Synagoga a Krajská vědecká knihovna

25.02.2021
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Původní podoba památníku padlých z I.světové války
Původní podoba památníku padlých z I.světové války
Hřbitovní obřadní síň Snímek zachycuje původní podobu obřadní síně u libreckého židovského hřbitova. Okolo 1910
Hřbitovní obřadní síň Snímek zachycuje původní podobu obřadní síně u libreckého židovského hřbitova. Okolo 1910
Tóra z původní liberecké synagogy Ohořelá tóra z původní liberecké synagogy. Tóra je nejvzácnější a nejdůležitější předmět v synagoze, je psána ručně na perganemu husím brkem (pták musí být rituálně usmrcen), její psaní zabere písaři (sofer) i několik let. Má zachovánu antickou formu svitku, který je navíjen na tyče (acej chajim tj.hebr.stromy života), na tyče se nasazují ozdobná zakončení ve tvaru koruny (keter). Tóra je halena do pláštíku (meíl) a zdobena zpravidla stříbrným štítem (tas), všechny tyto ozdoby mají svůj symbolický význam. Při nesení tóry zbožní Židé povstanou, uklánějí se a na znamení úcty líbají meíl. Tóra, která dosloužila a je vyřazena z užívání, se obřadně pohřbívá na hřbitově. 1
Tóra z původní liberecké synagogy Ohořelá tóra z původní liberecké synagogy. Tóra je nejvzácnější a nejdůležitější předmět v synagoze, je psána ručně na perganemu husím brkem (pták musí být rituálně usmrcen), její psaní zabere písaři (sofer) i několik let. Má zachovánu antickou formu svitku, který je navíjen na tyče (acej chajim tj.hebr.stromy života), na tyče se nasazují ozdobná zakončení ve tvaru koruny (keter). Tóra je halena do pláštíku (meíl) a zdobena zpravidla stříbrným štítem (tas), všechny tyto ozdoby mají svůj symbolický význam. Při nesení tóry zbožní Židé povstanou, uklánějí se a na znamení úcty líbají meíl. Tóra, která dosloužila a je vyřazena z užívání, se obřadně pohřbívá na hřbitově. 1
Obnovený památník padlým v I.světové válce Původně byl památník slavnostně odhalen v r.1927. Obecně lze říci, že Židé patřili v průběhu I.svět.války k oddaným stoupencům Rakouska-Uherska, byli věrni habsburskému trůnu, neboť byli vděčni za občanskou rovnoprávnost, kterou jim tato říše dala. K antisemitskému carskému Rusku i k Francii (Dreyfusova aféra) cítili odpor a česká iredenta jim tudíž byla cizí.
Obnovený památník padlým v I.světové válce Původně byl památník slavnostně odhalen v r.1927. Obecně lze říci, že Židé patřili v průběhu I.svět.války k oddaným stoupencům Rakouska-Uherska, byli věrni habsburskému trůnu, neboť byli vděčni za občanskou rovnoprávnost, kterou jim tato říše dala. K antisemitskému carskému Rusku i k Francii (Dreyfusova aféra) cítili odpor a česká iredenta jim tudíž byla cizí.
Zrekonstruovaná obřadní síň Obřadní síň byla postavena v r.1900 a svému účelu sloužila do r.1938. Po válce sloužila za skladiště pražírny kávy. Po r.1989 byla postupně obnovována a v současnosti je v ní Památník obětem šoa z Liberce.
Zrekonstruovaná obřadní síň Obřadní síň byla postavena v r.1900 a svému účelu sloužila do r.1938. Po válce sloužila za skladiště pražírny kávy. Po r.1989 byla postupně obnovována a v současnosti je v ní Památník obětem šoa z Liberce.
Propustka pro židovského obchodníka Propustka (Passierschein) do města Liberce pro židovského obchodníka a pro jeho povoz z r.1827
Propustka pro židovského obchodníka Propustka (Passierschein) do města Liberce pro židovského obchodníka a pro jeho povoz z r.1827

autor příspěvku Pav Karel

 Interiér liberecké synagogy Pohled z ženské galerie (ezrat našim) k aronu ha-kodeš (schrána na tóru), na kterém je dobře vidět aseret ha-dibrot (desky úmluvy, desatero). Na dlouhém řetízku visí ner tamid (věčné světlo), antické sloupy po stranách mají Židům připomínat zaniklý jeruzalémský Chrám. Téměř veškeré rekvizity v synagoze mají svůj symbolický význam.
Interiér liberecké synagogy Pohled z ženské galerie (ezrat našim) k aronu ha-kodeš (schrána na tóru), na kterém je dobře vidět aseret ha-dibrot (desky úmluvy, desatero). Na dlouhém řetízku visí ner tamid (věčné světlo), antické sloupy po stranách mají Židům připomínat zaniklý jeruzalémský Chrám. Téměř veškeré rekvizity v synagoze mají svůj symbolický význam.
Pohled z věže radnice na synagogu v roce 1938
Pohled z věže radnice na synagogu v roce 1938
Synagoga v roce 1900
Synagoga v roce 1900
kolem roku 1900
kolem roku 1900
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
Synagoga
Synagoga
Pohled z kostela Sv.Antonína velikého směr synagoga
Pohled z kostela Sv.Antonína velikého směr synagoga
křižovatka Sokolská x Pastýřská před 100 lety a 16.8.2020
křižovatka Sokolská x Pastýřská před 100 lety a 16.8.2020
foto Matyáš Gál 2023
foto Matyáš Gál 2023

Synagoga

(model a skutečnost)


V polovině osmdesátých let 19. století se členové židovské náboženské obce rozhodli zřídit si v Liberci svůj vlastní chrám. Nová synagoga byla postavena v ulici Na Skřivanech (dnešní Rumjancevova ulice) podle návrhu vysokoškolského profesora a dvorního rady Karla Königa z Vídně v letech 1887 - 89. Stavbu realizovala liberecká firma Sacher a Gärtner v neorenesančním stylu. Dne 24. září 1889 byl "svatostánek" za přítomnosti radních, vojska a jak evangelických, tak i katolických církevních hodnostářů slavnostně zasvěcen. Synagoga měla z urbanistického hlediska vynikající umístění. Uzavírala průhled od radnice na sever a tvořila zároveň výraznou dominantu v panoramatických pohledech z údolí Jizerského potoka. Architektonicky byla zdůrazněna přední rozšířená část synagogy, nad níž se zvedala osmiboká věž, zakončená na vrcholu bání s lucernou. Hlavní sál měl délku 29,75 m, šířku 15,9 m a jeho výška byla 14 m. Tento hlavní sál byl určen pro 340 mužských členů obce. Naproti vstupu stála na vyvýšeném místě archa úmluvy a kazatelna. V patře se nacházel kromě galerie pro ženy také chór s varhanami a zasedací místnost. Varhany vyrobila firma bratří Riegerů z Krnova podle plánů hudebního ředitele Gustava Albrechta ze Žitavy. Osud liberecké synagogy byl zpečetěn za Křišťálové noci v roce 1938, kdy byla nacisty vypálena. Na jejím místě bylo později zřízeno parkoviště a v současnosti je zde postavena nová modlitebna, která je citlivě zakomponována do budovy nové liberecké knihovny - Stavby smíření. Tato modlitebna, též nazývaná "synagoga", byla slavnostně otevřena 9.listopadu roku 2000, tedy symbolicky při 62. výročí jejího vypálení. Tohoto mimořádného aktu se zúčastnili význační představitelé politického, kulturního a duchovního života. Od této doby ji navštívilo také mnoho význačných hostů, jako např. prezident republiky, pan Václav Havel a jiní. Nyní slouží tento objekt k pořádání bohoslužeb, ale i k jiným kulturním akcím, jako jsou různé výstavy obrazů a fotografií, vernisáže k nim, probíhají zde lekce izraelských tanců, přednášky a oslavy různých náboženských svátků, ale i jiným radostným událostem a setkáním. Tato nová modlitebna má trojúhelníkový půdorys, což symbolicky připomíná část Davidovy hvězdy a není to klasická "synagoga", jak ji známe z minulosti. Jedná se o moderně pojatou budovu a je to první stavba tohoto druhu ve střední Evropě, postavená po 2. světové válce. (zdroj .Židovská obec Liberec a diplomová práce Evelin Riegler)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Synagoga a knihovna s novou synagogou (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)
Synagoga a knihovna s novou synagogou (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností,2001, nakladatelství 555)

Pohled z věže radnice synagoga x Krajská vědecká knihovna

Jednou z nejméně nápadných věží v Liberci se vyznačovala synagoga, postavená v letech 1887-89 v těsné blízkostí středu města podle plánu vídeňského architekta Karla Kóniga v duchu italské renesance. Po složitých terénních úpravách stavba získala působivé zasazení do panoramatu okolí.

Po vypálení a likvidaci synagogy nacisty roku 1938 zel pozemek prázdnotou, respektive sloužil jako parkoviště pro nedaleký ONV. Roku 2000 pak na tomto místě byla otevřena moderní budova nové Státní vědecké knihovny s prolínající se modlitebnou židovské obce.

Monumentalita, a přitom uměřenost tohoto projektu libereckého architekta Radima Kousala tak navázala na kultivovanost staré synagogy.

(Zdroj: Liberec mezi vzpomínkou a přítomností - Karel Čtveráček / Jan Mohr )

Interiér nové židovské modlitebny
Interiér nové židovské modlitebny
Torzo tóry, která byla poškozena při Křišťálové noci - v pozadí symbolická zeď nářků sestavená z kamenů původní synagogy
Torzo tóry, která byla poškozena při Křišťálové noci - v pozadí symbolická zeď nářků sestavená z kamenů původní synagogy
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
1906 - v domečku je hospoda V  Roští (Zdroj: Liberec mezi vzpomínkou a přítomností  -  Karel Čtveráček  / Jan Mohr )
1906 - v domečku je hospoda V Roští (Zdroj: Liberec mezi vzpomínkou a přítomností - Karel Čtveráček / Jan Mohr )
Pohled z kostela Sv.Antonína velikého směr synagoga (archiv J.Hůlka)
Pohled z kostela Sv.Antonína velikého směr synagoga (archiv J.Hůlka)
současnost (archiv J.Cvrček)
současnost (archiv J.Cvrček)
Synagoga a knihovna
Synagoga a knihovna
Synagoga
Synagoga
Vypálení synagogy během Křišťálové noci  z 9.11 na 10.11.1938. Dnes jejím místě stojí nová s knihovnou (Stavba smíření)
Vypálení synagogy během Křišťálové noci z 9.11 na 10.11.1938. Dnes jejím místě stojí nová s knihovnou (Stavba smíření)
Vypálení synagogy během Křišťálové noci  z 9.11 na 10.11.1938. Dnes jejím místě stojí nová s knihovnou (Stavba smíření)
Vypálení synagogy během Křišťálové noci z 9.11 na 10.11.1938. Dnes jejím místě stojí nová s knihovnou (Stavba smíření)
zdroj: Reichenberger Tagesbote. (archiv Lea Bloosom)
zdroj: Reichenberger Tagesbote. (archiv Lea Bloosom)
Z celé té prosincové scenerie zbyl jen dům Severokámenu vlevo od vypálené synagogy. Vše ostatní je pryč. Těch obrázků s kombinací zničené synagogy a vzducholodi jako symbolu jakýchsi nových časů je víc. Tenhle je ale jeden z nejsilnějších a jde z něj hrůza. (komentář Marek Řeháček, archiv L.Mencl)
Z celé té prosincové scenerie zbyl jen dům Severokámenu vlevo od vypálené synagogy. Vše ostatní je pryč. Těch obrázků s kombinací zničené synagogy a vzducholodi jako symbolu jakýchsi nových časů je víc. Tenhle je ale jeden z nejsilnějších a jde z něj hrůza. (komentář Marek Řeháček, archiv L.Mencl)

Autobusová zastávka v Liberci.

Z 9 na 10. listopadu 1938, během křišťálové noci, byla vypálena liberecká synagoga. O čtyři roky později na jejím místě vznikla autobusová zastávka s dřevěnou čekárnou.

Ze zastávky se jezdilo směrem na Hejnice, Nové Město pod Smrkem. (archiv Ivan Rous)

... a kolik slávy i ta čekárna zažila. (archiv T.Krebs)
... a kolik slávy i ta čekárna zažila. (archiv T.Krebs)
autobusové nádraží bylo i v místech dnešn í krajské vědecké knihovny (archiv Vlastimír Hájek )
autobusové nádraží bylo i v místech dnešn í krajské vědecké knihovny (archiv Vlastimír Hájek )
autobusové nádraží bylo i v místech dnešn í krajské vědecké knihovny (archiv Vlastimír Hájek )
autobusové nádraží bylo i v místech dnešn í krajské vědecké knihovny (archiv Vlastimír Hájek )
Vypálením synagogy zmizela jedna z dominant Liberce (v průhledu od radnice zbylo jen prázdné místo, cca 1942 (archiv Petra Ruprechta)
Vypálením synagogy zmizela jedna z dominant Liberce (v průhledu od radnice zbylo jen prázdné místo, cca 1942 (archiv Petra Ruprechta)
Foto z archivu Kateřiny Odrážkové z roku 1981. Pohled z Liliové ulice do Rumjancevovy
Foto z archivu Kateřiny Odrážkové z roku 1981. Pohled z Liliové ulice do Rumjancevovy
16.12.1997 Základní kámen KVK Liberec (foto Petr Šimr)
16.12.1997 Základní kámen KVK Liberec (foto Petr Šimr)
archiv Jana Ducháčková
archiv Jana Ducháčková
Návštěva Václava Havla v Krajské vědecké knihovně v Liberci (zdroj: web-old.archive.org)
Návštěva Václava Havla v Krajské vědecké knihovně v Liberci (zdroj: web-old.archive.org)
Návštěva Václava Havla v Krajské vědecké knihovně v Liberci (zdroj: web-old.archive.org)
Návštěva Václava Havla v Krajské vědecké knihovně v Liberci (zdroj: web-old.archive.org)