Kavárna Pošta a Postilion

23.08.2022
Café Post 1916 (archiv O.Musil)
Café Post 1916 (archiv O.Musil)
Kavárna Pošta ve vídeňském stylu byla otevřena kavárníkem Theodorem Cloinem v roce 1892.
Kavárna Pošta ve vídeňském stylu byla otevřena kavárníkem Theodorem Cloinem v roce 1892.
Navazovala na Cloinovu první kavárnu U pošty, která stávala v Zámecké ul. č. 4, nedaleko místa, kam přijížděly poštovní vozy.
Navazovala na Cloinovu první kavárnu U pošty, která stávala v Zámecké ul. č. 4, nedaleko místa, kam přijížděly poštovní vozy.
Kavárna Pošta je jednou z mála svého druhu zachovaných u nás, dokumentující architekturu z konce 19. století. Národní kulturní památka.
Kavárna Pošta je jednou z mála svého druhu zachovaných u nás, dokumentující architekturu z konce 19. století. Národní kulturní památka.
Dnešní kavárnu Pošta otevřel roku 1893 liberecký kavarník Theodor Cloin. Přestože v tu dobu bylo ve městě sedm specializovaných kaváren a cukráren, Pošta z nich byla nejoblíbenější. Její interiér byl proveden v novorokokovém stylu po vzoru podobných podniků ve velkých evropských metropolích. ✳ Interiér kavárny Pošta ✳ zdroj : kniha - město | the city of | stadt Liberec (archiv Jitky Horušické)
Dnešní kavárnu Pošta otevřel roku 1893 liberecký kavarník Theodor Cloin. Přestože v tu dobu bylo ve městě sedm specializovaných kaváren a cukráren, Pošta z nich byla nejoblíbenější. Její interiér byl proveden v novorokokovém stylu po vzoru podobných podniků ve velkých evropských metropolích. ✳ Interiér kavárny Pošta ✳ zdroj : kniha - město | the city of | stadt Liberec (archiv Jitky Horušické)
Kavárna Pošta - rok 1964 (Vilém Boháč)
Kavárna Pošta - rok 1964 (Vilém Boháč)

KAVÁRNA POŠTA

Ještě v polovině 19. století byly poštovní zásilky dopravovány do Liberce spěšnými poštovními vozy taženými koňmi. Když byl poštovní úřad přeložen blíže k zámku do Zámecké, dnešní Felberovy ulice, příjížděly poštovní vozy na prostranství před zámkem. Na čerstvé zprávy tu netrpělivě čekali hlavně obchodníci, podnikatelé i spekulanti. Aby se jim lépe čekalo, otevřel si v bývalé panské budově čp. 4/V podnikavý pan Cloin restauraci a kavárnu. Pojmenoval ji případným názvem U pošty. Kromě toho, že tato kavárna umožňovala různé obchodní schůzky, poskytovala svým hostům bohatý výběr časopisů, prodávala se zde výborná káva a prvotřídní jídla, pořádaly se zde koncerty a různé zábavy.
Po výstavbě nové budovy pošty na rozšířeném Staroměstském náměstí v roce 1892 ztratila kavárna U pošty hlavní důvod své existence. Když potom na protější straně náměstí postavili stavitelé Bürger a Keil výstavní trojdům, otevřel si v rohovém domě čp. 484/I svou "vídeňskou kavárnu" a nazval ji kavárna Pošta. Sem se také ochotně přemístili jeho bývalí stálí hosté a stará kavárna U pošty brzy nato dožila.
Interiér kavárny Pošta byl proveden v novorokokovém slohu, podle vzoru podobných podniků ve velkých evropských městech. Točité sloupy, dřevěné obklady, zrcadla, štukatérská výzdoba a stylový nábytek, to vše vytvářelo spolu s dokonalou obsluhou příjemné, čisté prostředí lákající k posezení. Kavárna měla i teplovzdušné vytápění a dokonalé větrání. Provoz kavárny navazoval na sousední hotel Central (dnes budova Nového magistrátu města Liberce) a přispíval k oživení náměstí ve večerních a nočních hodinách.
Po úplné rekonstrukci provedené podnikatelem Restaurace a jídelny v osmdesátých letech dostal interiér kavárny Pošta opět původní lesk. Byla obnovena zejména kavárna a dva salónky, na jejichž rekonstrukci se podílela řada výtvarníků sdružených v Díle Praha a Ústí nad Labem. Kavárna Pošta se stala opět znamenitou zvláštností Liberce a současně i jedním ze zajímavých svědků jeho historie. Celý objekt, v němž je kavárna umístěna, je chráněn, jako součást cenného urbanistického souboru náměstí Dr. E. Beneše.
Kavárna Pošta je jednou z mála svého druhu zachovaných u nás, dokumentující architekturu z konce 19. století. Byla proto rovněž zařazena do soupisu kulturních památek.

Zdroj: Liberecké domy hovoří č. 1 (1992)

Novorokokový styl: točité sloupy, dřevěné obklady, zrcadla, štukatérská výzdoba a stylový nábytek.
Novorokokový styl: točité sloupy, dřevěné obklady, zrcadla, štukatérská výzdoba a stylový nábytek.
Kavárna Pošta před sto lety a 21.3.2020
Kavárna Pošta před sto lety a 21.3.2020
Divadlo F.X.Šaldy, Kavárna Pošta a Synagoga (foto M.Gergelčík)
Divadlo F.X.Šaldy, Kavárna Pošta a Synagoga (foto M.Gergelčík)
Kavárna Pošta a synagoga (archiv J.Peterka)
Kavárna Pošta a synagoga (archiv J.Peterka)
1906
1906
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Počátek 20.století
Počátek 20.století
Před rokem 1901
Před rokem 1901
1906
1906
1907
1907
1898 archiv O.Musil
1898 archiv O.Musil

Okolí a interiér Kavárny Pošta


Když byl bývalý poštovní úřad přemístěn do dnešní Felberovy ulice, přijížděla poštovní spřežení na prostranství v místě nynějšího parčíku u Spořitelny. Na čerstvé zprávy tu netrpělivě čekali hlavně obchodníci, podnikatelé i různí spekulanti. Aby jim čas lépe uběhl, otevřel první liberecký kavárník Theodor Cloin v byvalé pánské budově (čp. 4 - V) restauraci s kavárnou, kterou pojmenoval U Pošty. Kromě příjemného prostředí pro obchodní schůzky, poskytovala hostům bohatý výběr časopisů, podávala se výborná káva prvotřídní jídla, pořádaly koncerty a různé zábavy - tak to alespoň uváděl Cloinův reklamní letáček.

Roku 1892 se poštovní úřad přestěhoval do nové budovy za radnicí. Když pak o rok později vyrostl naproti výstavný trojdům, otevřel si Cloin na jeho nároží (čp. 584 - I) pohotově "vídeňskou kavárnu ", kterou nazval Pošta. Sem se také přemístili jeho stálí hosté a původní podnik v Zámecké ulici brzy nato dosloužil. I když v městě bylo v té době v provozu sedm specializovaných kaváren a cukráren, kde se dalo při hudbě příjemně posedět, Pošta z nich byla bezesporu nejpozoruhodnější a vnitřním vybavením se stala senzací tehdejšího Liberce. Interiér kavárny je proveden v novorokokovém stylu dle vzoru podobných podniků ve velkých evropských městech. Točité sloupy, dřevěné obklady, zrcadla, štukatérská výzdoba s bohatým zlacením a stylový nábytek, to vše vytvářelo s dokonalou obsluhou prostředí lákající návštěvníky posezení. Kavárna měla i teplovzdušné vytápění a dokonalé větrání. Doplňovala služby hotelu Central, nacházejícího se v domě na protějším nároží (čp. 468 - I, dnes Magistrát města Liberce), a přispívala k oživení náměstí ve večerních hodinách. Po úplně rekonstrukci (1981 - 1985), provedené podnikem Restaurace a jídelny za účasti řady výtvarníků restaurátorů ,dostal interiér Pošty původní lesk.

K provozu byl přiřazen Postilion, bar s diskotékou, přístupný z Mariánské ulice (1981). Kavárna Pošta se stala opět vyhledávanou zvláštností Liberce a pozoruhodným svědkem jeho historie.

Vedle prvotřídních podniků, jakými byly vedle Pošty Zlatý lev, Schienhof a několik dalších, existovaly stovky nejrůznějších výletních restaurací, hospod, lokálu a výčepů, z nichž ovšem většina byla nevalných.Menší výčepy se rozmohly poté, co v osmdesátých letech 18.století přestal platit povinný odběr piva z panských pivovarů. Už roku 1828 vytvořili šenkýři sdružení (Bierschänkelmittel), jehož statut potvrdil purkmistr. Z něho se vyvinulo Společenství hostinských (Genossenschaft der Gast- und Schankwirte in Reichenberg, 1863), stárající se mj. o hladký chod a dobrou úroveň restauračních zařízení. Sdružení asi 120 majitelů nejrůznějších živností. Ti se roku 1891 rozhodli zřídit společnou ledárnu, která byla nákladem 6405 zlatých vybudována v Pavlovicích za přispění pivovarů z okolí, ale i z Plzně. Odpadlo tak neefektivní skladování v zimě nasekaného ledu po sklepích. Spolek existoval i za první republiky.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
1898 archiv O.Musil
1898 archiv O.Musil

Vinárna Postilion

 -

nedochovaný interiér byl reprezentativní ukázkou vytříbeného, luxusního "Raumkunstu," v němž každá jednotlivost tvoří součást celku, navrženého architektem a zahrnuje veškeré vybavení, od nábytku až po kliky. Interiér Bitzan navrhl ve spolupráci s významným umělcem zaměřeným na sklomalbu a grafiku, Josefem Gollerem. Interiér vinárny se nacházel v domě vyprojektovaném pro Theodora Cloina libereckou stavební firmou Adolfa Bürgera, v němž se nachází také proslulá kavárna Pošta. V plánové dokumentaci uložené ve stavebním archivu se však bohužel nedochovala žádná zmínka o Bitzanově práci na interiéru a tak jsme odkázáni pouze na dobové fotografie, publikované v prestižním periodiku Moderne Bauformen. Bez zajímavosti také není fakt, že se jednalo o oblíbený podnik místních nacionálů a vinárna se tak stala svědkem rvačky mezi zmíněnými nacionály a sociálními demokraty v čele s Karlem Kreibichem, který sem zavítal.

archiv Karel Pav
archiv Karel Pav
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel