Barevny v ulici   Na Bídě a Mlýnské

19.11.2022

Ulice Na Bídě a barevna Kryštofa Altmanna

Roku 1701 si přímo naproti redernovskému špitálu v místech bývalé střelnice postavil barevnu a mandl barvíř Kryštof Altmann (čp. 163 - IV). Už v roce 1730 si v sousedství staví další dům (čp. 165 - IV), přebudovaný roku 1877 na výrobnu klavírů firmy Proksch. Za dalšího člena rodu Altmannů přibylo třípodlažní křídlo, navazující kolmo na původní budovu, a přízemní sušárnu, vystupující až do ulice Na Bídě (1863).V sedmdesátých letech už Altmannův podnik vlastnil barvíř Kratzmann z Frýdlantu, specializující se na barvení lněných látek, a potom se tady vystřídalo několik dalších majitelů, vesměs barvířů. Už v roce 1930, kdy probíhala úprava okolních komunikací a regulace přilehlé části Harcovského potoka, usilovalo město o vykoupení části objektu. Po druhé světové válce sloužily budovy barevny jako sklady a byly odstraněny až při přestavbě severní strany ulice v šedesátých letech (pozn. přední dům byl zbourán až v roce 1975)


(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996, fotografie z archivu Jany Ducháčkové)
(pozn. dnes je v tomto prostoru Lidl)
Na Bídě kolem roku 1930 (archiv Jany Ducháčkové)
Na Bídě kolem roku 1930 (archiv Jany Ducháčkové)
archiv Petr Šimr
archiv Petr Šimr

Stará barevna v Mlýnské ulici

(kolem roku 1909)

Dům čp. 236 - IV spadající boční stěnou do Harcovského potoka si postavil roku 1680 kovář Gottfried Sachers, v roce 1744 V něm bydlel barvíř látek na černo Kristian Wiederholz. Přestavbu staré chalupy do podoby zachycené na snímku provedl další barvíř Altmann (1826). V sedmdesátých letech zde provozoval mandl Leopold Posselt, s jehož jménem jsou spojeny i počátky jezdeckého sportu v Liberci.

Posselt vlastnil dva koně, s nimiž rád vyjížděl do přírody, a měl proto pochopení pro zálibu mladých v jezdectví. Ochotně jim poskytoval koně i základní školení přímo ve své živnosti. Později si pořídil další zvířata, složil příslušné zkoušky, opatřil si v Praze koncesí učitele a otevřel si v Nádražní ulici jezdeckou školu, přestěhovanou později k hostinci U města Norimberka. Od roku 1874 si otevřel veřejnou jízdárnu se stájemi pro 6 koní nad dnešním náměstím Českých bratří, ve dvoře v současné době zbořeného domu čp. 43 - V. Se žáky podnikal vyjížďky do okolí i delší túry do Libverdy, Žitavy, Tanvaldu a dalších míst. Posseltovy služby zpočátku využívali i členové nově ustanoveného jezdeckého klubu (2.10.1879).
V roce 1909 zakoupili mezitím značně zchátralý mandl stavitelé Josef Möldner a Josef Michler a na jeho místě vybudovali dnešní třípodlažní zděný obytný dům.
Další majitel docílil roku 1936 toho, že byla zaklenuta přilehlá část Harcovského potoka.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996, fotografie z archivu Jany Ducháčkové)

Mlýnská ulice začátkem 20.století (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Mlýnská ulice začátkem 20.století (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Mlýnská ulice čp. 236 / 22  v roce 1905 (mandl zbořen v roce 1908) a 15.5.2021
Mlýnská ulice čp. 236 / 22 v roce 1905 (mandl zbořen v roce 1908) a 15.5.2021
Mlýnská ulice v roce 1905 (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Mlýnská ulice v roce 1905 (archiv J.Ducháčkové) a 16.5.2021
Na Bídě v roce 1921 (archiv Jany Ducháčkové)
Na Bídě v roce 1921 (archiv Jany Ducháčkové)
F279 Hotel zum grünen Baum. Liberec, staroliberecký domek v Moskevské ulici.  (archiv Severočeského muzea v Liberci)
F279 Hotel zum grünen Baum. Liberec, staroliberecký domek v Moskevské ulici. (archiv Severočeského muzea v Liberci)
ulice Na Bídě a povodeň v roce 1897 (foto z archivu SM v Liberci)
ulice Na Bídě a povodeň v roce 1897 (foto z archivu SM v Liberci)