výjimku představoval medvěd přivezený vojáky se Srbska, který byl největším zvířetem a také hlavní atrakcí rodící se ZOO. Ta byla zatím s veškerým zařízením v péči Ornitologického spolku, který ji chtěl přeměnit v řádnou instituci spravovanou městem. Záležitost byla na dobré cestě, ale všemu udělala kříž přes rozpočet první světová válka. Teprvé po ní bylo možné na podzim 1919 záměr realizovat.
I tak se liberecká ZOO stala nejstarší v republice.
Účast města, které podnik považovalo do jisté míry také za věc své prestiže, se projevila velkým rozmachem.
Hned byla postavena velká klec pro makaky, zvaná opičí ráj.
Kromě opic v ZOO byli ke spatření berberšrí lvi, medvědi, několik druhů spárkaté zvěře a další exponáty.
Magnetem se od roku 1927 stál párek kalifornských lachtanů, pro něž byl upraven bazén se skluzavkou a skalní stěnou v pozadí.
Od toho roku se však vývoj zastavil.
Obrat nastává až v polovině padesátých let s nástupem nového ředitele Jiřího Badalce.
Areál se v šedesátých letech rozšířil na náhorní planinu u Lidových sadů,   kde se začaly stavět nové pavilony.
Od té doby dodnes prožívá zahrada stálý plynulý rozvoj a zkvalitňuje služby.
Téměř každý rok je postaven nový nebo rekonstruován nějaký stávající pavilon a také chov se pravidelně obohacuje o nové přírůstky.
Tahákem je od roku 1994 párek bílých tygrů.

Liberecká ZOO se zařadila do celoevropské spolupráce zejména při spolupráci při záchraně ohrožených druhů.

(Zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

60.léta
60.léta
ZOO Liberec 1980. (archiv Kamil Syrovátka)
ZOO Liberec 1980. (archiv Kamil Syrovátka)
nosorožec tuponosý
nosorožec tuponosý
ZOO Liberec 1980. (archiv Kamil Syrovátka)
ZOO Liberec 1980. (archiv Kamil Syrovátka)
archiv Milda Domino
archiv Milda Domino
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
foto 2022 Jaroslava Čiháčková
ZOO Liberec - 50 let. Rudé právo 21.7.1969 (archiv ing. Rudolf Kittler)
ZOO Liberec - 50 let. Rudé právo 21.7.1969 (archiv ing. Rudolf Kittler)
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
bazén lahtanů postaven v roce 1927
bazén lahtanů postaven v roce 1927
1964 (Vilém Boháč)
1964 (Vilém Boháč)
současná podoba ZOO (2018)
současná podoba ZOO (2018)
dolní část ZOO v roce 1913 a 2001
dolní část ZOO v roce 1913 a 2001
Liberec sítotiskem (archiv Luboše  Janků)
Liberec sítotiskem (archiv Luboše Janků)
Rodiče na výletě s mým malým bráchou v liberecké ZOO v roce 1961. (color Fotočas)
Rodiče na výletě s mým malým bráchou v liberecké ZOO v roce 1961. (color Fotočas)

Od labutí a srnčího výběhu k regulérní zoo

Důvodem, který všechny vedl k mylnému datování vzniku zoo v roce 1919,   bylo záměrné zkreslování nejstarší historie Zoo samotným bývalým ředitelem Erichem Sluwou. "Když se v roce 1929 stal Erich Sluwa z dosavadního správce ředitelem, začal vydávat o zoologické zahradě tzv. průvodce ve formě brožur. Jak sám tvrdí, do roku 1942 jich bylo více než třicet. Jakýmsi společným jmenovatelem Sluwových brožur bylo do určité míry zkreslování skutečného vzniku a předchozí historie liberecké Zoo," vysvětluje Šulc. V roce 1934 Sluwa dokonce vydává brožuru k příležitosti patnácti letům založení zoo, ve které označil rok 1919 rokem skutečného založení Zoo a o předchozím působení  a zásluhách Ornitologického spolku se zde vůbec nezmiňuje. Údajům, které uváděl dlouholetý a oddaný ředitel liberecké Zoo, a který se sám prohlašoval za zakladatele, nebyl důvod nevěřit. Poválečná literatura pak vesměs ze Sluwových zpráv vycházela a čerpala a díky tomu se veřejnost dodnes mylně domnívá, že nejstarší zoologická zahrada v České republice byla založena nikoliv v roce 1904, ale až v roce 1919.

Až do roku 1954 procházela liberecká zoo těžkým obdobím. Dlouhodobou stagnaci přerušil až Jiří Badalec. Zahrada opustila dosavadní vystavovatelský kurz a stala se postupně chovným zařízením se zaměřením na vzácná zvířata. Trvalo však dalších dvacet let, než se Zoo Liberec dostala opět na výsluní. Již tři roky po nástupu J. Badalce (uveden do funkce v roce 1954) stoupla návštěvnost na dvojnásobek, tedy na 263 360 návštěvníků, 1958 pak 305 000 atd. V Badalcově éře vyrostla řada expozic a pavilónů, které již dnes neexistují. V areálu jsou však i takové, které přes svou morální i technickou zastaralost stojí dodnes - například expozice paviánů z roku 1963 nebo sloninec z roku 1972. Zahrada v té době získala řadu významných živočišných exponátů. Na jednom z prvních míst lze jistě jmenovat slony, jejichž chov v roce 2018 dovršil 60 let. Za J. Badalce velmi vzrostla návštěvnická atraktivita liberecké zoo. Od šedesátých let pak roční návštěvnost pravidelně přesahovala 300 000.


Jméno Josefa Janečka je spjato především s masivním stavebním boomem od poloviny 80. let až do konce tisíciletí. Zahrada tak v epoše posametového investičního nadšení prošla velkou modernizací. Postupně vyrostly stávající pavilóny žiraf (1987), hospodářský pavilón (1987), šelminec (1994), pavilón opů (1994), pavilón tropů (1999) či zimoviště plameňáků (2003). Zoologická zahrada získala řadu významných zvířecích exponátů do kolekce kopytníků či dravců včetně své největší marketingové tváře, jíž jsou bílí tygři (od roku 1994). V témže roce byla zahrada přijata za stálého člena Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).


Současný ředitel David Nejedlo pak otevřel zahradě další dimenze, tak důležité pro moderní zařízení. Zoo už není jen a pouze množitelem vzácných druhů zvířat a jejich genetickou bankou, i když je to nadál její primární úkol, ale otevřela se širšímu pojetí vzdělávání široké veřejnosti včetně škol.

Zahrada se zapojila (a stále zapojuje) i do několika mezinárodních projektů.

a) Vědeckých:

• Šimpanzi ostrova Rubondo (Tanzánie) - (2007), výzkum šimpanzů vypuštěných v 60. letech 20. století zpět do volné přírody na ostrově Rubondo na Viktoriině jezeře, jejichž přežití se považovalo za malý zázrak. V rámci terénních aktivit se zkoumaly faktory, které přispěly k jejich úspěšnému navrácení do přírody

• Monitoring osla somálského (Eritrea) - (2006)

• Výzkum a revize taxonomie rodu Gracula (loskuták) na ostrovech západního pobřeží Sumatry (2015)

• Výzkum hnízdní biologie a ekologie jestřába lesního (Accipiter gentilis) na Liberecku (od 2010)

b) Humanitárních:

• Pomozte budoucnosti (A.M.P.O.)) - od 2005, pomoc sirotkům a dětem ulice v africké Burkina Faso

• KambaTiBaAka - od 2013, získávání finančních prostředků prostřednictvím prodeje tradičních náhrdelníků. Finance slouží ke zlepšení lékařské péče pro příslušníky etnické skupiny BaAka (pygmejové) žijící v chráněných oblastech rezervace Dzanga-Sangha ve Středoafrické republice.

c) Ochranářských:

• Repatriace dravých ptáků - od 1986, vypouštění orlosupů bradatých a orlů mořských zpět do volné přírody.

• Talarak - od 2009, provoz záchranných center na ochranu ohrožených endemických druhů Filipín na ostrově Negros

• Save-Elephants - od 2012, ochrana divokých slonů v oblasti střední Afriky

• The Kukang Rescue Program - od 2015, ochrana outloňů váhavých v oblasti severní Sumatry + boj proti ilegálnímu obchodu s ohroženými druhy zvířat

• Lestari - od 2016, ochrana tropického lesa a ochrana ohrožených zpěvných ptáků v Indonésii

• Korálová školka - od 2017, ochrana mořského ekosystému a obnova korálových útesů na indonéském souostroví Banyak

• Zoo Liberec se také pravidelně zapojuje do mezinárodních ochranářských kampaní, které každé dva roky vyhlašuje Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA):

Bushmeat - podpisová akce 2001/02

Ochrana amazonského pralesa 20021/03

Tygr ussurijský 2003/04

ShellShock Turtle and Tortoise Campaign 2004/05

Save the Rhinos 2005/06

Arovako i Madagasikara 2006/07

Amphibian Ark - Žáby bijí na poplach 2007/08

Europen Carnivore Campaign - Chceme společně žít...? 2008/09

Biodiverzita - pokračování šelmí kampaně 2009/10

Ape Campaign 2010/11

Ochrana Jihovýchodní Asie 2011/13

Od pólu k pólu 2013/15

Let it Grow - Nechme je žít, růst 2015/17

Silent Forest - Ztichlý les 2017/19 - této kapmani Zoo Liberec předsedá

Od roku 2006 se pak součástí zahrady stala další dvě zařízení: Městské středisko ekologické výchovy DIVIZNA a Centrum pro zvířata v nouzi ARCHA se stanicí pro handicapované tuzemské živočichy. Toto spojení je v celé republice unikátní.

V červenci 2011 se součástí Zoo Liberec stalo Kulturní a společenské centrum Lidové sady se starobylou budovou s vyhlídkovou věží. Zoo tak získala důstojnou administrativní budovu a také středisko poskytující veřejnosti širokou nabídku kulturních, společenských i výukových programů a volnočasových aktivit.

V roce 2014 Zoo Liberec otevřela v rámci projektu Centra aktivního odpočinku nový vstup do zoo s veřejnými toaletami, služebnou městské policie a infocentrem (budova A u ředitelství zoo) a nový hospodářský pavilon s edukačním zázemím, tzv. ZooExpo (budova na místě bývalého ředitelství zoo.

Život v zoo jde dál a podoba i poslání zoologických zahrad se postupně mění. V současnosti Zoo Liberec zvažuje zcela nový koncept svého rozvoje - rozšíření areálu zoo o tzv. Údolí ohrožené divočiny.

(Zdroj: Zoologická zahrada Liberec, 2019)

https://www.zooliberec.cz/

areál zoo
areál zoo
jezírko a Rybářská bašta
jezírko a Rybářská bašta
80.léta (archiv Jan Šimon)
80.léta (archiv Jan Šimon)
80.léta (archiv Jan Šimon)
80.léta (archiv Jan Šimon)

ZOO Liberec 1980, u paviánů.

(archiv Kamil Syrovátka)

ZOO Liberec v roce 1980, u plameňáků.

ZOO Liberec 1980 - fenek berberský.

1992 (zdroj: https://www.ebay.com )
1992 (zdroj: https://www.ebay.com )

Reklama na zoo

Na Šaldově náměstí v noci krásně svítila reklama na zoo a botanickou zahradu. Na první fotografii je dům krátce před demolicí 8.3.1975
reklama u silnice (archiv Levák Bob)
reklama u silnice (archiv Levák Bob)
archiv Petra Craig
archiv Petra Craig

O zvířatech, lidech a zákonech. Ředitel liberecké zoo David Nejedlo si k mikrofonu pozval veterináře Jiřího Douska, který se podílel na tvorbě legislativy na ochranu zvířat

18. březen 2022

v jarních měsících je zahrada rozkvetlá - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
v jarních měsících je zahrada rozkvetlá - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
najdete tu řadu pavilonů - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
najdete tu řadu pavilonů - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas

O historii a smyslu zoologických zahrad, i o budoucnosti té liberecké, mluvili její ředitel David Nejedlo s jejím hlavním zoologem Lubošem Melicharem

25. květen 2022

Mezi nové moderátory pořadu Setkání u mikrofonu patří i ředitel liberecké zoo David Nejedlo. Jeho druhým hostem ve studiu Českého rozhlasu Liberec byl hlavní zoolog zahrady v Liberci Luboš Melichar. Téma tak bylo jasné - zoologické zahrady.

Dlouholetí kolegové zavzpomínali nejen na své začátky v liberecké zoo, ale přiblížili i počátky veřejného vystavování zvířat obecně. Luboš Melichar proto připomněl menažerii Marie Terezie v Schönbrunnu u Vídně založenou v půli 18. století, která sloužila převážně k pobavení šlechty.

Počátky zoologických zahrad

"Asi nejde tak o data, jako spíš o důvody a způsoby, jakým ten proces probíhal. Důvodem bylo jednoznačně ukázat lidem to, co normálně vidět nemohli. Možnost přivést zvíře a vystavit ho veřejnosti tak, aby opravdu vnímala, jak ten tvor vypadá, byla lákavá. Zvládli to poprvé v Rakousku, postupem času vznikaly další zoologické zahrady přes Paříž, Německo, bohatě zásobené obchodníky se zvířaty," nastínil historii zoologických zahrad Luboš Melichar.

Veřejné expozice zvířat často vznikaly nedaleko přístavů, protože tam byl jejich transport jednodušší. Tehdejší obchodníci i vystavovatelé ale většinou neznali biologické potřeby zvířat, takže jich mnoho uhynulo už během přepravy. Rozmnožování zvířat v zajetí pak bylo prvotně motivované ekonomicky, ušetřilo se totiž na dopravě. Chovatelské dovednosti se podle Luboše Melichara rozvíjely hlavně metodou pokus - omyl.

"V té době byl důraz kladen v podstatě pouze na exemplář. Šlo o to vystavit to zvíře v nějakém prostředí, kde bylo návštěvníkovi přístupné. A udržet ho pokud možno co nejdéle při životě, ale o chov jako takový, o kterém mluvíme dnes, se opravdu ještě nejednalo," upozornil na rozdíl v pojetí zahrad v minulosti a v současnosti Luboš Melichar.

Dnešní úloha zoologických zahrad

Primární role zoologických zahrad je dnes podle obou diskutujících jiná. Jejich hlavním cílem je vytvářet záložní populace ohrožených druhů, které v budoucnosti pomůžou v jejich přežití.

"My jsme se v průběhu věků naučili respektovat všechny přírodní zákonitosti a postupně je aplikovat do podmínek zoologických zahrad, teprve potom jsme se stali úspěšnými chovateli. Zoologické zahrady by měly vytvářet životaschopné, genetické cenné populace proto, aby byla zajištěna budoucnost druhů v dalších desetiletích i staletích. Rádi bychom se u většiny těch druhů dobrali k systému repatriací, kde je podtržen význam zoologické zahrady jako té archy Noemovy, kdy zajistila přežití druhu. My těch příkladů máme X, a je to vlastně důvod, proč v zoologických zahradách setrváváme," vysvětlil podstatu zoologických zahrad Luboš Melichar.

Kromě chovu ohrožených druhů patří podle Davida Nejedla k důležitým činnostem zoologických zahrad i jejich ochrana přímo v místě, kde tato zvířata běžně žijí. A to třeba i už zmiňovanou repatriací, tedy zpětným vypouštěním jedinců ohroženého druhu odchovaných v zoo zpět do přírody. Chov by se měl zaměřovat hlavně na druhy, které jsou nejvíce ohroženy.

"Když jsme u úloh zoologických zahrad, tak je jedna, která byla na začátku a stále přetrvává. To je rekreační úloha. Vytváříme areály zoologických zahrad tak, aby návštěvníkům u nás bylo dobře, aby přišli za oddychem, ale zároveň i za poučením. A to je jedna z velmi nezastupitelných úloh, vzdělávání a poučení lidí. Třeba i vysvětlováním, že skutečně ohrožená zvířata, která potřebují naši pomoc, nejsou bílí tygři, ale třeba takini čínští, kozorožci dagestánští, nebo kozy šrouborohé," dokončil David Nejedlo.

Rozhovor ředitele a hlavního zoologa Zoo Liberec se samozřejmě týkal i jí, zejména pak toho, jaké změny libereckou zahradu v nejbližší době čekají. Od nového roku totiž přešla pod správu Libereckého kraje, což pro ni bude znamenat hlavně větší přísun financí potřebných nejen na nutné rekonstrukce, ale i na její plánované rozšíření k lesnímu amfiteátru v Lidových sadech.

Poslechněte si celý rozhovor a dozvíte se tak třeba, jaké nové druhy by mohly být v Zoo Liberec v nových expozicích k vidění.

autoři: David Nejedlo ,

kůň převalského - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
kůň převalského - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
lev berberský - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
lev berberský - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
šimpanz Kuba - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
šimpanz Kuba - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
výr velký - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
výr velký - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas

10 NEJ Libereckého kraje: Zoo Liberec

16. červen 2020

Mláďata takinů čínských, hříbě koně převalského, malý sob karelský nebo také pásovec či osináci, to jsou nejmladší či nejnovější obyvatelé zoo Liberec, kam se podíváme v tomto dílu seriálu.

Mezi nejnavštěvovanější atrakce Libereckého kraje patří liberecká zoologická zahrada. Má řadu známých obyvatel, ikon jako bílé tygry, slony či opice. Každoročně se v zoo rodí řada mláďat a také přibývají nové druhy zvířat. A právě za mláďaty a novými obyvateli zoo nás zavedou mluvčí zoo Barbara Tesařová a redaktor Jaroslav Hoření.

zdroj: https://liberec.rozhlas.cz/10-nej-libereckeho-kraje-8221499/7

plameňáci - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
plameňáci - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
surikata - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
surikata - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
takin činský - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
takin činský - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
žirafy Rothschildovy
žirafy Rothschildovy
krmení lachtanů je oblíbenou atrakcí - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas
krmení lachtanů je oblíbenou atrakcí - foto Jaroslav Hoření - Český Rozhlas