Pastýřská ulice

23.08.2022
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav

Pastýřská ulice

kolem roku 1900

Na prvním snimku je pohled z Vavřincova vrchu směrem k Tržnímu náměstí. Vlevo jsou rozložité objekty Klingrovy koželužny s kruhovými káděmi na namáčení usní, za ní vystupuje Neumannova textilka. Vodu jim dodával Jizerský potok, který vymlel srázy pod Ruprechtickou a Ruskou ulicí, z nichž je pořízen druhý snímek. Jeho údolí bylo postupně zaváženo a vyrovnáváno násypy do úrovně výše položené pastýřské ulice. Vydatnost toku ze zmenšovala a ten nakonec zcela zmizel v kanalizačním potrubí. Napravo od mostku, ale už mimo záběr, zřídilo město v objektu, který dodnes stojí, lidové sprchové lázně (čp.645-I), vedle v nichž stávala městská invalidovna. Volných ploch podél Pastýřské ulice ještě koncem minulého století s oblibou využívaly cirkusy a různé pouťové atrakce. Snad proto říkávali staří Liberečáci těmto místům Škandálplac.

(zdroj Kniha o Liberci)

Když zde byli kolotoče(bordel),byli jsme zde denně (Milan Koudelka)
Když zde byli kolotoče(bordel),byli jsme zde denně (Milan Koudelka)
6.3.2009 (archiv Lenka Jahůdková)
6.3.2009 (archiv Lenka Jahůdková)
1898
1898
2007
2007
2019
2019

Neumannova továrna na konci 19.století

Zakladatel firmy Samuel Siegmund Neumann začínal jako prostý tkadlec Herzigovy továrny ve Mšeně u Jablonce. Po smrti otce si v Jablonci založil manufakturu a obchod se smíšeným zbožím (1848), který vzkvétal a rostl. Neexistující železniční spojení ho donutilo přenést podnik do Liberce (1868), kde z něj postupně udělal jeden z největších velkoobchodů v monarchii. Zřídil i faktorskou dílnu na vlněné výrobky v Hrádku nad Nisou, která byla později přenesena do Liberce.
Roku 1889 koupila firma rozsáhlou tovární budovu v Pastýřské ulici, kterou po čtyřech letech ještě rozšířila o nástavbu a v roce 1900 přístavěla okázalý dům majitele. Sklady měla ve Vídni, agenturu v Praze, Budapešti, Hamburku a jinde. Majetek rozšiřovala také nákupem pozemků a stavbou domů - pro své kvalifikované dělníky postavila činžáky se 40 byty. Po zakladateli převzali vedení tři synové Alois, Karl a Rudolf. Vedli si úspěšně a jejich podnik zaměstnávající průměrné 900 dělníků patřil už od konce 19.století k nejvýznamnějším v Čechách. Výraznou postavou se stal Alois Neumann, který se jako prezident liberecké OŽK ( od 1891 až do své smrti v roce 1914) zasazoval o podporu zdejšího podnikání. Po první světové válce se firma nevyhnula krizovým jevům a v roce 1932 na čas zavřela brány. Po dvou letech výrobu obnovila, ale za další dva roky už byla v likvidaci.
Za druhé světové války sloužily tovární prostory k ubytování vybombardovaných rodin z říše a župnímu pracovnímu úřadu.
Po osvobození zde našly umístění bezpečnostní sbory (SNB, StB, VB) a Česká policie tu sídlí dodnes.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

S.S. Neumann, mechanická tkalcovna vlny a polovlny

Pastýřská ulice čp.3

Roku 1880 instaluje Samuel Siegmund Neumann mechanické stavy v někdejší přádelně Franze Hanusche.

Roku 1890 staví jeho synové Alois a Carl Neumann vlastní čtyřpodlažní budovu se schodišťovou věží a záhy na to, východně od ní další dvoukřídlou budovu s rozsáhlým skladištěm hotových látek (dnes čp. 589), takže areál získává půdorys tvaru U. Později do podniku přistupuje nejmladší syn Rudolf, který podnik vlastní až do třicátých let 20 století.

Dnes areál slouží Policii České republiky, východní budova byla citlivě rekonstruována.

(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)

Když procházíme minulost Liberce, tak přidám dvě fotky, na kterých jsou lidé, kteří byli součástí historie. Jsou to lidé z dopravního oddělení Veřejné bezpečnosti, kteří řešili přestupky, nehody a v neposlední řadě se podíleli na řízení provozu na Šaldově náměstí. Byla to dobrá parta. (autor příspěvku Dalibor Dostálek) - foto na dvoře v Pastýřské ulci.

Karl Johne: Pastýřská ulice se synagogou (barevný dřevořez)

Karl Johne (6.4.1887 Chrastava, 15.4.1959 Weilburg/Kahn v Německu) pocházel ze staré kantorské rodiny. Vystudoval liberecký učitelský ústav a od roku 1912 vyučoval kreslení na 1. chlapecké měšťance v Liberci, kterou později vedl (1936 -45). Jako člen Metznerbundu vytvořil, vedle malířské práce, řadu grafik, ex libris a ilustrací v různých technikách. Početnou a kvalitní kolekci barevných dřevořezů, čerpajících námětově z Liberce a okolí, vlastní Severočeské muzeum. Po odchodu z ČSR se zabýval v Hessensku hlavně restaurováním obrazů.

(zdroj Kniha o Liberci)

Pohled z Pastýřské ulice k synagoze  (Zdroj: kalendář  Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
Pohled z Pastýřské ulice k synagoze (Zdroj: kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
Pastýřská ulice se schody k Rumjancevově ulici (foto Rudolf Ginzel - sbírka Severočeského muzea v Liberci)
Pastýřská ulice se schody k Rumjancevově ulici (foto Rudolf Ginzel - sbírka Severočeského muzea v Liberci)
Pastýřská ulice před sto lety a 21.4.2020
Pastýřská ulice před sto lety a 21.4.2020
archiv Lukáš Paclt - Původní staré schodiště z fotky bylo v místě dnešního vjezdu do podzemních garáží knihovny z Pastýřské ulice, vinulo se kolem domku a vyústilo nahoře u synagogy. Na původní dobové fotce je vidět vzadu nahoře kus podélný dům při Sokolské ulici.
archiv Lukáš Paclt - Původní staré schodiště z fotky bylo v místě dnešního vjezdu do podzemních garáží knihovny z Pastýřské ulice, vinulo se kolem domku a vyústilo nahoře u synagogy. Na původní dobové fotce je vidět vzadu nahoře kus podélný dům při Sokolské ulici.
archiv Jana Ducháčková
archiv Jana Ducháčková
Pastýřská ulice na počátku 20. století Fotografii jsem upravil pro lepší kontrast a ostrost. zdroj: Severočeské muzeum v Liberci (archiv J.Peterka)
Pastýřská ulice na počátku 20. století Fotografii jsem upravil pro lepší kontrast a ostrost. zdroj: Severočeské muzeum v Liberci (archiv J.Peterka)
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
ZMIZELÉ ČECHY - LIBEREC, autorky Hana Chocholoušková a Markéta Lhotová, 2010, vydavatel Paseka
1914
1914
2007
2007
1938
1938

Klingerova koželužna v roce 1914

Koželužnu založil Johann Franz Klinger, majitel domu čp. 3 - II na Staroměstském náměstí. Svou živnost začal provozovat ve skrovných podminkach v dnes již zbouraném domě čp. 156 - I a později v protějším čp. 372 - I na rohu Pastýřské ulice. Po jeho smrti převzal podnik nejstarší syn stejného jména, který roku 1867 za podpory svých bratrů Heinricha a Roberta továrnu zcela přestavěl a přivedl k takovému rozkvětu, že jeho koželužna byla jednou z největších v Rakousku - Uhersku. Když roku 1893 zemřel, převzal jeho formu syn Franz. V popředí vidíme kádě na namáčení kůží.
Za první republiky se Klingerova firma přestěhovala o pár metrů dál do Frýdlantské ulice (čp. 220, později sběrné suroviny, dnes již jen parkoviště...) a začala se zde spolu s dvěmi dalšími firmami zabývat opravou aut a prodejem náhradních dílů.
V původním objektu (477 - I) si zřídil stavební a nábytkové truhlářství Gustav Hentschel, pravá část, přilehlá k Pastýřské ulici (čp. 372), sloužila až do padesátých let prodejně motoristických potřeb a autoopravně.
Po několika úpravách se sem nastěhovaly Technické služby města Liberce. Dnes opět autoopravna.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Josef Franz Klinger a spol., továrna na zpracování kůží


Sokolská, Pastýřská čp.16 a 1

Jirchárnu J.F.Klingera navrhl stavitel Sachers jako jednotraktovou dvoupodlažní dílnu, na kterou navazoval mírně zalomený trakt s vloženým půlkruhovým schodištěm připravený k dostavbě dalšího, západního křídla, kterou provedl Paul Wagler roku 1883 ( nové čp. 1387). Roku 1924 pro Roberta Klingera realizuje specializovaná firma C. T. Steinert železobetonové objekty při Pastýřské ulici čp. 372. Roku 1932 budovy kupuje Max Schöfl, který zde zřídil autoopravnu, a tento způsob využití budovy trvá dodnes, zanikly však dekorativní Sachersovy fasády i věžička nad schodištěm.

(zdroj: Průvodce Industriál libereckého kraje)

2020
2020

Filmová hádanka 3

Kde se nacházíme?

Jak se jmenuje film a z jakého je roku?

Rudolf Hrušínský představuje v snímku jistou zbraň. O co šlo?

Odpovědi: Spodní část Sokolské/Pastýřské/Frýdlantské. Jedná se o film Blbec z Xeenemünde z roku 1962. Na plátně Rudolf Hrušínský promítá (nepříliš úspěšné) pokusy pilotované verze V-1 Reichenberg (Fieseler Fi 103) startující z raketového katapultu. Tato zbraň odplaty vesměs napodobovala japonské kamikaze. Pilotovi by se reálně nepodařilo letoun opustit. Další snímky za úvodním.

Sokolská/Pastýřská/Frýdlantská
Sokolská/Pastýřská/Frýdlantská
Starý most v Sokolské ulici
Starý most v Sokolské ulici
Na Ladech
Na Ladech
Křižovatka Husova/Alšova
Křižovatka Husova/Alšova
V-1 Reichenberg
V-1 Reichenberg
Zmenšené napodobeniny V-1 Reichenberg
Zmenšené napodobeniny V-1 Reichenberg
Křižovatka Husova/Alšova
Křižovatka Husova/Alšova