Roland a špička radnice

10.11.2021
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
Originál rytíře po zrestaurování byl vystaven v muzeu, jeho kopie se vrátila na věž radnice.
Originál rytíře po zrestaurování byl vystaven v muzeu, jeho kopie se vrátila na věž radnice.
repplika přes instalací na věž
repplika přes instalací na věž

Rytíř drží korouhev s pozlacenou špicí, která slouží jako hromosvod. Je totiž nejvyšším bodem na radnici. Korouhev s letopočtem se otáčí, kdyby byla pevná, vítr by mohl sochu shodit. Pohyblivý je i meč. Měděná postava Rolanda s bronzovými, ocelovými a zlatými prvky měří 2,2 metru a váží 138 kilogramů.

Socha zdobila budovu městského úřadu od roku 1891 a předlohou pro ni se stala postava Rathausmanna z vídeňské radnice. V roce 1952 rytíře z věže přikázali sejmout komunističtí funkcionáři a místo něj se nad Libercem vypínala pěticípá hvězda. Z radnice zmizela 11. prosince 1989 a vystřídal ji český lev. Umístění sochy na věž se stalo součástí našich plánů vrátit radnici původní eleganci," uvedl tajemník magistrátu Marek Řeháček. Rozhodnutí o výrobě repliky rytíře nevznikalo snadno, ve vedení města však nakonec převážily hlasy pro.  Na špičku věže se tedy umístila replika Rolanda.

Replika vychází z originálu rytíře uloženého v Severočeském muzeu. Měděná postava s bronzovými, ocelovými a zlatými prvky měří 2,2 metru a váží 138 kilogramů. Stála více než 2,7 milionu korun a restaurátoři Jan Nikendey a Milan Zdeněk ji dělali od začátku letošního roku. Rytíř drží korouhev s pozlacenou špicí, která slouží jako hromosvod. Je totiž nejvyšším bodem na radnici. Korouhev s letopočtem se otáčí, kdyby byla pevná, vítr by mohl sochu shodit. Pohyblivý je i meč. Podle projektanta rekonstrukce radniční věže Josefa Patrného vydrží rytíř na budově mnoho desítek let a v budoucnu se zřejmě potáhne zelenou patinou.

(zdroj:https://liberec.rozhlas.cz/rytir-roland-se-vraci-na-radnici-6026681 )

Stěhování originálu sochy Rolanda z libereckého muzea do ústeckého v roce 2017, když byl součástí expozice a výstavy  Cizí dům? o architektuře českých Němců mezi lety 1848 až 1891. Roland je typickým představitelem německého živlu v Čechách. Jeden ze symbolů, u kterých se architektura českých Němců lišila od architektury českých Čechů
Stěhování originálu sochy Rolanda z libereckého muzea do ústeckého v roce 2017, když byl součástí expozice a výstavy Cizí dům? o architektuře českých Němců mezi lety 1848 až 1891. Roland je typickým představitelem německého živlu v Čechách. Jeden ze symbolů, u kterých se architektura českých Němců lišila od architektury českých Čechů

Lidová přezdívka Roland odkazuje na hrdinu starých francouzských eposů, někteří i tvrdí, že jde o Havla z Lemberka, zakladatele hradu u Jablonného v Podještědí a jednoho z nejvýznamnějších dvořanů krále Václava I.
Nebo je to snad pověstný Siegfried ze starogermánských bájí, postavený na radnici Němci? Nebo snad některý z pánů z Redernu? Ne, není to ani jeden. Není to totiž nikdo. Jedná se o bezejmenného rytíře, ochránce města Liberce a jeho městských práv. Z věže shlíží od roku 1891.

Navrhl ho architekt radnice Franz von Neumann - a stejně jako budova je prakticky kopií vídeňské radnice, i náš rytíř vychází z vídeňského Rathausmanna (Radničního muže). Než jeho místo usurpovala pěticípá hvězda, vydržel město chránit plných 60 let, do roku 1952. Po revoluci se nevrátil, českého lva z roku 1990 nahradil až roku 2005. Nikdo neví, jak dlouho vydrží, ale být to může vlastně kdokoliv. Fantazii se totiž meze nekladou.
Zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/kdo-to-vlastne-stoji-na-radnici20100909.html

1952

archiv L. Mencl
archiv L. Mencl

1968

Jan Kyncl v srpnu 1968 se svou horolezeckou partou vylezl na věž liberecké radnice, kde na protest proti okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy vyvěsil černou vlajku.
Jan Kyncl v srpnu 1968 se svou horolezeckou partou vylezl na věž liberecké radnice, kde na protest proti okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy vyvěsil černou vlajku.
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk

1989

v listopadu 1989 vyvěšena česká vlajka
v listopadu 1989 vyvěšena česká vlajka
Jak se dávala hvězda na libereckou radnici. (archiv Václav Honzejk) Pamatuji, že jsem chodil do prvního ročníku stavební průmyslovky a z okna třídy bylo na věž radnice vidět. Tak jsme se dívali jak jí montují. To bylo v roce 1955 až 1956. (archiv František Zikmund)
Jak se dávala hvězda na libereckou radnici. (archiv Václav Honzejk) Pamatuji, že jsem chodil do prvního ročníku stavební průmyslovky a z okna třídy bylo na věž radnice vidět. Tak jsme se dívali jak jí montují. To bylo v roce 1955 až 1956. (archiv František Zikmund)

2005

kopie je vyrobená v dílnách turnovského restauratéra Milana Zdeňka a jabloneckého uměleckého kováře Jana Nikendey.
kopie je vyrobená v dílnách turnovského restauratéra Milana Zdeňka a jabloneckého uměleckého kováře Jana Nikendey.

...od Rolanda, výš už to nejde,l.p. 2004...

(foto Petr Šimr)